Nejbližší koncerty
  • 09. 07. 2022VYSTOUPÍ: AC/DC CZECH TRIBUTE, PURPLE MANIA, DEAD DANIELS...
  • 09. 07. 2022Zputnik (punk-electronica) Rissla (symphonic hard rock) ...
  • 12. 07. 2022V Rock Café Southock se uskuteční výjimečný koncert roku ...
  • 16. 07. 2022Motosraz Bahno Louny 2022 - Motorhead CZ Revival, Blue Ro...
  • 16. 07. 2022Vystoupí kapely: Plexis, Jaksi Taksi, Appel Juice, Nízká ...
  • 22. 07. 2022ETEF – Enter The Eternal Fire festival, 22.-23. 7. 2022 ...
  • 22. 07. 2022Páteční deathmetalový večer ve společnosti kapel : BLOODP...
  • 23. 07. 2022OpenAir koncert pražské rockové kapely Dead Daniels v měs...
DARK GAMBALLE - Romance panenky a kladiva

kniha 2022, MetalGate / Česko

Heavy Music Artwok MASTERPIECES 2019 přináší přehled metalových mistrovských děl, jež zdobila obaly desek v uvedeném roce a navazuje na obdobný souhrn týkající se roku 2018. První české vydání v zahraničí etablového projektu se povedlo nadmíru, kniha obsahovala řadu pozoruhodných artworků a navíc byla vytištěna na parádním křídovém papíru, což tak nějak k té kráse patří. Jediné, nad čím se vznášely pochybnosti, byla vazba, brožovaná, přičemž by takovému dílu určité více slušela vazba pevná, jakou disponuje originál. Letošní provedění je obdobné, takže opět měkké desky, ale to jsme u financí a kniha by nestála 549 korun, ale o nějakých 150 Kč více… 

Kniha spadá do kategorie literatura o umění, přičemž takto koncipované knihy nestojí jen na prezentovaných dílech, ale stejnou váhu pro jejich vnímání má i vzhled, grafika, která se vyskytuje kolem vybraných coverů. Co by bylo platné vybrat krásné kousky a pak je nesmyslně nebo nehezky „zarámovat“, nenechat vyniknout, doplnit nevhodnými fonty atd. Tady se ruka designéra trefila, vše vypadá tak, jak má, minule jsme psal slavnostně, což je myslím i napodruhé vhodné označení. Došlo sice ke změnám fontů, nadpisy byly u předchozího počinu švabachem, texty bezpatkovým písmem, tentokrát jsou nadpisy i texty písmem s patkami, ale švabach úplně nevymizel, je jím nasázeno první písmeno každého odstavce a připomíná to např. pohádkové knížky. 

Layout hlavní části je daný: 100 výtvarníků na 100 deskách od 100 kapel. Řazeno abecedně, forma přehledná – titulka nějaké desky a komentář, který o díle zasvěceně „hovoří“. Komenty si rozdělili autoři a členové kapel, respektive sem tam si berou slovo jak muzikanti, tak umělci. Čtení o tom, co chtěli nebo měli výtvarníci vyjádřit, je vesměs velmi zajímavé, myslím, že se každému čtenáři osvědčí, když si obrázek pořádně prohlédne a potom si teprve přečte vysvětlení – mnohdy to bude jasné už od pohledu, často ale doprovodný text vnese jasno. V tomto směru je kniha skvělá, ze stovky  pojednání je slabších jen nepatrný počet. 

Mnohem větší procento slabších záležitostí ale vidím mezi stovkou coverů. Samozřejmě je to věcí kurátora (Alex Milazzo), koho vybere a na koho prstem neukáže, stejně tak platí, že je vždy věcí vkusu, tedy subjektivní, co se jednomu líbí a dalšímu ne, ale tahle recenze je taky subjektivní, takže píšu své dojmy a ty jsou z výběru oné stovky rozpačité. Řada děl je bezesporu řemeslo a řada taky vypadá na první i desátý pohled dobře, ale taky je tu spousta obrázků, které mi přijdou obyčejné a v několika případech nehezké a podprůměrné. Vážně nechápu, co je mistrovského na obalu TEMPLE OV PERVERSION, na mě to působí odpudivě a nepřijde mi to ani po řemeslné stránce ničím výjimečně, přičemž toto tvrzení platí na několik dalších, vesměs apokalyptických a „příšerňáckých“ motivů. 

Zatímco minule měla Česká republika dva zástupce, tentokrát je to nula, což je určitě škoda. I u nás se sem tam objeví podařený kousek, takhle z fleku mě z roku 2019 napadá obal HEIDEN „Země beze mě“, ten strčí do kapsy polovinu děl v knize, ale holt malá kapela z malé metalové země nemá šanci uspět, respektive se její dílo pod drobnohled editora nedostane. Minule to byli MASTER´S HAMMER a INFERNO, což jsou mezinárodně etablované skupiny. Z těch světových mi v knize chybí například BLUT AUS NORD nebo KAMPFAR, jejichž obaly považuju za hezčí a zajímavější než polovina vybraných. 

Onen výběr ale nejspíš nevycházel čistě z logiky věci, tedy vybrat sto nej… obalů, ale zároveň šlo i o to, aby na dvojstranách byly motivy, které mají nějakého společného jmenovatele. Netvrdím, že je tomu tak vždycky, ale několik „podezřelých“ dvojic či trojic se objevit dá. První příklad: tři kapely začínající na A – AMULET, APHRODITE, ASPHODELUS a ve všech případech obraz nějakého starého mistra (Peter Bruegel st., Jacques-Louis David, Gustave Doré). Druhý příklad: VILE APPARITION, resp. VISCERA DISGORGE, dvakrát polonahá divoženka. V řadě dalších případů podobné barevné provedení, nebo podobné techniky, nebo… prostě to nemůže být náhoda. 

Stejně jako v přehledu za rok 2018 jsou v resumé roku 2019 další kapitoly, které jsou věnované konkrétním albům nebo autorům. Jde o:

  • dílo roku, kterým je „Distance Over Time“ od DREAM THEATER, které vytvořil Hugh Syme 
  • mistr roku, kterým je Misanthropic Art
  • nejvlivnější výtvarník roku, kterým je Brent Eliott White (práce pro MEGADETH nebo DEATH ANGEL)
  • pocta roku, kterou obdržel SaberCore
  • objev roku, kterým je Caelan Stokkermans
  • boxset roku, kterým je „War & Peace“ od DEMON HUNTER

Ani v tomto bloku nechybí obrázky – ukázky z děl oceněných – a doprovodné texty, o které se postarali umělci i hudebníci. 

I přes nějaké ty mušky, které jsem na díle našel, se jedná o pozoruhodný svazek, který potěší nejedno oko a který přináší spoustu zajímavých informací o tvorbě metalové grafiky. K plusům patří i čtivý překlad od Ondřeje Šmejkala.

  • 144 stran

http://www.metalgate.cz

https://heavymusicartwork.com/masterpieces-2019/

 


Zveřejněno: 25. 03. 2022
Přečteno:
368 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

25. 03. 2022 07:46 napsal/a Bhut
škoda
Tahle publikace má určitě zajímavý potenciál, ale vybraná díla jsou pak zklamáním a pocitem nenaplnění. Ne, že by šlo o špatné obrázky, ale celá řada je fádní. Třeba hned to dílo roku - Dream Theater. Možná zajímavý nápad, určitě hromada času, ale výsledek.... Možná by měl autor odtajnit klíč, podle kterého se řídí a jak vlastně finální výběr vzniká. Takhle mi přijde, že jde primárně o jméno kapely a pak až o dílo. Třeba ukázka ve fotogalerii - Amon Amarth, no komu se tohle ještě dneska líbí?