KLADIVO NA PÝCHU

CD 2021, Jihosound Records / avantgardní metal, elektronika / Česko

„To je to album, na kterým hraje Franta Štorm techno?“
„Ne.“

I takhle může vypadat komunikace mezi dvěma fanoušky MASTER´S HAMMER. Jeden z nich nemá k experimentům zrovna vřelý vztah, druhý (já) na rozdíl od prvního nové album Franty Štorma nesčetněkrát slyšel, tudíž si může dovolit tvrdit, že se o techno rozhodně nejedná. Spíše vnímá zřejmou návaznost na předchozí dvě desky MASTER´S HAMMER a považuje „Dirndl To Go“ za tvrdé album, které má k metalu blíž, než se na první poslech zdá. Ale stejně blízko má k elektronické hudbě.

K té mělo blízko i první demo projektu AIRBRUSHER, které vyšlo v roce 2007 a bylo předzvěstí návratu Franty Štorma a MASTER´S HAMMER do hudebního kolotoče. Eponymní počin ale působil poněkud nedotaženě a triviálně, nicméně Franta uváděl, že mu šlo hlavně o vyzkoušení nového studia. Napodruhé už žádné zkoušení nebylo třeba, studio prošlo řadou zatěžkávacích zkoušek – a na soundu „Dirndl To Go“ je to logicky znát. Nevím, jaký má nahrávka dynamický rozsah a vlastně je mi to fuk, protože CD hraje podle mých představ, vše je dobře identifikovatelné – jak kytary, tak elektronika –  a určitě je fajn, že to Franta těmi syntetickými zvuky nepřeplácal. Některé skladby jsou na elektronice postavené více, některé méně, v některých panuje rovnováha. Mně jsou (asi logicky) bližší ty metalovější kousky, případně ty, ve kterých se objevuje nějaká hodně chytlavá pasáž, kterou pak nemůžu vyhnat z hlavy. 

Zařazení „Dirndl To Go“ na úvod je dobrá volba, skladba se převaluje mezi metalovým burácením a „diskotékou“ čerpající inspiraci z (snad) rakouského folklóru, toho burácení je přece jen víc, s jinými aranžemi by skladba bez potíží zaplula na „Formulæ“. Vedle variabilní muziky stojí za pozornost Frantův různobarevný zpěv od typického skřehotu přes civilní po čisté lehce ujeté polohy. A samozřejmě text, který pojednává o Hallstattských lebkách a rakouských přírodních úkazech, respektive se v něm přemítá, co by se kde mohlo stát. 

Texty mistra pera jsou opět zábavné, mísí se v nich reálné zážitky s fantazií, ať už jde o starosti na turné („Vykálet“; věnováno Silenthellovi, úsměv), kočku a kocourka (kteří terorizují muzikou myši)  nebo malířovy trampoty s náměty, modelkami či zkaženými obrázky. Nechybí ani strasti chalupářů, přírodní motivy, text na motivy povídky E. A. Poea (díky „Masce červené smrti“ jsem si po letech povídku znovu přečetl…) či vzpomínky na bubeníka Valentu. Frantův styl psaní je nezaměnitelný, ale to všichni ví, takže další chvála jeho vyjadřovacích schopností je nošením dříví do lesa. Mně nejvíc pobavily texty k „Vykálet“ („Je třeba se preventivně vykálet, nevyměknout či nevytuhnout na sále“), „Ňunince“ a „Obrázku“.

