Občas se v časopisech nebo zinech objevují dva pohledy na jednu nahrávku. Na Fobii jsme to v minulosti občas taky praktikovali, ale „případ PETROLEUM“ není plánovaný – prostě jsme se dopředu nedomluvili a nezávisle na sobě vznikly dvě recenze na jedno album. Johanův pohled najdete zde.
Projekt s názvem jednoho z mnoha ropných výrobků PETROLEUM spatřil bídu světa sice již v roce 2018, ale první studiový počin díky nepříjemným okolnostem v osobním životě hlavního protagonisty vznikl až po čtyřech letech. Principálem a středobodem projektu je bubeník Ivo Plaček (EKG, holport s Necrocockem, KAVIAR KAVALIER) a jeho letitý kamarád Aleš Hrnčál, pod jehož supervizí vznikaly strunné a klávesové party.
K poslechu se nabízí drobty doomu i gothic rocku, heavy metalu, stejně tak žoviálního pop-rocku, folkových motivů, bambini sborů, smyčců, zahřmí tu chlapský growl, skřehot i ženský vokál. To všechno dohromady vytváří potemnělý rubáš, kterým zároveň prosvítá naděje i optimismus. Texty v češtině, angličtině, španělštině a latině. V tomto případě ve mně jazyková paleta různorodosti zvedá záchvěv pochybnosti o kroku správným směrem.
Takto široký rejstřík hudby si žádá výpomoc zvenčí, čehož se oběma muzikantům dostává do sytosti. Pomocnou ruku tedy podávají méně či více známí hudebníci.
Nepsané pravidlo říká, že bez intra (ne)lze pravděpodobně vstoupit do žádné opery lákající do příběhu hudby. Violoncello spolu s houslemi dávají na srozuměnou, že navzdory přítomnosti mj. jednoho z bývalých členů TÖRR (Daniela „Šakala“ Švarce, dále FATA MORGANA, DANIEL´S) se v „Institutu klinické smrti“ loupit nebude. Bloudění v „House of the Lost Souls Pt. 1“ mi silně připomíná seskupení kolem Phila Shoenfelta v období alba „Deep Horizon“. Na konci skladby s výhledem blížící se bouře zpěvák slyšitelně nestíhá, „you get lost in this house of lost souls“… V „Paradise“ začínají z dlouhého zástupu hostů vystupovat první účinkující. Na MASTER´S HAMMER dává vzpomenout jejich bývalý člen Miroslav Valenta. Jeho příspěvek je vklíněn mezi úvodní a závěrečnou naléhavou recitaci Kolumbijky Jam Valcors. Ta a Tomáš „Chymus“ Hanzl (ISACAARUM, PAČESS) stojí také za hymnickými chorály. Nepřeslechnutelné varhany nabízí Vít Janata, který příznačně působí jako varhaník v kostelech a krematoriích, převážně v Praze. Nebudu předstírat, že všechno, z čeho sálá romantika, je „shit“. Duet Zuzany Dubnové (doprovodná vokalistka zpěváků české pop-music) a Daniela Švarce, k němuž se historicky vztahuje také autorství skladby „Motýli“, nabízí lascivně plouživý taneček. Z hostů jmenujme tympanistu Jana „Silenthella“ Přibyla (MASTER´S HAMMER) nebo kytaristu Vítka Malinovského (HUDBA PRAHA, NERUDA). Zuzaně Dubnové nesedí pouze role podpůrné vokalistky, ale ráda a s noblesou zvládne hlavní zpěv v následující symfo-metalové „Beast“. V pompézním hymnusu „Daniel“ vokálně doprovází Miroslava Valentu dcerky hlavních protagonistů Plačka a Hrnčála, Nela a Adéla. V „Alexandra“ se znovu dostává ke zpěvu Šakal a já si pomalu ale jistě začínám uvědomovat, že s nadějí vyhlížím poslední skladbu. Poslušné klávesy šlapající ve statickém trianglu, které občas pročísne zvuk cinkajících zlaťáků virtuálních bukanýrů, výkřiky pronásledovaných žen na mě působí jako pozadí rekonstrukce bitvy u Sudoměře. „Mephisto“ otvírá slibná kytara, Janatova orchestrace „přímo“ z krematoria vyztužená silnou melodií ukolébá až do znuděného zívnutí.
Predikce, že by se díky hostům nominovaným na střídačku souboru PETROLEUM mohl na této nahrávce na moment vynořit duch MASTER´S HAMMER a inventarizovat navrácené konve, je vlastně ten hlavní a jediný důvod, proč jsem se rozhodl věnovat tomuto počinu. Tympány Jana „Silenthella“ Přibyla, bicí v zápřahu, bohužel Šakal ani zbla nedisponuje schopnostmi a hudebním charizmatem F. Štorma, „Věci špatný“ a MASTER´S HAMMER jsou si na hony vzdáleny a potvrzují naivitu mého úsudku. Dobře mi tak. Reparát za první průzkum domu ztracených duší „House of the Lost Souls Pt. 2“ dopadl identicky s prvním.
Na albu potěší detaily jako charismatický hlas Zuzany Dubnové či Jam Valcors, několik Plačkových bicích partů, čímž vytvořil styčný bod mezi tvůrcem a posluchačem. Každá jednotlivá skladba se pěkně poslouchá, ale po ¾hodině orchestrální hradby futrované do hlavy nezůstane vlastně žádná konkrétní vzpomínka. Karamel symfonických aranží se postupně stává přeslazený, preludování ztrácí invenci, uši jsou unavené orchestrální pompou. Na druhou stranu je chvályhodné zastoupení dívčích sborů, netradičních nástrojů, zajímavých hostů a vycizelovaný zvuk, o který se postaral Tomáš Žák. Dáme tomu hodnocení okolo šestky a budeme se těšit zase příště. Tento styl hudebního vyjádření i přes nastíněná očekávání mi rozhodně srdce nerozbušilo.
Seznam skladeb:
- Verbalia (intro)
- House of the Lost Souls Pt 1.
- Paradise
- Motýli
- Beast
- Daniel
- Alexandra
- Mephisto
- Věci špatný
- House of the Lost Souls Pt. 2
Čas: 45:30
Sestava:
- Ivo Plaček – drums, vocals, music, arrangements & production
- Aleš Aleister Hrnčál – accoustic & electric guitar, bass, keyboards, banjo, vocals & lyrics
- Jan Silenthell Přibyl – tympans
- Vít Janata – pipe organ
- Zuzana Dubnová – music, vocals, lyrics & bandphoto
- Ing. Tomáš František Hanzl a.k.a. Chymus – vocals, cover photos & graphics
- Daniel Šakal Švarc – vocals, music & lyrics
- Miroslav Valenta – vocals, music & lyrics
- Jam Valcors – vocals
- Ema Knorová – violoncello
- Adam Kolář – violin
- Dagmar Pavlíčková – violin
- Vít Malinovský – solo guitar
- Adéla Hrnčálová, Nela Plačková – choir
