Od předchozího alba „Behind The Gates Of Terror“ nezůstal v BLOODY LAIR kámen na kameni. Respektive zůstal kámen jediný, ten základní, Lord (Lukáš) Obst, který kapelu pronásledovanou řadou personálních změn táhne. Kolem něj se muzikanti střídají, s nahrávkami Lordovi pomáhali hlavně žatečtí muzikanti včetně Vlada Blasphemera, „na oplátku“ se Lukáš objevil v live sestavě MANIAC BUTCHER a pět let působil v HELLOCAUSTOR. Na letošním albu se kruh uzavřel, v jedné skladbě zahostoval Barbarud Hrom, větší podíl na nahrávce ale mají vokalista/basák Vama Marga a tlučmistr Skull. Nicméně v BLOODY LAIR fungují pouze coby studioví pomocníci… V případě vokalisty jde o nick nepříliš známý, ani civilní jméno Luca Bertolla příliš nenapoví, ale tento Ital žije v Brně a nemá tolik času, aby mohl pendlovat mezi jižní Moravou a Slavětínem u Loun. Skull neboli Libor Lebánek je naopak dobře známý všem, protože má za sebou účinkování nejen v KRABATHOR nebo SHAARK.
Dalšími pomocníky při přípravě „Warhate“ byli Quorthon (z Prahy) a Lord Morbivod, kteří se postarali o obal. Qurthonovy obrázky mají punc originality a mně se víc líbí ten, který není na první pohled vidět, protože je „schovaný“ uvnitř bookletu – jenže má dvojnásobný formát než přední strana obalu. Kromě maleb (celkem čtyř) obsahuje booklet fotky muzikantů, texty v češtině i angličtině a pár základních informací. Grafika, jejímž autorem je Morbivod, je jednoduchá, funkční, hlavně texty jsou velmi dobře čitelné díky pěknému fontu, jedna dvojstrana ale dojem hatí, protože jsou na ní použité další dva fonty a hlavně ten informační je špatně čitelný, protože je za a) červený na černém a za b) malinkatý.
Když jsem si „Warhate“ poprvé pustil, napadlo mě, že poslouchám jinou kapelu než minule. Měl jsem z předchozího alba zafixováno, že BLOODY LAIR používají texty v češtině a že hrají sice old school black metal, ale plný svěžích melodií. Ty sice na novince nechybí, ale zpěv je v angličtině a muzika jakoby zhrubla. Tak jsem si „Behind The Gates Of Terror“ pro porovnání pustil a došel k totožnému závěru. Ono zhrubnutí je dáno hlavně zvukem, který je… úplně jiný. Napřed jsem si říkal horší, méně čitelný, ale stejně tak lze na ten předchozí nahlížet jako na chudší. Je to prostě otázka vkusu, kdo má radši přehlednější sound, dá přednost staršímu počinu, kdo sází na zahuštěný masakr, bude velebit „Válečnou nenávist“.
A s válkou se setkáme hned v úvodu, intro, jež je součástí prvního songu, obstarávají zvuky z letecké bojové akce, na něž navazuje nálet černěkovový. Nesmlouvavý, ctící staré dobré časy z počátku devadesátých let, s typickými postupy, které jsou patrné nejen z kytarové práce, ale i z dusajících bicích. Myslím, že onen chvilkový umca umca rytmus je záměr a pocta všem severským kapelám, které to právě takhle mydlily. Ještě dneska to zabírá, člověk si u toho i doma vytřepe palici, na druhou stranu zajímavější věci se dějí v druhé polovině titulního songu, kdy Lord Obst sází svá typická kytarová sóla, která jsou sice melodická, ale do muziky padnou jako ulitá. Skull je samozřejmě řezník na svém místě, muziku nakopává, kopáky doslova devastují a vůbec je jeho hra dostatečně kreativní. Na vokál jsem si musel chvíli zvykat, předchozí křikloun Heretic lépe artikuloval a bylo mu skoro všechno rozumět (dílem i díky českým textům). Vama Marga je úplně jiný typ řvoucího démona, má hlubší hlas, nikoliv typický blackový skřehoták, kromě zpěvu nahrál i basu a řeže do ní, jakoby chtěl struny potrhat. (úsměv) Místy baskytara pěkně vyčnívá, ale prim hraje kytara, ani v „Corapthor“ nechybí sólo, a žel ani podivné ukončení, což jsem zmiňoval i minule. „Baphomet Domination“ začíná nenápadně, ale po chvíli se taky rozjede pěkná rotyka a je to retro jako prase, tohle je prostě black metal z roku 1992 se vším všudy, „ber, nebo nech bejt“. Já to beru s rezervou, v podstatě mě to poslouchat baví, ale zvuk bych si nakonec dovedl představit čistší, což platí pro všechny nástroje kromě kvílející kytary.
Na češtinu ve finále taky dojde, poslední skladba je znovu nahraná věc z debutu „Vzestup zla“ z roku 2009 a zpěv v ní obstaral Barbarud Hrom (MANIAC BUTCHER). Skladba s předchozím materiálem dobře ladí a mě nakonec baví ze všech kousků nejvíc, což asi bude dáno hlavně mou náklonností k mateřskému jazyku. Možná je o něco jednodušší, ale o to má větší tah na bránu, a hodně dělá i typický Barbarudův projev.
BLOODY LAIR existují pro radost vrchního pekelníka, muziku si dělá v první řadě pro sebe a podle sebe, kašle na trendy, žije si ve svém hudebním světě, který se dávno zastavil – a v podstatě má moje sympatie. Album se i díky stopáži nepřekračující půl hodiny poslouchá v podstatě samo a co na tom, že všechno, co na něm zazní, už tu v různých obměnách bylo. Jak už jsem psal výše, přivítal bych lepší zvuk i češtinu, ale v podstatě jsem dostal, co jsem čekal. Není to na žádné velké oslavy, ale ani na truchlení. Lepší průměr.
Seznam skladeb:
- Warhate
- Corapthor
- Baphomet Domination
- Attack on Your Empire
- Hostis Humanis Generis
- Yperit
Čas: 29:02
Sestava:
- Lord Obst – saw
- Vama Marga – scream and bass
- Skull – drums
Host:
- Barbarud Hrom – vocals
