Marně pátrám v paměti, jestli u nás někdy vydala hardcorová kapela tak promyšlenou desku. Oním promyšlenou myslím produkt jako celek, nikoliv „jen“ obsah nosiče, ale i jeho balení a s vydáním spojené aktivity, zjednodušeně promotion. PRŮMYSLOVÁ SMRT vše do detailu promyslela, naplánovala a podle plánu realizovala. Materiál na album připravovala dlouho (jak muziku, tak texty), do studia šla připravená na 99 %, předem měla domluveného malíře titulní strany, vsadila na mastering v zahraničí i prověřeného vydavatele. Na plus minus hardcore partu možná až moc sofistikovaný přístup, ale mně se to takhle líbí, mám rád, když tomu kapely dávají všechno.
Druhá velká deska PRŮMKY je cca dvakrát delší než debut „Invaze změn“, obsahuje 21 skladeb, což je na intenzivní muziku poměrně slušná porce, ve které se lze snadno ztratit, navíc když řada písní netrvá ani minutu. Nicméně kapela to dokázala vybalancovat hlavně díky zařazení pasáží vedených ve středních či pomalejších tempech, což u ní v minulosti nebylo tak časté. A taky se výrazně posunula žánrově; i když pořád píšu hardcore kapela, tak nový materiál se jasně kloní k metalu. Po zneklidňujícím noise intru z dílny Šamana (V0NT, PROTIJED, hibernující GATTACA atd.) se pozvolna rozjíždí těžkotonážní muzika takřka death/doommetalového ražení, riffy jsou řezavé a zemité, sem tam probleskne vyhrávka, ale po dvou minutách a Mičlově zařvání „Anihilace morálky“ nabírá song na divokosti a míří k thrash/grindu. Extrémně rychlá, ale zároveň dostatečně pestrá jízda pokračuje i v druhé položce strany A, přičemž refrén, byť krátký, se určitě každému usadí v paměti. Přesně v okamžiku, kdy si říkám, že té rotyky je tak akorát, se v „Před kolapsem“ zvolňuje a „rozsekaný“ dojezd, rytmicky punkový, ale zvukově tvrdý, působí jako vítané zpestření v jinak intenzivní smršti. Z té tu a tam vykoukne nějaká melodie, přehlednější úsek, což je případ úvodu „Znásilňování okolností“, v níž je taky více HC než metalu, což je určitě ku prospěchu věci, ta variabilita. Velmi výrazným štychem jsou „Kaložrouti“, skladba, která na albu původně nemusela být, resp. mohla být v jiné podobě; její vznik provázely trable, ale ve finále se povedla, refrén (o jednom slově, úsměv) opět utkví v paměti, i díky frenetickému řevu, který tu Mičl používá. Další výraznou stopou je devátá, v níž se střídají pomalé a fičící úseky, přičemž ty uklidňovací jsou pěkně zkonstruované a klidně bych je snesl delší dobu. Ale PRŮMYSLOVÁCI jsou zrychlení, jen tři skladby překročí dvouminutovou stopáž, zato pět jich trvá kratší dobu než minutu, např. poslední áčková skladba i první béčková.
Na straně B ale víc zaujme „Hřbitov iluzí“, v němž zpěvák chrlí text s kadencí samopalu a místo řevu chvíli skoro recituje. Když už jsem u frontmana, tak místy jsou texty zahuštěné tolika slovy, že není v lidských silách je pečlivě artikulovat, takže se porůznu slévají nebo jsou trochu zadrmolená, ale to je při té rychlosti pochopitelné a pohled na textovou přílohu zodpoví všechny otázky. Ještě ke „Hřbitovu iluzí“, z mého pohledu nejlepší písni kompletu, nejen kvůli odlišnému zpěvu, ale i kvůli rytmickým hrátkám a parádní kytarové hře v závěrečné čtvrtině, hitové jako bič.
