Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
ETEF 2024 (19.-20. 7. 2024)

ATLANTEAN KODEX, BLIZZEN, SCREAMER, VENATOR, LYNX, SINTAGE, DEFENDER, FIRMAMENT

Kubina:

Nemusíte být ani velkým fanouškem old school metalu, aby se vám vyplatilo cestovat do Písku, když akci pořádá tým Thrash Nightmare Promotion. Tentokrát, po dvouleté pauze, přišla 12. března řada na druhý ročník festivalu Heavy Metal Thunder. Jak už název napovídá, hlavní náplní programu byl heavy metal. Stroj času vrátil Divadlo Pod Čarou o nějakých čtyřicet roků zpátky – nejen po hudební stránce. Zahraniční fanoušci, kteří opět dorazili v hojném počtu, tradičně budili pozornost kníry, leginami, trvalými a spokojeně si podupávali v koních. Holky zas připomínaly obálky starých časopisů, z nichž koukaly Lita Ford, Doro Pesch či Nena. Ale tyto maličkosti dělají jedinečnou atmosféru, jež nemá v Česku obdoby.

První ze šesti německých kapel začala hrát po odpolední siestě v 15:00 a hudební klub byl řádně zaplněný. Festival hlásil vyprodáno několik dní předem. FIRMAMENT je novým projektem heavymetalistů TENSION, kteří zatoužili hrát rock. Hudba byla cítit sedmdesátkovou švédskou školou, kde se v sobě mísí hard rock s psychedelickými vlivy. Díky decentnímu zkreslení kytar lépe vynikl zpěv. 

To další vystupující zkreslením zrovna nešetřili. DEFENDER, vizáží trochu MÖTLEY CRÜE, si libovali ve zdvojených kytarových sólech a připomínali rebelským přístupem spíše heavymetalovou lavinu, i díky dredatému bubeníkovi, jenž bicí soupravu nešetřil (došlo dokonce na krátké sólíčko). Basák hodně pomáhal hlavnímu pěvci, jehož hlas mně nepřišel zrovna v nejlepší formě.

SINTAGE dostávají šanci po vypadnutí STALLION a SHADOW WARRIOR z programu. Nejspíše proto si svůj energický set tolik užívali. Čistá síla. Myslím, že v tomhle případě, co do rytmiky a kytarových riffů, byl vliv starých JUDAS PRIEST nebo tvorby AIRBOURNE všudypřítomný. Chraplavý, věčně vyzubený zpěvák na konci show rozbíjí o svoje hezké jedničky plechovku piva.

Nevím, jestli v Geissenu vychází kalifornské slunce, protože první, co na basově vydatném koncertě LYNX kdekoho napadne, jsou JEFFERSON AIRPLAINE. Každé kopnutí do kotle hýbe tělem. Ale není to tak jednoduché. Materiál z jediného alba "Watcher Of Skies" dokáže být progresivní jako současné švédské terno HÄLLAS. Atraktivní melodie nahání husí kůži. Úžasný dynamický zvuk, hudební feel a zážitek.

Německou nadvládu přerušují VENATOR z Rakouska. Druzí náhradníci připravení k okamžitému zásahu. Před dvěma roky v rámci Iron River Festu zaujali fanoušky, kteří z kluků z Linze šíleli. To se opět opakovalo. Kotel pravděpodobně dosáhl největšího varu. Avšak tentokrát skupina působí daleko sehranějším dojmem. Písně jsou pestřejší, agresivnější a syrovější. Debutové full album "Echoes from the Gutter", které měl speciální set představit, slavilo úspěch. 

Špičkovou heavymetalovou kapelu dělá zpěvák. Toho opravdového měli SCREAMER ze Švédska. Andreas Wikström za mikrofonem kraloval. Se zlatem v hrdle snadné. Možná paralela. Seveřané působili nejprofesionálnějším dojmem jako jejich krajané AIR RAID na prvním ročníku HMT. Teď nepíši pouze o přísném dress codu. Po zvukové stránce dokonalost, muzikantsky bezchybné. Najít falešný tón by bylo hledáním jehly v kupce sena. Písně kompozičně hitové. Heavy metal v nejlepším slova smyslu!

Závěrečné duo německých kapel bylo jako den a noc. BLIZZEN díky ostrým kytarovým riffům a tempu inklinovali spíše k speed metalu. Zženštilé vokály zpočátku děsí moje sluchovody, ale zvykám si. Na jedné z kytar registruji frontmana LYNX, proto nechyběly sladké melodie či doprovodné zpěvy. Architektura songů podobná rukopisu CAULDRON z Kanady. 

Festival zavírají ATLANTEAN KODEX. Celkem atypické pojetí metalu, když zpětně procházím kompletní program. Hráli pozdě, hráli pomalu, hráli dlouho... Tou dobou už byla spousta posluchačů společensky unavená. Škoda. Ti nejvytrvalejší mohli společně s bandou zabékat nějaký úryvek nebo nasávat dunivou bytelnou rytmickou sekci či emotivní vokály, které měly obrovský prostor vytvořený doomovým tempem. Z inteligentně napsaných songů lezly líné, rezonující, někdy houpavé vyhrávky, což zážitku dodávalo pocit výjimečnosti. Hudba se dokázala transformovat v pochodovku á la raní MANOWAR, navíc okořeněnou atmosférou alb BATHORY. Pamětihodné.

Čtyři stovky metliček viděly osm kapel. Ty nechaly na pódiu kus duše. Obavy z toho, že budou všechny stejné, byly nakonec zbytečné. Pořadatelům se povedlo poskládat program s poměrně širokým záběrem od sedmdesátkového hard rocku přes heavy metal až po speed metal. Rozšiřuji svůj bohatý playlist, takže hlavní město old school metalu opouštím s novými oblíbenci a zážitky. Mise splněna. Díky. Na viděnou za rok na Heavy Metal Thunder trojce.


