Nejbližší koncerty
  • 09. 07. 2022VYSTOUPÍ: AC/DC CZECH TRIBUTE, PURPLE MANIA, DEAD DANIELS...
  • 09. 07. 2022Zputnik (punk-electronica) Rissla (symphonic hard rock) ...
  • 12. 07. 2022V Rock Café Southock se uskuteční výjimečný koncert roku ...
  • 16. 07. 2022Motosraz Bahno Louny 2022 - Motorhead CZ Revival, Blue Ro...
  • 16. 07. 2022Vystoupí kapely: Plexis, Jaksi Taksi, Appel Juice, Nízká ...
  • 22. 07. 2022ETEF – Enter The Eternal Fire festival, 22.-23. 7. 2022 ...
  • 22. 07. 2022Páteční deathmetalový večer ve společnosti kapel : BLOODP...
  • 23. 07. 2022OpenAir koncert pražské rockové kapely Dead Daniels v měs...
TELEPATIE IV - nové číslo hudebního magazínu z podsvětí

O hudbě i textech na novém albu, novém vydavateli, jarním turné… s Polym a Tudym.

Ahoj, zdravím INSANII v časech, kdy za sebou máte nejen vydání nového alba „GRRRotesky“, ale i první vlnu propagace a víkendové turné po českých a moravských městech. Jaké turné bylo? Jaké pocity, dojmy, vzpomínky zůstaly v paměti, bylo to tentokrát v nějakých směrech jiné než v minulosti?

Poly: Turné začínalo v době, kdy ještě spousta lidí ležela doma s covidem a na Ukrajině vybuchly první bomby, takže já osobně jsem měl smíšené pocity a taky obavy, jestli vůbec lidi budou mít na nás náladu. Musíme poděkovat všem, kteří se za námi vypravili do klubů, protože až asi na dvě místa bylo všude plno, např. Rožnov byl dokonce vyprodaný… a my jsme pochopili, že je to jakási psychohygiena - pro lidi i pro nás - a je dobře, že to turné s novou deskou jedeme. Od třetího koncertu už jsem si to celé začal užívat.

Hráli jste cca tucet koncertů napříč republikou, od Plzně po Ostravu – dají se s ohledem na zeměpisné polohy vnímat nějaké rozdíly, např. mezi severem Čech a jihem Moravy atd.? Překvapilo vás někde něco?

Poly: Žádných rozdílů, které by stály za řeč, si nevšímáme. Ale když jsi zmínil Plzeň, z té máme radost. V poslední době nás tam mají lidi rádi… vždycky to tak nebývalo. Těšíme se tam pokaždé. S Ostravou to bylo kdysi podobné. Užíváme si té atmošky, kterou teď na koncertech máme, a jsme vděční, že lidi jsou vděční. :)

Jak složité je sestavit koncertní playlist? Hráli jste na všech koncertech totožný set?

Tudy: Na playlistu vždy docela dlouho pracujeme a snažíme se ho připravit tak, aby fungoval, tzn. byly v něm zastoupeny písně, které koncertně dobře fungují a fanoušky baví. Pokud pak zjistíme, že to někde drhne, děláme úpravy, ale to vždy až v mezičase, např. mezi jarním tour a letními festivaly.

S kamarády si vždycky říkáme, že byste měli hrát x jiných songů, ale zároveň neumíme skoro žádný odehraný vyřadit…

Tudy: A to je ten problém. :) S novou deskou vždy musíme zařadit nové písně a pár starších vyřadit.

Poly: Pro každou vyřazenou písničku celé dny a noci pláčeme a rveme si vlasy. Ale co už, to je koloběh života. Staří musí uvolnit místo mladým. Občas se nějaká starší příležitostně do playlistu vrací, ale děje se to výjimečně.

Jak obtížné je na jednotlivé štace vybrat kapelu, která si zahraje před vámi? Hledíte na lokální oblibu, stylovou nebo myšlenkovou sounáležitost, nebo na co? Asi nejen mně někdy přijde, že předkapela s vámi úplně neladí, ani po hudební, ani po textové stránce, ale ono kolik kapel jede na podobné pocitové vlně, že jo…

Tudy: Tohle nejvíc řešíme u brněnského křtu, u ostatních koncertů to buď necháme na pořadateli, nebo doporučíme spřátelenou lokálnější kapelu. V Hodoníně většinou hrajeme s LIKE FOOL, v Liberci s ALL FRIENDS DEAD atd.

