Melodický death metal. Škatulka, do jejichž útrob nenakukuju příliš často. Bud se mé nálady pohybují v módu nechat si pořádně naložit a v tom případě sahám po klasice bez jakéhokoliv dalšího přívlastku, nebo baží po melodiích a to se vydávám povětšinou pátrat do zcela jiných lovišť. Nicméně je potřeba říct, ze jestli mne u současných veličin otravují a rozesmívají zároveň především klišovité majestátní melodie a prvoplánová podbízivost, brněnským VANGUARD se daří těmto téměř vyhnout a co víc, ona v jejich případě už moc neplatí ani ta škatulka.
Jak už napoví sám název alba, jedná se o třetí zářez na pažbě. Tedy jedná a nejedná. Označení sedí, ale protože jednička vyšla v podobě EP, technicky vzato jde o regulérní řadovku číslo dvě.
Pokud se řadíte mezi fans kapely a předchozí počiny vám vykouzlily na tváři spokojené úsměvy, aktuální trojka je roztáhne do takové šíře, až bude praskat kůže na temeni hlavy. Naprostá věrnost stylu a snadno uvěřitelné nadšení pro věc jsou cítit z každé písně a pro VANGUARD značí bezesporu velkou devízu. Též je jasně zřejmá touha po dokonalosti, a to ať už hovoříme o sféře hudebnické, nebo té, která pokrývá činnost producentskou, mixážní a masteringovou. Jasným příkladem budiž hned úvodní dva kusy. Mám-li ve zkratce přiblížit neznalému „vo co gou“, myslím, že „střet staré školy s modernou oháklý v moderní háv“ to vystihuje slušně. K tomu si připočtěme mraky nápadů, které jsou díky osobám majoritních skladatelů převedeny povětšinou do kytarových riffů, vyhrávek či vyšperkovaných sól, aby obrázek získal jasnější kontury a jsme téměř doma. Když už je řeč o teple domácího krbu, je kvůli lepšímu zapasování do souvislostí třeba sdělit, ze se k nahrávání plně využilo Filipovo domácí studio, které umožnilo nejen potřebnou časovou flexibilitu, ale i dostatek tvůrčího prostoru pro různé hrátky (např. přesýpání zvuku zleva doprava) a vypulírování nahrávky k vlastní vidině dokonalosti. Osobně se však ne a ne zbavit dojmu, jestli toho není nějak moc a nevytrácí se tím živelnost a duše příběhu alba.
Ale dál. Jestli mne měly první dva kusy naladit a připravit si k pokračování, tak se jim to nepovedlo vůbec, protože „Decay Succession“ je regulérní ranou do ksichtu a než se člověk naděje, válí se mu prdel v prachu. Sice lehce ztrácí na rychlosti, o to silněji a intenzivněji však cupuje svou oběť. Výborné jsou pasáže, kdy Tomáš pálí ze slovního kulometu a vše podbarvuje kytarová vyhrávka. Následující dvojice písní měla při prvních poslechových nástřelech značně ztíženou situaci, neb byly přikryty jakousi dekou přímočaré líbivosti úvodní trojky. Čas však postupně tuto přikrývku postupně odkrýval a odhaloval, co bylo dříve sotva patrné. Madam progrese zde neodchází po vypití odpolední kávy, ale zůstává přes noc a vyvoleného královsky baví. Na vrch tu má technický death metal a mohu-li mluvit za sebe, tato tvář kapely mi sedí ideálně.
Instrumentální „Death Waltz“ pomalu zvoní do finiše a ani po x posleších se mi nedaří ji akceptovat a přijmout její smysl. Kytarová jízdy v Malmsteenovském duchu mne už léta zanechávají v klidu prvotřídního chirurga a její absenci bych zcela určitě neobrečel. O to víc mne však baví předposlední „Cinders Of Seraphim“, na čemž má nemalou zásluhu ústřední kytarová melodie. Absolutní finále jistí předělávka „Lack Of Comprehension“ („Human“) od legendy z největších DEATH.
Je nutné zmínit, že „III: Pyrrhic Sequence“ je albem koncepčním, nicméně se nejedná o životopis známé historické osobnosti, ale… to už sdělí autor sám v připraveném rozhovoru. V pohledné obálce lze objevit hned několik inspiračních zdrojů, avšak i zde si je lépe počkat na zmíněné povídání, kde zazní konkrétní odpovědi.
V recenzi na předchozí počin vytáhl náš nedostižný guru Johan známku šest. Je nezpochybnitelné, že kapela od té doby ušla přece jen kus cesty a zdokonalila se v nemálo aspektech. Baví mne jak po stránce kompoziční, tak i ve své instrumentální zdatnosti. Řvoun Tomáš se nedrží v jedné monotónní nudné rovině, ale v rámci možností z growlingu vylétá k vyšším místům a nechá znít nasupeného havrana. Je to dobré a kvalitní album, jen mám z celého snažení pocit, že si kapela sama nasadila jakési okovy, kterými sama sobě brání v dokonalém rozletu. Nicméně jsem přesvědčený, že potenciál má nezanedbatelný.
Seznam skladeb:
- Surfacing Tension
- Exomorphic Cascade
- Decay Succession
- Debridement
- Purgatorial Abbatoir
- Death Waltz
- Cinders Of Seraphim
- Lack Of Comprehension (DEATH cover)
Čas: 35:33
Sestava:
- Filip Vrba – guitars
- Vojtěch Jeřábek – guitars
- Tomáš Kačer – vocals
- Jan Bláha – bass
- Martin Medek – drums
Bandcamp
Bandzone
Facebook
Spotify
