Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
TELEPATIE VI

S bicmenem Jirkou Jürgenem Zajícem jsme kromě základny HEAVING EARTH probrali i jeho další aktivity.

HEAVING EARTH zaseli vítr a sklízí bouři! Bouři pochvalných recenzí z celého světa, který objevil, že i v Čechách se dá hrát death metal světové úrovně, jež pražský kvintet servíruje na albu „Denouncing the Holy Throne“.

Jak zpětně hodnotíš turné s MARDUK a IMMOLATION? Pocítili jste nějaký zvýšený zájem o kapelu v zahraničí?

Ahoj, zdravím všechny čtenáře Fobie. Vše, co pro kapelu uděláš v pozitivním slova smyslu, vždy přináší své ovoce. I kdybychom se vrátili strhaní, s pocitem nepochopení, tak jsme zažili necelý měsíc perfektní výlet po boku sympatických lidí, viděli kus světa a získali cenné zkušenosti. V našem případě si dodnes cením této zkušenosti, i přes nepříznivé finanční okolnosti to byl pro kapelu smysluplný výlet, díky kterému dodnes zaznamenáváme zvýšený zájem z některých částí evropského kontinentu. Myslím si, že díky tomuto tour jsme měli v určitém období hibernace, způsobené přípravami nové desky, větší podporu fans ze zahraničí než z domova.

Šli byste do stejné akce znova?

I přes všechny finanční a časové peripetie, které takovéto akce menší kapely provází, si troufám za kapelu tvrdit, že ano. Vzhledem k tomu, že jsme pozitivně smýšlející lidé, kteří si rádi a často připomínají tu většinu „světlých“ chvilek na tour, bychom podobný výlet dali rádi znova. Otázkou však je, do jaké míry bychom mohli v současné pozici domluvit s pořádající agenturou zajímavější podmínky pro kapelu na takovém tour. Tento fakt by dnes pro nás při rozhodování, zda jo nebo ne, hrál důležitou roli.

Když jste přemýšleli nad tím, zda na turné s MARDUK a IMMOLATION vyrazit, slibovali jste si od toho, že třeba dostanete na další desku laso od zahraničního – prestižního – vydavatele a k tomu víc koncertních nabídek ze zahraničí?


Myslím, že každý z nás měl od tour určitá očekávání, která se nám naplnila či nenaplnila. My jsme hlavně k celému tour přistupovali jako k výletu, na kterém máme šanci oslovit co největší počet fanoušků, vzhledem k dobře cíleně zvolenému line-upu. Myslím, že v dnešní, ve všem předimenzované době, a navíc po všech zkušenostech z dřívějších působení a odjetých tour, mne myšlenka na prestižního zahraničního vydavatele ani nenapadla. Pravda, o zvýšeném koncertním zájmu ze zahraničí jsem měl své představy, které se ale nenaplnily.

Koncertně aktivní jste, ale když se kouknu do vašeho zveřejněného diáře, zahraničí je nepopsaný list. Jak je těžké se někam dostat? Předpokládám, že je potřeba tuhle aktivitu vyvíjet z vaší strany; čekat na to, že se někdo ozve, je asi v dnešní době pro kapelu z Čech utopie? Chystáte nějaký výjezd za hranice? Rýsují se třeba zahraniční festivaly?

Toto je otázka spíše pro Žlábu, který má prsty víceméně ve všem ohledně koncertních aktivit. Jistě, co si neuděláš sám, to nemáš, vše stojí a padá s aktivitami kapely. My jsme teď čerstvě s novou deskou na startovní čáře. Ve spolupráci s pár aktivními kapelami CZ/SK scény jsme si domluvili na tento rok koncerty na domácí půdě i pár koncertů na Slovensku. S narůstajícím zájmem o novou desku chceme rozvinout větší koncertní aktivitu i na západ od hranic. Pravidelně oslovujeme pořadatele festivalů, zatím bez konkrétních výsledků.

Co se týká promotion, máte podchycenou propagaci novinky důsledně. Z ciziny se valí jedna recenze za druhou a nutno podotknout, že pochvalné. Je to vaše aktivita, nebo za to může vydavatel?

Za tento feedback jsme vděčni našemu vydavatelství Lavadome production. To, co se nám nepodařilo s naším debutem v době vzniku, díky neaktivnímu přístupu tehdejšího vydavatele, teď jede na plné obrátky, v takové míře, jakou jen může undergroundová kapela dostat. Mám pocit, že díky dobře cílené propagaci Lavadome spousta fanoušků objevuje i náš pět let starý debut, kterému se takové podpory jako nyní s „Denouncing the Holy Throne“ tenkrát nedostalo. Nebýt tehdejších koncertních aktivit, byla by propagace desky téměř nulová. Nynější stav je pro nás obrat o 180 stupňů a nárůst zájmu se pozitivně projevuje i v atmosféře uvnitř kapely.

V recenzích jste většinou přirovnáváni k velikánům žánru, nepřijde ti to někdy až nefér? Nezamrzí tě to, nebo to už bereš jako součást „hry“?

Ono taky dost záleží, ke kterým velikánům jsme přirovnáváni. (úsměv) Ale asi jak píšeš, beru to spíše jako součást hry. Pro úplně neznalého fanouška může být toto dobrým návodem a startem, aby se po kapele začal pídit. Na druhou stranu to mohu vnímat jako recenzentovu neschopnost a povrchnost se jakkoliv do nahrávky ponořit a popsat hudbu vlastními slovy bez zjednodušeného přirovnávání k velkým jménům. Tím vůbec nechci tvrdit, že takovými recenzemi opovrhuji, že vůbec nerespektuji velikány, ke kterým býváme přirovnáváni. Všichni jsme něčím ovlivněni, každá hudba či směr má své kořeny, z něčeho vychází. V kontextu HEAVING EARTH, po sedmi letech činnosti a s druhou deskou, jsou Tomášovy inspirační zdroje dávno mimo mantinely death metalu.

Obal je skvělý, tady by si to vyloženě říkalo o větší formát. Autorem je Mario Hasmann, jak jste na něj narazili a jak obraz vznikal? Dá se říct, že je to na objednávku, nebo si vybíráte z nějaké databáze? Řádově kolik jste ochotni investovat do pořádného obalu? Je zřejmé, že grafice přikládáte vážnost, takže asi nějaká stažená fotka z netu u vás pravděpodobně do budoucna nehrozí.


Na italského „malíře a grafika“ Marco Hasmanna jsme narazili již dávno, v dobách realizace alba „Diabolic Prophecies“. On je i autorem obalu prvního alba. Již tenkrát jsme přemýšleli o nějakém významnějším umělci, ale finanční rozpočet na takovou věc byl pro nás neakceptovatelný. Tehdejší zpěvák Sepp začal s Markem komunikovat, znali jsme jeho práce (mj. FLESHGOD APOCALYPSE) a cenové byl příznivý. Rozhodně nic neproběhlo formou nějakého výběru z databáze hotových prací, v obou případech je obal nakreslený na zakázku dle našich představ. Jak první, tak i tento nový obal se mu vyvedly, zachovávají mezi sebou určitý koncept, kterého jsme chtěli docílit. Přiznám se ale, že vzhledem k složitější komunikaci a neshodám při výrobě obalu „Denouncing the Holy Throne“, naše spolupráce do budoucna skončila. Přes to všechno jsme s Markovým výsledkem spokojeni.

Debut jste nahrávali v Davos studiu, tentokrát jste využili služeb I dalších zvukových mistrů a něco si obstarali sami... Jak jste se zvukem spokojeni v porovnání s debutem?

No nebe a dudy. (úsměv) Každá doba, každá realizace nás zastihla v určité kondici, ze které jsme vždy chtěli vytěžit maximum. Stejně jak jsme byli spokojeni ve své době s debutem, kde jsem měl pocit, že je vše opravdu na max a nic nešlo udělat lépe, tak v dnešní době s vydáním nového alba, jsem přesvědčen stejně tak. To, že zní nová deska organičtěji, připisuji vícero faktorům, které nám přinesly roky strávené přípravou této desky. Přes lepší hráčské dovednosti, vyspělejší cit pro aranžování, až po samotný klid při nahrávání a výsledný vhodně zvolený mix desky. Myslím, že až v procesu nahrávání jsme si plně uvědomili ten posun, kam se vyvíjíme a začali tuto myšlenku naplňovat i prakticky. Určitě jedním z hlavních důvodů proč deska zní, jak zní, byl domluvený finální mix v anglických Dreaming studios pod taktovkou Leona Maceyho (Mithras). Leon celé nahrávce nasadil takový zvukový kabát, s hlavním důrazem na atmosféru, se kterým jsme se shodli hned od začátku, a přes to, že vše probíhalo na dálku, zde fungovala vzájemná shoda, jak by měl materiál znít. Samozřejmě nechci zapomenout na neméně důležitý aspekt, a tím je záznam. Ten jsme svěřili, co se bicích a zpěvu týče, mazákovi Otynovi, u kterého se dlouhodobě cítíme skvěle a vždy věnuje HEAVING EARTH maximální péči. Pro nahrávání kytar, vzhledem k časové náročnosti a finální péči, jsme přestavěli můj byt v provizorní studio a bez časového a finančního omezení se v klidu věnovali záznamu kytar.

Jaký máš názor na tuzemská studia a pověstný stesk, že v Čechách nejde vytvořit po zvukové stránce album srovnatelné se světem? Kdybys měl teoreticky možnost natáčet „novinku“ kdekoliv, kam bys ty osobně vyrazil?

Osobně si nemyslím, že by kvalita a úroveň nahrávacích studií zaostávala za západním světem. V tomhle je dávno dobojováno a dosah techniky zde není žádnou překážkou. Vše také samozřejmě souvisí s rozpočtem, který je schopna kapela do nahrávky vrazit. Ono to vše tak trochu souvisí se zkušenostmi a spousta kapel vlastně ani neví jak má znít. Mávají zvukařovi nad hlavou cédéčkem světové extratřídy se slovy „takhle chceme znít“ a z kapsy jim čouhaj dva pětilitry půjčené od rodičů. Myslím, že těmito telecími léty jsme si víceméně prošli všichni. Na co ale narážím, je absence producentů, kteří nejsou těmi studiovými dělníky, ale tlačej výkon kapely k finálnímu výsledku a zároveň přebírají zodpovědnost za finální vyznění. Tyto lidi mívaj daleko větší zásluhy za finální produkci, než samotné nahrávací studio. Na druhou stranu, tato svěřená důvěra ve zkušenosti takového člověka není zadarmo, a jsme zpátky u financí, které jsou alfou/omegou každé kapely, každého z nás... prostě přestat si stěžovat a začít každý u sebe... Jinak, ze současných studií bych rád asi rád navštívil floridské Mana studio a pracoval pod vedením Erica Rutana. Kdybych se mohl vrátit o 20-25 let zpátky, neměl bych jiný sen než spolupracovat se Scottem Burnsem v Morissound studiu. On je pro mě jedním z nejzásadnějších producentů začátku death metalu přelomu devadesátých let.

Jaká alba natočená dejme tomu za poslední dva roky bys označil za zvukově vydařená a tvému uchu libá?


Kapelou, která jednoznačně převyšuje svým zvukem podobně znějící bandy, jsou pro mne řečtí DEAD CONGREGATION. Jejich poslední, ale i předešlé album, jsou klenoty stylu, jejichž atmosféru perfektně podporuje vhodně nastavený zvuk. Z novějších mě, i díky zvuku, dostali polští veteráni VADER se svým posledním albem „Tibi Et Igni“. Mezi jejich dokola se opakující šablonovitou produkcí mi tato deska přijde po letech jako zdařilá. Dále mne dostala poslední fošna EXODUS, která mi přijde, že na ní snad není nic špatně. Přes silný materiál, až po prdel nakopávající zvuk. Jako fanoušek vyrostlý na thrash metalu mám dávno svou Big Four a EXODUS s TESTAMENTEM jsou pro mne současnými vládci stylu. Z českých kapel musím vyzdvihnout stájové kolegy DESTROYING DIVINITY, kteří natočili opět v Čechách nevídaný materiál, v patřičně podporujícím zvukovém kabátě. A na co se určitě těším, bude nová deska hyperblastgrind neomezenců PERFECITIZEN. Jejich poslední deska je natolik zdařilé dílo i po zvukové stránce, kde neočekávám podlez, tak vysoko nastavené laťky. Oni jsou zrovna krásným příkladem, že se v Česku dá vytvořit kvalitní zvuk.

Na lednovém koncertě, který jste odehráli jako support SKELETAL REMAINS, jste představili nového člena? O koho se jedná a proč k této rošádě došlo?

Koncem prosince jsme dostali oznámení od Jardy Šantrůčka, že už se nadále nechce z časových důvodů aktivně podílet na činnosti v HEAVING EARTH. Neváhal jsem a oslovil kluka, o kterém jsem věděl hlavně z doslechu a měl možnost s ním doposud na pár akcích prohodit pár vět. Tím klukem je mladý velice talentovaný kytarista Marty Meyer, toho času studující Mezinárodní pražskou konzervatoř. Slovo dalo slovo a Marty s námi vzápětí, bez sebemenší časové ztráty a újmy z Jardova odchodu, začal nacvičovat koncertní program k „Denouncing the Holy Throne“. Jeho hráčské schopnosti a cit pro naši hudbu, jsou pro nás velkým impulzem do budoucna. Ve Vopici to byla zatím jen „ochutnávka“. V plné zbroji, s novou posilou se představíme na dubnových akcích v Plzni a Praze. Jinak Jardův odchod proběhl v poklidu, na muziku nezanevřel a nadále zůstává aktivní v kolínské hydře ANCIENT DESIRE.

Dneska jste ze zakládajících členů v kapele zbyli jenom ty s Tomášem Halamou. Jaká změna byla pro tebe nejsložitější z pohledu muzikantského a jaká z toho lidského? Všichni bývalí členové odešli sami, nebo byl taky někdo odejit?

Nemohu říct, že bych nesl něco hůře či lépe. Za ta léta, co HEAVING EARTH existují, jsme zažili personálních rošád docela dost. Každý, kdo v kapele působil, jí něco dával, něčím obohacoval a společně s odchodem ji oslaboval. Vzhledem k tomu, že jsem vždy v kapele upřednostňoval stránku lidskou před muzikantskou, jsem hůře nesl odchod kamaráda, se kterým jsem se na něčem společně podílel, než abych členy vnímal jen jako schopné instrumentalisty. Určitě mne mrzel odchod Patrika a posléze Seppa, kdy se nám rozpadla sestava z prvního alba. S klukama jsme utužovali ducha kapely i mimo zkušebnu, rádi se napili, zbořili, a nacházeli společnou řeč i na jiná témata než jen hudba a kapela. Jak Patrik, tak i Sepp odešli z kapely ze svého rozhodnutí. A tato změna nám přinesla do sestavy další zapálence Žlábu s Jardou. Zatímco si Žlába za ta léta vybudoval svoji pevnou pozici v kapele, Jarda se rozhodl koncem roku činnost ukončit. Nyní jsme přežili odchod Jardy a přiznám se, že s nástupem Martyho se nám pomalu vracejí staré časy a dokážeme být po letech silnějším týmem, jako z časů sestavy prvního alba.

Když třeba vybíráte obal, dohadujete se, kam jít točit CD, kdo ho vydá... dá se říct, že v rámci kapely jednáte demokraticky nebo máš ty s Tomášem automaticky, jakožto jediní zakladatelé, právo veta?


Určitě mezi námi nefunguje hierarchie založená na délce fungování v kapele. Fungujeme na bázi určité demokracie a vnímání přirozených autorit každého z nás. Každý nápad, každá myšlenka od všech, je třeba vnímat a pracovat s ní. To se vztahuje na komponování materiálu, příprav cd, nahrávání i manažerování bandu. Vše formou společných debat. Na druhou stranu, ať jsem to já, Tomáš nebo Žlába, všichni si uvědomujeme určitou pozici v kapele, ve kterých se vzájemně respektujeme a tím si spoustu věcí můžeme ulehčit. Můžeme to nazvat souhrou, ale základ je v debatě všech.

Už v roce 2012 jste vypustili do světa dvouskladbové EP „Redemption Ablaze“, které bylo něco jako první předzvěst nové, velké desky, ale to čekání se docela protáhlo. EP mělo fungovat jako promo a snažili jste se s ním oslovit vydavatelství, nebo šlo jen o připomenutí se – dát světu vědět, že HEAVING EARTH nezahálejí?


Spíš bych se přikláněl k verzi připomenutí se. S vydavatelstvím Lavadome production jsme byli domluveni na spolupráci již dávno. Mezi oběma deskama je odstup skoro pět let a tímto EP jsme dali o sobě vědět a zároveň si tak udělali promo k následujícímu evropskému tour s MARDUK a IMMOLATION. EPko se nám tak stalo na tour dobře prodejným artiklem a bylo dobrou předzvěstí následující desky, která se nám ovšem krapet protáhla.

Je to trošku nefér, ale použil bych tvá slova vytištěná v Pařátu z podzimu 2012: „až se dáme po tour dohromady, tak se vrátíme do zkušebny a začneme tvrdě makat na novém materiálu, který by měl spatřit světlo světa v průběhu příštího roku“. Kde byl největší zakopaný pes, že se to takhle protáhlo? Hraje v tom roli třeba to, že jste všichni aktivní na více frontách?

Ne, je to naprosto v pohodě. Na té větě, si myslím, není nic špatně, jen to má malinký háček. To, že jsme aktivní ve vícero kapelách či projektech, svou roli určitě hraje, ale nemyslím si, že zásadní. Pravdou je, že v té době i BRUTALLY DECEASED finišovali s druhou deskou a Tomáš tomuto dokončení dával přednost, což se přiznám, jsem mu měl po tour za zlé. Nicméně, když vezmu v potaz, že první krok k natočení „Denouncing the Holy Throne“, tedy záznam bicích, byl proveden v srpnu 2013, je moje věta z Pařátu z části naplněna. Totiž ten hlavní problém, proč se vše protáhlo až do začátku roku 2015, nebyl v absenci materiálu, či času ho sehrát, ale ve výsledném procesu záznamu a celkové realizace. Od záznamu bicích až po výlis cd to byl skoro rok a půl práce, spekulování, výběrů, nahrávání a příprav, které teď s finálním výsledkem v ruce, považuji za správné.

Změna vydavatele proběhla už na EP, jak jste s Lavadome spokojeni? Co všechno je tato firma pro vás schopná udělat?

Spokojenost maximální. Tato firma pro nás udělala to, co by snad měla udělat každá vydavatelská společnost. Kvalitní celosvětovou promotion, díky které zaznamenáváme zvýšený zájem o novou nahrávku a přibývající fanoušky. Honzovi z Lavadome jsme navíc vděční za výsledný sound desky. Má svůj podíl na finální produkci a byl to on, kdo první kontaktoval zahraniční studia ohledně mixu a kdo nás nasměroval k Dreaming studiu Leona Maceyho.

Obě skladby z EP jsou i na velké desce, kromě jiného zvuku jste na nich zapracovali i jinak? Považovali jste je za tak moc dobré, že vám bylo líto je nepoužít na novinku?

Už v době realizace EP jsme věděli, že skladby zapadají do konceptu desky a objeví se i tam. Za tu dobu od EP samozřejmě trochu dozrál náš názor na ně. Zní to přirozeně, jako každý, kdo něco nahraje, časem tvrdí jak by spoustu věcí dnes udělal jinak. My jsme si vlastně tuto možnost dopřáli a s výsledkem si pohráli znova. Kostry skladeb zůstaly stejné, navíc byly zařazeny delší dobu v koncertním playlistu, ale výrazné změny proběhly hlavně při nahrávání kytar, kde obzvláště „Into the Depths of Abomination“ dostala v aranžích novou tvář. Ač jsem z těchto dvou skladeb z EP upřednostňoval „I´m Nothing“, tak na desce je tomu naopak.

Jak to máte momentálně s INGROWING? Půlka kapely žije v Praze, půlka je na jihu. Jak moc náročné je zkoušení a vůbec se sejít? Do toho se nedávno stal Vlakin taťkou. Jak snášíš dojíždění na zkoušky Praha – České Budějovice? Předpokládám, že zázemí mají INGROWING pořád v ČB?

Začátkem roku jsem oznámil klukům svůj odchod z INGROWING. Důvod mého odchodu je jediný. Můj pohled na fungování kapely a celkovou budoucnost je zcela odlišný současnému stavu. Chtěl bych zde rovnou dementovat verzi, že tak činím kvůli HEAVING EARTH. S HEAVING EARTH můj odchod nijak nesouvisí, vždy jsem měl dostatek energie se plnohodnotně věnovat oběma kapelám a bylo by tomu stejně tak i dnes. INGROWINGU jsem věnoval velké množství energie, věřím, že i zanechal hudební přínos, měl plány a vize, které zůstaly nevyslyšeny a nenaplněny. Se současným stavem v kapele nesouhlasím a přes to, že mne můj odchod mrzí, tak věřím, že je impulsem k lepší budoucnosti kapely. Vysvětlovat tudíž, jak náročné je zkoušení, kdy je band z půlky rozdělen na vzdálenost 150km, už je teď pro mne asi zbytečné, ale proč ne... Nevidím problém ve vzdálenosti, když nastavení priorit a hodnot je u všech členů na stejné vlnové frekvenci. S takovou souhrou pak nemáš překážky v podstatě v ničem. INGROWING konkrétně zkoušel jak v Praze, tak v Českých Budějovicích a oboustranně žádné problémy nám to nedělalo. Přes to, že je Vlakin už přes rok v Praze a zároveň čerstvým taťkou, což jsme náležitě oslavili, by mne huba bolela, jakkoliv zázemí INGROWING spojovat s Prahou. Ano, INGROWING je Vlakin, ale to z čeho vzešel bude vždy patřit do jižních Čech a Českých Budějovic.

Myslel jsem, že momentálně funguješ ve dvou jménem velkých kapelách... Je evidentní, že s HEAVING EARTH máte velké ambice, o tom, že by je neměli INGROWING, ale také nemá cenu polemizovat. Jak pro tebe bylo náročné skloubit vše dohromady? Do práce zřejmě chodíš (úsměv), s kapelami neustále něco tvoříte, rodinný život a běžné starosti normálního smrtelníka se ti asi taky nevyhýbají. Kde bereš v sobě tu energii?

Jak jsem již uvedl výše, nyní „kopu“ už jen za HEAVING EARTH. Ale přesto, i dvě takto ambiciozní kapely se dají skloubit s prací, s rodinou, i se všemi smysly a nesmysly v životě člověka těsně před čtyřicítkou. (úsměv) Vždy jsem měl nastavený žebříček hodnot a muzika v něm byla hodně vysoko. Hudbě a svému nástroji jsem podřídil svou práci, svůj volný čas. Narodil jsem se v rodině muzikanta, otce pianisty, trumpetisty, harmonikáře a hráče na flašky od piva. (úsměv) Mezi hudebními nástroji a gramofonovými deskami se pohybuju od malička a dnes mi můj zápal a energie pro tyto věci přijde přirozená. Jediný okamžik v životě mi dokázal nabořit tento žebříček, a to bylo narození syna. Odpovědnost za lidský život, všechny starosti a radosti, co k tomu patří, jsou pro mne neméně důležité. Na druhou stranu dostávám inspiraci a zároveň chci inspirovat. Nechci být pro kluka jen tím fotrem zákazů, příkazů a šablonovitých výchov. Ukázát mu, čím je pro mne život a dát mu inspiraci do života, se kterou ať v budoucnu naloží po svém. I to je jeden z hnacích motorů mých aktivit.

Hudebně aktivní jsi mnoho let a na vícero frontách. Byla vůbec někdy doba, kdy jsi hrál jenom v jedné kapele?

Máš pravdu, ale nikdy jsem nad tím nijak zásadně nepřemýšlel. Vyjma asi jednoho roku, kdy jsem se věnoval jen UPRISE, jsem vždy působil minimálně ve dvou kapelách. Osud tomu však není nadále nakloněn a mohu v klidu prohlásit, že jsem od Nového roku aktivní pouze v jedné kapele a to v HEAVING EARTH.

Bereš to tak, že jedna kapela pro tebe vždy byla číslem jedna, nebo jsi měl všechny stejně rád? (úsměv)

Mám rád všechny kapely, na kterých jsem se nějakým způsobem podepsal. Kapelou číslo jedna jsou pro mne HEAVING EARTH.

Jako bubeník hraješ v extrémních kapelách, ale přece jen je jiné hrát skladby s HEAVING EARTH, anebo když jsi hrál přímočařejší věci s UPRISE. Upřednostňuješ jeden styl před druhým, nebo to bereš tak, jak ti to přijde pod ruku?


