TELEPATIE III - nové číslo hudebního magazínu z podsvětí

Debut plzeňské kapely jsme ze všech stran probrali se Zdeňkem (zpěv) a Romanem (kytara).

Se SÓL už se na scéně pohybujete nějaký ten rok, ale příliš se toho o vás neví…  Takže na úvod se nevyhneme krátkému exkurzu do časů, kdy byly položeny základní kameny kapely, a do časů, které následovaly před vydáním debutu. 

Zdeněk: Kapelu jsme s Romanem oficiálně založili během roku 2013, nicméně historie by se dala sledovat až do roku 2009. Toho roku nás spojilo jedno pochmurné léto, kdy jsme se spíše vzdáleně pokoušeli skloubit naše nápady.
Ačkoliv se původně jednalo spíše o folk black metal, kde nápady a hotové songy byly spíše jen pro nás „do šuplíku“, během jednoho společného sezení jsme se v důsledku tíhy celého dne rozhodli jen tak pro srandu vše zpomalit, a k našemu údivu to fungovalo mnohem líp!
Po letech pokusů a zkoušení jsme se dostali až do roku 2013, kdy byl SÓL oficiálně založený, a po prvním koncertu na poslední chvíli jsme se postupně odklonili od folku a vyvinuli se až do dnešního pochmurného black metalu.

Roman: Prvopočátek v podstatě vysvětlil Zdeněk. Každopádně prvotním impulsem bylo obrovské nadšení pro muziku a nezměrná touha po sebevyjádření. Bez jakýchkoli ambicí. Nynější stav je stále velkým překvapením…

Co znamená název SÓL?

Zdeněk: Jedná se o takový poslední detail z původního paganového plánu. Sól z islandštiny znamená slunce, a to nám připomínala runa použitá ve starém logu, aegishjalmur. Zároveň se jedná o takovou malou ironii, protože z lyrického hlediska se u nás nic prosluněného nenajde.

V SÓL se sešla zajímavá parta muzikantů, z nichž většina má ještě další kapely. Za prvé kdo, kde, co?

Zdeněk: Sestava za tu dobu prošla několika změnami, nicméně momentální sestava je chronologicky taková:
Roman – kytara 
Zdeněk (SOMNIATE) – vokály 
Martin (DEMASHED, ex-MORRIGAN) – basa 
Honza (ET MORIEMUR, PRAYERS IN VAIN) – kytara 
Na debutové desce a pár let předtím nás doprovázel Pavel (BELTAINE), který nás loni opustil. Nicméně můžeme hrdě říci, že naše sestava je opět kompletní, jelikož se k nám připojil Michal (NAURRAKAR, NUUMMITE).

A za druhé, jak složité je skloubit působení ve dvou třech kapelách? Ono v případě uvedených skupin asi není až takový problém koordinovat koncerty, jednak uvedené kapely nehrají každý týden, a taky teď ta divná doba, ale co skládání a zkoušky? Mají kytaristé, kteří předpokládám hlavně komponují, jasně oddělené kapely, v nichž působí, respektive skládá pro SÓL primárně Roman?

Roman: Jelikož byl SÓL nějaký čas duo, skládání bylo na mých bedrech, samozřejmě za notné asistence a nápadů Zdeňka. Nyní se na finální verzi podílí všichni. Jsme celek-kamarádi, proto je důležité, aby s konečnou produkcí byli spokojeni všichni.
V současné době se do vymýšlení výrazně zapojil i Honza a Martin zas přišel se spoustou heavy nápadů, kdy nám předvedl, že i basa může být hlavním nástrojem, a jeho exhibicionismus může být ku prospěchu! Nicméně prostoru pro domluvu a termíny zkoušek je mnoho, proto zatím ještě nenastal žádný výraznější rozkol mezi zkouškou či koncertem ostatních kapel.

Dá se ve vašem případě mluvit o ovlivnění nějakými kapelami? 

Zdeněk: Těžko říct, mezi členy SÓL je zajímavý průnik žánry, od nejen depresivního black metalu, přes post-black metal, doom metal, tak i přes heavy metal, depresivní rock či pop 80. a 90. let! Člověk by se i divil, jak taková směs žánrů může fungovat, ale ono to funguje, a to nás na tom děsně baví!
Nicméně, kdybych za sebe měl zmínit několik metalových kapel, tak hodím například AGALLOCH, AUSTERE, BETHLEHEM, LANTLOS, LIFELOVER, české TRIST, SHAPE OF DESPAIR, dřívější WOLVES IN THE THRONE ROOM, WOODS OF DESOLATION (pořadí čistě abecedně).

Roman: Jak pravil Zdeněk, hudební vkus je opravdu pestrý. Ať už zmíním basáka Martina a jeho velkou modlu, IRON MAIDEN, či další heavy metaly, nebo Honzu libujícího si nejen v black metalu, post-black metalu, ale i poctivém big beatu.
Co se týká mé osoby, tak zmíním alespoň: ARCKANUM, BEHEXEN, MÜTIILATION, BONE ORCHARD, MYTHOPOEIA, TORTURA, PARASOPHISMA, DARKTHRONE, THE CRANBERRIES, THE CLASH... je toho spousty…

V recenzi jsem vaši muziku označil jako hitovou, samozřejmě na poměry žánru. Vnímáte to podobně, tedy tak, že ve skladbách jsou pasáže, které se dají snadno zapamatovat, že jsou melodické a chytlavé? Dá se v tomto směru mluvit o hlavním znaku vaší tvorby – zakládáte si na tom, aby to nebyl jen šrumec, ale taky atmosféra, epika? 

Roman: V podstatě se vše tvoří na základě nálad. Je spousta věcí, co nás ovlivňuje, co na nás v životě působí, a nemusí jít jen o muziku. To vše se snažíme přenášet do naší tvorby. Přímočařeji, nekomplikovaně, prostě. Je pravda, že k chytlavostem máme všichni kladný vztah, ale zároveň i k nekompromisnosti nebo „utahanosti“. Každý z nás dá do tvorby kus sebe bez jakýchkoli pravidel, či výraznějších omezení. Zásadnější pravidla tedy nemáme, v budoucnu se může leccos změnit, anebo také ne.

Jak vzpomínáte na nahrávání? Jaké panovaly ve studiu podmínky, atmosféra, kdo má na vyznění hlavní podíl?

Roman: Nahrávka byla pořízena za lehce schizofrenních podmínek s velkou dávkou flegmatického přístupu nás všech. Tím mám na mysli, žádný spěch, přesně tak, jak to k nám patří. Vše bylo učiněno pod taktovkou vynikajících nadšenců našeho západočeského podhoubí.

Zdeněk: Debut jsme nahráli za pomoci Aleše Vilingra (ET MORIEMUR, SOMNIATE, SELF-HATRED) a Václava Kudliče (BELTAINE). O mix a mastering se postaral již zmíněný Václav Kudlič aka Nemethon Production. Musím podotknout, že jsem při nahrávání opět netrpěl jakýmkoliv respiračním onemocněním!

Šli jste do studia s jasným záměrem „chceme, aby to znělo přesně takhle“, případně s sebou měli jako mustr nějakou nahrávku, k jejímuž zvuku jste se chtěli přiblížit? Mně zvuk přijde takový skromný, obyčejný, ale k dané muzice vlastně optimální. 

Roman: Šli jsme do toho absolutně nezištně takříkajíc punkově. Bez jakýchkoli mustrů. Plán byl jasný, vydat konečně po těch letech nahrávku se zvukem, který bude všem v kapele vyhovovat a s lidmi, se kterými se nám bude dobře spolupracovat. Proto jsme s prvotinou spokojeni. Budoucnost se pokusíme postavit na konkrétnějších představách.

Zdeněk: Jak říká Roman, jediný jasný záměr byl, že to chceme konečně důstojně vydat. Práce ve stylu „tady máš nahrávku, udělej to podle toho“ snad nikoho ani nenapadla, i když to pak možná bylo časově náročnější. Čert ví, jak na to půjdeme příště.

Jsem rád, že jste album nehodili jen na net ke stažení (či koupi), ale vyšly i fyzické nosiče. Měli jste jasno dopředu, že musí být CD? Na kolik si jej ceníte? (úsměv)

Roman: Spousta piv a zkušeností během nahrávání budiž pro nás cenou nejvyšší. Pokud jde o nosič, tak tato atmosféra lze pozřít za 250 Kč.

Zdeněk: I když se doba víc a víc posouvá, a já sám jsem spíš digitální dítě, tak vidina fyzického nosiče pro nás byla vždycky prioritou, i za cenu, že bude na vlastní triko. Digitální distribuce je už spíš jen takové zpestření, taková třešnička na dortu. Dokážeš si představit tu ostudu, po letech konečně debut venku, a jen digitálně? Neexistuje, ani náhodou!

Texty máte v angličtině, což je pro mě vždy trochu komplikace, protože většinou nenajdu chuť ani sílu se jimi prokousávat, protože angličtina není můj nejsilnější jazyk. (úsměv) Můžete aspoň v krátkosti zmínit, kdo je autorem textů a o čem pojednávají?

Zdeněk: Texty pochází z mého pera a angličtina pro mě byla tak nějak přirozená volba, ne že by čeština nebyla krásný jazyk. Každopádně se nejedná o žádný diktát z mé strany, za finální podobou stojí názor zbytku kapely.
A co se lyrických témat týče? Deska obsahuje takovou spíše kolekci nálad a příběhů nashromážděných za uplynulé roky, ať už se jedná o vyrovnáním se se ztrátou, s osobními emocemi, nebo třeba i humornější nasraností nad jinou osobou. Najde se zde i inspirace románem Tulák po hvězdách od Jacka Londona, se kterou přišel Roman.
Tvorba po „Shattered Affections“ je už více koncepční, inspirujeme se tragickými, často opomenutými osudy nejrůznějších lidí nejen v našem okolí. To už ale vybíráme společně s Romanem, za občasné asistence mistra alkoholu.

Jak důležitá je pro vás vizuální prezentace kapely? Obal CD, promo fotky, koncertní image?

Roman: Vše musí korespondovat s muzikou, texty. Bez pojítek a návazností nemá celek cenu.
Proto každá strana v bookletu byla tvořena tak, aby jasně či metaforicky korespondovala s textem.
Veškeré grafické materiály pocházejí z našich rukou, takže nejen výběr, ale i originalita je pro nás zásadní. Vše si tvoříme sami, za občasné nezbytné asistence několika přátel.

Zdeněk: Nejen booklet desky, ale i vizuální provedení živých vystoupení má svůj důvod a musí posluchače či diváka zaujmout, nejde nám jen o muziku. A i když se například booklet může zdát na první pohled nevýrazný, ať už je to účel nebo ne, třeba posluchač po době něco najde a i to má své kouzlo.

V dnešní době není snadné zaujmout nějaké vydavatelství, navíc když jde o kapelu, která se hlásí s debutem. Zkoušeli jste oslovit firmy před tím, než jste si cédéčka vydali sami?

Zdeněk: Nahrávku jsme samozřejmě rozeslali všemi možnými směry, asi netřeba zmiňovat příklady nejen velkých firem, snad každému musí být jasné na které tuzemské i zahraniční firmy deska šla. Odezva byla každopádně typická dnešnímu přetlaku kapel a covidové době. Výsledkem jsme na tom stále za sebe jako doposud, ale případné nabídce se rozhodně bránit nebudeme.

Roman: Kontaktována byla spousta firem i přes odpor k vnucování. Zájem samozřejmě nulový. Vzhledem k množství kapel a přesycenosti trhu se není čemu divit. Čas ukáže. Anebo taky ne. 

Jak jste na tom s koncerty? Nějaký, který si považujete nad jiné, se určitě najde...

Zdeněk: Koncertů za ty roky máme za sebou desítky, těžko říct, který byl za tu dobu nejpovedenější. Určitě musím zmínit koncert se SKYFORGER z našich začátků, ale asi nejpovedenější byl koncert s rakouskými HARAKIRI FOR THE SKY, kde jsme se v Plzni potkali v tu dobu snad s největším publikem, polskými CIEŃ, nebo třeba se švédským depresivním seskupením VANHELGA.
Na kontě jsme mohli mít i další akce se zajímavými jmény, nicméně většinu plánovaných koncertů potkal trpký osud loňských rušení...

Roman: Každý máme jiné měřítko pro povedený koncert, ale od druhé poloviny existence SÓL jsme obecně byli spokojenější a otevřenější všem náladám.

Co zahraničí – ambice zahrát si v cizině by byly?

Zdeněk: Ambice? Až za hranice? Máme! Víš o něčem?

Roman: Pokud přijde nabídka a čas umožní, jsme schopni si zahrát kdekoli. Ale vděčni jsme za jakýkoli zajímavý koncert i v tuzemsku.

Aktuální plány jsou asi jasné, ale pro jistotu… sem s nimi.

Zdeněk: Asi klasika, podpora desky naživo priorita číslo jedna, zvláště po loňském období sucha, ale čert ví, třeba se na podzim zase odebereme povinně do zkušeben. Samozřejmě s řádnými rozestupy a vybaveni rouškami…

Roman: Dýchat…

RECENZE

Bandzone
YouTube
Bandcamp
Facebook


Zveřejněno: 15. 08. 2021
Přečteno:
404 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář