Z odchodu Dave Lombarda ze SLAYER jsem byl hodně mrzutý. Můj nejoblíbenější metalový bubeník odešel za bouřlivých okolností z kapely, která měla a stále má vliv na tisíce metalových fanoušků. Nechci tady rozebírat, která strana barikády má pravdu, protože my, obyčejní smrtelníci, se ji stejně nedozvíme. Výsledkem je oddělení obou táborů. Zatímco SLAYER pokračují s vynucenými změnami v sestavě dále na výsluní metalové scény, Dave Lombardo se uchýlil zpátky ke kořenům, tedy do klubů a k turné absolvovaném v dodávce. V těchto dnech brázdí Evropu se svou kapelou PHILM, jejíž historie sahá až do roku 2006. Výrazněji o sobě dává vědět až po Lombardově odchodu ze SLAYER, tedy v posledních dvou letech. Abych se přiznal, PHILM jsem nikdy příliš neposlouchal a na úvodní koncert celého turné mě dostala hlavně možnost, vidět tohoto mistra v klubu a z osobní vzdálenosti.
Pondělní podvečer a cesta na kopec k legendárnímu klubu 007 Strahov utíká díky rozkopaným silnicím déle než obvykle. Po sedmé dorážím do vedlejší hospody, kde potkávám kamarády, dáváme jedno pivko a jdeme na Sedmičku. Support nakonec žádný není, což kvituji. Klub se začíná plnit a ve finále zde může být nějakých sedmdesát až osmdesát hlav. Otázkou zní, zda je to málo nebo hodně. Od začátku vládne přátelská atmosféra, která zhoustla před půl devátou večerní. Trojice PHILM se objevila na malém pódiu Sedmičky, kterému vládla dopředu a z boku umístěná bicí souprava. Dave Lombardo přišel, všechny pozdravil, zasedl a od prvního úderu bylo jasné, že tohle bude výjimečný koncert. Sledovat mistra bubnů ze vzdálenosti půldruhého metru byl zkrátka neopakovatelný zážitek. Najednou vidíte vše jako na dlani. Nad Lombardovo technikou se tají dech. Vše zmáknuté do posledního puntíku, místy je to taková palba, že ani nevidíte paličky v Daveových rukou. Však jich také několik rozmlátil na třísky (úsměv). Hudba PHILM je postavená právě na bicí artilerii a ačkoliv jsem se snažil pozorovat i zbývající dva členy kapely, můj pohled vždy zakotvil u bicích. Místy to byl od Lombarda thrash, místy technický a progresivní rock, pak zase ultra rychlý punk či úlety do stoneru a melancholického „tlukotu“ do činelů. PHILM naživo znějí opravdu agresivně, syrově a neskutečně tvrdě. Basák Pancho tvrdil muziku a bylo mu do skoku. Jenže to se mu v malých prostorách zle nevyplatilo úderem do hlavy (úsměv). O poznání klidnější kytarista/zpěvák Gerry Nestler je zkušeným hudebníkem. Jeho sóla byla radost poslouchat. Stejně jako zpěv, který se pohyboval v několika polohách. Vládcem večera však byl Dave Lombardo, který za více než hodinový set, musel svým nasazením vypotit snad hektolitry potu. Bez výraznějších prodlev PHILM nasypali několik skladeb z obou svých desek.
Celý koncert PHILM se nesl ve znamení dobrého zvuku, i když možná vpředu zbytečně nařvaného. Chemie mezi fans a kapelou fungovala na jedničku a bylo skvělé, že se PHILM líbili po hudební stránce jako celek. Dave Lombardo sice vynikal s každým úderem do bicí soupravy, ale jinak perfektně zapadl mezi oba spoluhráče. Však také po koncertě neváhal a u distra se ochotně podepisoval a umožnil mnoho fotek. Takovéhle setkání s legendou se nestává každý den. Výborný hudební i osobní zážitek. PHILM předvedli skvělý set a Dave Lombardo mě utvrdil v tom, že je frajer (myšleno samozřejmě v dobrém) a bubenické „numero uno“!
Fotky: Karel
Pondělní podvečer a cesta na kopec k legendárnímu klubu 007 Strahov utíká díky rozkopaným silnicím déle než obvykle. Po sedmé dorážím do vedlejší hospody, kde potkávám kamarády, dáváme jedno pivko a jdeme na Sedmičku. Support nakonec žádný není, což kvituji. Klub se začíná plnit a ve finále zde může být nějakých sedmdesát až osmdesát hlav. Otázkou zní, zda je to málo nebo hodně. Od začátku vládne přátelská atmosféra, která zhoustla před půl devátou večerní. Trojice PHILM se objevila na malém pódiu Sedmičky, kterému vládla dopředu a z boku umístěná bicí souprava. Dave Lombardo přišel, všechny pozdravil, zasedl a od prvního úderu bylo jasné, že tohle bude výjimečný koncert. Sledovat mistra bubnů ze vzdálenosti půldruhého metru byl zkrátka neopakovatelný zážitek. Najednou vidíte vše jako na dlani. Nad Lombardovo technikou se tají dech. Vše zmáknuté do posledního puntíku, místy je to taková palba, že ani nevidíte paličky v Daveových rukou. Však jich také několik rozmlátil na třísky (úsměv). Hudba PHILM je postavená právě na bicí artilerii a ačkoliv jsem se snažil pozorovat i zbývající dva členy kapely, můj pohled vždy zakotvil u bicích. Místy to byl od Lombarda thrash, místy technický a progresivní rock, pak zase ultra rychlý punk či úlety do stoneru a melancholického „tlukotu“ do činelů. PHILM naživo znějí opravdu agresivně, syrově a neskutečně tvrdě. Basák Pancho tvrdil muziku a bylo mu do skoku. Jenže to se mu v malých prostorách zle nevyplatilo úderem do hlavy (úsměv). O poznání klidnější kytarista/zpěvák Gerry Nestler je zkušeným hudebníkem. Jeho sóla byla radost poslouchat. Stejně jako zpěv, který se pohyboval v několika polohách. Vládcem večera však byl Dave Lombardo, který za více než hodinový set, musel svým nasazením vypotit snad hektolitry potu. Bez výraznějších prodlev PHILM nasypali několik skladeb z obou svých desek.
Celý koncert PHILM se nesl ve znamení dobrého zvuku, i když možná vpředu zbytečně nařvaného. Chemie mezi fans a kapelou fungovala na jedničku a bylo skvělé, že se PHILM líbili po hudební stránce jako celek. Dave Lombardo sice vynikal s každým úderem do bicí soupravy, ale jinak perfektně zapadl mezi oba spoluhráče. Však také po koncertě neváhal a u distra se ochotně podepisoval a umožnil mnoho fotek. Takovéhle setkání s legendou se nestává každý den. Výborný hudební i osobní zážitek. PHILM předvedli skvělý set a Dave Lombardo mě utvrdil v tom, že je frajer (myšleno samozřejmě v dobrém) a bubenické „numero uno“!
Fotky: Karel
