První pohled: Peťan
Po středečním thrash metalovém orgasmu v podobě FLOTSAM AND JETSAM se v pátek v Praze konala akce poněkud komornějšího charakteru. Klub Hard Rock Bar v jedné z nejhnusnějších lokalit Prahy Palmovce patří Aleši Brichtovi. OK, je to vcelku pěkný rockáč s dobrou Plzní a koneckonců i interiérem. Co je však průser, to jsou prostory pro hraní. Ty nejsou prakticky žádné – minipódium, dva metry od něj stoly za kterými se tyčí zeď. Takže si asi dovedete představit kvalitu zvuku a ten rámus, když stojíte mezi reprobednami a zdí. Nic naplat, dnes tu hrají němečtí thrasheři SPACE CHASER, které registruji nějaké dva roky jejich deska „Watch the Skies“ se mi páčí. Opět dorážíme ve dvojici s Lukášem. Po chvíli se k nám přidá ještě stále Plzeňák Fredy a pražská thrashová mordparta ve složení Vejška, Kozel a Honza.
Snad ještě před osmou začíná hrát první kapela, kterou jsou, podle svých slov lokální AFTERCOME. No nevím, to, co leze z pódia, je doslova nesnesitelný. Jednak proto, že se zvuk tříští takovým způsobem, že jsou v podstatě slyšet jen bicí a druhak proto, že mě AFTERCOME vůbec ničím neoslovili. Spíše odradili. Nevím, třeba by to v jiném klubu vypadalo jinak, ale tato snaha o něco jako mix hc/grindu a metalu, či co to mělo být, se zkrátka nepovedla. A jak ke mně přilítla trefná poznámka „takovýhle kapely by snad ani neměly vylejzat ze zkušebny“, tak mi s ní nezbývalo než souhlasit. Utíkáme se tedy skrýt do zadních částí klubu, kde je kapela slyšet o něco málo méně…
Thrash je v kurzu a tak se i v našich končinách spousty kapel snaží ubírat tímto směrem. To je i případ pražské formace ZAJETÍ KOUŘE. No, podle názvu bych asi thrash metal nehádal, ale nechme být. ZAJETÍ KOUŘE se prezentovali něčím mezi thrashem a heavy metalem, vše s odkazem na staré české thrashovky z konce let osmdesátých. Jenže po instrumentální stránce se jednalo z mého pohledu o nezáživnou řadu stále se opakujících riffů. Kolovrátek. Chyběla mi energie, zaujetí. Thrash má nakopat zadky, ne být zabržděný. Ale upřímně – zvuk byl zase tak moc zprasený, že si na objektivní posouzení ZAJETÍ KOUŘE radši počkám až někdy v budoucnu.
Ani hosté z Berlína na sebe nenechali dlouho čekat. SPACE CHASER se napasovali na pódium a od začátku s námi před pódiem začali pořádně zametat. Kupodivu i zvuk se o dost zlepšil, i když ani teď to nebyl žádný zázrak. Na dané prostory asi maximum. Hned od prvních riffů nám Němci začali servírovat staroškolský thrash metal, který ve mně tentokrát neevokoval žádnou legendu, ale nejvíce bych je přirovnal k rané tvorbě GAMA BOMB. Syrový thrash metal, parádní po kytarové stránce, kdy se oba kytaristi poctivě střídali v sólech. Bicman udával pekelné tempo, když jen na pár chvil dokázali SPACE CHASER zvolnit a dopřát nám oddechu. Frontman Siegfried je ďábel. Neustálými grimasami a ksichty doprovázel svůj perfektní výkon za mikrofonem. Parádní frázování, uniky do vysokých poloh, perfektní ječák. Párkrát si zaběhl zapařit mezi lidi. Showman jak má být. SPACE CHASER sypali jeden vál za druhým nějakých čtyřicet minut. Zazněly sypačky jako „Space Chaser“, „Sauce Attack“ či oblíbená „Skate Metal Punks“. Skvělým zpestřením byl vydařený cover pecky „Caught in a Mosh“ od legendy ANTHRAX. K tomu připočteme předpisovou thrashovou image, headbanging a vyřvaný přídavek a dostanete parádní koncert. SPACE CHASER mě bavili mnohem více než z desky, kde podle mého působí jako průměrná thrashovka. Naživo se však řadí do špičky nové vlny thrash metalu v Německu a vlastně i v Evropě.
