Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

24. 2. 2016, Praha - Exit-us

Na pětidenní turné pospolu vyrazili dánští matadoři ANGANTYR, rakouští mladíci SVARTA a česká stálice PANYCHIDA. První zastávku krátké šňůry, při které trio dále navštívilo tři německé a jeden rakouský klub, hostil pražský Exit-us.

To, že se koncert konal v polovině pracovního týdne, asi odlákalo mnohé potenciální návštěvníky a zprvu se zdálo, že se bude jednat koncert pro cca. dvě desítky fanoušků. Postupem večera se klub ale příjemně zaplnil na počet nějakých 50 lidí a vystupující se tak nemuseli cítit jako na veřejné zkoušce. Okoštoval jsem zase jednou exitusovský Braník, jenž mě přinutil se po zbytek večera svlažovat zejména neperlivou Bonaquou, a čtvrt hodiny po sedmé odstartovala večer plzeňská skvadra.

PANYCHIDU mám možnost vidět několikrát do roka a tak nějak už tedy vím, co mohu z hlediska setlistu i samotného vystoupení očekávat. V Exit-usu byl tentokrát od začátku až překvapivě vydařený zvuk (samply byly při prvních skladbách příliš nahlas, ale i tento nešvar se podařilo posléze napravit), všechny nástroje se vhodně doplňovaly a veškeré melodie, na kterých je hudba Plzeňanů postavená, vyzněly tak, jak mají. Kromě již studiově prezentovaných skladeb PANYCHIDA v poslední době zařazuje ukázku z připravovaného alba v podobě songu „Josafat“, po delší době jsem rád slyšel stařičkou „Final Donation to the Oath“ a pokud mám koncert ve zkratce zhodnotit, připadal mi vydařenější než tři nebo čtyři, které jsem měl možnost zhlédnout loni.

S rakouskou SVARTOU jsem měl do středy dvě zkušenosti. Ta první odkazuje do roku 2014, kdy otevírala festival Phantoms of Pilsen a ač na kapele byla znatelná jistá nezkušenost, celkový dojem byl vesměs příjemný. Druhá se datuje asi měsíc zpět, kdy jsem v rámci přípravy na koncert zkusil debutovku „Am Scheideweg“, a to byla zkušenost o něco horší, neb jsem ji měl trochu problém doposlouchat. Natož, když má stopáž více než hodinovou.

SVARTA ale i v Praze potvrdila, že naživo zní přeci jen o něco líp než na oné desce, přestože k dokonalosti mělo vystoupení hodně daleko a postupem času přestávalo bavit. Zdálo se mi, jako by i po několika letech kapela nebyla úplně sehraná. Chvíle, kdy to vázlo, střídaly chvíle s výborným nápadem, koncert přesně takto osciloval a proto je výsledný verdikt průměrný. Průser to určitě nebyl, ale ani žádný velký skvost. Baví mě oba vokalisté, kteří střídají řev s depresivním kvílením, některé pasáže příjemně gradovaly, zároveň se ale v hudbě SVARTY nacházejí úseky, které vyloženě nudí.

To ANGANTYR předvedli, zač je toho black metal. Mám tenhle projekt páně Ynleborgaze velmi rád, zejména desky „Hævn“ (2007) a zatím poslední „Forvist“ (2012) považuji za hodně zdařilé. Oproti dalšímu silně depresivnímu potomku tohoto maniaka MAKE A CHANGE… KILL YOURSELF se u ANGANTYR jedná o skutečně syrovější podobu žánru. Také oni vystoupili v rámci Phantoms of Pilsen v roce 2014, kde stvrdili, že i naživo umí Ynleborgaz a jeho live-souputníci Vrede a Skogsvandrer navodit atmosféru podobnou té na deskách. Hudba ANGANTYR je sice vpravdě „raw“, nese v sobě ale náladu skandinávského prostředí, které frontman také popisuje v textech. Riffy jsou často táhlé, chtělo by se říci epické, občas je prořízne nějaká šlapavější pasáž, vše dohromady to tvoří velmi konzistentní celek.

Ynleborgaz je postavou vskutku charakteristickou, zejména pak jeho proslovy mezi skladbami. Žádné zlé kecy, nýbrž nadhled a občas také nějakou hláškou pobaví („Remember: the more you drink, the better we sound!“). Show ale nedělal pouze on, basák Vrede vrhal do publika neustále zhnusené pohledy. Ať se hrálo ze starých počinů nebo novějších (setlist níže), show odsýpala a přestože ANGANTYR hráli přes hodinu, ani na chvíli se nedostavil pocit nudy. Na novou řadovku u ANGANTYR čekáme už čtyři roky a asi si ještě chvíli budeme muset kapelu připomínat alby staršími, trojice přesto vytasila i jeden nový song „Foragt“, podle něhož je částečně pojmenováno celé Fortids Foragt Tour. A nutno říct, že novinka byla jedním z vrcholů večera a těšivost na nové album ještě umocnila. Zvuk se po celý večer držel na velmi vysoké úrovni a stejně tak koncert Dánů (a Francouze za bicí soupravou). Sice mají jen jednu kytaru, tu ale Ynleborgaz prohnal dvěma aparáty a sound tak byl hutný a nekompromisní. ANGANTYR dokázali navodit atmosféru severského black metalu 90. let.

Ač jsem si před koncertem říkal, že tři stovky za vstup jsou ve srovnání s různými podobně zaměřenými akcemi poměrně dost, nelituji byť jen jediné koruny. Zejména ANGANTYR předvedli lekci pravověrného black metalu a naprosto mě dostali a připravili naprosto vynikající zážitek. Díky za něj.

Setlist ANGANTYR:
  1. Intro
  2. Lænket
  3. Slettes skal mindet
  4. Endeløs
  5. Danermordet
  6. Foragt
  7. Ni lange nætter
  8. Knækkede knogler brækkede ben
  9. Svig
  10. Stormen fra nord
  11. Outro

Zveřejněno: 29. 02. 2016
Přečteno:
3851 x
Autor: Opat | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář