Nejbližší koncerty
  • 21. 12. 2024BLUES FOR THE REDSUN - těžkotonážní sludge-doom pošramoce...
  • 21. 12. 2024SLUNOVRAT FEST, Sobota 21.12.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ ...
  • 13. 01. 2025Death black metaloví Thulcandra a Sacramentum vyrážejí na...
  • 18. 01. 2025Rotten Fest vol.32 18.10.2025 S-klub Olomouc od:16:00...
  • 25. 01. 2025Srdečně vás všechny zveme na koncert do táborské pivnice ...
  • 30. 01. 2025Po 6 letech se do Prahy během svého evropského turné (A S...
  • 22. 02. 2025Festival Muziq je hudební festival bez žánrových mantinel...
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

6. 8. - 10. 8. 2019, Jaroměř – Vojenská pevnost Josefov

Je sobota ráno, poleháváte si v kempu a začne se vám chtít strašně na záchod. A není to náhoda, na Sea Shepherd stage budou vystupovat jihočeští GUTALAX. Tak jsem se zvedl a zaskočil na placené toalety. A nebudu popírat, že když jsem odcházel a viděl vedle WC štětku, lákalo mě vzít ji a jít s ní hrozit do kotle, ovšem rozum mě ovládl. (úsměv) Jakmile jsem přišel ke stagei, byla plocha plná lidí, z nichž 60 % mělo kolem sebe ovázaný toaletní papír (včetně mě). Po chvíli se ozvalo intro a všude začaly létat toaleťáky, balonky, nafukovací panny, lehátko a spousta lidí hrozila štětkami z WC + spoustou dalších neidentifikovaných předmětů. Koncert jsem si užíval se vší parádou a když si jsem si říkal, že GUTALAX už mě nemůžou překvapit, tak do kotle poslali ze stage ToiToiku, která si to cestovala davem, než ji fanoušci vrátili zpět. Ale co mě pobavilo ještě více, tak když přibližně uprostřed koncertu pustili premiéru nového videoklipu ke skladbě „Shitbusters“. Dovolím si říci, že bych si jej dokázal představit jako celovečerní komedii. Chvíli po premiéře začal Maty mezi songy vyvolávat wall of death, přičemž ho fanoušci opravili na wall of shit, což mě vskutku rozesmálo a měl jsem tam taky chuť vletět, jenže jsem byl příliš daleko. Navíc doplním, abych zachoval autenticitu tohoto reportu, byl psán v ToiToice těsně po koncertu MALLEPHR. (CzechMan)

GUTALAX byl o hovně. (Aleš)

Hned po koncertě GUTALAX jsem přesedlal na vedlejší stage na MALLEPHYR. Takhle vycházející hvězda naší metalové scény určitě stojí za poslech, propracovanost jejich hudby mě udivuje každým koncertem. Za poslední dobu jsem je viděl asi 4x, ale to nic nemění na tom, že jakmile budu mít možnost je vidět znova, tak jdu, vždy se jedná o skvěle propracovanou show, která mě nadchne. (CzechMan)

MALLEPHYR je pro mě jeden z nejkvalitnějších spolků, který se tu kdy objevil. Jejich koncerty jsou precizně zahrané a nihilistické songy se mi trefily do ranní nálady. Jsem opravdu rád, že dostali prostor na festivalu a spolu s BRUTALLY DECEASED a PERFECITIZEN mohli důstojně reprezentovat českou scénu. (Aleš)

Stále jsem měl kocovinu a tenhle nihil mě zlomil už po druhém songu. Zostuzen jsem odešel z ALTARAGE na kávu, která mi udělala ještě hůř. Objednal jsem si tedy ledový čaj a dostal vodu s ledem, do které mi byl vhozen pytlíkový čaj. Karma je svině. (Aleš)

COUNTING HOURS zní jako KATATONIA z časů „Brave Murder Day“, jen s lepším čistým vokálem. Bavili mě už od začátku, odehráli výborný set a zvuk byl perfektní. Díru do světa asi neudělají, ale je to opravdu kvalitní žánrovka. (Aleš)

VAMPILLIA je japonská specialita hrající tradiční post / rock / shoegaze / black / noise / avantgarde / grind. Ukázali se loni v Lampě, kde odehráli jeden z nejlepších setů, jaký jsem tam kdy slyšel. Pořídil jsem si od nich desku „Divine Move“, kterou jsem spolu s „The Sea is Never Full“ slyšel nesčetněkrát. Komornější prostory jim svědčí víc, ale i tak to pro mě byl jeden z vrcholných zážitků celého festu. Chemie v téhle kapele mě opravdu fascinuje. I přes všechny změny žánrů a nálad stále působí jako jeden organismus. (Aleš)

Od začátku letošního roku jsem MINORITY SOUND viděl celkem 4x a koncert na BA považuji za  nejvíce vydařený. Nevím, jestli to je tím, že na Brutalu vystupovali na Obscure stage před skoro plným stanem a snažili se víc než jindy, nebo tím, že měli naprosto dokonalý zvuk. V klubech byl zvuk oproti tomuto vystoupení úplně jiný a teprve tady pořádně vynikly nové skladby, které měly naživo ten správný říz a užil jsem si je naplno. Samozřejmě se hrálo hlavně z alba „Toxin“, ale došlo i na dvě skladby z minulé desky „Drowner´s Dance“. (CzechMan)

Sobotní náladu narušil déšť, ve kterém se nám do areálu nechtělo… Vzdali jsme EXUMER, ale VIOLATOR bylo lákadlo, protože tahle brazilská divočina není na českých pódiích k vidění každý týden, na Brutalu dokonce letos debutovala. A byl to debut jak se patří. VIOLATOR jsou snad tím nejtypičtějším zástupcem jihoamerické thrashové scény, byť nejde o kapelu působící tolik let jako jiné legendy. Zaujetí, energie, agrese, špinavý sound, snad jen proslovy basáka Pedra byly poněkud dlouhé a trochu narušovaly spád koncertu. I tak to ale byla jízda na ostří nože. (Johan)

A druhá jízda následovala. Zařazení dvou thrashovek za sebe možná nebylo ideálním dramaturgickým krokem, ale zase si to thrasheři „odbyli“ jedním vrzem. DEMOLITION HAMMER předloni patřili mezi velké taháky, letos už o takovou exkluzivnost logicky nešlo, ale pořád šlo o kapelu, která u nás vystupuje zřídka a která se v roce 2016 vyhrabala z hrobu po dvacetileté pauze. Pánům muzikantům táhne na šedesát, ale energie mají pořád na rozdávání, jen jim prořídly vlasy a přibyly šediny. (úsměv) Rachot to byl adekvátní věhlasu souboru, jízda od začátku do konce, jeden rychlý nářez za druhým, společně s VIOLATOR parádní dvojboj. (Johan)

ENDLESS DRAIN z Tábora si zahráli na Jameson stage a měli tak historicky první koncert na Brutalu – sice to nebylo na oficiálním pódiu, ale i tohle se počítá. (úsměv) Nástroje byly sice „na hovno“, ale kluci dokázali udělat tak skvělou show, že i když pršelo, tak se sešla pěkná dávka lidí, kteří dokonce udělali i kotel... a muzikanti si to samozřejmě skvěle užívali. Troufám si říct, že táborští mladíci patřili mezi top kapely na šestém pódiu. (CzechMan)

Jsem ostuda. Po našem koncertě jsem vzal sobotní festivalový program tedy hodně odpočinkově. Takže jsem neviděl EXUMER, jejichž novinka mě dost baví, ani NECROS CHRISTOS, ani VIOLATOR... a pak začalo mohutně chcát, takže ani DEMOLITION HAMMER... No prostě první kapelou, kterou jsem zkoukl, byli od půl šesté VLTIMAS. Nedávno jsem recenzí na jejich debut splnil svůj interval 1 recenze/rok. Kdo ji četl, ví, že mám k desce vřelý vztah. A musím říci, že po skvělém vystoupení na Brutalu jsem si ji zase s chutí dal s odstupem znovu. VLTIMAS přehráli desku od začátku do konce a to s takovou precizností, že jsem nestačil zírat. Nejen, že jsem si užíval to, že vidím na jedné stagi společně takové ikony, jakými bezesporu Vincent, Blasphemer i Mounier jsou... ale oni se vytasili s tak profi výkonem, že mi za to stání v tom chcanci stálo absolutně bezesporu. Perfektní práci odvedli i live-členové: kytarista Joao Duarte (CORPUS CHRISTII, IRAE, live-LVCIFYRE atd.) a basák Ype Terwisscha van Scheltinga (horší jméno jsi mít nemohl... každopádně jde o borce z DODECAHEDRON). Vystoupení pomohl i nadupaný sound, kytary pořádně nabroušené, Vincent dával kromě charakteristického vokálu i čisté "chorálové" pasáže bez problému. Za mě jedno z top vystoupení Brutalu. (Opat)

VLTIMAS mě překvapili. Albu „Something Wicked Marches In“ jsem zdá se nevěnoval takovou pozornost, jakou by si zasloužilo. Živá prezentace all stars bandu (Vincent, Blasphemer. Mounier) byla hodně povedená a trio doplněné o dva mladší hosty šlapalo parádně. Rune předváděl, jak skvělým je kytaristou i skladatelem, o zabijákovi Mounierovi je zbytečné psát a Vincent charismaticky kázal. Déšť nedéšť, dali jsme celý set a ten stál celý za to. (Johan)

Jedno z největších překvapení festivalu. Kapelu jsem z domácího poslechu celkem podcenil a nevěnoval jí dostatečnou pozornost, ale naživo to sedlo. V potemnělém dni, kdy neustále pršelo, si to nakráčel na pódium v klobouku a pršiplášti David Vincent, a i když ne vše mi na jeho vystupování bylo po chuti, musím říct, že tenhle člověk má velké charisma a hlavně má absolutně skvělý vokál, který je i přes hloubku neustále srozumitelný. A David nezůstával jen u jedné polohy. Neméně skvěle mu ale sekundovala kapela, kterou vedl Blasphemer a naprosto precizní bubeník Flo z CRYPTOPSY. VLTIMAS mi znějí jako nablacklý MORBID ANGEL, což mi docela vyhovuje. Hned první a nejlepší track mě vtáhl do hry a pustil až v úplném závěru. Tahle deathmetalová parta zahrála naprosto precizně a stala se pro mě jedním z nejlepších na festivalu. (Coornelus)

VIOLENT MAGIC ORCHESTRA mají na svědomí lidé z VAMPILLIE a je to naštěstí hodně slyšet. Byl to stejně působivý set s jinými pravidly, ale stejným výsledkem. (Aleš)

Díky pozdnímu času ubírání se ke spánku a následně adekvátnímu času vstávání jsem nestihl některé věci, které jsem chtěl vidět. Také se v poslední den přidalo několik výraznějších dešťových přeháněk, ale ani to neodradilo většinu fanoušků extrémní muziky od užívání si festivalu. Pro mne ale festival začal zase odpoledne a to progresivní peckou ANIMALS AS LEADERS na jedné z hlavních stage. Tosin Abasi je prostě zvíře a evidentně i velmi vtipný člověk. Maličko se během show řešily bicí (vůbec jsem měl pocit, že tenhle ročník nějak moc rády zlobily kabely k nástrojům nebo mikrofony), ale tady to vůbec nevadilo, když se Tosin snažil vyplnit čas mírným vtipkováním. Hudebně samozřejmě byla zvířata top a pohled na Tosinovu hru po osmi strunách budil velký respekt. (Pavel)

Silná slova na konto COMBICHRIST a příznivý čas mě dotáhly podívat se na tuhle „senzaci“. Strojový, elektronikou prošpikovaný metal, který měl údajně vyprášit i RAMMSTEIN, se nekonal, alespoň v mých očích. Možná kdyby člověk nikdy v životě neslyšel zmíněnou německou legendu, nebo zapomněl, že tady existují už několik desítek let spolky jako NINE INCH NAILS, MARILYN MANSON, DIE KRUPPS… tohle oproti nim působilo jako potřetí vyvařený sáček čaje. (Coornelus)

Jako napsat do programu o COMBICHRIST, že na společném turné předčili RAMMSTEIN, to chce kus odvahy. (úsměv) Ale účel světí prostředky, každý se v promo textech snaží „prodat“ kapely na své akci. COMBICHRIST možná kdysi působili originálně, dnes je to tak trochu cirkus bez drajvu, který nezachrání ani dva bubeníci. Většina zvuků jede z playbacku, do kterého kytarista hraje jednoduché riffy a zpěvák huláká… Nuda od první skladby, vydržel jsem tři. (Johan) 

Hned po jazzu na steroidech to na druhé velké stage rozbalila další sestava používající dvě sestavy bicích – COMBICHRIST. Více na efekt než u CULT OF LUNA, ale industriální show to byla zdařilá, i když by to klukům slušelo víc v noci. (Pavel)

Nemám rád folk blacky a obzvlášť ne ty, kde jsou dudy, píšťalky a přepíčené melodie. A tak jsem si posměšně pustil od SAOR jejich desku „Roots“. A potom ještě asi stokrát. Na Brutalu se z ní hrála bohužel jen jedna skladba, ale nemůžu říct, že by to bylo špatné. Ono je to totiž všechno dost podobné. Nemělo to ale příliš dobrý zvuk, takže mi ty skladby začaly splývat. (Aleš)

RAISED FIST mě přitáhli k pódiu ze stejného důvodu jako COMBICHRIST. Slova o jejich koncertní aktivitě, kdy kapela vystupuje na festivalech velikosti BA jen minimálně a v podstatě se jedná o takovou malou exkluzivitu, mi vrtala v hlavě. Nebylo nic jednoduššího než je zkontrolovat. Z toho, co jsem slyšel, jsem byl ale poměrně zklamaný. Standardně zahrané HC bez výraznějších momentů, kdy mi neseděl ani uštěkaný vokál frontmana, nefungoval. Když si vzpomenu, jaké kapely hrály ve stanu, a jaký prostor a v jakém čase dostali RAISED FIST na hlavním pódiu… (Coornelus) 

Ve stanu Obscure se objevila „Duha“, respektive její konec. Norští avantgardní a lehce komorní VED BUENS ENDE. kteří mi připomínají maličko takovou black metalovou verzi TIAMAT, byli super. Dost možná někoho nudili, ale to se nedá říci o mně. Sice za jejich kariéru, která trvala čtvrt století, vydali pouhou jednu desku kvůli neustálým rozpadům, ale to na koncertu nebylo moc poznat. (Pavel)

Pršet přestalo, na zadní Obscure stage ale kolem osmé hodiny začaly pršet psycho-pasáže made by VED BUENS ENDE. To je docela kult. Na kontě mají jedinou studiovku "Written in Waters", a to z roku 1995. Avant-garde black par excellence. Ti, kdo stanovou scénu navštívili, měli možnost vidět dost all-star team norského blacku – za bicími Oyvind Myrvoll z NIDINGR (také live AURA NOIR, DODHEIMSGARD či dříve GOD SEED, o někdejším koncertním působení v MYRKUR radši pomlčím), na basu Skoll z ARCTURUS či DEN SAAKALDTE, kytaru a některé vokály ovládá Vicotnik (DODHEIMSGARD) a uprostřed sedící Carl-Michael Eide, ten vystřídal kapel... v současnosti to ale kromě VED BUENS ENDE drtí hlavně v AURA NOIR, kde jej můžete znát pod nickem Aggressor. Na rozdíl od syrové a přímočaré black/thrashové jízdy v AN, VED BUENS ENDE jsou hodně zvláštním tělesem, které v sobě snoubí black metal, různé prog rockové vlivy i mnoho dalšího. A musím říct, že to naživo fungovalo skvěle. Nebylo to třeba občas zahrané úplně precizně, ale mělo to hodně svojskou atmosféru a psychedelické pasáže v podmračené Jaroměři (stál jsem těsně před Obscure stage) fungovaly. Musím se "Written in Waters" ještě víc pověnovat, to za to stojí. (Opat)

ANTAEUS = vražda. Jinak nelze nazvat vyhlazovák, jaký tito Francouzi spustili. V první polovině setu devastovali a do pomalejších temp v podstatě nezabrousili, v druhé části už nechali bubeníka občas vydechnout a i díky o trochu vytáhlým kytarám se jejich hudba stala o něco čitelnější, přesto nihilismus opanoval celé nádvoří. Octagon stage bylo to pravé místo pro tuhle kapelu. Před lety tu byli AOSOTH, nyní na skvělou francouzskou školu (i personálním provázáním) navázali ANTAEUS. (Coornelus)

S koncem setu VED BUENS ENDE následoval úprk do Octagonu. Po páteční zkušenosti s AU-DESSUS jsem nechtěl zažít to samé při mnou nejočekávanější akvizici Brutal Assaultu. Tušíte správně, jde o francouzské misantropy ANTAEUS. Nakonec Octagon nebyl tak narvaný jako při litevské kapele, zaujal jsem místo v krásném středu a čekal věci příští. Do prdele, co je to ten bubeník za stroj? Blastum z MERRIMACK, RITUALIZATION či VI dostál své přezdívce – takového sypače jsem snad v životě neviděl. Neskutečná nálož, která navíc byla zvýrazněna zvukem, v němž právě bicí solidně vyčnívaly. Kytarově už to taková sláva nebyla, Setovi občas vypadávala kytara, občas mi přišlo, že se borci trochu hledají. Navíc to zvukově byla dost zahuhlanost a jednotlivé riffy šlo chvílemi rozeznávat jen stěží. Ale kurva... jsou to ANTAEUS. Od těch chceš nihil, jedovatost, syrovost, a toho se nám dostalo měrou vrchovatou. MkM se neustále věšel na kabelu od mikrofonu, mezitím štěkal kousavé texty... no prostě ANTAEUS zabíjeli. V setlistu nechyběly "De Principii Evangelikum", "Cyklik Torture", "Inner War" či "Blood War III" či "Condemnation", na kterou si borci vyměnili kvůli jinému lazení nástroje. Ano, zvuk mohl být lepší, ale já stejně odcházel s tím, že jsem dostal, co jsem chtěl. To znamená rubačku přímo do xichtu. (Opat)

Zatímco většina lidí nesměla v devět večer minout ROTTING CHRIST, já dal přednost ve stejnou dobu hrajícímu francouzskému outsiderovi v Octagonu – ANTAEUS, který spadá pod Norma Evangelium Diaboli společně s třeba FUNERAL MIST nebo DEATHSPELL OMEGA; to už něco vypovídá. Za mne jsem jistě chybu neudělal. Byla to parádní, surová, přímočará black metalová smršť s absencí teatrálních prvků. Jen to solili do lidí hlava nehlava. (Pavel)

ANTAEUS, aneb adieu Brutale. Počasí, které se zkazilo, nás přimělo k rozhodnutí dát francouzské zběsilce a tím to pro letošek ukončit. A závěr to byl ideální. Francouzské kombo to v Octagonu rozjelo parádně, až si člověk připadal, že je na koncertu v klubu. Zpočátku sice byla slyšet jen jedna kytara, ale po chvilce se zvuk srovnal. Menší stage kapele evidentně sedla, chlapi hráli jako o život a jejich black metal byl dostatečně pestrý, aby udržel pozornost optimálních čtyřicet minut.  (Johan)

Rouhači a heretici ROTTING CHRIST přijeli představit své poslední album „The Heretics“, které sklízelo pozitivní ohlasy napříč metalový magazíny. Příjemně mě překvapilo, jak byl dobrý zvuk, i když jsem stál hned u stage pod reproduktory. Sakis měl jako vždycky energie na rozdávání, řecká krev se nezapře. V kapele se představili dva noví členové, kteří se ukázali jako plnohodnotná náhrada. Nejvíce spokojený jsem byl s koncertními tutovkami „Forest of N'Gai“ a „Societas Satanas“, které ve mně vzbuzovaly chuť vlétnout do kotle. Nezáviděl jsem security, kteří už toho měli čtvrtý den dost a snad co minuta, to dva lidé z crowd surfingu za nášlapy. Povedený koncert zakončila skladba „Grandis Spiritus Diavolos“ z alba „Kata Ton Daimona Eaytoy“. (CzechMan)