Celý koncert končil před půl jedenáctou, což je na pátek hodně nezvyklé. My to však uvítali. Loučíme se s kamarády a prcháme ještě do Modré Vopice zkouknout set MURDER INC., který nakonec akorát stíháme. Díky za SPACE CHASER. Byl to i přes špatně zvolený klub koncert, který stál za to. V září v Německu si je jistě ujít nenechám.
Druhý pohled: Lukáš
Piatok večer sa v Prahe konajú dve thrashové akcie. Jedna v Modrej Vopici a jedna v Hard Rock Bare na Palmovke. Škoda, že sa to nespojilo dohromady, mohla to byť celkom slušná párty. Viac, než tuzemské bandy, ma lákajú nemeckí SPACE CHASER, tak sa s Peťanom vydávame na Palmovku. Dorazíme do Hard Rock Baru a sme zhrození. Hneď si uvedomujem, že sú to priestory bývalého Bum baru, ktoré sú na koncerty podobného typu absolútne nevhodné. Takmer nulové pódium rozmeru 2x2 metre a pred ním skoro žiadny priestor pre publikum (keby aspoň odstránili stoly), žiadne svetlá a bar rozdelený na viacero menších miestností. Nechávame to plavať a dávame pivko. Postupne prichádzajú nejakí ľudia, medzi nimi aj zopár známych tvárí, tak dávame pokec.
Keď začne hrať prvá kapela AFTERCOME, neverím vlastným ušiam. Kapela je nezohratá, bicie vypadávajú z rytmu, gitaru vlastne ani nie je počuť a ja ani nedokážem identifikovať, aký žáner práve počúvam. Proste neorganizovaný chaos a bordel skôr v tom negatívnom slova zmysle. Nechápem, prečo niektoré bandy nestrávia viac času v skúšobni, ale prídu sa takto verejne strápniť. Holt, v dnešnej dobe veľa ľudí nemá súdnosť...
Druhá kapela ZAJETÍ KOUŘE na tom o moc lepšie nie je. Zvuk je síce o trošku jasnejší, vnímam náznaky thrash metalu, ale po pár minútkach ma to prestáva baviť a vraciam sa k stolu, kde sedí zbytok družby, ktorý má z toho všetkého podobné pocity ako ja.
S nástupom SPACE CHASER sa ale všetko obracia o 180 stupňov. Od začiatku do nás valia skvelý našľapaný thrash metal typu raných GAMA BOMB, miestami cítim aj vplyv OVERKILL a ja sa konečne v tento večer začínam baviť. Neviem, čím to je, že tie nemecké kapely sú o niekoľko úrovní vyššie, než domáce. Pred pódiom to celkom zhustlo, ale na nejaké tancovačky žiaľ nie je žiadne miesto, čo mňa osobne a určite aj zopár ďalších celkom mrzí. V sete sa objaví aj cover „Caught in the mosh“ od ANTHRAX a nám nezostáva nič iné, len stáť na mieste a spokojne kývať hlavou. Pri pokuse o nejaký mosh pit by to asi skončilo nejakou katastrofou v podobe rozbitého nábytku, alebo zlomených končatín.
Koncert nakoniec hodnotím celkom pozitívne a ak budem mať možnosť, SPACE CHASER si určite zopakujem. Hlavne, keď to bude v nejakom normálnom klube, kde sa nebudem musieť „biť“ o miesto s miestnymi štamgastmi. Chalani nás síce pozývaju na privátnu šou, ktorá sa uskutoční na ďalší deň v hosteli, kde sú ubytovaní, no ja som len človek a občas si potrebujem aj oddýchnuť.
Po středečním thrash metalovém orgasmu v podobě FLOTSAM AND JETSAM se v pátek v Praze konala akce poněkud komornějšího charakteru. Klub Hard Rock Bar v jedné z nejhnusnějších lokalit Prahy Palmovce patří Aleši Brichtovi. OK, je to vcelku pěkný rockáč s dobrou Plzní a koneckonců i interiérem. Co je však průser, to jsou prostory pro hraní. Ty nejsou prakticky žádné – minipódium, dva metry od něj stoly za kterými se tyčí zeď. Takže si asi dovedete představit kvalitu zvuku a ten rámus, když stojíte mezi reprobednami a zdí. Nic naplat, dnes tu hrají němečtí thrasheři SPACE CHASER, které registruji nějaké dva roky jejich deska „Watch the Skies“ se mi páčí. Opět dorážíme ve dvojici s Lukášem. Po chvíli se k nám přidá ještě stále Plzeňák Fredy a pražská thrashová mordparta ve složení Vejška, Kozel a Honza.
Snad ještě před osmou začíná hrát první kapela, kterou jsou, podle svých slov lokální AFTERCOME. No nevím, to, co leze z pódia, je doslova nesnesitelný. Jednak proto, že se zvuk tříští takovým způsobem, že jsou v podstatě slyšet jen bicí a druhak proto, že mě AFTERCOME vůbec ničím neoslovili. Spíše odradili. Nevím, třeba by to v jiném klubu vypadalo jinak, ale tato snaha o něco jako mix hc/grindu a metalu, či co to mělo být, se zkrátka nepovedla. A jak ke mně přilítla trefná poznámka „takovýhle kapely by snad ani neměly vylejzat ze zkušebny“, tak mi s ní nezbývalo než souhlasit. Utíkáme se tedy skrýt do zadních částí klubu, kde je kapela slyšet o něco málo méně…
Thrash je v kurzu a tak se i v našich končinách spousty kapel snaží ubírat tímto směrem. To je i případ pražské formace ZAJETÍ KOUŘE. No, podle názvu bych asi thrash metal nehádal, ale nechme být. ZAJETÍ KOUŘE se prezentovali něčím mezi thrashem a heavy metalem, vše s odkazem na staré české thrashovky z konce let osmdesátých. Jenže po instrumentální stránce se jednalo z mého pohledu o nezáživnou řadu stále se opakujících riffů. Kolovrátek. Chyběla mi energie, zaujetí. Thrash má nakopat zadky, ne být zabržděný. Ale upřímně – zvuk byl zase tak moc zprasený, že si na objektivní posouzení ZAJETÍ KOUŘE radši počkám až někdy v budoucnu.
Ani hosté z Berlína na sebe nenechali dlouho čekat. SPACE CHASER se napasovali na pódium a od začátku s námi před pódiem začali pořádně zametat. Kupodivu i zvuk se o dost zlepšil, i když ani teď to nebyl žádný zázrak. Na dané prostory asi maximum. Hned od prvních riffů nám Němci začali servírovat staroškolský thrash metal, který ve mně tentokrát neevokoval žádnou legendu, ale nejvíce bych je přirovnal k rané tvorbě GAMA BOMB. Syrový thrash metal, parádní po kytarové stránce, kdy se oba kytaristi poctivě střídali v sólech. Bicman udával pekelné tempo, když jen na pár chvil dokázali SPACE CHASER zvolnit a dopřát nám oddechu. Frontman Siegfried je ďábel. Neustálými grimasami a ksichty doprovázel svůj perfektní výkon za mikrofonem. Parádní frázování, uniky do vysokých poloh, perfektní ječák. Párkrát si zaběhl zapařit mezi lidi. Showman jak má být. SPACE CHASER sypali jeden vál za druhým nějakých čtyřicet minut. Zazněly sypačky jako „Space Chaser“, „Sauce Attack“ či oblíbená „Skate Metal Punks“. Skvělým zpestřením byl vydařený cover pecky „Caught in a Mosh“ od legendy ANTHRAX. K tomu připočteme předpisovou thrashovou image, headbanging a vyřvaný přídavek a dostanete parádní koncert. SPACE CHASER mě bavili mnohem více než z desky, kde podle mého působí jako průměrná thrashovka. Naživo se však řadí do špičky nové vlny thrash metalu v Německu a vlastně i v Evropě.
