HUSMAN FEST

Na otázky týkající se třetího alba brněnské kapely odpovídají Filip (kytara) a Tomáš (zpěv).

Srdečně zdravím kapelu VANGUARD!    Protože na stránkách Fobie nejste žádnými nováčky a ke čtyři léta starému předchůdci vás zpovídal Johan, zeptám se jednoduše, co je u VANGUARD za tu dobu nového?

Filip: V prvé řadě díky moc za zájem a pozvánku k rozhovoru! Od poslední desky je toho u nás nového poměrně dost – desítky povedených (možná i pár nepovedených?) koncertů a festů u nás i v zahraničí, několik nových videoklipů, halda uspořádaných akcí, pár menších tour, poměrně čerstvá změna v sestavě a momentálně tedy hlavně nová deska. (úsměv)

Naše povídání se odehrává už nějaký ten pátek po vydání aktuálního alba, takže se nabízí otázka – jak se novinka líbí?

Filip: Novinku „III“ jsme vydali 27. listopadu a následně pokřtili 2. prosince, a to tradičně v Brně na Melodce. Akce to byla opravdu vydařená a z prvotních „domácích“ ohlasů jsme nadšení. Během předvánočního shonu, který brzy potom nastal, a následných vánočních svátků jsme se pokoušeli dostat desku trochu do povědomí a poměrně rychle se k nám dostaly první ohlasy od fans, spřátelených kapel, ale taky řady webů a zinů z opravdu různých konců světa. Ohlasy ve formě recenzí apod. se začínají objevovat spíše až teď po Novém roce, kdy většina recenzentské populace podle všeho „vystřízlivěla“ ze svátečních a novoročních radovánek, během kterých měla klid desku poslechnout a zhodnotit a my jsme moc rádi, že tomu ten čas věnujete!

Poprvé se k číslovce v názvu alba připojuje podtitul „Pyrrhic Sequence“, znamená to, že se jedná o koncepční desku, zasvěcenou známé historické postavě?

Tomáš: Jedná se o koncepční desku. Není tam žádný opravdový narativní příběh, ale celá deska se točí kolem jednoho námětu. Pyrrhus tu nefiguruje jako postava a ani deska nepojednává o Řecko-Římské válce. Ačkoliv v textech občas na mýtické antické postavy odkazuji, ať už přímo nebo parafrázemi na básně a tvorbu jako Hyperion od Johna Keatse, Ozymandias od Percy Bysshe Shelleyho, Mýtus o Sisyfovi Alberta Camuse, nebo největší úlet – rapový epos Orfeus od Jamese Colea. 
Podtitul „Pyrrhova (ač přímý překlad by byl Pyrrhická) Sekvence” jsem zvolil jako název kvůli tomu, že deska pojednává o cyklu, kdy pro osobní/osobnostní posun/progres člověk musí/cítí potřebu obětovat aspekty a části svojí osobnosti / sebe sama. Každá skladba pak popisuje fáze oné „Sekvence“. Samotné slovo „Pyrrhic“ pak symbolizuje častou marnost a marnivost takového počínání. Texty jsou pro mě dost osobní, proto se je snažím komplikovat všemi možnými abstrakcemi, metaforami a celkovou překonceptualizací. Myslím, že už tato odpověď je pro představu sama o sobě dosti kryptická. (úsměv)

Doufám, že se nepletu, ale původně jste vyhlásili vydání trojky na příjemné jarní dny, aby ve výsledku vylezla na světlo světa v nepříjemně studeném konci listopadu. V čem se objevil zádrhel vedoucí ke zpoždění?

Filip: Je to tak – odklad vydání desky byl z naší strany poměrně impulzivní. Zpočátku totiž nebylo v plánu vydávat desku o osmi skladbách, ale EP s cca pěti skladbami. Rozhodnutí materiál rozšířit na celou desku přišlo začátkem jara – skladby na plánované EP ještě stále nebyly úplně dokončeny, ale už jsme tou dobou vymýšleli prosincové datum křtu. (smích) Ten nám pak zafungoval jako takový „deadline“ a na základě něj jsme si pak dali za cíl celou věc dodělat a vydat ještě v rámci roku 2023, a to jako plnohodnotné album. Byl to prostě impuls stylu „když už, tak už“. Nahrávání a dokončování skladeb pak probíhalo postupně během jara a léta, kdy jsme zároveň stihli natočit videoklip ke skladbě „Exomorphic Cascade“, který jsme následně vydali jako menší „album teaser“. Poslední fázi nahrávání bicích pak koncem srpna značně zkomplikovalo vážné zranění našeho bubeníka, který krátce před ním zároveň oznámil odchod z kapely.

Tomáš: Dokonce si myslím, že původní záměr bylo ono kratší EP vydat ještě před mini-tour s APRIL WEEPS na podzim 2022. Nakonec jsme ale do té doby stihli složit tři skladby a nahrát jednu. Nakonec jsme poslední tracky dokončovali asi tři týdny před křtem.

Filip: Já jen upřesním – poslední práce na materiálu probíhaly ještě cca měsíc před samotným křtem a finální mastering byl dokončen těsně před odevzdáním desky do výroby a distribuce s tím, že jsme fyzické nosiče dostali do ruky tři dny před křtem. Tolik k dobře vymyšleným deadlines. (úsměv)

V infu doprovázejícím aktuální fošnu se mimo jiné dozvím, že technickou stránku věci měl na svých bedrech Filip. Co už nevyčtu, je místo, kde jste album nahrávali, jedná se o samo-domo, nebo název studia zůstal zapomenut?

Filip: Po dvojici předchozích desek „I“ a „II“, které vznikly v brněnském studiu Sonidos, jsem si tentokrát vzal kompletní produkci desky na sebe. Hlavním důvodem byla potřeba maximální časové flexibility, kterou jsme skrz fakt, že se deska nahrávala v rámci několika fází, opravdu potřebovali. Zároveň jsme se chtěli zvukově posunout trochu někam jinam a zkrátka to zkusit to udělat víc „po svém“. Nahrávání části bicích partů proběhlo ve spolupráci s brněnským bubenickým guru „Olssonem“ (VUVR, NEUROTENSION, ASCENDANCY a další) a zbytek veškeré produkce je výsledek práce v mém domácím studiu, které zatím zůstává bezejmenné. (To se v blízké době ale nejspíš změní; úsměv)

Posledním kouskem na desce je cover nesmrtelné legendy DEATH „Lack Of Comprehension“. Dá se o členech VANGUARD hovořit jako o velkých fanoušcích zmíněné veličiny? Dokážete ukázat na nejoblíbenější album od mistra Chucka?

Filip: Nerad bych mluvil za všechny, ale osobně se za velkého fanouška DEATH určitě považuju. Myslím, že každé období/album téhle legendy má něco do sebe a vypíchnout některé jako nejlepší je těžký. Pokud bych ale musel, tak ačkoli jsme na nové desce nahráli „Lack“ z alba „Human“ z roku 1991 (což je skladba se za mě nejlepším death metal riffem ever – 2:12+), mým favoritem je pravděpodobně poslední album – „The Sound of Perseverance“. Pro mě osobně na něm vykrystalizovalo vše, co DEATH chtěli světu sdělit. S albem „Symbolic” to má ale u mě velice těsné.

Tomáš: Myslím, že největšími fandy DEATH jsme v kapele právě já s Filipem. Však nahrát tento cover byl můj nápad a Filip byl nejvíc pro. DEATH pro mě byli největší vzor již od dob, kdy jsem se s tvrdou muzikou začal snažit povýšit z posluchače na hudebníka… respektive basáka. Mám rád celou tvorbu, od těch thrashovějších začátků až do progresivnějšího finiše. Ale za mě je to album „Human“, ze kterého je právě „Lack of Comprehension“. Celkově je techničtější/progresivnější forma death metalu první poloviny devadesátých let moje nejoblíbenější muzika a album „Human“ se do toho plně trefuje. Stále je to pořádný riffový death metal, ale texty už nejsou ptákovina a člověk už u těch skladeb musí dávat větší pozor. Zároveň jako velkému fandovi CYNIC je mi velmi sympatická ta sestava. 

Prozraďte prosím, co vidím, dívám-li se na povedenou obálku od autora Pedra „Lordigana“ Seny?

Tomáš: Za nás rozhodně parádní artwork! Pedrovi jsme zadali jisté instrukce, ale musím říct, že nás všechny překvapil. Jeho standardní tvorba často vypadá velmi digitálně a „videoherně”, ale tady se mu povedlo to hezky schovat, a dokonce to místy opravdu připomíná malbu. Stejně jako tvorba samotná i přebal měl vyobrazovat onen střet „old schoolu“ a historie s modernou a techničností. Celkově máme rádi antickou estetiku a symboliku, takže jsme rádi, že se Pedrovi povedlo to takto zakomponovat. 

Filip: O podobě artworku jsem měli relativně konkrétní představu a poměrně jasnou sadu instrukcí – hlavní otázka byla, kdo by ji dokázal realizovat stylem, jaký jsme si představovali. V našich končinách jsme bohužel o nikom takovém nevěděli, proto padla volba na Pedra, který má na kontě spolupráci s řadou světových kapel i herních studií. Ačkoli jsme si ze začátku nebyli úplně jistí, jestli je to nejvhodnější volba, Pedro po pár nabídnutých draftech vytvořil dílo, které parádně kombinuje naše představy a zároveň dodává velký kus jeho vlastní invence. Hlavní inspirací pro celý výjev je pochopitelně antická a klasicistní architektura a estetika v krajině, která ale zároveň nepůsobí jako z tohoto světa či naší reality. Hlavní inspirací pro sochu v popředí je pak dílo Zahalená panna italského sochaře Gionvanniho Strazzy. S trochou pozornosti je pak na přebalu možné najít i drobné odkazy na předchozí dvě desky.

Když už hovoříme o bookletu, na fotce uvnitř je vidět, že jste si Johanova slova vzali k srdci a teplákovku i pohledný svetřík nechali tentokrát doma… (úsměv)

Filip: Vždycky když se na tu obálku/fotku zpětně podívám, zasměju se, asi stejně jako tehdy Johan nebo kdokoli další. Ale nic bych zpětně neměnil. Takoví jsme byli, takoví budeme. Mohli jsme si dát „džísku” (kdybych ji vlastnil), nebo křivák s gládama (taky tak) a fotit někde v lese nebo rozpadlé továrně a nikdo by se asi nepozastavil. (smích) To bychom ale nebyli my. Nerad bych kvůli téhle legrační fotce zabíhal do zbytečných filosofických úvah, ale myslím, že v dnešní době všeobecného vítězství formy nad obsahem je to prostě jen úsměvně autentický. (úsměv)

Tomáš: Hlavně jsme také velmi oškliví kluci, takže „vypimpený swag“ by nám stejně nepomohl. A co si budeme, nepomáhá ani většině ostatních kapel. (smích)

Co chystají VANGUARD pro rok 2024?

Filip: Na rok 2024 máme prozatím potvrzeno necelých dvacet koncertů s tím, že další budeme ještě postupně oznamovat. V rámci tohoto roku se kromě CZ/SK zastávek ukážeme také v sousedním Rakousku a ve druhé polovině roku se pak pravděpodobně objevíme taky v Německu, Polsku a možná se rýsuje i vzdálenější výlet. V letošním roce pak opět pořádáme každoroční klubovou akci Front Line Fest, jejíž šestý ročník proběhne 23. 3. v nových prostorách brněnské Melodky. Letos přivezeme německé MAAT, rakouské SPIRE OF LAZARUS a také jejich krajany VERMOCRACY. Spolu s námi se pak na akci objeví kamarádi ze SPACE HAMSTER. Ačkoli je to v tuto chvíli stále ještě neohlášené, prozradím, že na léto připravujeme také premiérový ročník open air varianty našeho festivalu v těsné blízkosti Brna, která bude hostit kapely jak z CZ/SK scény, tak i pár zahraničních hostů. Vzhledem k odchodu našeho dlouholetého bubeníka jsme to v letošním roce s celkovým počtem bookovaných koncertů nemohli příliš přehánět a v současnosti stále (zatím ne příliš aktivně) hledáme permanentní náhradu. V mezičase s námi na všech akcích za bicími zaskakuje Přéma (TCHERT, ex-DILIGENCE, ex-INSISTENT…). Co se nového materiálu týká, momentálně spřádáme plány pro nový videoklip.

Tomáš: Velké věci přicházejí brzy… jako vždy.

RECENZE

Bandcamp
Bandzone
Facebook
Spotify


Zveřejněno: 10. 03. 2024
Přečteno:
437 x
Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář