Kdybych měl kapelu, chtěl bych, aby vydala gramofonovou desku. A kdyby moje kapela vydala gramodesku, vypadala by jako deska slovenské punkové kapely ROZPOR. Na titulní straně přebalu by měla originální malbu nebo kresbu, měla by textovou přílohu, na obalu by nechyběly žádné podstatné informace a přemýšlel bych i o nějakém dalším bonusu – plakátu, samolepce… Vše uvedené splňuje produkt ROZPORU na 100 %. Vinyl, který vyšel na kapelním labelu a jehož distribuci obstarává PHR Records, je předpisově zabalený, originální obrázek je nejen na přední straně, ale i na zadní, na níž je dále seznam skladeb, obsazení i údaje o nahrávání. Vnitřňák na super kvalitním papíru obsahuje texty ve slovenštině i anglické překlady, vše je graficky hezky učesané a přehledné, a aby toho papíru nebylo málo, vypadnou z kapsy ještě dva megaplakáty formátu 65 x 80 cm a samolepka.
Tolik popis fyzické části alba „Hrubá sila“, tu nehmotnou tvoří dvanáct punkových songů vesměs poskládaných v duchu klasického slovenského punku, který se vyznačuje sázkou na chytlavé melodie a silné, snadno zapamatovatelné refrény. Dělaly to tak první slovenské punkové kapely a dělají to tak i ROZPOR. Jejich muzika je přehledná, s citem složená, skvěle zahraná a opatřená výborným zvukem. A navíc to není monotónní punk rock postavený na jednom mustru, respektive ono tradiční sloka, refrén, sloka… platí, ale rovněž platí, že se ve většině písní objevuje nějaké zpestření.
Hrubá strana začíná tou nejtypičtější možnou punkovkou, jakou si je možné představit, možná s tím rozdílem, že od okamžiku, kdy se začne hrát, je jasné, že nástroje obsluhují šikovní muzikanti a že kapele hodně záleží na tom, aby ty nástroje opravdu zněly. Basa, to je učebnicový příklad, jak by měl být tento nástroj slyšet, navíc je zahraná zajímavě a snadno na sebe strhává pozornost. Tu největší asi kytara, ale pozadu nezůstává ani zpěvák, který nemá výjimečný hlas, ale jeho polohrubá poloha do muziky sedne. Jestli je v první skladbě zřejmá ústřední melodie, tak ve druhé se objevuje regulérní sólo, které by se neztratilo ani v metalu, a když jsem zmiňoval nějaká ta zpestření, taky tady je to sborové halekání refrénu s vytleskáváním. „Dúfam, že skapeš“ si libuje v rytmických podivnostech a aby toho podivna nebylo málo, část textu rapuje hostující Edúv syn. Nejchytlavější skladbou celého kompletu je „Neďaleko od raja“, jakési vyznání Bratislavě. Celou písní se proplétají kytarové melodie a refrén má až uhrančivou sílu. Text o geografické poloze města, která je „kurva kvalita“, se liší od většiny dalších, které na jedné straně ctí punkové zákony a na druhé se vůči některým vymezují. Je evidentní, že texty napsal někdo, kdo už má určité životní zkušenosti a nehledí na všechno jednoduchou optikou, navíc je vše napsané s fortelem.
S mými názory nebo postoji se sice některé texty nepotkávají, ale na druhou stranu chápu, co jimi chtěl autor říci a respektuju jeho pohled na věc. Jasně, nic proti antifašistickým či sociálně kritickým textům, palec nahoru za vlastní názor na různé charitativní akce („Benefit, nie charita!“) nebo za uvědomění si velikosti našich zemí a jejich významu, ale trochu se mi příčí občasná oslava násilí používaného k řešení různých problémů. Nechybí ani vulgarismy, jak v některých skladbách, tak v názvu jedné, která se k jejich používání staví jednoznačně („Milujeme vulgarizmy“) a já vysvětlení beru, ale při vyjadřování svých myšlenek na papíře se bez nich obejdu. (úsměv) Kromě „bratislavské“ je ještě jedna záležitost neobvyklá, „Strechy“; jestli to správně chápu, tak jde o posedávání na střechách a kochání se shora, jak přírodními krásami, tak ruchem města, asi nějaká oblíbená kratochvilná aktivita někoho z kapely… „duchom nad ruchom mesta“.
Silnou stranu otevírá pěkně tepající hravá věcička, v níž opět nechybí typické atributy tvorby ROZPORU, rytmy jsou lehce rozjančené, sólo opět povedené a baskytara s bicími stojí za zvýšenou pozornost. Nejtvrdší a nejrychlejší je do hardcore´n´rollu hozená „Milujeme vulgarizmy“ s až MOTÖRHEAD feelingem, což je další vítaná změna, ale nic proti tomu, co se děje v tracku „Regianálna osveta“ – to je jak muzika z filmu pro pamětníky (úsměv); něco jako swing, zní tu kontrabas a taky skvělý ženský sborový zpěv (CHICK2CHICK TRIO), překvapivě svěží věcička, kterou netrumfne ani westernově laděný úvod zemité „V tejto krajine“ s dalším podařeným ústředním motivem. „Zlo“ s klavírem hostujícího Jakuba Viznera pak uzavírá mozaiku, v níž nenalézám vyloženou slabinu.
Seznam skladeb:
- Hrubá strana
- Hrubá sila
- Stal sa ti úraz
- Dúfam, že skapeš
- Neďaleko od raja
- Strechy
- Benefit, nie charita!
- Silná strana
- Požehnanie od všetkých svätých kokotov
- Milujeme vulgarizmy
- Dobrá správa
- Regianálna osveta
- V tejto krajine
- Zlo
Čas: cca 40 min.
Sestava:
- Fabko – sólo vokál + kontrabas +perkusie
- Datra – gitary + zborový vokál + perkusie
- Zooroo – bubny
- Bedla – basgitara + zborový vokál
- Harley – bubny (A4, A6, B3) + zborový vokál
