Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
FORGOTTEN SILENCE - Vemork Konstrukt

CD 2017, MuSick Attack / black metal / Česko

Pamětníci pozor! Tohle není ta TORTURA, která na začátku devadesátých let drtila v Praze death metal a jejíž sestavu tvořili ostřílení muzikanti spjatí hlavě s ASSESOREM, MORIORREM či KRYPTOREM (Slávek Brada, bratři Roháčkové, Jarda Pracna...). Tahle TORTURA pochází z Frýdku-Místku a při volbě názvu se v roce 2006 příliš nevyznamenala - kapel stejného jména eviduje metalová encyklopedie celkem šest. Kdyby všechny pocházely z jižní Ameriky, tak dejme tomu, ale když už tady jedna TORTURA byla... aspoň, že se liší stylově.

Moravané vsadili na tradiční formu black metalu, netradičně ale míchají jazyky textů, angličtina se objevuje ve třech, čeština v šesti. Tohle míchání mi teoreticky příliš nevoní, ale prakticky - při poslechu - to jako až takový problém nevnímám. Stejně tak mi nevadí, že české texty jsou na papíře hodně slaboduché; změť prostinkých rýmovaček je plná všech možných klišé, jediné, co postrádám, je smysl zmateně poskládaných slov a satan (lehce ironický úsměv). Jenže když se album rozjede, až tak zoufale to nevyznívá, i když je zpěvákovi celkem slušně rozumět - prostě všechna ta slova o smrti, krvi, ohni či temnotě do muziky zapadají, jen při poslechu člověk nesmí koukat do bookletu.

Zjednodušeně by se produkce frýdecko-místecké TORTURY dala označit jako melodický old school black metal. Se slovem melodický asi nebude panovat všeobecný souhlas, ale prakticky každá skladba disponuje chytlavou snadno zapamatovatelnou pasáží, výraznou melodií, byť zabalenou v typickém černěkovovém hávu. To považuji za plus (myslím ty melodie), stejně tak přehlednost skladeb, které mají sice celkem jednoduchou strukturu, ale na druhou stranu jasný řád, který je určitě ku prospěchu věci. Hned první zpívaná „Memento Mori“ je jasným důkazem rčení v jednoduchosti je síla, po naklepaném úvodu s bzučícími kytarami se záhy hraje black metal, který působí jako mix pravěkého osmdesátkového černého kovu s blackem první poloviny devadesátek. Není to ani upachtěné, ani úplně extrémní, ale dobře vyvážené, navíc zpěvák řve jak zákon káže a vše korunuje optimální zvuk, který bych opět označil jako přehledný - všechny nástroje jsou dobře vybalancované, i baskytara je perfektně slyšet. Zařazení „Mementa Mori“ na úvod je skvělá volba, nejlepší skladba. Po ní následují tři anglicky nazpívané kousky, hned ten první, titulní, je místy hozený do black´n´rollu, místy pomalejší, tady už to trochu ztrácí švih, ale pořád se dá mluvit o celkem slušné práci, až na anglickou školní výslovnost, která se objevuje i v dalších dvou skladbách - tím, jak se Sath snaží, aby mu bylo rozumět, odkrývá klasickou bolest řady tuzemských vokalistů. Na druhou stranu je „Something Between Earth and Hell“ další podařená jízda se spoustou silných momentů, které potěší staromilce, jimž je celé album určeno. Nic novátorského, žádné zašmodrchané francouzské postupy, nic, co by bylo určeno pro fanoušky alespoň lehké avantgardy. Což nemyslím jako výtku, ale jako konstatování. „World Without You“ je trochu ve stínu předchozí skladby, z anglicky otextovaných kompozic mi přijde nejméně zajímavá, pak už se do konce alba objevuje jen čeština...

„Vrahomlat“ je zajímavý název pro další do paměti se snadno zarývající skladbu, která osciluje mezi přímočarým nářezem a promyšlenějšími pasážemi vedenými ve středních tempech. „Dítka temna“ se chvílemi dotýkají dark metalu, ale chybí jim nějaký zajímavý motiv, jakoby už kapela neměla co nabídnout, ale v „Krajině temna“ se s podobně laděnou muzikou popasovala o poznání lépe, hymnické melodie mají sílu uhranout - další pozoruhodný štych. Rádoby zajímavě začínají i předposlední „Temné dny“, ale tady mi smysl pomalého vybrnkávání a násilného zvratu do ultra rychlého nářezu uniká. Kreativita muzikantů i zpěváka dospěla na hranu, kytarové hrátky sice chvílemi zaujmou, ale poměrně často se hraje monotónně a ani řev v refrénu nebo bezeslovné pořvávání není tím nejlepším, co ze sebe zpěvák dostal. Poslední „Poslední soud“ už taky ničím zásadním neoplývá, všímám si hlavně nepovedeného frázování, kdy slova nepasují do muziky a musí se sem tam zadrmolit. Střídání středních a rychlých temp už tady taky bylo, rock´n´rollové houpání taky, možná kdyby se na CD poslední dvě skladby neobjevily, nic by se nestalo a půlhodinový materiál by vyzněl silněji.

Celkově se TORTURA prezentuje plus mínus průměrným počinem, který sice neudělá díru do světa, ale za poslech stojí; hlavně fanoušci standardního black metalu staršího ražení si na „Heretic Pride“ najdou to, co mají rádi. S dobrým zvukem, kvalitními instrumentálními výkony a vesměs i přesvědčivými vokály.

Obal neurazí, nenadchne, přední strana bookletu je vyvedená jako nějaká stará kniha, uvnitř jsou texty na světlém podkladu, fotka kapely, která jediná připomíná blackmetalovou nahrávku - jinak je grafika spíše střídmá, což je lepší než nějaká patlanina.

Seznam skladeb:

  1. Intro
  2. Memento Mori
  3. Heretic Pride
  4. Something Between Earth and Hell
  5. World Without You
  6. Vrahomlat
  7. Dítka Temna
  8. Krajina konců
  9. Temné dny
  10. Poslední soud

Čas: 39:14

Sestava:

  • RA - kytara
  • Sath - zpěv
  • Laco - basa
  • Alesek Drumsofchaos - bicí
  • Marten - kytara

ROZHOVOR

Bandzone
YouTube
Facebook

 


Zveřejněno: 01. 06. 2017
Přečteno:
3838 x
Hodnocení autora:
5 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář