Zdravím Killy, než se podíváme na zoubek aktuálnímu „Shut Up, Give Up And Obey!“, poodhal prosím, co se dělo v kapele od doby vydání předchůdce „Democracy War Crusade“ až po čas nahrávání novinky?
Ahoj Lukáši. Událo se toho celkem dost a proběhlo pár změn, Kocůr přešel z basy zpět na kytaru, poté co jsme se rozloučili s Michalem, který nahrál kytaru na „Democracy“. Hledali jsme za něj adekvátní náhradu dlouho a zkoušeli pár lidí, bohužel to nikdo nedával tak, jak bychom si přáli. To samé bylo na postu basové kytary, který se nám podařilo obsadit až nedávno. Je čím dál těžší najít kvalitní hráče a i povahově lidi, kteří mají metal v srdci a jsou ochotni tomu něco obětovat. Bez toho to prostě nejde a čučet do počítače nebo smartfounu je přece jen pohodlnější, navíc se můžeš virtuálně stát v mžiku rockovou hvězdou doma v obýváku.
Další šok jsme prožili minulý rok při tornádu v Moravské Nové Vsi, když jsme přišli o zkušebnu.
Ten den jsme zrovna zkoušeli v místní sokolovně, naštěstí ve sklepní místnosti, takže jsme vyvázli bez újmy na zdraví. Ovšem pohled na zkázu okolo, když jsme vylezli ven na vzduch, byl zničující. Odnesla to „naštěstí“ jen auta, která jsme díky finanční sbírce metalistů z Česka i Slovenska mohli opravit. Ještě jednou moc děkujeme!
Od té doby jsme hledali místo, kde se budeme moct scházet a osobně jsem rozeslal okolo 200 e-mailů po obcích i kulturácích, navštívili jsme několik potencionálních zaručených tipů, avšak bez výsledku. Takže nové album jsme komponovali doma v pokojících, kdy se kytara hrála přes PC a Mára klepal na dětské elektronické bicí. Jinak společné zkoušky veškeré žádné. Přesto všechno jsme šli v březnu do studia a podařilo se nám to dát do závěrečné podoby, kterou teď držíš v ruce a zrovna posloucháš. Takový malý zázrak. (úsměv)
Kdo v současnosti tvoří sestavu MELANCHOLIKŮ? Na Metal archívu například není uvedený Kocůr a jste ve třech, přitom na CD ke kapele patří, jak to tedy je?
Killy – vokály, Kocůr – kytara, Mára – bubny, Jeffrey – kytara a Dušan – basa, který s námi hraje zhruba měsíc a na novém albu se nepodílel. Metal archív by si to teda měli poopravit. (úsměv)
O tom, že opět zamíříte do vyškovského Davosu, jste měli od počátku jasno? Jak šla práce od ruky?
Vzhledem k událostem, které jsme prožívali poslední rok, jsme měli trošku obavy, hlavně těsně před nástupem do studia, kdy by se nám pár týdnů navíc na přípravu rozhodně hodilo.
To by ale ohrozilo vydání alba v červnovém termínu, což by zase bylo škoda kvůli distribuci merchu i samotného alba fanouškům v průběhu letních festivalů, kdy je k tomu ten nejlepší čas. Takže jsme dopředu komunikovali s Otynem ze studia Davos ve Vyškově, posílali mu podklady a nápady pro naši novinku. Otyn v MELANCHOLY PESSIMISM kdysi hrál na kytaru, hudebně si hodně rozumíme, takže to dopadlo nakonec dobře a jsme s jeho prací ve studiu spokojeni… a on určitě s naší taky. Haha.
Večery u piva byly taky hodně plodné, ale to k tomu patří jako sekera k řezníkovi. (smích)
Jeden víkend bicí a kytary, další basa a zpěvy, pak nějaké dodělávky vokálů cca 2 další dny a sóla nám nahrál Alda Nejezchleba (MASTER a SHAARK). Takže volba studia se opět osvědčila.
V textech se s tím vůbec nepářeš a bez obalu křičíš do světa o všem, co ti drásá nervy. Nemáš obavu, v dnešní čím dál víc černobílé době, že bys tím mohl odehnat fanouška stojícího na druhém názorovém břehu?
Jedním z důvodů, proč dělám tuto hudbu, je i to, že můžu do světa vykřičet (a pěkně nahlas) všecičko, co mne dusí zevnitř a často nenechává spát. Kdybych to dál nechával v sobě, tak bych asi explodoval. Pokud má někdo odlišné názory, je mi to jedno a nemusí nás poslouchat ani si kupovat naše hudební nosiče. Mé přesvědčení je takové, že nevěřím ani masmédiím ani politikům u moci, což opět potvrdili při kovidové šaškárně a potvrzují i nadále každým dnem. Kritizoval jsem kdysi stranu před rokem 1989 a tento současný bordel budu kritizovat taky. Přijde mi to jako řízená celosvětová destrukce ekonomiky, svobody a člověka jako takového za potlesku většiny populace, která sebe sama dobrovolně odvádí na jatka. Je to ale asi tak všechno, co můžu proti současnému řízenému směřování světa dělat. Toto je fakt na dlouhé povídání a na to tady prostor nemáme.
Když pominu spíš propagační lyric video k „Pyramidal Power“, připravujete regulérní videoklip?
Původní úmysl byl udělat klip, který by byl sestříhán z jednoho studentského filmu, ve kterém hrála moje manželka. Téma se mi moc líbilo a sedělo nápadově přesně do konceptu alba, takže jsem udělal text podle filmu, který jsem použil v songu „Escape To Freedoom“. Film však stále není z různých důvodů dokončen, ale stále doufám, že se tak stane a věc se nakonec podaří.
Kdo je autorem obalu alba? Dostává od vás texty a volnou ruku, nebo mu posíláte vlastní hrubou představu o jeho podobě?
Takzvaný cover art nám namalovala Janka Varadyová ze slovenského Prešova, která se mi ozvala na FB výzvu, kde stálo, že hledáme někoho, kdo by byl ochoten s námi spolupracovat na obalu nového alba. Sám jsem oslovil několik méně či více známých umělců, které jsem dopředu upozornil na to, že naše texty jsou často proti politice, hlavně USA, NATO či bruselskému diktátu EU, nebo celosvětově uměle zinscenovanému podvodu zvanému covid 19. No a světe div se, všichni ti tvrďáci, kreslící hromady střev a mrtvol, rozdupaných dětí a vykuchaných těhotných žen, volající po věčné svobodě, naráz neměli zájem. Prý, že to není téma, které by je zajímalo! Jestli to byl strach z nepohodlných a nehodících se témat proti stávajícímu směru politického establishmentu, je otázkou.
Každopádně Janča se toho nebála, a tak jsme společně dělali skici a návrhy až do konečné podoby a spokojenosti obou stran. Spolupráce s ní byla skvělá a ještě podotknu, že vše bylo poctivě namalováno akrylovými barvami na plátno 60 x 60 cm. Tento obraz mám v originále doma a jsem na něj hrdý.
V minulosti jste nezřídka sáhli po netradičních nástrojích, či využili na první pohled neslučitelný styl (např. swing) a vždy to zafungovalo bezvadně. Proč tentokráte nic, nenašli jste důvod nebo vhodný nápad?
Ano, máš pravdu a nápadů by se určitě našlo dost. Ale proč to jednou zase neudělat jinak, aby se z toho nestalo pravidlo?! A tak jsme to napráskali na prasáka, bez lítosti, vsuvek i závěrečné taškařice, jak tomu bývá na našich albech. Třeba zrovna na dalším cédu toho bude více, kdoví?
Když už zmiňuješ další cédo, jsi velkým plánovačem, který za každou cenu lpí na rozvržených termínech (nahrávání, zkoušení, tvoření), nebo spíš salámista, jak to přijde, tak to přijde?
V hlavě to mám většinou na hrubo dopředu naplánováno. Ale víš, jak to je, člověk míní a život mění. (smích) To se pak něco semele, jako tomu bylo v nedávném období, a pak musí člověk improvizovat, aby se alespoň část toho naplánovaného stihlo. Kdybych to nechával na salámu, tak dodnes možná nemáme ani první album!
To jsme tak měli nedávno v kapele borce, co říkal: „Hlavně nic neuspěchat. Vymyslet dobrou písničku trvá i 5 let, nespěchejte tak, až to bude, tak to bude.“ Takže naše novinka by vlastně spatřila světlo světa klidně i za 45 let! S tímto přístupem by to fakt nešlo a s dotyčným jsme se raději rozloučili.
Pokud se nemýlím, měla by vás, kromě radosti z nového alba, čekat i oslava třicetiletého výročí roku založení, plánujete něco speciálního?
Od založení MELANCHOLY PESSIMISM v roce 1992 je to skutečně už 30 let! Proto už i novinka „Shut Up, Give UP and Obey!“ je tou oslavou, speciální je k tomu lahvinka výtečného vína Cabernet Moravia s etiketou loga kapely. Víno je tmavě granátové barvy, s jemnými tóny černého rybízu ve vůni i v chuti, které doplňuje aroma třešní, višní, tabáku či marmelády a je lahodné a sametově hebké, skvěle se hodí k poslechu MELANCHOLY PESSIMISM i jiných stylů hudby tvrdšího ražení. To pak dokonale vynikne jeho chuť v maximálním rozsahu. (úsměv)
Takový skvostný mok umí udělat přímo náš bubeník Mára, který má vinařství v Čejkovicích a byl by teda hřích nemít své vlastní kapelové víno! Jsme na to patřičně hrdi.
Řekni, jaká motivace pohání chlápka, jemuž se na krku houpá pět křížů, jezdit koncerty a tvořit alba v žánru, kde jistého komerčního úspěchu dosáhla jen hrstka vyvolených? Do jakého časového úseku bys ukázal, zeptám-li se na nejlepší roky MELANCHOLY PESSIMISM?
Nehledej v tom nic jiného než lásku k metalu, kterou mám v srdci od malička. Je to pro mne určitý druh závislosti. Když bylo období, kdy jsem nemohl být s kapelou na pódiu, tak jsem chodil alespoň na koncerty nebo festivaly, ale i tak mi to moc chybělo. Těší mne, když si lidé kupují naše trika, poslouchají naše hudební nosiče a paří na nás pod pódiem. Z toho mám pak radost a vážím si toho. Tuhle jsem na jedné akci, když jsme seděli na lavičce u piva a já jen tak pozoroval lidi okolo, povídal Kocůrovi: „No není to krása, když vidíš, kolik fanoušků nosí naše trika? Na to, že byl kdysi náš velký sen založit kapelu a vydat CD, je to naprostá bomba, že vlastně lidi nosí kus tebe na sobě… kus těch kluků, kteří milují metal a splnil se jim jejich sen a nadále plní.“
Děkuji všem za přízeň a za to, že jste nám to vše umožnili.
Tobě Lukáši za tento rozhovor a podporu.
Já moc děkuji za bezvadné popovídání a přeji ať se daří!