Celý koncert končil před půl jedenáctou, což je na pátek hodně nezvyklé. My to však uvítali. Loučíme se s kamarády a prcháme ještě do Modré Vopice zkouknout set MURDER INC., který nakonec akorát stíháme. Díky za SPACE CHASER. Byl to i přes špatně zvolený klub koncert, který stál za to. V září v Německu si je jistě ujít nenechám.
Druhý pohled: Lukáš
Piatok večer sa v Prahe konajú dve thrashové akcie. Jedna v Modrej Vopici a jedna v Hard Rock Bare na Palmovke. Škoda, že sa to nespojilo dohromady, mohla to byť celkom slušná párty. Viac, než tuzemské bandy, ma lákajú nemeckí SPACE CHASER, tak sa s Peťanom vydávame na Palmovku. Dorazíme do Hard Rock Baru a sme zhrození. Hneď si uvedomujem, že sú to priestory bývalého Bum baru, ktoré sú na koncerty podobného typu absolútne nevhodné. Takmer nulové pódium rozmeru 2x2 metre a pred ním skoro žiadny priestor pre publikum (keby aspoň odstránili stoly), žiadne svetlá a bar rozdelený na viacero menších miestností. Nechávame to plavať a dávame pivko. Postupne prichádzajú nejakí ľudia, medzi nimi aj zopár známych tvárí, tak dávame pokec.
Keď začne hrať prvá kapela AFTERCOME, neverím vlastným ušiam. Kapela je nezohratá, bicie vypadávajú z rytmu, gitaru vlastne ani nie je počuť a ja ani nedokážem identifikovať, aký žáner práve počúvam. Proste neorganizovaný chaos a bordel skôr v tom negatívnom slova zmysle. Nechápem, prečo niektoré bandy nestrávia viac času v skúšobni, ale prídu sa takto verejne strápniť. Holt, v dnešnej dobe veľa ľudí nemá súdnosť...
Druhá kapela ZAJETÍ KOUŘE na tom o moc lepšie nie je. Zvuk je síce o trošku jasnejší, vnímam náznaky thrash metalu, ale po pár minútkach ma to prestáva baviť a vraciam sa k stolu, kde sedí zbytok družby, ktorý má z toho všetkého podobné pocity ako ja.
S nástupom SPACE CHASER sa ale všetko obracia o 180 stupňov. Od začiatku do nás valia skvelý našľapaný thrash metal typu raných GAMA BOMB, miestami cítim aj vplyv OVERKILL a ja sa konečne v tento večer začínam baviť. Neviem, čím to je, že tie nemecké kapely sú o niekoľko úrovní vyššie, než domáce. Pred pódiom to celkom zhustlo, ale na nejaké tancovačky žiaľ nie je žiadne miesto, čo mňa osobne a určite aj zopár ďalších celkom mrzí. V sete sa objaví aj cover „Caught in the mosh“ od ANTHRAX a nám nezostáva nič iné, len stáť na mieste a spokojne kývať hlavou. Pri pokuse o nejaký mosh pit by to asi skončilo nejakou katastrofou v podobe rozbitého nábytku, alebo zlomených končatín.
Koncert nakoniec hodnotím celkom pozitívne a ak budem mať možnosť, SPACE CHASER si určite zopakujem. Hlavne, keď to bude v nejakom normálnom klube, kde sa nebudem musieť „biť“ o miesto s miestnymi štamgastmi. Chalani nás síce pozývaju na privátnu šou, ktorá sa uskutoční na ďalší deň v hosteli, kde sú ubytovaní, no ja som len človek a občas si potrebujem aj oddýchnuť.
