CRADLE OF FILTH vydali nové album!
A?
Hmm… docela pěknej obal…
Takhle nějak by asi zapůsobila informace o vydání novinky CRADLE OF FILTH, nebýt upozornění Krustyho (FORGOTTEN SILENCE), že se jedná o hodně solidní materiál. No a protože je zmíněný vyhlášeným znalcem, poslechl jsem a plním virtuální prostor slovy o „Existence Is Futile“.
Nebudu detailně a zdlouhavě zabředávat do historie ostrovanů, ostatně počítám, že ať už patříte mezi příznivce, nebo nepříznivce, v jisté míře povědomí je máte. Mé seznámení s kapelou má už docela solidní vousy. Psal se rok 1996 a snad na doporučení, snad na základě pochvalných recenzí, každopádně nalomen jsem vkládal do přehrávače „Dusk And Her Embrace“ a netušil, že se tento nosič stane na dlouhý čas jeho okupantem a jen s velkou nelibostí připustí občasnou změnu. Další album „Cruelty And The Beast“ udržovalo mé nadšení stále na vysoké úrovni, ale pomalu se vytrácel moment překvapení a s každou další nahrávkou se zájem tenčil, až někdy na přelomu tisíciletí pomyslná nit praskla úplně. Jenže lišák Dani usoudil, že C.O.F. potřebují novou krev, notabene z naší rodné hroudy, a v roce 2006 přivádí Martina Marthuse Škaroupku. „Godspeed…“ sice obsahovalo několik skvostů, na druhou stranu i písně průměrné a tep zůstával na obvyklých hodnotách. To následující „Darkly, Darkly, Venus Aversa“ se mi trefilo do chutě parádně a i když se ještě neuzlovalo, minimálně jsem pozvedl oba přetržené konce a zamýšlel se. No a nestalo se. Neptejte se proč, nevím. Registroval a byl jsem potěšen příchodem Marka Ashoka Šmerdy, vnímal vydaná alba, ale kde není vůle…
Ta se, jak píšu v úvodním odstavci, dostavila (s mírným postrčením) až nyní. Novinka nabízí na bezmála hodinové ploše dvanáct skladeb, z nichž jsou tři (včetně intra) instrumentální a fungují jako předehry před následnými kousky a zároveň dělí album na třetiny. Samotného mne překvapilo, jak lehce mi i přes zdánlivou komplikovanost klouzaly jednotlivé písně do uší. Když vezmu v potaz, že jsem stál posledních deset let mimo dění v CRADLE OF FILTH, tak první dojmy, jež doslova explodovaly na povrch, byly pocity uvolněnosti a nenucenosti. Samozřejmě, nemluvíme zde o kapele, která by i v minulosti zůstávala stát na místě, ale jistá svázanost stylovým zaměřením a očekáváním fanoušků se číst dala. Teď a tady je na prvním místě píseň. Žádá-li si dokořenit heavymetalovým riffem či vyšperkovat netypicky melodickým sólem, proč ne? Snad víc než kdy jindy vnímám radost ze společného tvoření a nemám žádný problém to akceptovat, naladit se a „Existence Is Futile“ si užít od první do poslední sekundy.
Jestli si lze mé otylé tělo představit jako terč a písně vypuštěnými šípy, tak do černého míří „Existential Terror“, „Necromantic Fantasies“, „Crawling King Chaos“, které ve mne svou atmosférou probouzí vzpomínky na klasická díla krále králů – KINGA DIAMONDA. Zcela jinými technikami, přesto bezchybně trefené, vidím i pomalou „Discourse Between A Man And His Soul“, a pokud jste si v minulosti oblíbili písně „The Death Of Love“, „The Persecution Song“, nebo „Beauty Slept In Sodom“ pro silné melodie, střídmější tempo a povětšinou maximálně využitý prostor pro zpěvákův široký rejstřík, dodržená tradice vás potěší. Ani zbylé skladby však nekončí mimo terč. Sic to ve spojení s C.O.F. může působit až nepatřičně, ale se zapojením trochy fantazie si takovou „How Many Tears To Nurture A Rose?“ dokážu představit na starších albech sousedů HELLOWEEN, a světe div se, nemám s tím nejmenší problém, naopak. Těžko hledat slabá místa, téměř nejsou. Album skvěle funguje jako celek, přičemž disponuje dostatečným počtem pasáží, které posluchači umožní objevit své oblíbence, stvořené k jeho obrazu.
Již o pár řádek výš naťukávám téma kytarové práce, bezvýhradně podřízené celku, přitom s nadhledem dominující a vaší paměti nabízející moře zapamatovatelných míst, po kterých při dalším poslechu půjde vaše mysl jako ohař. Netuším, v jakém poměru se o party Ashok s Richardem Shawem podělili, ale ať se bavíme o poctivé riffařině, všelikých vyhrávkách či kytarových sólech, uznale kývám lebedou a tleskám. Má cenu rozebírat Marthusův přínos kapele? To, že jde o excelentního bubeníka a slovo, jež nejlépe vystihuje jeho výkony na drtivé většině jím natlučených nahrávek, je dokonalost, je dobře známým faktem. Není asi úplně obvyklé, aby tlučmistr ovládal i svět černobílých klapek a stával se hybatelem atmosféry, přesto čest výjimkám a nutno podotknout, že se v případě Martina nejedná o žádné bezduché křoví a poslouchat „Existence Is Futile“ bez jeho orchestrací by bylo jak sledovat film bez hudebního doprovodu.
Principála Daniho Filtha jsem si nechal schválně na konec. Vím, že zmíněná osoba vzbuzuje jisté kontroverze, ať už mluvíme o zpěvu, specifickém vystupování, nebo image, najdeme jak zaryté odpůrce, tak fanatické příznivce. Osobně mi nevadí ani image, ani specifické hopsání a mám-li hovořit o zpěvu, tady jsem jednoznačně příznivcem. Pověstný skřek mi působí příjemné mrazení v okolí páteře a široká škála démonů, kterou nevelký ďáblík ukrývá v hrdle, má potenciál vyhnat i mé vlastní. Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby studio, kde se nahrávaly zpěvy, ještě teď bylo cítit sírou a mikrofony zaznamenávající hlas vypadaly jak po zásahu vetřelce.
Neméně podařenou se jeví i stránka sloužící k potěše oka. Obálka, jejímž autorem je lotyšský výtvarník Arturs Berzinš, nachází inspiraci v díle Hieronyma Bosche a přiznávám, že mne okouzlila. Kochám se detaily a přemýšlím, jestli se v obličejích potomků Adama a Evy odráží spíše slast, nebo utrpení.
Jsem moc rád, že mne „Existence Is Futile“ neminulo. Znovu a znovu si poslech kompletního alba užívám a stále ještě nalézám skvělé momenty, které mi doposud unikaly. Daniho parťáci to dokázali. Nahráli album pro vlastní potěchu, jež má sílu a moc těšit zástupy dalších.
Seznam skladeb:
- The Fate Of The World On Our Shoulders
- Existential Terror
- Necromantic Fantasies
- Crawling King Chaos
- Here Comes A Candle… (Infernal Lullaby)
- Black Smoke Curling From The Lips Of War
- Discourse Between A Man And His Soul
- The Dying Of The Embers
- Ashen Mortality
- How Many Tears To Nurture A Rose?
- Suffer Our Dominion
- Us, Dark, Invincible
Čas: 56:40
Sestava:
- Dani Filth – vocals
- Martin Marthus Škaroupka – drums, keyboards
- Daniel Firth – bass
- Marek Ashok Šmerda – guitars
- Richard Shaw – guitars
- Anabelle – keyboards, vocals