Poly: Moc to neřešíme. Občas před námi hraje nějakej metal, občas punk, někdy třeba indie kytarovka, jindy alternativní písničkář. Jsme rádi, že můžeme být v takhle pestré společnosti, je to pro nás zajímavější.

Turné jste si organizovali sami, resp. přes Kontra Production, nebo na něm organizačně participoval váš nový vydavatel?

Poly: Turné a veškeré koncerty jedou pouze přes Kontra Production, konkrétně přes naši manažerku Štěpánku. Nikdy se jí nevzdáme. Nikdy! ;) Label Smile Music se soustředí jen na záležitosti kolem nového alba plus nám teď moc pomáhá s digitálem, hlavně doplňuje na Spotify i starší alba a dělá v tom pořádek… na tohle jsme léta kašlali - hlavně proto, že to neumíme a nemáme k tomu vztah.

Jak složité hledání vydavatele bylo? Redblack už asi definitivně zavřel krám a aktivních vydavatelů není tolik jako zrnek máku v makovici…

Poly: Asi by nebyl problém znovu vydat album u X Production (který zastřešuje i Redblack). Chtěli jsme ale po několika albech u XP zkusit nějakej novej impuls. Dostali jsme i jiné nabídky, z nichž některé byly velmi fér. Bylo to těžké rozhodování, protože původně jsme vinyl chtěli vydávat opět u Berryho (Magick Disk Musick), ale právě o vinyl především stáli i ve Smile. To nás na výsledku mrzí nejvíc… že si nakonec Smile Music neplácli s Berrym a nevydali to napůl. Ale byl by to hroznej zmatek a nejspíš by to nedělalo dobrotu.

Upsání se Smile Music řadu lidí překvapilo… Jak zatím spolupráci hodnotíte? V čem je odlišná od praxe Redblacku nebo Magick Disk Musick, překvapilo vás něco?

Tudy: Smile do toho šlapou na profi úrovni. Překvapil nás třeba jejich perfekcionismus a nutnost řádu i u věcí, u kterých nás to do té doby nenapadlo. Asi jsme byli větší pankáči, než jsme si sami mysleli. :)

Poly: Smile Music je v podstatě novej label a necítíš z něj ještě tu rezignaci, ale naopak chuť se ukázat, což byl hlavní argument, proč jsme k nim šli. My jsme byli dosud zvyklí si skoro vše kolem nového alba hlídat sami (včetně propagace), ale co si budeme povídat, je to únavný… takže nás lákala vidina, že tentokrát podstatnej díl práce někdo odvede za nás.

Pojďme konečně k novému albu „GRRRotesky“. Chápu jej jako přirozené pokračování předchozího triumvirátu „Kult“, „Zapal dům“ a „Spam“. Na jednu stranu rozumím hlasům, které říkají, že jste se usadili v určité komfortní zóně, kde je vám dobře, na druhou stranu nějaké posuny vnímám, v písních, které z té zóny lehce vybočují, minimálně „Hvízdání“ nebo „Buď jako buddha“. Na rozdíl od kamaráda „zemědělce“ (= Sklizeň, úsměv) si ale nemyslím, že by INSANIA měla pokračovat právě směrem „Hvízdání“, to by mi asi nebylo po chuti, kdyby tak nějak zněla celá další deska, ale nevím, jak nebo kam se posunout, i když samozřejmě prostředky jsou, možnosti jsou, ale aby to byla ještě INSANIA. Sám v tom nemám jasno, vlastně mi ten status quo s lehkými závany odjinud vyhovuje. Omlouvám se za dlouhý úvod otázky, která zní „jak z toho ven“?

Tudy: Pro některé z nás je dostatečným vystoupením z komfortní zóny stíhat současně práci, rodinu a kapelu. :)

Poly: Vnímáme to jako poctu, že to někomu stojí za to vůbec analyzovat. Posun, vývoj, kam dál. Toho si ceníme. Bez ironie. Nicméně pro nás je dostatečnou ambicí už jen natočit dobrý album… aniž bychom řešili ty podružnosti. Posun mezi „Spamem“ a „GRRRoteskami“ určitě není zdaleka tak výraznej jako např. mezi „Rock´n´Freud“ a „Kultem hyeny“, ale posun tam je, aspoň já ho vnímám. Minimálně v textové složce a v jakémsi ještě silnějším dekadentním šklebu. A nikdy nic neplánujeme, vše jde tak nějak spontánně a samo.

