Skupina PROJEKT-X datuje vznik někam k roku 2008, aktivní byla cca do roku 2011 a znovu se probrala v roce 2020. To je výsledek čekingu Bandzone profilu, na kterém jsou k dohledání výše uvedené roky. Jinak nic moc, jen informace týkající se koncertů jak na metalových, tak na punkových akcích. Facebook je sdílnější, ale až od roku 2020, od té doby těch koncertů nebylo málo, letos se kapela dopracovala i k nahrávce, kterou si vydala sama na CD s tak odfláknutým obalem, že nad tím nestačím lomit rukama. Jediné, co obstojí, je malba na titulní stránce, která je řemeslně v pořádku, nicméně vzhledem k tomu, že obal neuvádí autora, bude nejspíš ukradená někde na netu. Jinak je design digipacku ukázkou nemohoucnosti. Za prvé není pořádně uvedená ani sestava, pod fotkou bídné kvality jsou jen čtyři přezdívky bez nástrojů, takže níže uvedené info je vzato z BZ. Za druhé chybí texty, prakticky veškerý prostor vnitřní strany přebalu patří děkovačkám a zdravicím. Jediné rozumné info se týká studia, ve kterém se nahrávalo.
Tím je AB Records, kvartet PROJEKT-X se tam nastěhoval letos v březnu a nahrál šest skladeb, z nichž čtyři by měly být nové, dvě starší. Opět netuším, které jsou které, ale ono je to celkem fuk, protože šestice skladeb je celkem vyrovnaná, žel nikoliv na úrovni, která by stála za pochvalu. Celá nahrávka působí upachtěným dojmem, jednoduché hudební postupy sice k thrash metalu svým způsobem patří, ale tady je to hnané hlavně na sílu, což se týká i vokálů. První skladba je zejména thrash metal, asi se dá mluvit o ovlivnění DEBUSTROLEM, případně nějakou totál old school thrashovinou, bicí jedou tupa tupa, zpěvák text huláká a místy se Kolinsovi výrazově dost podobá, ale když začne používat zastřený hlas, je podoba pryč a žel i srozumitelnost. Což není až tak na škodu, protože text je triviální rýmovačka na téma vyhlazení lidstva. Jediná pasáž, která v titulní písni stojí za řeč, je kytarové sólo, které se dá označit jako vcelku povedené, byť podobných už každý slyšel tisíc.
„Saxana“ je zpočátku hozená do valivého HC, později do hopsa hejsa nevím čeho, bicí jsou vyloženě primitivní, což platí i o jalových kytarách – a když zpěvák zkusí cosi jako murmur, je to poslední hřebíček do rakvičky čarodějnice, která si podobně znějící píseň rozhodně nezaslouží. O něco lépe dopadli politici, kteří jsou taky spíše HC než metal, ale přece jen o něco zajímavější, uprostřed se nachází celkem zajímavá pomalejší pasáž. S „Neřeshit“ se vrací metal, místy dejme tomu crossover thrash; skladbou se vinou i celkem slušné zapamatovatelné melodie, funguje i refrén, překáží ale zpěv, který je zbytečně hnaný do zvláštních poloh, které Sudovi nesedí.
Začátek „Nočního kata“ je určitým příslibem, ale rytmické hrátky žel kazí podivně nesrovnaná kytara, respektive stereo „neefekt“, kvůli kterému je hudba podivně rozbitá, což při pozorném poslechu vyplouvá na povrch i u dalších skladeb. A jsme u zvuku, který je sice ze studia, ale zní spíše jako demáč. Patrné je to nejen u onoho stereo efektu, který je místy úplně nesmyslný, ale i u zvuku činelů, které zní divně – a nejen ony. Zpět k „Nočnímu katovi“, který potenciál nenaplňuje, respektive působí neurovnaně, kytarové sólo a pomalá ponurá pasáž nezní špatně, HC válec je tuctový. Poslední „hemoroidová“ „Zlatá žíla“ má sice přihlouplý text, ale hudebně to není až tak zlé, opět ale jen v některých místech, když se kytara pustí do melodické hry a buduje podmanivou atmosféru; jakmile se sklouzne k HC „pochodování“, je to zase těžkopádné.
„Dehumanizace“ je po všech stránkách podprůměrné dílo, které může oslovit kámoše na lokální úrovni, ale nemůže zaujmout fanouška thrash metalu ani HC, který chce od muziky něco víc než jednoduché odrhovačky.
Seznam skladeb:
- Dehumanizace
- Saxana
- Politic = Ass
- Neřeshit
- Noční kat
- Zlatá žíla
Čas: 25:15
Sestava:
- Fíja – guitar
- Formy – guitar
- Sud – bass, vocal
- Redy – drums
