Nejbližší koncerty
  • 20. 08. 2022Dead Daniels - OpenAir Na Staré cestě vol.3
  • 20. 08. 202220-08-2022 CHATOVÁ OSADA LUH SUŠICE koncert můžeme naz...
  • 03. 09. 2022V priebehu Montana Metal Festu vystúpia skupiny súčasnej...
  • 03. 09. 202203-09-2022 Chatová osada LUH Sušice, 34201 areál otevř...
  • 09. 09. 2022Páteční večer ve farářově sluji s PIKODEATH - thrash de...
  • 10. 09. 202210.9.2022 S-klub Olomouc Od: 18:00h. MASSACRE-(USA),NEC...
  • 17. 09. 2022Dead Daniels (Hard Rock,N´Roll - Praha): https://deaddani...
  • 23. 09. 2022Masakrální Nóbl mejdlo číslo 39. rozezvučí staří známí úd...
DARK GAMBALLE - Romance panenky a kladiva

A Martinem Schusterem  a Martinem „Spacoshem“ Peřinou o společném projektu, který loni vyústil ve vydání debutového alba „You Are Here“. 

Ahoj Martine a Martine. Pro lepší orientaci si vás v pokračujícím rozhovoru rozdělím na Martina a Spacoshe. Povídání o projektu MARTIANS nelze odstartovat jinak než otázkou týkající se samotného zrodu. Ve které z hlav se urodil nápad na spolupráci a kolik času uplynulo od myšlenky k činu?

Spacosh: Nejprve jsme se s Martinem spíše jen scházeli u piva nebo na koncertech a až za nějaký čas za mnou přišel s tím, že mu v šuplíku zůstaly nějaké hudební nápady, se kterými si neví rady a nehodí se mu do žádného z jeho projektů, tak jestli bych neměl zájem na tom nějak spolupracovat, dohromady to dotvořit. Pamatuju si taky, že jsem mu ještě pár měsíců říkal, že bych moc rád, ale asi na to nebudu mít čas z hlediska vytíženosti v mých ostatních kapelách. Nakonec však ale dozrála ta správná doba a já jsem si uvědomil, že by bylo fajn to zkusit. Martin mi poslal pár nápadů, ze kterých jsme následně vytvořili náš první singl „Conjuring". Náš projekt jsme posléze pojmenovali MARTIANS a pokračovali v práci na další společné tvorbě. S odstupem jsem za tuto spolupráci moc rád.

Martin: Ahoj Lukáši, myslím, že s nápadem na společný projekt jsem přišel někdy v roce 2018 já a hrálo v tom tehdy roli asi i nějaké pivo. Pustili jsme se do toho tenkrát celkem po hlavě, měl jsem v šuplíku nevyužitý nápad, tak jsem ho trochu oprášil, poslal Spacoshovi a po několika iteracích byl na světě song „Conjuring“, který z dnešního pohledu může znít trochu neotesaně, ale dobře posloužil jako platforma pro test naší spolupráce.

V recenzích několikrát zmiňuji široké rozkročení napříč styly a odhad, jakým směrem se bude ubírat vaše spolupráce, končil velkým otazníkem. Nakonec jste stvořili dílo snové, hypnotické, plné rozličných nálad… Měli jste od počátku jasno, jakou muziku budete společně tvořit?

Martin: Jasno jsme v tom měli až s naší třetí skladbou. Nevím sice přesně, která to je, ale vím jistě, že v případě „Conjuring“ a druhé „Story Of The End“ jsme se ještě hledali. Oba nás baví různé žánry, takže hledání hudebního směru opravdu nějaký čas zabralo.

Spacosh: Zpočátku jsme žádnou koncepci neměli. Nechávali jsme to volné a společný jmenovatel byl spíše koncepci nemít žádnou a prostě jen experimentovat. V tomhle duchu se odvíjel již zmíněný singl „Conjuring", který byl takový experimentálně metalový. Pak tam ještě proběhlo několik nápadů z podobného ranku, které jsme však nedotáhli dokonce, až najednou Martin poslal základ jakéhosi elektronického songu. Z toho jsme následně stvořili druhý singl „Story of the End", který jeden čas dokonce hráli na Rádio 1 v rámci jejich hitparády Velká Sedma. Umístili jsme ho i na naše debutové album „You Are Here“. Toto album již reflektuje náš další posun ve tvorbě. Hudebně je to posazené spíše někam ke kapelám jako RADIOHEAD atd. Ovšem vyplynulo to opět spontánně. Písně tentokrát vznikaly jak od nápadů mých, tak Martinových.