Je jednou z cest i zvuk? Samozřejmě nelze přeslechnout rozdíl mezi novinkou, která zní nadupaně, plně, a např. „Freudem“, vývoj nezastavíme. Dá se srovnat pracnost nahrávání před deseti patnácti lety a dnes? Trávíte ve studiu více, nebo méně času?

Tudy: „Freuda“ jsme točili ještě u Doda, bez producenta a předcházela mu jen minimální předprodukce. Hlavní posun byl právě mezi „Freudem“ a „Kultem hyeny“. Jak ve spolupráci s producentem, ve změně studia, tak ve zdlouhavé předprodukci. Předprodukce nám desku od desky trvá déle, ale o to lépe to pak jde ve studiu Šopa.

Jakou roli při nahrávání mají vaše nástroje? Máte na nahrávání víc kytar, baskytar, kláves, bubínků, …, nebo si vystačíte s tím, co držíte v rukou při živém hraní? Splňují vaše instrumenty bezezbytku vaše nároky? Jsou něčím specifické?

Tudy: Jak kdy. U bubnů a basy se toho moc nemění, ale kytar a kytarových aparátů používá Poly ve studiu víc. Klávesy, to je kapitola sama pro sebe. :) Syntezátory z 99 % nahrávám ve svém domácím sTudiu, což je tak trochu muzeum elektronických klávesových nástrojů, takže proč to nevyužít?

Poly: Já si i při výběru kytar, zesilovačů a reproboxů nechávám v podstatě poradit od Stani Valáška. On je výrazným spoluautorem našeho současného zvuku, stejně jako producent Robotom. Staňa ví, co tam potřebuje za zvukové barvy, aby to dohromady fungovalo, jak má.

Výraznější vývoj cítím v textech, které tentokrát nejsou „příběhové“, rouhačské ani filosofické, ale vyjadřují se k současnému dění, tu ironicky, tu na vážno, většinou celkem přímočaře. Je teď doba na jasná stanoviska, na apely, případně na ten sarkasmus?

Poly: Určitě je tahle doba plná inspirace k různým sarkastickým bonmotům, narážkám a pošklebování. Mě poslední roky čím dál méně baví útěkářská linie (texty o něčem fiktivním nebo dávno minulém) a víc oceňuju tu ironii, no.

Některé texty jako kdyby předběhly dobu a patřily současnému dění, např. „Testosteron“ na koncertech uvádíš jako vzkaz Putinovi, i když původně byl myšlen jinak. Překvapuje tě, že může song vyznít jinak, než bylo plánováno?

Poly: Válka na Ukrajině mě tedy překvapila citelně. Spíš tedy šokovala. To nečekal nikdo, že budeme ještě prožívat něco podobného. Testosteron byl původně o macho chlápcích a bylo to takový ironický popichování, ale po vypuknutí ukrajinského konfliktu ta písnička přímo škemrala o to, abychom ji věnovali Sauronovi. Čímž dostal poněkud temnější tón.

Mně se nejvíc líbí „Placatej svět“ a „Vytěsňuju“. Stoupenci středověkého vnímání světa v dnešní době, to je spíš k pláči než k smíchu, ale doba přeje podobným nesmyslům, řada lidí věří každé kravině, která se objeví na internetu, plochozemců snad i přibývá, to za našich mladých let nebývalo. (úsměv)

Tudy: Na druhou stranu, drtivá většina kulatozemců si taky nic neověřovala a věří tomu, co se dozvěděla ve škole…

Poly: „Placatej svět“ je i o zastáncích geocentrismu a za inspiraci jsme velmi vděční taky panu Hájkovi, poradci exprezidenta Klause, a jeho přednášce „Nepocházím z opice“. Další pecka byly články v médiích o hrdinech, co z Itálie vypluli na lodi hledat okraj světa. Ví bůh, že jsme se za ně modlili! Na tuhle písničku máme natočenej vtipnej videoklip, kterej jsme nedávno vypustili. Snad jim maličko prozáří tyto temné dny.