Johan:

Pamětníci prvního ročníku Heavy Metal Thunder festivalu zestárli o tři roky… Ano, první ročník akce heavy metalu zaslíbené proběhl v roce 2019, druhý odsouvaly koronavirové trable. Ty způsobily i další neplánované změny – původně dvoudenní záměr se proměnil v jednodenní matiné  osmi kapel, z původně oznámených se týden před konáním dvě omluvily právě kvůli nemoci covid-19, takže pořadatelé žhavili telefonní i e-mailové linky a sháněli náhradu. Nutno ocenit, že počet kapel zůstal zachován a náhradníci za STALLION a SHADOW WARRIOR v podobě  VENATOR, resp. SINTAGE snad fanoušky neurazili. (Johan)

O tom, že akce vyrostla, svědčilo vyprodání dlouho dopředu – na první přehlídku si našlo cestu asi 170 fanoušků, letos jich bylo cca 400, z toho údajně 330 ze zahraničí, masakr, však taky všude zněla němčina a čeština byla v těžké defenzivě. I přes početnou návštěvu se v prostoru Divadla Pod Čarou nechalo existovat poměrně pohodlně, srocení davu se občas konalo u baru, kde klábosící jedinci ucpali průchod, případně u toalet, ale nic zásadního. Hlavní bylo, že na place pod pódiem bylo plno tak akorát – zdánlivě našlapáno, což bylo pro kapely skvělé, že hrály do davu, zároveň se dalo projít, když se člověk chtěl podívat zblízka – samozřejmě přímo u pódia tlačenice byla. A pochvalu určitě zaslouží perfektní organizace a dodržování anoncovaných hracích časů. (Johan)

Původně jsem neplánoval, že na fest vyrazím, a těch důvodů bylo víc – pravidelný sobotní odpolední program, nezájem kamarádů jet taky, vlažný vztah k heavy metalu. (úsměv) Onen vlažný vztah netrvá pravda od začátku věků, v osmdesátých letech jsem samozřejmě vyrůstal na klasicích žánru a dodnes mám své oblíbence, ale už delší dobu se žánru nevěnuji s výjimkou občasných setkání na koncertech nebo festivalech, případně když nějaká kapela zatouží po recenzi svého díla. Do Písku jsem nakonec vyrazil díky Peťanově velkorysosti a nabídce free vstupu s tím, abych přijel třeba na chvíli (díky kamaráde), a taky se nakonec našel jeden odvážlivec, který rovněž zatoužil po společenské události. Takže jsme po dřevorubeckých výkonech naplánovali příjezd na 18. hodinu a odjezd podle sil, nálady a tak. Nakonec jsme zhlédli polovinu účinkujících v pořadí LYNX, VENATOR, SCREAMER, BLIZZEN. A i když šla každá z kapel na hevík malinko jinak, ve finále mi ty čtyři sety, navíc neúplné, protože jsem část někde prokecal, přišly tak akorát.

Jediný, který jsem viděl celý, byl ten od LYNX, kteří zahráli cca 40 minut klasického heavy metalu vedeného ve středních tempech. Z mého pohledu instrumentálně, kompozičně a zvukové velmi kvalitní představení, jediné, co jsem nepovažoval za top, byl vokál, který mi přišel na heavy metal příliš obyčejný, nevýrazný a místy i nejistý. Staří známí VENATOR z Rakouska zahráli v Písku potřetí, tudíž žádné překvapení, nebo možná překvapení v dobrém, protože kapela se myslím zlepšila, pěkně jí to odsýpalo, inspirace JUDAS PRIEST se asi nedala přeslechnout, stejně jako o něco horší zvuk, než měli předchozí Němci. Nejlepší kapelou z těch mnou viděných byli SCREAMER. Pěkně uniformně vystrojení pánové (kytaristé v bílých trikách a tmavých vestičkách, zpěvák naopak, jen bubeník v tílku, aby se neupekl) zahráli s přehledem… inu heavy metal. Ve srovnání s předchozími ansámbly působili Švédové vyspěleji po všech stránkách, jejich muzika byla pestřejší, výborně odprezentovaná a taky nejlépe zazpívaná (frontmanovi pomáhali ve sborech kytaristé i basák), přece jen letité působení a zkušenosti z velkých festivalů a turné po světě byly znát. Jediné, co mi přišlo přes, byla délka setu, ale na druhou stranu když si fanoušci zpívají vaše texty, je jasné, že si hodinu zaslouží. Posledními akčními hrdiny pro mě byli  BLIZZEN, personálně propojení s LYNX. Ti hráli na poněkud ostřejší notu, nebo rychlejší, sem tam speedovou, ale jejich snažení poznamenal zvuk, který byl podivně rozsypaný a nekonkrétní. Těžko říci, čím to bylo, když minimálně LYNX a SCREAMER zněli v pohodě… Každopádně mě BLIZZEN přišli méně zajímaví a protože podobně to viděl společník Rámus, po cca 40 minutách jsme dali BLIZZEN a Heavy Metal Thunder festu vale a zamířili k domovům… 

Fotky: Skalík

Skalíkova galerie

Berryho video (cca tříhodinový záznam)

00:00:11 – FIRMAMENT
00:13:39 – DEFENDER
00:27:48 – SINTAGE
00:40:40 – LYNX
01:04:31 – VENATOR
01:28:27 – SCREAMER
01:54:25 – BLIZZEN
02:20:34 – ATLANTEAN KODEX


Zveřejněno: 16. 03. 2022
Přečteno:
1584 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář