Karel Plíhal – Alba a bonusy 1984-1990

Někdy si říkám, že v Supraphonu dělají promotion poněkud zvláštně. Když pošlou CD Vladimíra Mišíka nebo Jirky Schelingera, je to OK, ctíme rockové kořeny, nedávno nám ale poslali CD Štefana Margity a teď Karla Plíhala, kteří nám do konceptu příliš nezapadají. Kdyby radši poslali Báru Basikovou… (úsměv)

Už minule jsem u pana Margity psal cosi v tom smyslu, že to vezmu hopem, spíš jako informaci, že album vyšlo, u pana Plíhala to tak bude taky, protože o jeho hudební dráze nevím nic. Respektive jsem dosud nevěděl a už něco vím, protože booklet 2CD obsahuje informací dost a dost. Stejně tak toho dost a dost obsahuje 2CD, na které se vešlo Plíhalovo eponymní debutové album z roku 1985  a druhá deska, na níž Karel spolupracoval s Emilem Pospíšilem, oba kotoučky navíc obsahují různé bonusy – singly a koncertní verze osmi písniček. Jde o předrevoluční tvorbu, s výjimkou posledních tří věcí, které byly nahrány v prosinci 1989 na koncertech v Ostravě a v Praze.

Dá se říci, že dvojalbum vyšlo k 60. narozeninám hlavního protagonisty (oslavil je 23. srpna) a že je to dárek důstojný. 24stránkový booklet vytištěný na kvalitním papíře, šestistránkový digipack, pěkná grafika, dobové fotky i komentáře (text z obalu 1. desky, vzpomínka na Emila Pospíšila z Karlova pera, poznámka editora kompletu, podrobné sestavy ke všem písním), chybí jen texty, ale všemu je výborně rozumět a často se asi jedná o zlidovělé popěvky, protože některé kousky jsem poznal i já, folkový analfabet.

Karel Plíhal za minulého režimu patřil mezi písničkářskou partu, objevoval se na Portě (kde získal řadu ocenění) a relativně brzy po zahájení sólové kariéry mu vyšla debutová deska, dosavadní best of. Když bezejmenné album poslouchám, chápu oblibu tohoto umělce, která trvá dodnes. Jde o milé písničky, které mají hezké melodie, jsou nazpívány příjemným hlasem a vedle kytary se v nich objevuje řada dalších nástrojů, zejména piano, kontrabas, jemné bicí, sem tam i nějaké syntetické zvuky či smyčce. Potěší i pestrost materiálu, který není jen o písničkářském řemesle, ale přesahuje i k swingu, šansonu nebo k muzice nemající daleko k Osvobozenému divadlu, Suchému a Šlitrovi a sem tam i rocku. Vedle překvapivě pestré hudební náplně hrají snad ještě podstatnější roli hravé texty, v nichž se píše o všedních i nevšedních záležitostech, sem tam určitě i o zážitcích autobiografických. Plíhal má dar podávat příběhy poeticky, sem tam si pomůže veršíky ze světa zvířat i hmyzu a vzniknou jakási podobenství či bajky, což se pěkně povedlo třeba v „O blechách a tak“. Největšími hity jsou „Vzpomínky“ a „Akordy“, které zná každý, kdo si aspoň občas pustí rádio. „Akordy“ jsou navíc zařazeny ve dvou verzích, jako bonus ta syrovější, nahraná už v roce 1983.

Druhé CD je co do hudebního výraziva i stylových hranic sevřenější, místo deseti spolupracovníků si Karel Plíhal vystačil se třemi, přičemž druhý hlavní podíl na vyznění nahrávky má Emil Pospíšil, kytarista a hráč na sitár, se kterým se Plíhal pohyboval na pódiích v letech 1985-1994, do doby Pospíšilova onemocnění. Jestliže jsem u 1. CD psal o milých písničkách, pak na 2. albu jsou snad až křehké. Postavené jsou hlavně na kytarách obou hlavních protagonistů, bicí chybí, piano chybí, sem tam se mihnou nějaké perkuse či sitár. Přijde mi to takové posmutnělé, komorní, veselejších momentů se moc neobjevuje. Zato se objevují složitější kytarové postupy, hlavně když se objeví kytara elektrická v Pospíšilových rukou (třeba ve „Vánoční“ je to pěkně zamotané – úsměv). Textově je dvojka podobná jedničce, a když už se objeví něco zdánlivě fádního, např. „Vánoce“, text je úplně o něčem jiném (úsměv). Nejsilněji asi působí „Špína“, v časech vzniku možná fanoušky interpretovaná jako určitá forma rebelie proti komunistickému režimu – každý hledal jinotaje, někdy i tam, kde nebyly. Plíhal se politice ale vyhýbal, jedinou výjimkou je revoluční „Co jsme si, to jsme si“, ve které úsměvně účtuje s těmi, kteří mu komplikovali život.

Zvuk vznikal v českobudějovickém rozhlase a ač prošel remasteringem, asi se povedlo uchovat kouzlo původní nahrávky, která hraje velmi příjemně. A velmi příjemně se poslouchá.

Bez bodového hodnocení.

Seznam skladeb:

• CD1

1. Květina
2. Pozvánka
3. Taxík
4. U spinetu
5. Námořnická
6. O blechách a tak
7. Vlasy
8. Vzpomínky
9. Zavřu se do sebe
10. Hospodská
11. Na konečné tramvaje
12. Pes
13. Sedí topič u piána
14. Když jsi smutná
15. Za třičtvrtě století
16. Akordy
17. Kluziště
18. Myš
19. Akordy
20. Hospodská
21. Pohádka (Ommadawn)
22. Pojďme si hrát se slůvky
23. Kluziště
24. Myš

• CD 2

1. Plachetnice
2. Prší
3. Gilotina
4. Skončil další fet
5. O písničce (A Misty Moisty Morning)
6. Vločka
7. Trubadúrská
8. Instalatérská
9. Vlak
10. Básník, ten má právo veta
11. Vstávej holka
12. Nosorožec
13. Na půdě
14. Vánoční
15. Svíčka
16. Padaly hvězdy
17. Špína
18. Mandelinka
19. Špína
20. Byl jeden král (When You Shook Your Long Hair Down)
21. Loučení s vůní šeříků
22. Co jsme si, to jsme si

Čas: 1:45:38

Sestava:

• Karel Plíhal – kytary, zpěv
• Emil Pospíšil – kytary
• + spousta hostů

http://www.karelplihal.cz/
www.supraphon.cz