„Vytěsňuju“ mi mluví z duše. Žiju podle tohoto „přikázání“ už delší dobu, v recenzi jsem napsal: „Přijde mi to jako generační výpověď plus minus padesátníků. Proč si s odpuštěním zasírat hlavu spoustou nesmyslů? Takže vytěsňuju stejně jako Poly, vytěsňuju zprávy, vytěsňuju sociální sítě, vytěsňuju kdeco, neřeším, co nemůžu změnit.“ Děláš to taky tak? A neodporuješ si trochu, když na jednu stranu vytěsňuješ, na druhou do aktuálního dění tepeš? (úsměv)

Poly: Já vytěsňuju jen to, co mi fakt dělá natolik špatně, že to v hlavě nechci. Např. zásadně nečtu online diskuse pod články a až na výjimky neodpovídám na různý hejty na sociálních sítích a nepíšu nikomu pod jeho posty, když s ním nesouhlasím. Kdysi jsem to dělal, ale nic dobrýho z toho nevzešlo. Jinak jsem zvídavej tvor a rád pozoruju dění kolem. Něco je zábavný, něco méně.

V jednom rozhovoru jsi říkal, že děláte muziku proto, abyste lidi nasírali. Ale… dozví se vůbec ti, kteří by se měli cítit ukřivděni, že si z nich děláte blázny? Tohle je takový kolorit různých scén, hlavně hardcore komunita se snaží o různý aktivismus, který je těm mimo jejich svět vlastně úplně ukradený, nezajímá je… Jak často se vám stává, že vás někdo hejtuje?

Poly: Např. klipu „Ať kypí žluč“ se podařilo tu žluč na Facebooku rozvířit poměrně slušně. My i Adéla Elbel jsme schytali hejtů plnou náruč. Od vlastenců, kteří si vždycky umí najít důvod, proč nepomáhat vůbec nikomu, od lidí naformátovaných všemi možnými dezinformacemi včetně chemtrails… ale to je v poho, s tím jsme do toho šli. Jinak ale samozřejmě svoje fanoušky nasírat nechceme, ty řeči ber jako nadsázku.

Taky si neodpustím ne přímo hejt, ale určité výhrady, které mám k obalu. Chápu záměr, ale mně se tentokrát grafika vesměs nelíbí – titulka je sice žánrová a s tématy textů ladí, ale vypadá fádně, texty jsou na obyčejném podkladu a navíc kvůli použitému fontu a nekvalitnímu tisku špatně čitelné, otevřený digipack bez nápadu, jediné, co považuju za zajímavé, jsou fotky a vaše přezdívky. Byla ve hře jiná podoba obalu, řekněme sofistikovanější, výpravnější, nebo jste to takhle strohé chtěli od začátku?

Poly: Chtěli jsme jednoduchý a výrazný motiv, který funguje dobře i zjednodušený a v malém měřítku, např. jako online miniatura nebo na tričku. S titulní stranou jsme moc spokojení my i vydavatel - stylově charakterizuje „GRRRotesky“ velmi vtipně, včetně toho použitého fontu à la plakáty k hororovým filmům 30. let. (Jiný motiv jsme ani nezvažovali.) Jiná věc je font, kterým jsou v bookletu vysázené texty. Z toho, že vyšel z tiskárny takto skoro nečitelně, radost samozřejmě nemáme.

Ještě k těm fotkám a přezdívkám. Když vidím Klímu, cukají mi koutky, tam je ta nadsázka dotažena k dokonalosti… Při focení jste se asi vyřádili – kolik fotek vzniklo a jak složité bylo vybrat ty nejlepší? A přezdívky mají i nějaký odkaz na realitu? U tebe to vnímám jednoznačně jako ano, protože na koncertech jako jakýsi kazatel vystupuješ, i tvůj koncertní kostým tu roli podporuje. Je Bebínko hypochondr, Čtvrťák lakomec a Chirurg sadista? (úsměv)

Chirurg: Čtvrťák je především kreativní účetní, kterej ti to spočítá! U Bebínka jsme doufali, že podle bouracího kladiva se dá vytušit, že „bebínko“ bude mít nakonec někdo jinej. A já jsem taky profesionál - vzděláním sice veterinář, ale moje současná klientela je beztak dobytek!

Poly: Jak říká Chirurg. Je to jakási gangsta mordparta z 30. let. Při vymýšlení jsme se královsky bavili. Tak nějak jsme si řekli, že se tentokrát nebudeme brát vůbec vážně. Těch fotek vznikla celá série, ale nakonec jsme z nich ve výsledku viděli jen dvě nejlepší, které Dante vybral, a ty používáme.

S vizuálnem souvisí nejen obrázky statické, ale i pohyblivé. Kromě lyric videí máte venku i klip ke skladbě „Vytěsňuju“, kde „kážeš“ v prostoru „muzea Franz Kafka Spital v Brně, v interiérech evokujících blázinec z 20. let 19. století“ /popis na YT/. Jak jste na místo přišli, jak na vás koukali, když jste přišli s tím, že byste tam chtěli točit klip? A jak vás bavilo samotné natáčení?

Poly: Na to muzeum přinesl tip Dante, autor klipu. Natáčelo se během covidu, takže to bylo maličko komplikované. Domlouval jsem vše e-maily a telefonicky a vedení Franz Kafka Spitalu zpočátku nebylo z toho nápadu nadšením nakřivo. Naštěstí jim to bylo pak už celkem jedno a nechali nás tam točit a blbnout celý půlden. Samotné natáčení bylo únavné, přenášeli jsme neustále techniku z místnosti do místnosti a natáčeli scény v různých interiérech.

Zkusili jste si pustit klip bez zvuku? Já jo a připomněl mi němé filmy z časů německého expresionismu. Inspirovala vás stylizace starých hororů, absurdních příběhů, bláznivých doktorů a obrovských měst?

Poly: Pecka! To rádi slyšíme, protože přesně takovej byl záměr! Dante má tyhle staré filmy nakoukané a vizuálem klipu se jim snažil co nejvíc blížit. Patří k tomu i ten zrychlenej pohyb, z kterého se někomu dělá špatně - např. BlackDrum ten klip nesnáší. :)

Vrátil bych se obloukem k první otázce a navázal na ni otázkou předposlední. Jak dopadlo první propagační kolo? Nejste už z neustálého odpovídání na podobné otázky unavení? A jak vypadají ohlasy na „GRRRotesky“ a jak je vnímáte? Mají pro vás recenze nějaký jiný smysl než propagační?

Poly: Pokud jde o promo, unavení nejsme… vydržíme ještě dvakrát víc! ;) Ohlasy jsou moc fajn, ale zatím je nepřeceňujeme, většina lidí album ještě neslyšela, teprve teď vychází digitálně a na vinylu. Plus už máme tu zkušenost, že album a jeho přínos lze hodnotit až s odstupem, nejdřív tak po roce, až si sedne a něco s fanoušky udělá. Recenzí si vážíme, ale to víš, snažíme se nepouštět si je moc k tělu, protože každá recenze je subjektivní.

A na konci samozřejmě nemůže chybět dotaz na další plány, respektive letní sezónu. Už máte jasno, na jakých festivalech se objevíte? Je o vás větší zájem, než jste schopni vykrýt? A dáváte si v létě nějaké ohraničené období, během kterého si všichni dáte pauzu, dovolenou, nehrajete, akce odmítáte?

Poly: Je fakt, že nějakou část léta si necháváme pro rodinu, takže bohužel musíme občas nabídky odmítat, ale to je tak každé léto. Nějaké festivaly už jsou domluvené dostatečně dopředu, např. Brutal Assault, Hubertka fest u Havl. Brodu, Dačice fest., nebo velkej fest. na letišti v Trenčíně. Zájem asi je, my o tom moc nevíme, jde to přes Štěpánku, která nám pak jen pošle termíny toho, co dopadne. Každopádně vykrývat zatím stíháme.

RECENZE

www.insania.cz
Facebook


Zveřejněno: 15. 05. 2022
Přečteno:
483 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

15. 05. 2022 11:15 napsal/a Horaguru
Smekám klobouček
a tleskám ve stoje. Moc prima povídání, kladačem počínaje, zvedači a vraceči konče.