Ahoj Vojto! Stejně jako u mnoha předešlých rozhovorů, které se týkaly spolků zčerstva založených, jejichž minulost a původ bývají zahaleny mlžným oparem, startuji otázkou, jež má poodhalit kdo za vznikem kapely stojí, kdo je její součástí a proč ta výhybka z lovišť thrashových do černočerných hvozdů?
Ahoj Lukáši! BRAN te salutant!
Nápad na založení kapely se zrodil pravděpodobně v jedné naší oblíbené hospodě na Malé Straně, kde mě a Y. Orloka po patnácti pivech napadaly pravidelně ty nejlepší nápady, bez kterých by svět přišel o hodně. Snad stáli u zrodu ještě naši kamarádi Matouš, vrchní obdivovatel kamenických značek mosteckých věží, a Thomas von Krchov, bubenická kapacita z pražské kapely BANJONET (country konkurence kapely DUO JAMAHA). A nesmíme opomenout Studniče (vlastním jménem Krysař Krysivín), pověstného lapku pražských hostinců! Jako třetí se ke kapele připojil S. Václav Kobylák, můj dobrý kamarád, spoluhráč z LAID TO WASTE a snad nejlepší rytmická kytara v Čechách. (Poslechněte si CORPSEFJORD!)
Snad vzhledem k naší vysoké konzumaci zůstávají i pro nás naše minulost s onou výhybkou stále zahaleny mlžným oparem. (smích)
Když už jsi zmínil Y. Orloka, nevím jak v hluboké minulosti, ale nepodařilo se mi vysledovat, jestli už někdy někde otloukal škopky. Zpěv – ano, kytara – též ano, baskytara – jasná věc, ale bicí... Jsou BRAN jeho bubenickou premiérou?
Premiérou? Vůbec ne. Ten mlátil do bicích už za starých, dávno zapomenutých časů, a to v kapele SCHWABACH!
Trochu jsem pátral a spekuloval, proč právě název BRAN a jako nejpravděpodobnější se mi jevily tyto varianty: 1) středověký hrad v Rumunsku, 2) postava ostrovních mytologií, 3) keltský bůh.
Tak prozraď, trefil jsem některou možností pupík terče, nebo střílím úplně mimo?
Trefils napoprvé! S názvem přišel Ygraen Orlok, údajně jako odkaz na kultovní transylvánský hrad. Podle mě ale název okoukal z BRAN edice Bake Rolls krekrů, protože se pořád něčím cpe!
O logo se postarala moje maličkost.
Pro debut se vám podařilo sehnat zajímavého vydavatele v podobě portugalské firmy Signal Rex. Jak se to přihodí, že se začínající tuzemská smečka dostala zrovna pod jejich křídla?
To už je údělem nejlepších kapel... (smích)
Ale teď opravdu. Původním plánem nám bylo rozeslání singlu „Skrytá místa“, což byl ve skutečnosti jen interní demo snímek nahraný na první dobrou, který prapůvodně nikdy neměl opustit kruh kapelní. K rozeslání singlu vydavatelstvím však nikdy nedošlo, protože záhy po jeho zkušebním nahrání na platformu Bandcamp nám začaly psát vydavatelské společnosti samy od sebe.
Jako první se nám ozvalo nejmenované americké vydavatelství z Kalifornie. Záhy se však ukázalo, že je s nimi špatná domluva, když namísto původně domluvené nástupní výplaty šest a půl milionu dolarů začala ve smlouvě figurovat částka milionů sedmi. Vzhledem k porušení naší původní úmluvy jsme z morálních důvodů od podpisu samozřejmě ustoupili. Nehledě na to, že po nás požadovali nesmyslné umístění zvláštních rekvizit ve formě glóbusů při každém živém vystoupení a přepracování skladeb do angličtiny – to byla poslední kapka!
Následoval výběr jiného vydavatele. Nejvíc se nám pozdával Signal Rex, což i dnes vnímáme jako správný krok pro BRAN. Naše spolupráce se Signal Rex probíhá velmi dobře a troufám si tvrdit, že spokojeny jsou obě strany. Deska se ve světě prodává, tak kdo by si stěžoval? (smích) Například náš S. Václav Kobylák má díky prodejům nosičů BRAN už třetí sportovní automobil značky Porsche.
Takže kdo chcete vinyl, koukejte nám napsat. Sky chce letos pro změnu Ferrari!
Mohl bys prosím přiblížit příběhy, které se odehrávají v tvých textech?