Pokud se dá u nějakého songu zmínit slovo „techno“, tak snad u „Masky červené smrti“, kde se tuc tuc pasáže objevují, stejně jako brnění koketující (snad) s rankem aggrotech, ale nechybí ani náznaky gotického rocku. To „Vykálet“ je prostě MASTER´S HAMMER jako když vyšije, opět s dovětkem, že je tu více elektroniky – leč stěžejní části songu jsou metal s ostrými kytarami a pořádným dusotem bicích. V ponuré „Depky a hmyz“ si Franta zazpíval i vysoké hlasy, v „Ňunince“ nechal logicky zaznít klavír („Naše kočka Ňuninka na klavíru spinká…“), ale hlavně je to svižná jízda plná kláves i kytar, která místy připomene „Jilemnického okultistu“. K výrazným songům patří ještě „Obrázek“ a „Sedlec“, nebo možná ne výraznějším, ale k těm, které snáze uvíznou v paměti, naopak „Chalupářův mozek“ mi do uší neleze (hlavně slabikovaná slova), hůře vstřebatelné mi přijdou ještě skladby „Pod převislým břehem“ a „Kolonosen“, přičemž ta druhá by se námětem neztratila na Necrocockových albech, výprava do nitra tlustého střeva pobaví. Pobaví též jednoduché říkanky v „Tornado Valenta“, písni, která těká mezi spoustou žánrů a tu působí nostalgicky, tu parodicky. Závěrečným kouskem „Sedlec“ se uzavírá hudební i ideový kruh, vracíme se do osuária, tentokrát u Kutné Hory, kde „Santini postavil barokní gotiku, křupani silnici a hnusnou fabriku, pak se tu fotili rockeři opilí (že by míněn TÖRR na „Armageddonu?, úsměv), lebky se dívaly a všechno vnímaly“.

Celkový dojem z alba je pozitivní, statisticky 7/10, což je poměr skladeb mnou oblíbených a těch, které  ve mně žádné velké vibrace nerozeznívají (komu chybí jedenáctá, tak počítá správně, „Tornado Valenta“ beru jako legraci), a není to tím, že by šlo o „to techno“ nebo to bylo „moc elektro“, jednoduše mě chytly méně. Album jako celek ale pobavilo hodně, Franta si pohrál se zvuky, hlas asi přehnal různými mašinkami a nahrál variabilní kolekci pro otevřené hlavičky, které se neošklíbají nad nějakými těmi podivnostmi.

Majitelé fyzického nosiče navíc potěší oko nad nadstandardním obalem, ve kterém nechybí texty ani Frantovy oblíbené kruhové obrázky zachycující anabázi tympánisty a malíře, pochody v chalupářově mozku nebo kočičí portrét. Za obal bod navíc.

Seznam skladeb:

  1. Dirndl To Go
  2. Maska červené smrti
  3. Vykálet
  4. Depky a hmyz
  5. Ňuňinka
  6. Chalupářův mozek
  7. Obrázek
  8. Pod převislým břehem
  9. Kolonosen
  10. Tornado Valenta
  11. Sedlec

Čas: 41:01

Sestava:

  • Eleven songs composed, played, recorded, mixed, illustrated, and designed by solemn artist František Štorm between 2018 and 2021. 

Bandcamp

Jihosound
 


Zveřejněno: 28. 06. 2021
Přečteno:
781 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

15. 07. 2021 12:25 napsal/a therion
rockeři opilí
že by míněn TÖRR na „Armageddonu? rekl bych ze spise sam autor : )) https://www.fobiazine.net/uploads/article/images/2016/9619/9619_mh2.jpg
29. 06. 2021 09:38 napsal/a Marek
re Valenta
ne, to mas pravdu, presne tam mas " vzpominky na bubenika Valentu", sorry spojil jsem si to sam.
28. 06. 2021 16:41 napsal/a Johan
Valenta
V recenzi není uvedeno, že je to píseň o ex-bubeníkovi MH.
28. 06. 2021 16:11 napsal/a Marek
decentni chybka
Mate tam decentni chybku pane Johan, Tornado Valenta neni o byvalem bubenikovi MH - Mirek Valenta jr. ale o jeho otci -Mirek "Tornado" Valenta sr. ktery zpival se skupinou Stredni Cechy v 90. letech. Onen text teto pisne je vlastne textem Strednich Cech, bohuzel nazev original songu si uz nepamatuji, snad "Vybouchame lybary"... A jak se to k pane Stormovi dostalo ? Celkem jednoduse, berounsky Black Hill vydal na cd Blacksperanto poctu Mirkovi sr. s nazvem " Tornado" slozenou z textu Strenich Cech (protoze Mira zemrel v roce 2016) a Tomas Kohout Necrocock toto velmi pochvalil a nechal si zminenou pisen poslat na email. O 4 roky pozdeji vychazi deska Franty Storma s timto napadem ... no kdo se muze v nadsazce pochlubit, ze ho kopiruji takove osobnosti cz sceny :-)