Když se ponoříme do samotného procesu tvoření, jak tento funguje u MARTIANS? Posílali jste si navzájem nápady a postupně písně šperkovali, nebo co kus, to jeden autor?

Spacosh: Vzniká to tak, že si pinkáme projekt v Cubase tak dlouho, dokud to celé nevyroste v hotovou skladbu, se kterou jsme oba spokojeni. Bicí samozřejmě používáme programované. Na album nám je pak nahrál skvělý bubeník Roman Vícha.

Martin: Na albu není jediný song, na kterém by jeden z nás neparticipoval. Naše typická skladba vzniká tak, že jeden z nás vykopne nápad, který si pak posíláme sem a tam tak dlouho, dokud nemáme pocit, že je hotovo. A je jedno, co tam kdo doplní – může to být basa, kytara, nějaký synth, zpěv, cokoliv.

Zmiňujete tlučmistra Romana Víchu, proč právě tento borec? Byl jasná první volba? Mne by na vašem místě asi letěla hlavou jména Filip Kittnar nebo Honza Kylar…

Spacosh: Romana jsem navrhnul já, neznal jsem ho sice osobně, ale znal jsem dobře jeho hru a přišlo mi, že by byl do naší hudby ideální. (úsměv) No jak by ne, je to fakt frajer mezi bubeníky. Napsal jsem mu a on naštěstí souhlasil. Poslali jsme mu naše dema s naprogramovanýma bubnama a on si podle nich udělal finální party, které postupně nahrál u sebe na telefon a naposílal nám. Zkoušku jsme s ním tedy vůbec neměli. Potkali jsme se před nahráváním osobně jen u piva. No a pak tedy ve studiu Svárov při natáčení. Odvedl skvělou práci a je to taky dost pohodový maník.

Tuším, že oba disponujete technikou potřebnou ke kvalitnímu záznamu vlastního partu, respektive zpěvu. Přesto, docházelo ke společným setkáním a týmovému nahrávání? 

Martin: Ano, tušíš správně, každý z nás si své party nahrával u sebe v domácím studiu. Jedna společná nahrávací seance proběhla u mě na chalupě, ale nakonec jsme víc času strávili na kole a nahrané stopy později stejně smazali a raději se uchýlili k postupu, který oběma z nás vyhovuje víc.

Spacosh: Veškeré nahrávání probíhalo odděleně v naších studiích. Jediná výjimka bylo jedno víkendové nahrávání kytar na chalupě Martinových rodičů. Řekli jsme si tehdy, že by bylo dobré, kdyby většina kytar byla na albu nahraná klasicky postaru – tedy přes kombo a mikrofon. Bohužel za celý víkend se nám nepodařilo vyloudit z našeho Fender komba a mikrofonu lepší a zvukově vhodnější náběry, než byly ty, které jsme měli na demu. A tak jsme je tam nakonec nechali. Jinak osobně se pravidelně setkáváme u piva, kde konzultujeme vše potřebné ohledně MARTIANS i muziky obecně. (úsměv)

Další otázka, která s tématem úzce souvisí. Lze ukázat na jednu osobu, či místo, která/é má na svědomí naprosto luxusní zvukovou stránku alba? 

Spacosh: Zvuková stránka vždycky souvisí se všemi aspekty. Začíná to už od samotné muziky, náběrů, přístupu k mixu, masteringu atd. Pro finální zvukový mix jsme album svěřili Matoušovi Godíkovi, kterého znám už několik let a líbí se mi způsob jeho práce. V minulosti mixoval např. album mé dřívější kapely AKLINE nebo dělal mastering alba „Purpura Echo“ mého dalšího bandu SOUSEDI (dnes již spíše neaktivního). Mnozí také můžou znát jeho práci pro Floexe, skupinu BRATŘI ORFFOVÉ a spoustu dalších kapel nebo interpretů. Matouš kromě mixu a masteringu dodal na album i některé zajímavé postprodukční vychytávky, které album ještě posunuly dál.

Zaměřme se na název vašeho projektu, váže vás k rudé planetě nějaký speciální vztah? Jste si vědomi, že například věta „ty jsi snad z Marsu“ nepadá úplně v lichotivých souvislostech? Připadáte si vy sami jako z jiné planety? (úsměv)

Martin: Speciální vztah ani ne, s tím názvem přišel otec mé partnerky. Co se týče druhého dotazu – řekněme, že nejsem typický zástupce vzorku populace mého věku a pohlaví. Rychlá auta mě nechávají chladným, nesleduji pohyb bitcoinů a v životě jsem nebyl na fotbalovém zápase, ale když mě vzbudíš třeba o půlnoci, vyjmenuji ti chronologicky všechny bubeníky JUDAS PRIEST, včetně období jejich působení v kapele. (úsměv) Takže ano, osobně si jako z jiné planety připadám a už jsem si na to i zvykl. Řekl bych, že se s tím dá žít – klíčem je obklopovat se podobně postiženými jedinci.

Spacosh: Název MARTIANS vychází spíše z našich křestních jmen. Tedy Martin a Martin. K tématům pojícím se s vesmírem či hledáním smyslu života (když to řeknu obecně) máme ale asi oba poměrně blízko, takže to všechno snad nějak koresponduje dohromady. A ano, někdy si i já sám připadám jako z jiné planety, to máš asi recht. (smích)

Jak se chystáte vypořádat s „You Are Here“ po koncertní stránce? Konkrétní plány na místa a čas jsou?

Spacosh: Tuto oblast se nám zatím nějak nedaří zrealizovat. Zdá se, že nás cosi zatím nechce odpoutat od striktně studiové polohy, i když jsme to v mezičase několikrát zkoušeli. Měli jsme už v minulosti dokonce i zkoušku s live bandem, složeným převážně s řad mých kámošů z ostatních kapel. Nějak se nám to ale nezadařilo udržet, řešili jsme zrovna vydání, grafiku apod., a tohle šlo pak trochu stranou. Nějak to na nás stále čeká, asi na to musí dozrát ten správný čas. A taky se musíme naučit jak tyto záležitosti ohledně živé prezentace v rámci MARTIANS vlastně uchopit a realizovat.
Každopádně myslím, že nás k tomu bude motivovat naše nová tvorba, která je už ve stadiu zrodu.

V loňském povídání s Martinem, kde jsme probírali MINDWORK, byla vyřčena otázka ohledně společného vystoupení MINDWORK, MARTIANS, FACE THE DAY, jež Martin s nadsázkou doplnil o ELBE a povýšil na fesťák. (úsměv) Nemám nejmenších pochyb o náročnosti uspořádání takového podniku, ale rád bych tu myšlenku udržoval při životě a otravoval vám jejím připomínáním život. (úsměv) Vidíte podobnou akci jako reálnou?

Martin: No je to každopádně zajímavá myšlenka. (úsměv) Zkusíme se nad tím zamyslet. Každopádně společný koncert alespoň části Tebou jmenovaných kapel se určitě nabízí a jistá pravděpodobnost, že se to někdy uskuteční, jistě existuje.

Vrátíme-li se k Marsu, jaká oblíbená kniha, film nebo hudba vás v souvislosti s rudou planetou napadnou? 

Spacosh: Kapela 30 SECONDS TO MARS, nebo album „Trash On Mars Soundtrack“ od MIDI LIDI.

Martin: Z hudby mě napadá „Mars“ ze suity „Planety“ od Gustava Holsta. Z filmů nemůžu jinak, než že Mars útočí. (smích)

Moc díky za rozhovor, přeji vše dobré a ať se daří!

Lukáši, taky moc díky za rozhovor a poskytnutý prostor na Fobii. Ať se Tobě i fanouškům daří!

RECENZE

Facebook


Zveřejněno: 27. 03. 2022
Přečteno:
478 x
Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář