Nejbližší koncerty
  • 09. 07. 2022VYSTOUPÍ: AC/DC CZECH TRIBUTE, PURPLE MANIA, DEAD DANIELS...
  • 09. 07. 2022Zputnik (punk-electronica) Rissla (symphonic hard rock) ...
  • 12. 07. 2022V Rock Café Southock se uskuteční výjimečný koncert roku ...
  • 16. 07. 2022Motosraz Bahno Louny 2022 - Motorhead CZ Revival, Blue Ro...
  • 16. 07. 2022Vystoupí kapely: Plexis, Jaksi Taksi, Appel Juice, Nízká ...
  • 22. 07. 2022ETEF – Enter The Eternal Fire festival, 22.-23. 7. 2022 ...
  • 22. 07. 2022Páteční deathmetalový večer ve společnosti kapel : BLOODP...
  • 23. 07. 2022OpenAir koncert pražské rockové kapely Dead Daniels v měs...
ASMODEUS – PŘÍJEZD KRÁLE PO 25 LETECH, NYNÍ I JAKO ČERNÁ NEBO ORANŽOVÁ GRAMODESKA

CD 2021, vlastní náklad, doom metal / Česko

Nevím, kolik fanoušků doom metalu si ještě vzpomene na BLACK HEAVEN… Kapelu, která v devadesátých letech patřila mezi party, které se zhlédly v pomalé ponuré muzice a zejména na severu Moravy nevesele doomařily. A nejen tam, i ve Zlíně, kde se dvoudemová kapela DAMATOR odklonila od thrash/death metalu a posunula ke zmiňovanému doomu s deathovými dozvuky. 

Když se ještě vrátím k první větě, tak pamětníci netrpící amnézií mají jistě v hlavách a ve sbírkách dvě kompilace, na kterých se BLACK HEAVEN objevili: „ Masters of Czech Metal 2“ (1995, Monitor) a „Breath of Doom“ (1997, Metal Breath). V prvním případě šlo o výběr z různých metalových spekter, v druhém o dodnes ceněnou sbírku ryze žánrových part. A BLACK HEAVEN jsou jednou ze tří kapel, jež se objevily na obou nosičích, s nimi ještě HYPNOTIC SCENERY a LOVE HISTORY, které to dotáhly o poznání dál. BLACK HEAVEN se totiž nevyhnuly personální změny, každý ze tří demosnímků nazpíval jiný zpěvák a měnilo se i obsazení dalších postů, takže na všech nahrávkách z let 1993–1998 se podíleli jen bubeník Radek „Maxim“ Macík a kytarista Jindřich „Nuclear“ Ticháček. Kolem roku 2000 se BLACK HEAVEN odmlčeli a jediný, kdo byl později vidět, byl zpěvák z prvního dema Tomáš „Tommy“ Rakvica, který se přesunul k bratrům Lagovým do FLOOD, kteří se mimochodem loni po patnácti letech připomněli novým albem.

Od natočení „Heaven In Black“, které tehdy vyšlo na kazetě, uplynulo let takřka třicet (nahrávalo se v červenci 1993), takže z dnešního pohledu jde o pravěk, který s sebou nese jasné znaky doby vzniku ve všech oblastech – zvuk, kompoziční i instrumentální schopnosti. Ale ani jedno z uvedeného není slabota, na klucích byla znát jistá vyhranost z předchozí kapely a nahrávka díky tomu netrpí typickými začátečnickými neduhy, jako jsou rozvrzané nástroje nebo skladatelská naivita. První skladba „Strange Land of My Interior“ je možná nejznámější ze všech, jež kapela nahrála, nebo stejně známá jako „I Am“ z druhého dema, která byla zařazena na „Breath of Doom“, a volba reprezentativního zástupce na monitorský výběr má logiku. Skladba má veškeré atributy tehdejšího vnímání doom metalu, jeho druhé vlny, která vzešla na přelomu 80. a 90. let z deathu, nikoliv z part jako SAINT VITUS nebo TROUBLE, ale z PARADISE LOST, ANATHEMY, MY DYING BRIDE a dalších průkopníků. Úvod je poklidný, kytarové vybrnkávání, poté se pozvolna pokračuje s dalšími nástroji v budování smutné atmosféry, což je hlavně dílem kytarových vyhrávek, které se proplétají celou skladbou, a nechybí ani sólo. Na poměry žánru jsou bicí pestré, nejedou monotónní lajnu. K produkované muzice dobře zapadá typický hluboký hlas zpěváka, který je sice hrubý, ale nikoliv kanální, navíc je mu díky dobré artikulaci rozumět. Už tenkrát se kapela nebála drobného experimentování, o čemž svědčí začátek druhé skladby „In the Cave of Movable Shadows“; opět sice brnkání, ale ne úplně tradiční, poté se pokračuje v doom duchu, ale pořád se něco děje, nechybí rytmické změny, melodie, vyhrávky, sólo, zvolnění ani krok k minimalismu. Vše jen v podání kytar, baskytary a bicích, klávesy ani další v doomu hojně používané nástroje na „Heaven In Black“ nezní.

Třetí „Sorrow“ je svižnější, nezapře deathové vlivy, ale zároveň je vokálně variabilnější, Tommy se pouští i do recitace, kytarista sází další neotřelé sólo a pod ním pěkně brblá basa, která je díky vcelku slušnému zvuku dobře slyšet. Zvuk ze studia ASG je na dobu pořízení překvapivě kvalitní, možná mu prospěl nový mastering v Šopě, možná byly v pořádku už původní náběry, každopádně zní demo srovnatelně jako demáče tehdejších souputníků, respektive těch lepších souputníků – např. na zmiňovaném „Breath of Doom“ zní řada položek mnohem hůře. 

Druhý a třetí song trvají cca sedm minut, čtvrtý a pátý šest, klasická doomová stopáž, kterou ale BLACK HEAVEN v pohodě utáhnou. I když pokračují s podobnými výrazovými prostředky, stále se snaží o nějaká zvýraznění, odpoutání se od ryzího doomu, takže dlouhé kompozice nenudí. Jasně, je to rok 1993, takže se nedá čekat revoluce ani taková paráda, jakou se později prezentovali DISSOLVING OF PRODIGY, HYPNOTIC SCENERY nebo v současnosti ET MORIEMUR, je jiná doba, ale připomenutí téhle nahrávky má smysl a ukazuje, že vedle známých jmen, jež pokračovaly k plnohodnotným albům a koncertům po boku zahraničních kapel, tu byly i ty, které měly slušně našlápnuto a nehrály blbě. 

Obal je pro reediční potřeby dostačující, na titulce je reprodukce původního coveru doplněná výraznějším názvem kapely, v osmistránkovém bookletu jsou uvedeny texty, jejichž podklady tvoří dobové fotografie kapely, jedna větší pak zaplňuje jednu celou stranu, nechybí ani další potřebné info.

Uvidíme, jak dopadnou další kroky kapely, která avizuje natáčení nového alba, jež by mělo obsahovat materiál z roku 1994, který leží zaprášený v šuplíku. 

Reedice – nebodováno.

Seznam skladeb:

  1. Strange Land of My Interior
  2. In the Cave of Movable Shadows
  3. Sorrow 
  4. Town Predestinated to Fall
  5. Heaven in Black

Čas: 32:32

Sestava:

  • Tommy – guitars,  vocals
  • Nuclear – guitars 
  • Marty – bass 
  • Maxim – drums & special effects

ROZHOVOR

Facebook
Bandzone
 


Zveřejněno: 08. 03. 2022
Přečteno:
394 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář