RADEGAST – "Otrávená generace" vychází na LP u PHR

Počátek osmdesátých let – Československá socialistická republika – Havířov. Jako by tyto tři jednoduché body v  textu bookletu desky jasně poukázaly na tehdejší dobu i náladu mladé generace. Na čas, kdy byl položen jeden ze základních stavebních kamenů tuzemského hardcore punku. Kamenu tvrdého, černého a nabitého energií jako uhlí samo. Vždyť jaké ideálnější podmínky, nežli špínu, smrad a totální marnost, si můžete představit, když zakládáte kapelu, která hraje režimem netolerovanou muziku, ve  městě, které mělo být chloubou socialistického průmyslu, ale proměnilo se akorát tak v dělnickou babylonskou věž napěchovanou alkoholismem a násilím. I ten alkohol v  příběhu skupiny hraje zásadní roli, už třeba jen z důvodu, že kapela Radegast se pojmenovala podle regionálně nejpreferovanější značky piva. Album Otrávená generace není jen hrdým rodičem domácí hardcoreové scény, ale také generační výpovědí mladých lidí uvězněných v měsíční krajině plné smogu, továrních komínů a těžních věží. V chloubě republiky!

Otrávený vzduch, otrávená voda, otrávené žrádlo,
jsme otrávená generace.
Otrávená země, otrávené stromy, otrávená zvířata,
jsme otrávená generace.

O téhle kapele se již nejen v  punkových kuloárech napovídalo mnoho. Po těch letech se její osud už dostal na úroveň městské legendy, neboť všechny vzpomínky jednou chtě nechtě pokryje prach zapomnění a objevují se následně jen coby osobitá vyprávění (ne)zúčastněných. Radegast se zformovali vlastně jako diskuzní skupina závadové mládeže, která si u piva vyměňovala pokoutně pořízené nahrávky oblíbené muziky. Když rodiče vypadli z  domu, tu a tam zkoušeli na nástroje nevalné kvality. Nějaké konkrétnější obrysy jejich tvorby se objevují až roku 1984, kdy kapela začala zkoušet na Zámečku v  Havířově, Mekce tamní neoficiální scény. Úderka začíná také koncertovat, a postupem času jsou nahrána dvě dema, která v  roce 2021 vydává na vinylu Papagájův hlasatel pod všeříkajícím názvem Demos 86/89. Po druhé nahrávce už je čas na velké společensko-politické změny, po nichž už mohou do té doby zakazované kapely svobodně nahrávat a vydávat. Všem okolo kapely je tudíž jasné, že dozrál čas na regulérní desku. Album Otrávená generace se časem stalo nejen symbolem určité doby v  regionu postaveném na těžkém průmyslu, ale i vyhledávanou sběratelskou raritou, za kterou občas někdo vysolil slušnou sumičku. Jenže, jak to tak bývá, pravda je někde tam venku – Zhruba polovinu nákladu vinylů pak Jonšta znechuceně vyhodil do havířovských kontejnerů na plasty – píše se v  přiložených memoárech. I takový může být příběh punkové kapely, která se zrodila v chlívu komunismu, aby následně bolestně procitla do „nových časů“. Milan Jonšta to vše, a ještě mnohem víc barvitě líčí v  rozsáhlém životopisu originální tvrdé kapely, jejíž  labutí písní bylo právě toto album. Písně, které přežily pád železné opony, nakonec svou zvláštní poetikou nedokázaly korespondovat s nastolenými postsametovými časy. Jejich vnitřní náboj jako by kamsi vyšuměl, a stejně tak to dopadlo i s  osudem téhle party, která se zrodila z  beznaděje nejmladšího města v  republice. Její členové v  té době navíc došli do věku, kdy přednost najednou dostávaly rodiny, vysokoškolská studia, práce a další nezbytnosti, které je nakonec donutily pověsit kytary na hřebík. Ale právě tak vznikají legendy. 

Když chce někdo znát tvůj názor na nějakou válku,
nebo na konflikt mezi tím a oním,
když se náhodou někdo duchaplně zeptá,
co víš o zemi, kde zítra znamená již včera,
pověz, žes tam nebyl.

Album bylo původně nahráno v  ostravském Studiu 3 roku 1991. Ale ruku na srdce – tou dobou tady nikdo moc netušil, jak se má tvrdá muzika namixovat, aby se zvukově alespoň přiblížila tomu, co se točilo „na západě“. O tři dekády později je jasné, že tenhle zvuk už bohužel neobstojí. Dynamika pokulhávala, kytary nezařezávaly a celkově nahrávka zněla ploše. Proto došlo pro účely aktuální vinylové reedice k  remasterování zvuku Otynem ve studiu Davos. Není asi třeba dodávat, že restaurací a podstatným rozšířením prošel i obal alba. Oproti původní verzi jsou v bookletu doplněny osobité vzpomínky Milana Jonšty a dosud nikdy nepublikované fotky od Semiše, původního člena kapely. Pro sběratele a ortodoxní fanoušky vydavatel PHR připravil 125 kusový číslovaný limit na zeleném asfaltu. Dalších 375 kusů pak najdete na bílé desce. V  dubnu 2024 je tedy nad slunce jasné, že tahle hardcoreová Otrávená generace ještě neřekla své poslední slovo.

https://phr.cz/radegast-otravena-generace/