Občas se použije podobný mustr, např. „Návrat kultu tmy a strachu“ začíná podobně pomalu jako „Společnost úpadku“, ale ono se při počtu songů nedá vyseknout dvacet odlišných úvodů; ale aby to nebylo špatně pochopeno, motivy se liší, jen ta pomalost a pocit z ní je obdobný. Nicméně převládají ultra marše, místy cítím sounáležitost s GRIDE, kteří jsou podobně hyperdiví a rozlámaní, co se převratů v písničkách týká, jako to PRŮMYSLOVÁ SMRT káže v „Fuck TagBust“. Jinde se hraje podle thrashmetalových not, viz „Vazalové totality“ nebo „Diktatura názoru“, mezi nimiž se nachází další klenot, „Konstrukce boha“, zašmodrchaná záležitost tepají v různých rytmech od punku po grind, a navíc opatřená velmi zajímavým textem týkajícím se víry a náhledů na ni.
Obecně jsou texty většinou aktivistické, poukazují na špínu tohoto světa a podané jsou prismatem typickým pro hardcorové kapely. S některými texty mám osobní problém, nejsem tak striktní v pohledu na určité záležitosti nebo události, nevidím svět tak černě, nehlásám teze o ukradených revolucích a snech, i když chápu, jak to autor cítí. S řadou proklamací se samozřejmě souhlasit dá, doba je, jaká je, a Mičl svá slova vysvětluje takto: „Ústředními tématy nové desky jsou kataklyzmata moderní doby. Absolutní vyhoření, citová plochost, emoční neschopnost, industrializace mozku, ovlivnění sociálními sítěmi a high-tech komunikací a možná až nesmyslný a nepotřebný propojení světa, přepálená komunikace v každou chvíli, minutu a vteřinu našeho každodenního života, protože některý věci nejen, že není potřeba říct hned, některý věci není potřeba říct nikdy.“
Nedílnou součástí alba jsou ještě:
- zvuk: Ten vznikal ve třech studiích a tahle péče se vyplatila. Shaark (nástroje a mix), AB Records (zpěv) a Mammoth Sound (mastering) odvedly dobrou práci, deska hraje velmi dobře, kazetu nemám. (úsměv)
- obal: I tady je sousloví dobrá práce na místě, a patří dvěma pánům, malíři Paolu Girardimu a grafikovi Lukáši Prskavcovi. Paolo namaloval další ze svých fantaskních obrazů, na kterém se to hemží lebkami, torzy těl a chybět samozřejmě nemůžou hororové oči, které autor tu a tam použije, což ale činí i další umělci. Mám k takto pojatým obrazům ambivalentní vztah – na jednu stranu uznávám, že je to dobré řemeslo, na druhou mě tyhle apokalyptické výjevy přijdou okoukané. Lukáš dal obalu řád, na všechno je moc pěkný pohled, celkový layout se s mým vkusem potkává stoprocentně.
„Pedagogika poražených“ je bezesporu ve všech směrech kvalitní album, které by mělo sednout na talíř (gramofonu, kazeta samozřejmě do mechaniky tape decku) všem příznivcům extrémního HC s přesahy k thrash metalu a grindu. Nenacházím na materiálu žádně výrazné slabiny, naopak oceňuju snahu o barevnost, stylovou nespoutanost a celkový přístup k jeho fyzické realizaci.
Seznam skladeb:
- Strana A
- Anihilace morálky
- Otcové a dějiny
- Před kolapsem
- Válka o komfortní zónu
- Znásilňování okolností
- Kaložrouti
- Lobotomie konzumem
- Správce paradoxu
- Společnost úpadku
- Nukleární mlha za obzorem
- Strana B
- Diverzita
- Hřbitov iluzí
- Návrat kultu tmy a strachu
- Infiltrace
- Fuck TagBust
- Odkaz
- Vazalové totality
- Konstrukce boha
- Diktatura názoru
- Pitva vědomí
- Pád světa
Čas: cca 29 min.
Sestava:
- Mičl – zpěv a texty
- Johan – kytara
- Petr – basová kytara
- Frišta – bicí
https://www.prumyslovasmrt.cz/
Facebook
Bandcamp