Okolo desáté se představili na hlavní stage Angláni NAPALM DEATH, kteří nás podarovali troškou toho grindu a death metalu, chcete-li. Show to byla energická hlavně kvůli frontmanovi. Ten hrál s fotografy hru, jak řekl kamarád ze států: „Catch the Barney“. A musím s ním souhlasit. Na druhou stranu, jindy byl frontman ještě více zběsilejší… (Pavel)

Tradiční post rocky jako CASPIAN mě nějak extra nebaví, takže je z desek nevyhledávám a spíše čekám na osobní setkání. Z mého místa měli perfektní zvuk a zajímavější kompozice, než jsem čekal. Vypadalo to, že bych si užil celý set, ale chtěl jsem slyšet MGŁU už od prvních tónů, takže jsem po chvíli musel s lehčím smutkem odejít. (Aleš)

MGŁA mě naprosto pohroužila do svého světa s prvním tónem „Excersises in Futility I“. Nedávno jsme na nich byli v Praze a bylo to dobré, ale zcela mě to neuchvátilo. A na obrovském festu, kde jsem byl uvězněn v davu cizích lidí, překvapivě ano. Asi už ničemu nerozumím. Zvuk sice excelentní nebyl, ale vše důležité bylo dobře čitelné. Žádné zbytečné řeči, žádné hej, jen čirý nihilismus a neskutečná síla jejich hudby. (Aleš)

Kapela, která určuje novou vlnu black metalu, tak bychom mohli označit MGŁU. Poláci předvedli skvělou show, kterou jim bohužel trochu zkazil zvukař. Jako v případě ROTTING CHRIST jsem stál přímo pod reproduktorem a jediné, co jsem slyšel, byly bicí a basa, kytara se tam bohužel dost ztrácela a občas mi chvíli trvalo, než jsem zjistil, o jakou skladbu se jedná. Zazněly hlavně songy z alba „Exercises in Futility“, ale došlo i na dvě nové skladby z připravovaného alba „Age of Excuse“. (CzechMan)

Hned po napalmu nastoupila moje další nejočekávanější kapela letošního ročníku. Polská MGŁA. Co na to říct, jelikož jejich tvorbu miluju... Zklamán jsem nebyl. Někdo kritizoval zvuk kvůli nahuleným bicím a base, ale dole před pódiem to bylo ok. Já s tím neměl problém, basu bych i přidal… (smích) Dost možná to bylo i kvůli tomu, že MGŁA by koncerty měla hrát snad o celý tón hlouběji. Mně naopak více chyběly zřetelnější činely, s kterými si Darkside tak hraje a díky čemu kapela v žánru vyniká po perkusivní stránce. V setu jsem zaslechl a rozpoznal nedávno uvolněnou skladbu z jejich budoucí fošny, ale registroval jsem i jednu další, kterou jsem nepoznal vůbec. Že by kluci přidali? Určitě ano. (úsměv) (Pavel)

Nakonec poslední kapelou, kterou jsem na Brutalu viděl, byla polská MGŁA. Ano, po ní hráli ještě CARCASS a ANAAL NATHRAKH, obojí bych rád zhlédl, ale ještě nás čekala cesta domů, tak jsme to nehrotili až do pozdních hodin. MGŁA odehrála svůj standard, tedy hráčsky precizní, zvukově precizní statickou show, kterou od Poláků každý vyžaduje. Přestože šlo o poslední festivalový den, na MGŁA bylo pořádně narváno, což jen dosvědčilo, jaké popularitě se v současnosti čtveřice těší. Oproti nedávnému koncertu v pražské Nové Chmelnici se Poláci vytasili i s novými věcmi z chystaného počinu "Age of Excuse" (ukázka mě mimochodem příliš nezaujala, přijde mi to jako až přílišná sázka na jistotu bez výraznějšího motivu), došlo ale i na většinu skladeb z dosud poslední desky "Exercises in Futility" nebo na "Mdlosci II". Zejména v pětce z "Exercises...", kterou MGŁA dala na závěr, se projevuje neskutečný um bubeníka Darksidea – skutečně jde o jednoho z nejlepších black metalových bubeníků v Polsku. MGŁA znovu ukázala, že její koncerty jsou sázka na jistotu. A tím se s vámi loučím. (Opat)

Tak tohle byl absolutní nářez. O MIDNIGHT jsem věděl jen to, že se jimi MGŁA inspirovala, co se týče image. Byla to naprosto zběsilá speed/blacková jízda s absolutním nasazením. Svojí energií u mě snad trumfli všechno, co jsem tu předtím viděl. Během první skladby jsem se stal jejich fanouškem. (Aleš)

Zatím jsem nezmínil nic na elektronickém KAL – Keep Ambient Lodge. Program tam byl celkem bohatý, ale zmíním pouze to nejlepší pro mne. Kouzelnou Marii Jiku a její noisovou performanci, jež jsme mohli spatřit rok zpět na Hradbách Samoty. Vážně i křehce vypadající dívka japonského původu obklopena mnohými modulátory, magickým dřívkem s tlustými strunami, smyčcem a později i bičem nám naservírovala parádní hutný zážitek složený z mnohých vrstev zvuků a hluků. Kromě zvukových efektů se vyjadřovala i skrze mikrofon. Nejdříve poměrně lehce, později strašlivým křikem, jenž ji srážel místy až na kolena. Snad ji v tyto momenty posedla hrozivá čarodějka, kdo ví... Během vystoupení a v celém tom bohatém zvukovém bordelu byli vyzváni na pódium i tři dobrovolní flagelanti, aby ochutnali Mariin bič. Přišlo mi, že hoši byli dost ušetřeni. Cákající krve od kůže jsme se tedy nedočkali. První pomoc asi nebyla blízko, tak nedostali, co si možná zasloužili. (úsměv) Celou atmosféru podtrhovalo, ale zároveň možná i trošku sráželo solidní množství kouře či mlhy a absence pronikavějšího světla. Umělkyně by si to zasloužila. (Pavel)

A pak konečně přišli SHAPE OF DESPAIR. Doom metal na závěr je to nejlepší dramaturgické rozhodnutí každého festivalu. Po jeho konci tak má člověk v hlavě už jen dojmy z kapely a smutek z konce, pokud se obojí povedlo. A tady tomu tak rozhodně bylo. Začalo se titulním songem z poslední desky. Ač jí miluji, úplně mi na ní nesedí zvuk zkreslených kytar. Chtěl bych je tam totiž mít přesně takové, jako zněly naživo. Celý zvuk byl mnohem syrovější než z nahrávek, ty kytarové hradby byly opravdu neskutečné. Ze starších věcí došlo na „Curse Life“ a „Sleeping Murder“, ale víc mě dostala „The Distant Dream of Life“, která měla na živo neskutečnou sílu. Skončilo se prozatím bezejmennou novou skladbou, což jsem si raději nechal potvrdit od jejich sympatické zpěvačky. Byl to zkrátka zážitek a loučilo se mi s nimi jen velmi těžko. (Aleš)

Spíše jen jako dojezd jsem po KAL navštívil maličko smutně funeral doom, kterým se festival Brutal Assault tradičně se svými fanoušky hudebně loučí. SHAPE OF DESPAIR nezahráli moc skladeb, ale ono to ani není nutné, když jedna má přes deset minut. Žánr je mi blízký, tak jsem zklamaný rozhodně nebyl. Atmosféra byla díky Obscure stanu více rodinná, ale nějak mi tohle rozloučení patřilo na hlavní stage. (Pavel)

Jel jsem podesáté, nakonec jsem slyšel 46 kapel a maximálně jsem si to užil díky lidem a kvalitnímu výběru hudby, ač to tak původně z plakátu nevypadalo. Nejvíc mě ve finále bavila menší jména a úplně neznámé kapely. Organizace špičková, skvělé jídlo, poprvé jsem neměl potřebu chodit do města a mimo areál. Zrušil bych Octagon stage, protože se tam nedá hýbat, a je to má jediná výtka k celému festivalu. Díky za vše a za rok se uvidíme zas! (Aleš)

Letošní Brutal Assault byl asi nejlepším ročníkem, možná to je tím, že jsem byl na něm poprvé jako nezadaný nebo že jsme si do kempu domluvili příjemné lidi. Více méně celý festival se nesl ve skvělé náladě, jen první den jsem musel řešit takovou nepříjemnost, že chlap poblíž našeho stanového městečka lezl po stromě v domnění, že tam pořadatelé umístili free ticket, přičemž mu po pádu z kotníku koukala kost a museli jsme volat záchranku. 
Co se týče doprovodného programu, Junktown byla zajímavá odreagovačka styl Fallout, Fearhouse mě vskutku zklamal, vůbec jsem se nebál a jediný, kdo se bál, byl můj dívčí doprovod, jelikož jsem mu trochu utekl a v katakombách mě neviděl. (CzechMan)

Organizace BA tradičně patří mezi špičku. Až na pochopitelné výjimečné fronty u stánků s nápoji by se dalo vytknout jen pár věcí a dost z nich je subjektivního rázu. Malinko horší mi přišla údržba „luxusních“ Brutal WC, i když pořád to bylo požehnání oproti standardním Toikám, hlavně v noci. No, dost možná mám jen zkreslené vzpomínky. 
Co mne maličko zamrzelo, bylo asi o čtvrthodinu dřívější hraní kapely CARPENTER BRUT (a asi i jiných) kvůli absenci DEICIDE. Bylo tak velmi obtížné se dostat na decentní místo pro dobrý výhled. Myslím, že by čtvrthodinová pauza nikomu nevadila, spíše naopak. Lidé by to ocenili a mohli si skočit něco zařídit. Uvítal bych ale ještě jeden východ blízko Obscure stanu. Některým fanouškům by to dramaticky zkrátilo čas strávený na cestě do a z areálu. 
Pochvalu si zaslouží parádní online aplikace s programem a informacemi. Daly by se tak zrušit i informační kartičky, ale někomu fyzická forma vyhovuje asi lépe a alespoň mají lidé něco na památku.
Bylo nám představeno pár nových „atrakcí“. Zajímavá byla spolupráce s českou post-apo scénou a Junktownem, jeho přívrženci v parádních kostýmech a dokonce pojízdnou technikou. Někdo setřel slzu, když prohrál zápas ve Street Fighteru II nebo to projel v Metal Slugu na několika velkých arkádových mašinách. Nově si organizátoři pohráli a sestavili kostnici. Novinou bylo také menší „muzeum vojenské nemocnice“. Jídla jako obvykle bylo dost a bylo dobré. Nadšeni mohli být jak vegané, tak masožrouti. 
Podtrženo, sečteno. Byla to paráda. Jsem zvědavý, s čím přijde příští jubilejní, dvacátý pátý ročník. (Pavel)

Něco málo z programu několika způsoby kulatého ročníku (rok 2020, 25. pokračování) už organizátoři zveřejnili, takže se objeví stálice ASPHYX či DARK FUNERAL, po mateřské pauze by se měla vrátit víla Amálka (MYRKUR), festival nejspíše zakončí potemníci EVOKEN a zahrát by měli i HENTAI CORPORATION, MANES, NOCTURNUS AD či RAZOR. 
Za sebe bych hlavně uvítal dořešení třetí stage, stan s nízkým pódiem není ideální, pokud se člověk nedostane do předních řad a sleduje kapely zezadu, nebo dokonce na obrazovce s mizerným rozlišením a zvukem. 
A pak bych zrušil šestou stage, která v místech, kde si člověk chce oddychnout a třeba v klidu pokecat, akorát rušila – což tedy platí i pro některé stánkaře, kteří pouštěli muziku nesmyslně nahlas.
Ale pozitiva samozřejmě převládají, Brutal byl opět výborný a zážitků si z něj snad každý odvezl spoustu. (Johan)

 

Fotky: Pavel

Brutální slečny
Brutální abeceda
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota


Zveřejněno: 18. 08. 2019
Přečteno:
4309 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

18. 08. 2019 10:32 napsal/a Admin
ND
Opraveno, díky za upozornění...
18. 08. 2019 10:22 napsal/a ancient
ND
...amíci Napalm Death... ???