To jsou příběhy tak strašlivé a hrozivé, že si je radši nechám pro sebe. (smích) V textu si může každý najít něco svého.
V nedávno psané recenzi zmiňuji, že nevěřím v jakýsi momentální rozmar, ale v dlouhodobě (z různých důvodů) potlačenou touhu, jež právě dochází svého naplnění. Má nápad na založení blackmetalové skupiny obří šedivé vousy, nebo jde o vřískající nemluvně?
O momentální rozmar se určitě nejedná. Myšlenka se nacházela v našich hlavách delší dobu. A ani dnes BRAN nespí, ale pořád skládá!
S tím souvisí i má další otázka, je čtveřice písní obsažená na „Odcházení“ materiálem zbrusu novým, nebo najdeme i nápady z tvého tvůrčího pravěku?
Komponování „Odcházení“ nám nezabralo víc než dva/tři měsíce. Tudíž se jednalo zejména o zbrusu nové nápady.
Jak si stojí BRAN na poli živého vystupování, volné víkendy pomalu mizí a stránky diáře se plní?
Koncertování plánujeme s rozvahou, a to nejdříve na podzim tohoto roku. Několik málo koncertních nabídek, které nám přišly, jsme byli nuceni odmítnout. Právě se soustředíme na skládání nového materiálu.
Není pro nás prioritou kvantita živých vystoupení. Někdy se jeví jako dobrý nápad nechat si mezi vystoupeními nějakou tu pauzu (návštěvy venerologie a celková rekonvalescence). Zároveň nehodláme hrát „za pivo a párek“, což samo o sobě do jisté míry zredukuje počet koncertních vystoupení. Ale to nám úplně nevadí. (úsměv)
Jsi pilným konzumentem nahrávek a sledovatelem dění na poli černého kovu? Baví tě v tomto žánru víc žhavá současnost, nebo raději upíráš pozornost do minulosti ke kapelám, jež se v mezičase staly legendami?
Mám rád staré legendy, tuzemské i zahraniční. Pilným konzumentem ale zdaleka nejsem, a to ani na poli black metalu. Občas mě překvapí i nějaká nová smečka. Jedná se ale o žánr, ve kterém člověk musí poslechnout hromadu hloupostí, aby se dostal k něčemu, co opravdu stojí za to. U nás taky sem tam něco vznikne... Líbí se mi MALLEPHYR, tomu říkám kapela na úrovni! Nebo třeba nová deska STÍNŮ PLAMENŮ („Jediný poskvrněný přítok“) – vynikající!
Co bude dál s 1000 BOMBS a LAID TO WASTE? Je možné, že si sem tam dopřeješ thrashový večírek, nebo je teď hlavní prioritou BRAN a oba zmíněné spolky jdou na neurčito k ledu?
S LAID TO WASTE nahráváme v září třetí řadovou desku. Pak bude určitě následovat koncertování. Máme taky radost z toho, kolik dobrých mladých kapel se na poli thrash (a speed) metalu v poslední době objevilo. Ty starý a starší už za moc nestojí nebo se chýlí ke svému konci... Teda kromě kluků z EXOŠKY (EXORCIZPHOBIA), což je nepopiratelně nejlepší česká thrash kapela, ať si říká kdo chce, co chce. A samozřejmě LTW, ale to přijde až s novou deskou! (smích)
Co se týče 1000 BOMBS, máme už novou desku nahranou. Teď nás čeká už jen finální mastering a vydání. Od minulých nahrávek se jedná o desku stylově odlišnou a troufám si tvrdit, že jsme konečně nalezli styl, který nám sedí. Takovou kombinaci death metalu a thrash metalu u nás nikdo nehraje!
O kousek výš konstatuješ, jak vám složení materiálu na debutové album zabralo zhruba čtvrt roku a už nyní makáte na jeho následovníku, je tedy naděje, že bychom se druhého alba dočkali ještě letos?
Tady bych Tě opravil. O další řadovou desku se letos nejedná, sic je v plánu a už se do budoucna rýsují její obrysy. Nyní pracujeme na nahrávání jiného formátu. Brzy dáme na vědomí!
Moc díky za tvůj čas a prima odpovědi. Ať se daří!
Díky za příjemný rozhovor, mistře Lukáši! Přeji Ti mnoho úspěchů!
Všem bych na závěr vzkázal následující. Buďte na sebe hodní a kupte si naše CD / náš vinyl! A zdravím Asuru!
