Opravdu stylové. Už po pár kilometrech cesty začalo sněžit a vydrželo to až do našeho návratu. Vize Norska dokonalá. Jen ty fjordy chyběly :o). Ještě že za volantem byl tak zkušený řidič (zdravím Asuru :o), protože na dálnici byl cestou zpátky opravdový blizzard. Původně avizovaný začátek na 19h vzal za své a postupně se začalo oddalovat i vpouštění do sálu. Nicméně je nutno podotknout, že díky výslednému zvuku to postávání (no dobrá, posedávání u pivka :o) stálo za to. Prodloužená zvukovka se rozhodně vyplatila. Na plakátech zmiňovaní Avenger se, satanžel, ke slovu nedostali. Škoda. Ale alespoň si užili koncert v pozici diváků.
Krátce po půl deváté šli tedy do akce jako první rovnou Vreid. První ze zástupců Norského království a pokračovatelé známějších Windir. A hned od začátku se s tím nepárali. Na svém kontě mají zatím jediný zářez Kraft, který vyšel v minulém roce u Tabu records a tak tento materiál tvořil kostru jejich vystoupení. Mohli jsme si vychutnat otvírák Wrath of mine, Raped by light, Sorgen at fangen a další pecky. Nezapomněli ani na své minulé působiště a tak do davu naprali i jeden kousek od Windir. Ostatně, jméno této úderky bylo fans poměrně často vyvoláváno. Schovali si i jedno příjemné překvapení v podání coveru As the eternity opens z geniální fošny Pure holocaust od Immortal. Jen by mne zajímalo, byla-li tato skladba v plánu, nebo se jednalo o vyslyšení přání několika postav pod pódiem, které se dovolávaly nějakého coveru :o) Pokud někdo očekával od Vreid nějakou avantgardu, symfonické výlevy, popřípadě jiné novátorské kousky, musel být zklamán. Tahle čtveřice (Hváll, Sture, Ese a Steingrim) si mastí svůj black metal a jde jim to parádně. Rozhodně nezapřou zemi svého původu. Pokud má někdo rád novější alba Darkthrone, popřípadě zvrhlíky Carpathian Forest (s těmi mají společné hlavně jejich r´n r feeling) musel být spokojen. Ke slovu se dostali i kytarové vyhrávky tolik typické pro Windir. Příjemné vystoupení a slušná odezva u fans. Namlsán jejich setem jsem si pořídil i jejich debut. A stojí za to. Po jejich vystoupení se mými sluchovody prohání velmi často.
Ale to hlavní mělo teprve přijít a záhy také přišlo! Enslaved. A že to byl příchod? Začínalo se dvěma úvodními skladbami z novinkového alba. Na úvodní Lunar force navázala pecka, která dala celému albu název, tedy Isa. V tomto úvodu vypomáhal oběma kytaristům (Arve a Ivar) i klávesista Herbrand, který měl za svým nástrojem na krku pověšenou i kytaru. Obojí zvládal skvěle. Tenhle pán po celý koncert předváděl zajímavé věci. Hlavně jeho výstup s jakousi rušičkou na jaho klávesách stál za to. Po představení novinky se ke slovu dostaly i starší skladby. Dostalo se na předchozí Below the lights (As fire swept clean the Earth), Monumension (The voices), Mardraum (skvělá stejnojmená instrumentálka), Eld (rovněž stejnojmená skladba, jen ne instrumentálka :o) a došlo i na klenot s názvem Frost. Při peckách Jotun blod a Fenris snad nešlo nemít husí kůži. Stačilo jen zavřít oči a nechat se unášet? Vrcholem pak byl přídavek, kdy došlo i na první skladbu z Hordanes land (Slager i skogen borrenfor), kterou jsem ani nedoufal, že někdy živě uslyším. Arveho sólo ke konci nemělo chybu. Vokálem zde Grutlemu vypomohl i druhý z pilířů Enslaved kytarista Ivar. Fotky těch dvou by mohly být zobrazeny v učebnicích dějepisu pod kapitolou Vikingové. Jako by utekli přímo z drakaru a nestačili se ani oholit :o) Nejvíc prostoru ale pochopitelně dostala novinka Isa. Po již zmíněných dvouch skladbách došlo i na Violet dawning a nádhernou Return to Yggdrasill. Škoda jen, že je v Klánovicích tak nízko strop. Promítala se projekce a díky nízkému stropu se vše promítalo přímo na bicí soupravu Cata, za kterou bylo pověšeno plátno. Dle toho, co se dalo postřehnout, by se jednalo o zajímavé zpestření. Kapitolou samou pro sebe byl zvuk. Nejde napsat nic jiného než PARÁDA! Po pár otřesně nazvučených koncertech jsem se obával něčeho podobného, ale tyto obavy vzaly za své již při prvních úderech do nástrojů. Smekám před těmi, kdo vše měli na starosti. Každý nástroj skvěle čitelný. I to se podílelo na skvělém zážitku. Ale měrou největší k němu přispěli samotní Enslaved. Od samotného počátku do toho šli naplno. Ohromné nasazení, celá kapela v pohybu, bezchybné instrumentální výkony? A vše šlo i bez malovánek a tun železářských propriet. V tomto případě byla na prvním místě hudba. A jejich kompoziční a instrumentální schopnosti snesou ta nejpřísnější měřítka.
Co napsat závěrem. Norsko opět ukázalo svoji sílu. Jednalo se o prvotřídní koncert. Pokud se tahle sebranka bude opět pohybovat v okolí, nebudu váhat ani vteřinu. Když tak zpětně přemýšlím nad svým hodnocením koncertu Gorgoroth, napadá mi, že psát report dnes, rozhodně bych pochvalou v jejich případě hodně, hodně šetřil. Srovnám-li vystoupení jejich a Enslaved, byl tam rozdíl několika tříd. A to ve všech směrech. Škoda, že na Enslaved nedorazil jen trochu větší zástup diváků. Rozhodně by si to zasloužili. Když porovnám, kolik jich dorazili právě na Gorgoroth? Tehnhle koncert ještě víc prohloubil moji závislot na téhle bandě. To, že tyto řádky vznikaly za poslechu jejich hudby je asi samozřejmé :o)
