Nejbližší koncerty
  • 28. 11. 2021Další dokonalé spojení, toť letošní podzimní turné hrdě s...
  • 03. 12. 2021Lineup: BIRDFLESH GUTALAX NUCLEAR VOMIT PAEDIATRICIAN...
  • 04. 12. 2021GRIND PARTY
  • 04. 12. 2021Našlapaná sestava.1000 x lepší než trapárna Power Grindc...
  • 17. 12. 2021Koonda Holaa
  • 17. 12. 2021METALURGIA FESTIVAL, oslava nejtvrdších kovových žánrů a ...
  • 18. 12. 2021Pár večerů před Štědrým dnem vám uštědří pár libozvučných...
KLADIVO NA PÝCHU

CD/MC 2021, Hellstorm Productions / black metal / Česko

Ono by se na první poslech mohlo říci, že je to pořád na jedno brdo, že si  STÍNY PLAMENŮ vystačí s tím, co už produkují dlouhé roky a že je to s těmi výpravami do podzemí okoukané, ale většina toho se dá říci skoro o každé dlouhověké kapele. Pak rozhodne, jestli muzikanti dokáží opakovaně upoutat pozornost a jestli dokáží složit skladby, které přebijí nebo se vyrovnají předchozím. Myslím, že STÍNŮM se to opět povedlo a venku je deska, která se musí ctitelům black metalu odpadních vod líbit.

To jsou slova z rok a půl staré recenze předchozího alba STÍNŮ PLAMENŮ „Záře zápalných šňůr“. Cituji je, protože mi přijdou platná i dnes, kdy poslouchám novinku „Jediný poskvrněný přítok“, která nezapře předchozí kapelní počiny, ale zároveň na ni platí závěr, totiž že se „to“ STÍNŮM opět povedlo.

Prvotní zanechaný dojem z novinky zněl „STÍNY PLAMENŮ nahrály divější album než minule“. K této myšlence určitě přispěla úvodní skladba „Klenot bodá do nebes“, která se bez varování (intra) rozjíždí v ultrarychlém tempu a v něm vydrží skoro celých pět minut. Seversky zabarvené kytary se zařezávají do uší a Morbivod tradičně čistě artikulujíc chrlí slova o tom, že „podstatné jsou kořeny a v nich přesvědčení“. Kořeny ve švédském černém kovu, přesvědčení, že nejen nářezem jsou uši posluchačovy živy. Takže vedle marše se objevuje pomalejší houpavá melodická vsuvka a ani rytmus se nedrží jedné lajny. V oněch houpavých pasážích pěkně vystrkuje růžky baskytara, v oněch rychlých se kromě řezavých riffů vyskytuje kytara kvílející, takže hned první song je dostatečně pestrý, aby nasytil hladového posluchače všemi potřebnými ingrediencemi. Pro mě přesně ta krmě, kterou mám v daném ranku v oblibě, takový black metal mě baví, což ostatně o nahrávkách téhle podzemní kanalizační šlechty píšu opakovaně. Chápu, že někomu přijdou texty dětinské a muzika stokrát obehraná, ale mně to pořád oslovuje, když to má onen potřebný spirit a je to dostatečně variabilní. O obém přesvědčují i ostatní songy, dalšími melodiemi protkaný zdánlivě pomalejší „Zával šedých spisů“, v němž myslím v první sloce vyřvává Lord Opat (krátce se asi zapojil i v první písni); zdánlivě, protože se sem tam tempo blíží doomovému, ale opět nechybí ani třaskavé úseky, a hlavně nechybí motivy, které se zažerou do paměti a vydrží v ní delší dobu; tady je to expresivní střed písně, v němž se kytary různě ohýbají a tlučmistr dokazuje, že je nejen bijec, ale i kreativec.

„V zájmu vyšším zproštěn zákona“ představuje nový vynález, magnetický poklop (dosud jsem slyšel jen o magnetickém manipulátoru poklopů), který byl vyvinut ke zločinným operacím – a ty jsou vedeny jako další zběsilý útok, samozřejmě proti těm, za které zemřel Kristus. Místy mi přijde, že se nedaří nakrákorat všechna slova s potřebnou srozumitelností, že se jejich počet nebo délka nevejdou do muziky a tak z nich vypadne slabika, což je případ poslední sloky. K divokým písním určitě patří „Rozdrtit prsty vinným“, další rychlojízda, v níž opět nechybí melodizující vyhrávky, ale taky ozvěny výbuchů („chodbami duní daleká střelba, práce pro bezpečnostní složky, někdo dole zase zapálil benzín, toto je podobné Morbivodovi“) a další pěkně zamotaná pasáž.

„Požár srdce“ je cosi jako manifest kanalizačního království, v němž není místo pro křesťany ani ty, kteří „mají rádi bližního svého více než Pána z Čistírny“, vyvolení budou zvradlořečeni a stanou se kanalizačními vládci. Ale „pozor na falešné proroky, kteří sice přicházejí v gumákách, ale jsou to křesťané“. Náležitou hudbou k manifestu je samozřejmě satanský black metal protkaný chytlavými party, ale dojde i na krátké zjednodušení v duchu pra-blacku nebo táhlé tóny, které doprovázejí závěrečné provolání. Když pra-black, tak mnohem více v „Šachtovém poli“, kde dojde i na inventuru kanalizačních poklopů „mimo normy ČSN“, kterých je v magnetických skružích uloženo 956 000 tun. I v další položce se objevují zajímavé slovní nápady, např. „klenotnice armatur“, to je moc pěkné spojení, skladba „Nepleťte si víru s náboženstvím“ je ale z mého pohledu nejméně nápaditá, přímočará vyhlazovačka. Poslední „Vojenský přístup“ je mnohem dramatičtější, vyšperkovaný několika  poutavými drobnostmi, ať už se jedná o bicí, kytarové běsnění či kvílení, epické části nebo závěrečný trysk, přesně v téhle poloze jsou mi STÍNY PLAMENŮ nejbližší. 

O vizuální stránku alba se podělili Morbivod (grafika) a Miroslav Zapletal (obrazy). Morbivodova grafika je střídmá, kromě textů (bílé písmo na černém podkladu) si vystačil s fotkami muzikantů a výřezy z, resp. pokračováním titulní strany jako pozadím několika stran. Míra Zapletal tentokrát namaloval řemeslně lepší obrázek než na „Mrtvé komoře“ – a ani mi nepřekáží, že malba připomíná spíše fantasy krajinu než blackmetalové kanalizační peklo.

Seznam skladeb:

  1. Klenot bodá do nebes
  2. Zával šedých spisů
  3. V zájmu vyšším zproštěn zákona
  4. Rozdrtit prsty vinným
  5. Požár srdce
  6. Šachtové pole
  7. Nepleťte si víru s náboženstvím
  8. Vojenský přístup

Čas: 36:18

Sestava:

  • Lord Sheafraidh – drums 
  • Lord Egon – guitars 
  • Lord Opat – guitars, vocals
  • Lord Morbivod – vocals, guitars, bass 

Facebook
Bandcamp

https://www.hellstormshop.com/

 


Zveřejněno: 08. 11. 2021
Přečteno:
498 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář