Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
TRNY& ŽILETKY Třetí hlas

CD/LP 2019, Century Media Records / black metal / Norsko

Málokterá black metalová kapela vzbudí oznámením nové desky takové očekávání, jako legendární Norové MAYHEM. Pět let od podle mě vynikajícího alba „Esoteric Warfare“, na kterém se poprvé představil kytarista Teloch, ohlásil label Century Media Records novinku s jednoduchým názvem „Daemon“. Předcházelo jí několikaleté živé přehrávání legendárního počinu „De Mysteriis Dom Sathanas“, od jehož vydání loni uplynulo čtvrt století. Na novém albu se to zákonitě muselo podepsat, o čemž už jste jistě četli mnohé. Na druhou stranu s výrazy, že jde skutečně o „kopírku“ desky, jež spoluurčovala podobu žánru, souhlasit nelze. Na to je přeci jen „Daemon“ málo přímočarý.

Zvukově desku ošetřil Necromorbus ze stockholmského stejnojmenného studia, v tomto ohledu tedy nemohlo být uděláno více pro řádné black metalové vyznění. Produkce se skutečně zatraceně povedla, všechny nástroje zní famózně, basa rozhodně není jen do počtu, bicí s nahallovanými přechody jsou zabijácké. Zde se skutečně podařilo nalézt esenci starých dob a v tomto ohledu je „Daemon“ o krok před „Esoteric Warfare“, které sice miluji, ale třeba činely tam znějí jako plácání do vody. Aby bylo zvukovým informacím učiněno za dost, dodám, že i o mastering bylo postaráno ve věhlasném studiu, a to v The Panic Room, jež má na kontě například počiny WATAIN nebo SOILWORK.

Obal desky dokonale koresponduje s názvem počinu, MAYHEM tentokrát upustili od geometricky přesného stylu Zbigniewa Bielaka a dali přednost neméně zajímavému, leč naprosto odlišnému pojetí Itala Daniela Valerianiho. Ten se pyšní přebaly například u DARK FUNERAL, GRAFVITNIR, CRIMSON MOON nebo MYSTICUM.

A teď k tomu hlavnímu... deska skutečně začíná tak, že člověku na mysl naskočí časy starodávné, kdy se ještě v Norsku hrálo se zapálkami. „The Dying False King“ skutečně zní jako následovník „De Mysteriis Dom Sathanas“, přímočará věc, kterou ale v závěru okoření Attila svým vibratovým čistým vokálem. Skladeb, za které by se MAYHEM v devadesátkách nemuseli stydět, se na „Daemon“ najde víc. Ať už je to „Malum“, jejíž riff ve slokách mi silně evokuje „Pagan Fears“ z několikrát zmíněné legendární desky, „Worthless Abominations Destroyed“, jež se pyšní asi nejtíživější atmosférou, nebo sypačka „Of Worms and Ruins“, která i s odstupem patří mezi mé nejoblíbenější tracky z „Daemon“. A zařadit bychom sem mohli i „Aeon Daemonium“, zdařilou spíše střednětempou věc, která je silná zejména díky kytarovým melodiím a páně Attilovi.

Tak proč jsem vlastně tvrdil, že nejde jen o návrat ke kořenům? Protože na „Daemon“ se najde také několikero skladeb, jež se prostě standardním black metalem nazvat nedají. Ať už je to „Agenda Ignis“, která zejména prostřední pasáží připomene předchozí album a Attila na ní řádí víc než na většině desky, „Bad Blood“, jež naopak zaujme silnou melodičností, skočná „Falsified and Hated“ se zvukovými efekty připomínajícími kapelu toho pána, co stihl Euronymouse zabít ještě před Necrobutcherem, nebo zadumanou a pro MAYHEM skutečně netypickou věc „Daemon Spawn“. Těch skladeb, které prostě nejsou jen odkazem na doby dávné, je na „Daemon“ dost, proto mi přijde nespravedlivé počin šmahem označit za sázku na jistotu. Jediná věc, z níž si ani s výrazným odstupem času nevybavuji nějaký zásadnější moment, je závěrečná „Invoke the Oath“.

Pár slov k Attilovi. Na „Esoteric Warfare“ se pouštěl do naprosto šílených poloh, hýkal, sípal, kázal, stal se v podstatě hlavní tváří desky. Na „Daemon“ dává přednost spíše civilnějšímu projevu (až na výjimky), v podstatě se vhodně přizpůsobil atmosféře desky. I přesto má i na „Daemon“ stále variabilnější projev než většina black metalových vokalistů. Šepotu, prohnilosti i naopak čistých poloh si užijete do sytosti.

Co se týče kytarové práce, Teloch trochu upustil od svého klasického kompozičního stylu, kterého se ještě držel na „Esoteric Warfare“ - na mysli mám různé vybrnkávky typické pro jeho jiný projekt NIDINGR, sjezdy po strunách atd. Na „Daemon“ se dost drží při zemi. Co se mi líbí, je, že basa v mnoha momentech vlastní linku, nedrží se pouze kytar, ale probublává si cestičku. Nejsou to žádné složité party, často spíše naopak, ale mají svůj význam.

Dal jsem si skutečně velký odstup a obrovské množství poslechů, než jsem si utřídil myšlenky. A vlastně se to stále úplně nepovedlo. Zpočátku jsem byl z „Daemon“ až nekriticky nadšený a nutno říci, že i když si pustím desku nyní, pořád mě velice baví. Na druhou stranu mě osobně trochu odklon od stylu nastoleného „Esoteric Warfare“ mrzí. Ta větší zběsilost, ať už bubenická, nebo kytarová, mi trochu chybí. S odstupem mohu říci, že předchozí deska je v mém osobním žebříčku o něco výše. Ta mě neomrzela ani po pěti letech, což si nejsem jistý, jestli budu moci říci i o „Daemon“. Jsem sám zvědavý, kam se MAYHEM vydají s příštím počinem – i když na takové úvahy je vzhledem k intervalům vydání jednotlivých počinů velmi brzy. The true MAYHEM rozhodně nezklamali, nahráli jednu z nejlepších black metalových desek loňského roku... Ale věřím, že příště se dočkáme zase nějakých vylomenin. Oni totiž nikdy nebyli zvyklí stát na místě...

Seznam skladeb:

  1. The Dying False King
  2. Agenda Ignis
  3. Bad Blood
  4. Malum
  5. Falsified and Hated
  6. Aeon Daemonium
  7. Worthless Abominations Destroyed
  8. Daemon Spawn
  9. Of Worms and Ruins
  10. Invoke the Oath

Čas: 49:32

Sestava:

  • Attila Csihar - vokál
  • Teloch - kytary
  • Ghul - kytary
  • Necrobutcher - basa
  • Hellhammer - bicí


Bandcamp
Facebook
Century Media Records


Zveřejněno: 17. 02. 2020
Přečteno:
4625 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Opat | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

17. 02. 2020 21:23 napsal/a immortal
Díkes
Dík za recenzi. Tahle fošna se poslouchá ku.va dobře. Ještě, že těma vylomeninama myslíš ty hudební. Já bych se nebránil, kdyby něco zase vzplálo :D, ale ta doba je dávno pryč.