Tattoo Club Strakonice a Městské kulturní středisko Strakonice uspořádaly v sobotu 8. dubna již 18. ročník Tattoo Jamu, na kterém (nejen) tetovací fidlátka představila čtyřicítka studií. Zvuky podobné těm ze stresujících zubních ambulancí se rozbzučely v 10 hodin a postupně utichaly až do začátku soutěže v tetování. Ta obsahovala kategorie Asie, Tribal, Black & white, Old/newschool, Color, Big a Best of show. V soutěžní porotě zasedli Bára, Woody, Gizbern, Máca a Vojta Havránek.
Pokládka foliových plachet na běhoun místních prken, co znamenají svět, které dle mé úvahy měly zabránit potřísnění krvavým splatterem, dávala tušit začátek pódiového thrilleru „Dům tisíce mrtvol“ v režii vyšinutě se tlemícího kapitána Spauldinga. Pro ty, co neměli nikdy tu čest, se jedná o zaháknutí „oběti“ za flígr (čti za kůži) a kladkovým mechanizmem vytažení do prostoru. Místní Divadelní spolek Čelakovského by mohl tiše závidět.
Jako každý rok bylo součástí akce vystoupení hudebních skupin. Pro letošek dostaly „divokou“ kartu PALE DEATH (black/death, Praha), SEX DEVIANT‘S (punk rock, Strašice), LOCOMOTIVE (metal/core, Český Krumlov) a chaos punkoví Strakoňáci NO MORE HIROSHIMA. Gig PALE DEATH byl v časovém plánu zařazený na 16. hodinu, na kterou jsem načasoval příchod (resp. příjezd na kole) do KD.
Vznik PALE DEATH se datuje do roku 2022, tudíž pro mě naprostí novicové, kteří si ale zdaleka jako hudební panicové nepočínají. V lednu vydali svou prvotinu, EP „Call from the Depths of Madness“, ze které se také hrálo. Jediné, co se o kapele dá dohledat, je, že bubeník hraje v blackových SEKEROMLAT. To je fakt žalostně málo. Žádné zbytečné mezihry, pouze špinavá výprava do hříšnosti, temnoty a zla. Tu inspirace thrashovými SLAYER, tu bleskové zanoření do temných věcí à la WITCHERY nebo hrdelní výlev po vzoru CARCASS. Lehce rozpačitě působil zpěvák, který krákorání tahal opravdu až někde z prdele, což není nic neobvyklého, ale tady to bylo hodně vydřené. Na druhou stranu na albu působí suverénním dojmem.
Vzhledem k tomu, že mě hudební dramaturgie moc nezaujala a také se přidala mírná únava, sedám po 20. hodině na své cestovní kolo a jedu dom. Dveřmi nedávno zrekonstruovaného KD prošlo od 10. hodiny ranní zhruba na sedm stovek návštěvníků. Tím bych chtěl uvést na pravou míru informaci z deníku okresního významu, který hlásal „Strakonický Tattoo Jam přilákal tisíce lidí“, to opravdu ne, ale zasloužil by si to.
Dění mezi jehlami, pohledy pod ruce šikovných tatérů nebo hororové místo činu na pódiu přibližují fotografie.
