Na rozhovor si našli čas všichni tři členové, jmenovitě tedy Růža (basa, zpěv), Mirža (kytara) a Lukáš (bicí).
Ahoj, zdravím na daleký jih! Začneme klasicky od začátku. Nejdřív byla crustová kapela KUZIMU MABAYA. A po změně sestavy přišel její rozpad a vznikli ENTRAPPED. Taky jste původně hráli v pětici, ale i jako trio, že? Jak to teda všechno bylo?
R: Ahoj, on byl spíš nejdřív rozpad a pak až změna sestavy a s tím nový název. Jinak ta chuť hrát trochu jinak vznikla už v KUZIMĚ. První songy a riffy ENTRAPPED byly dělaný pro KUZIMU. Co se týče počtu členů, tak ten se v průběhu časů postupně ztenčoval z pěti na nynější tři.
Navíc je Růža původně bubeník a taky sólový zpěvák. A teď si k tomu přibral i basu… Bylo to hodně bolestivé nebo to šlo samo?
R: No, jako bylo… Zvlášť v kombinaci se zpěvem. :) Celá ta eskapáda se změnou nástrojů byla vlastně taková znouzecnost, kvůli nedostatku muzikantů tady na jihu. Jinak bicí jsem pověsil na hřebík už před 15 lety.
Přechod od toho crustu ke švédskému death metalu byl tak nějak plynulý? Co vás táhlo k tomuto žánru? Kde se ta obliba vzala, k tomu chrastivému zvuku kytary díky pedálu Boss Heavy Metal-2? Všichni pocházíte hlavně z hardcore/punk prostředí, ne? A pak je tu logo odkazující na ENTOMBED… :) I tak je tam k zaslechnutí ten crust a špetka doom metalu.
M: Ze začátku tíhnul k death metalu hlavně náš bývalý basák a pozdější kytarista Víťa. Pak jsme to všichni brali jako přirozený vývoj, kam chceme dál směřovat. Jak říkal Řůža, tak vše už přirozeně vzniklo v KUZIMĚ a s novou sestavou jsme měli tu možnost se ubírat jiným směrem.
R: Logo tak úplně nemělo odkazovat na ENTOMBED, ale prostě se to nějak stalo. :)
Hned první koncert jste měli 8. 12. 2018 a rovnou ve společnosti PLF a GRIDE a tehdy taky začínajících INSISTENT. To je slušné na rozjezd… Jak často zvládáte hrát naživo? Že by se našla i nějaká historka? :)
R: Živý hraní dáváme tak jednou až dva krát měsíčně. Není to tak, že bychom nezvládali hrát častěji, jen nás tolik nezvou. :)
M: Historka? Asi by se našla ta, kdy jsme si na OEF nechali vyrobit narychlo prďáckej banner, kterej nakonec zůstal během našeho setu přehozenej přes zábradlí za Lukášem.
L: Moje vtipná historka je vlastně celej můj příchod do kapely. Myslím, že někde na Dead End Festivalu mě kluci opili (ne že bych se tomu tehdy nějak výrazně bránil), a když už jsem byl „uzrálej“, tak se zeptali, jestli s nima nechci hrát. No jasně, že jsem řekl, že jo a druhej den si říkal, co jsem to zas nasliboval. Po nějakým tom týdnu mlžení mi „naštěstí“ napsali, že sehnali za bicí Mitche z MARCH OF THE HORDES. Takže všechno dobře dopadlo… Do tý doby, než se mi celá ta eskapáda cca po 2 letech vrátila jak bumerang, když mi od kluků přišla SMS: „Nemáme bubeníka, no a víš, tys nám to tehdy slíbil…“ Nějak jsem cítil, že už nemůžu couvnout. :)
Relativně brzo vyšla nahrávka „Demo 2019“. To skladby vznikaly tak lehce? Kde jste nahrávali a vyšlo to čistě digitálně jen pro nějakou prezentaci kapely?
L: Nahrávalo se ve zkušebně svépomocí, bez předchozích zkušeností s čímkoliv okolo toho, krom samotnýho hraní. :) Byl to docela křest ohněm, ale povedlo se to dokopat do zdárnýho konce. V podstatě jsme nahrávali hlavně proto, abychom měli něco v ruce a pořadatelé měli představu o tom, co hrajeme. Hodně z těch songů bylo hotovejch z dob KUZIMY, tedy ještě před tím, než jsem přišel do kapely. Takže jsem se vlastně dostal už skoro k hotovýmu.
Další materiál jste vyrazili nahrávat na podzim 2021. S jakým záměrem jste do Hellsoundu (a proč zrovna tam) šli? Že z toho bude debutové album, vyplynulo až později?
L: Myslím, že jsme tam šli tím, že z toho bude album. Nejsem úplně fanoušek splitů, EP, singlů atd. Prostě ucelenej materiál.
M: Hellsound je osvědčený studio „za barákem“, s kterym mají kluci dobrý zkušenosti. Hlavně Honza Kapák je super člověk, kterej má skvělej přístup k nahrávání.
Album nakonec vyšlo na kazetách u Filth Junkies Records a na LP u Phobia Records. Obesílali jste vydavatele nebo se prostě ozvali sami od sebe?
M: Během nahrávání desky jsme oslovili FJR, kdy jsme si po krátký domluvě plácli. V tu dobu jsme desku vůbec neplánovali. Nějakej čas po vydání se nám ozval Míra z Phobia Records, jestli by nám mohl vydat vinyl. Což jsme nečekali a s nadšením přijali. :)
Na albu jsou i dvě skladby z dema („Žádné odpuštění“ a „Smrtí to nekončí“). Cítili jste v nich velký potenciál, že jste je nahráli znovu a lépe? Proč se té cti nedostalo i ostatním třem? A proč ty dvě jsou umístěny zrovna na konci desky?
M: Songy z dema jsou tam vlastně tři. Vzhledem k tomu, že nahrávání dema bylo v dost „domácích“ podmínkách, tak jsme chtěli několik songů zkusit znova. Volba padla na „Poslední člověk”, „Žádné odpuštění“ a „Smrtí to nekončí“, který stály za to, je nahrát znova.
L: „Temná zákoutí země“ se na album nedostalo, protože jsme trochu cejtili, že je to hodně „crustovina“, která se už moc nehodí do našeho setu. Ten poslední song, co nemáme nově nahranej, je „Hrobařův průvodce po galaxii“, ale u něj si pohráváme s myšlenkou, že se dostane na příští album.
R: Dát ty songy na konec nebyl úplně záměr, ale prostě se to nějak stalo. :)
Nakonec jste zůstali jen jako trio. Hledáte někoho, protože se dvěma kytarami je zvuk hutnější? Navíc se ten efekt jmenuje HM-2… :) Nebo jste si zvykli a už to tak necháte, protože čím méně členů, tím méně problémů? A co jsem si všiml na fotkách, tak basa jede taky přes nějaké krabičky…
R: Aktivně nikoho nehledáme, necháváme tomu volnej průběh. Nicméně máš pravdu, že čím míň členů, tím míň problémů.:) Krabiček sis všim správně, i basa je trochu zvukově pokažená. :)
M: Já bych uvítal druhýho kytaristu, co by přines jinej rukopis, nápady a postupy. Satanžel se nikdo zatím nenašel, ale i tak si myslím, že zvuková hutnost nás na koncertech netrápí. Naživo hraju přes dva aparáty, který dělaj tu správnou zvukovou stěnu.
Na demu byl song „Hrobařův průvodce po galaxii“ – pěkná slovní hříčka… :) Kdo má v těchto věcech prsty, kdo texty píše a proč zrovna čeština?
R: Texty jsou v podstatě výhradně moje. Stává se, že mě napadne nějaká podobná blbost a tu potom rozvíjím dál. Původně jsme chtěli dělat texty v angličtině, ale zpívat česky je pro mě nakonec přirozenější, jde mi to líp z huby a hlavně se mi líp tvoří.
Šlo by okomentovat jednotlivé songy z alba? Hlavně po textové stránce? Ale taky po té hudební stránce a jak vznikaly, nebo třeba proč jsou některé středně dlouhé a jiné přesahují čtyři minuty?
R: Radši bysme nechali interpretaci songů na posluchačích. Délka songů není nějak ovlivněná textama, protože proces je takovej, že první je základní kostra, která existuje ještě dávno před tím, než vznikne text. Ten pak naroubuju na hudbu a popřípadě se upraví jen malá část songu/textu aby to „sedlo“. Takže abych ti odpověděl: Rozdílný délky nejsou záměr, prostě se to nějak stalo. :)
Musím uznat, že deska vypadá hodně pěkně. Kdo měl na starosti obal, tím myslím kresby na přední a zadní straně? Dostal předem jasné instrukce, tvořil na základě poslechu nahrávky nebo měl volné ruce a plnou důvěru kapely?
L: Obal měl na starosti náš tehdejší kytarista Víťa. Vlastně jsme se dohodli na nějakém obecném tématu, který zpracoval podle sebe. Měl v tom volnou ruku a plnou naší důvěru, což se nakonec ukázalo jako správnej přístup.
Obscene Extreme Festival – o tomhle sní spousta kapel po celém světě a vám se to v roce 2023 podařilo! Jak jste si to v Trutnově užili? Velké pódium, masa lidí pod ním, neopakovatelná atmosféra… Jeden z vytyčených snů jste si odškrtli?
R: Napsals to vlastně úplně přesně. Pro nás velkej zážitek zahrát si na jednom z nejlepších festivalů extrémní muziky na světě.
L: Cíle si úplně nevytyčujeme, necháváme většinu věcí tak nějak volně plynout, a právě proto to bylo skvělý překvapení, že nás Čurby pozval na OEF. Navíc jsme měli velmi pěknej hrací čas ve spojení se skvělejma kapelama a parádníma langošema velkejma jak sloní noha, to byl super zážitek.
Jaké jsou ty další cíle a vůbec vaše plány do budoucna?
R: Myslím, že budu mluvit za všechny, že bysme rádi nahráli během tohodle roku další desku, koncertovali a zbytek se ukáže.
Co vaše další kapely, co je nového nebo se chystá u LAHAR, DEZINFEKCE...?
L: U DEZINFEKCE se něco plánuje, ale nerad bych to zakřik nebo propálil něco, co nemám, takže se radši nic novýho neděje. :)
R: Když máš kapelu s postaršíma lidma v různým stádiu rozpadu, tak radši dopředu moc neplánuješ. :)
Jak to teď vlastně je s kapelama atd. v Českých Budějovicích? Staré zavedené páky jako DEZINFEKCE nebo INGROWING zná asi každý, poslední dobou se mluví o DEADROOTS. Které další (i třeba z blízkého okolí) byste mohli doporučit? Jak to tam u vás poslední dobou hudebně žije?
L: Tak vzhledem k tomu, že mám punkovej „background”, tak nemůžu opomenout místní stálice SVINĚ!. Vždycky, když je někde slyším, tak mám pocit, že je svět ještě v pořádku. :) COMMODORE 64, kde vlastně hraje na kytaru Radeček ze SVINÍ!. Parádní oldschoolovej hardcore punk. ŁŪT (bejvalý TOSIRO), který každej pátek pod naší zkušenou vytvářej zvukový hradby v dvoucifernejch BPM. Jinak si myslím, že se to v ČB začíná trochu zvedat. Dlouho se mi zdálo, že nevznikaj nový kapely (ale musím uznat, že to bylo třeba tím, že už ztrácím přehled), ale teď se vylouply v okolí mladý kapely jako DEADROOTS, DOG FEED nebo MELTED ICE. Což je super.
M: IMPULSEALER, skvělý power…. Duo, který to i v tak malým počtu dokáže natlačit do lidí pod pódiem. KAOSQUAD za mě jeden z nejlepších českej grindů. Žalostně nedoceněná kapela. V ČB bylo teď dost dlouho období stagnace. Definitivní zavírání klubů přes období korony (legendární Velbloud), menší zájem o živou undergroundovou hudbu atd. Jedinej klub, kterej to „přežil”, byla Fabrika, která aktuálně jede jak nikdy. Hlavně asi díky Matymu, kterej se tam stará o program.
R: Určitě bych zmínil kamarády ze sousedství TAEDIFER, kterej hrnou švédskej zvuk dokrmenej HM-dvojkama. Což je naše krevní skupina. Na léto plánujeme menší společnej výjezd jako support JUNGLE ROT. Pak LIBIDO CHALLENGE, který se z HC postupně přesouvají do thrash metalu... Což jim kurevsky sedne. Pak samozřejmě jindřichohradeckej black metal NĀV, kterej je s každou další deskou lepší a lepší. Osobně mám radost, že začínaj lidi chodit zase na koncerty, protože jeden čas to už vypadalo opravdu blbě. Dokonce se začínají objevovat i mladý ksichty.
Když tedy pozměněný název knihy Stopařův průvodce po galaixii (a taky máte ve fotogalerii ve studiu vyfocenou knížku Daniel Cole - Imitátor), tak mě napadá otázka ohledně oblíbených knih a autorů. Kdo je ten knihomol v kapele? Co rádi čtete a chtěli byste doporučit? Máte v dnešní telefonní době vůbec na čtení čas?
R: Já osobně čtu poměrně rád (ten Cole ve studiu byl můj :)), ale rozhodně na to nemám tolik času, kolik bych si představoval. Už od ranýho dětství jsem dost nerd a ujíždím si na sci-fi a fantasy, pozdějc se přidal i nějakej ten horror a thriller nebo detektivka. Jo a taky už mám docela slušnou sbírku (převážně DC) komiksů. Moje obrovská srdcovka se týče třeba fantasy je Zaklínač, kterýho jsem četl poprvé někdy na střední a mluvil jsem o něm i u maturity v rámci čtenářskýho deníku nebo co to tenkrát bylo. :) Jinak teď z poslední doby mě hrozně bavil třeba Spasitel od Andyho Weira, naprosto perfektní oddychový sci-fi. Na téma literatura by to bylo na samostatnej rozhovor. :)
A co hudební tiskoviny, případně ty internetové? Které kupujete, sledujete?
R: Z těch internetových sleduju s nějakou pravidelností v podstatě jen Fobii, protože je mi asi nejvíc blízká svým zaměřením. Z těch tištěných mám doma nějakou Hlubokou Orbu, Telepatii nebo Nuctemeron.
M: Já to mám dost podobný jako Růža. Nejvíc sleduju Fobii, Periferia zine a Kids and
Heroes.
L: A já nebudu trhat partu a taky zmíním Fobii.
A rovnou se nabízí otázka ohledně oblíbené muziky. Na kterých albech jste vyrostli, jak se váš hudební vkus vyvíjel a co byste dnes mohli doporučit za nahrávky?
R: Uf, další téma na samostatnej rozhovor. :) Já začínal jako mladej skejťák na punku, ale spíš na kapelách jako třeba OFFSPRING (straý desky sjíždim dodnes) nebo GREEN DAY. Pak jsem začal poslouchat věci jako DEAD KENNEDYS nebo DISCHARGE, to se potom zhouplo někam k chaos punku, ve kterým tenkrát kralovali THE CASUALTIES, KRUM BUMS atd., pak přišel crust no a po něm už to byl jen vlastně malej krůček k metalu. Takhle to vypadá, že se to stalo přes noc, ale bylo to v průběhu cca 21 let. :) Dneska v podstatě poslouchám průřez úplně všeho. Jinak vypisovat a doporučovat skvělý desky, tak tu budem do zejtra, tak vypíchnu jednu z český scény, která mě teď v poslední době posadila na prdel a to je „Přikryti stíny“ od kapely THULSA. Kdo jste to ještě neslyšel, tak to běžte okamžitě napravit!!!
M: Já vyrost na takové té klasice BLACK SABBATH, MOTORHEAD nebo ACCEPT. Později přišel hardcore jako jsou třeba HATEBREED a TERROR. No a jak to bývá, tak se přitvrzovalo a přitvrzovalo… VICTIMS, WOLFBRIGADE, MYTERI, BOLT THROWER až po MISERY INDEX, DISMEMBER, NECROT, TERRORIZER, DEMONICAL a kopice dalších.
L: Tak Já to vezmu pěkně od podlahy a od hlubokejch devadesátek, kdy jak malý děcko jsem začal na 2UNLIMITED, Scooter a myslim, že tam prosvištěli nějaký EAST17. Divoké a turbulentní dětství. Naštěstí mě to záhy opustilo a v nějakejch devíti letech jsem byl jak uhranutej z klipu „Firestarter“ od PRODIGY. Ty se mě překvapivě drží s mírnýma přestávkama dodnes. No pak na střední proběhla punková katarze s EXPLOITED, DEAD KENNEDYS a PISTOLEMA. A dneska? Hodně jsem zpomalil (SLEEP, AMENRA, ENVY, BONGRIPPER, OM) a zesnobovatěl (DEVON LLAMAR ORGAN TRIO, Pattonovo MONDO CANE, WWW), ale najdou se tam i nějaký tvrdší zářezy (TRAP THEM, THE DEAD GOATS, MARTYRDOD („List“ je epickej)). Ale je toho spousta, co bych rád zmínil, ale není úplně prostor. :)
Snad se zas někdy uvidíme, díky za rozhovor a konec nechám na vás. Ať se daří!
L: Díky, Bury, za prostor a rozhovor. Těšíme se, až se zas uvidíme. Zatím se měj. ;)