V první řadě upřednostňuju práci s kvalitními riffy, nápady a motivy a snažím se svoji hrou dané motivy podporovat ve prospěch celku, ať už jsme v grindcoru nebo death metalu. Grindcore pro mne byly vždycky ruce, death metal nohy. Death metal mne více motivuje, stylově se mohu více „rozevřít“ a celkově mne nutí nad svým nástrojem, svoji hrou více přemýšlet. Oproti tomu grindcore mne více uvolňuje. Jednodušší struktura skladeb, více atletiky, adrenalinová výpust. Oba styly mám velmi rád, ale pro svou větší obtížnost a stylovou barevnost upřednostňuju death metal.

Zaregistroval jsem informaci, že jsi nabubnoval poslední album DEATH KARMA. Tady jsi nahradil Toma Corna, který to nemohl nabouchat ze zdravotních důvodů. Jak se ti bubnoval jiný styl a jak tě nahrávání, které vybočovalo z tvých běžných aktivit, bavilo?

Toto pro mne byl blesk z čistého nebe. Jednoho dne mi zavolal Tomáš, že se mu vrátily zdravotní problémy, právě před vstupem do studia na záznam nové DEATH KARMY. Vydal jsem se tedy bez jediné naposlouchané noty do hostivařského studia. Tomáš a Vlado jsou velcí profesionálové a díky jejich přístupu a podpoře proběhlo nahrávání v naprostém klidu a s nadšením z hotového výsledku. Stylově to nevidím až tak jinde. Muzika DEATH KARMY je posazena v jiných tempech s důrazem na trochu odlišnou atmosféru, než je tomu u HEAVING EARTH. Mě tento jeden nahrávací den s klukama natolik poznamenal, že od té doby zůstávám velikým fanouškem Vladovy a Tomášovy tvorby. Novou desku DEATH KARMY pasuji na jednu z nejzajímavějších věcí, na kterých jsem měl možnost se podílet.

Když se člověk zeptá, kdo patří v Čechách mezi bubenickou elitu, nikdo rozumný na tebe nezapomene. Jak ty sám sebe vnímáš, pociťuješ u sebe nějaké rezervy a patříš do té sorty věčně nespokojených, skromných lidí (úsměv)?


Vlastní spokojenost pro mne znamená brzdu v rozvoji. Naopak extrémní nespokojenost může být často startem vzdání se dané činnosti. Sám sebe vnímám někde uprostřed těchto extrémů a s přibývajícím věkem nemám potřebu nějak soutěžit. Za svůj stav vděčím hlavně nesmrtelné lásce a oddanosti svému nástroji a stejně tak lidem, se kterými skládám hudbu a se kterými se vzájemně ovlivňujeme a motivujeme k co nejlepším výkonům. Je pro mne pořád stejně důležité mít ve zkušebně čas sám pro sebe, cvičit, odstraňovat chyby z mládí, kterých mám jako samouk mnoho. Zkoušky s kapelou jsou už jen aplikací mého umu a ega do dané tvorby, a když spolupracuješ v kapele s lidmi, kteří tě motivují, jde všechno daleko snadněji.

Koho ty sám považuješ za onu českou bubenickou letitu?

Pakliže se budeme pohybovat v oblasti extrémního metalu a vynecháme tu opravdovou bubenickou elitu, kterou díky své práci jsem měl možnost poznat a díky některým z nich dostal cenné rady a informace ze světa bubnů, tak bych chtěl hlavně vyjádřit více než obdiv, respekt Tomášovi Cornovi, který zde v devadesátých letech vyšlapal velmi výraznou cestičku na poli extrémního metalu, určitě pomohl a motivoval dodnes aktivní  a výborné hráče jako např. Vitys (Fleshless), Láca (Deflorace, ex-Martyrium Christy), Jarda Haž (Perfecitizen, ex-Alienation Mental), Třísy (Contrastic), Tomáš Hendrych (Deaf and Dumb, ex-Laniena Mentis)... a jehož herní a manažerské aktivity dodnes nepolevují. Období kolem Garbage Disposal a pozdějších Appalling Spawn bylo pro mne tenkrát hodně inspirující. Na koho mám velkou slabost a kdo mne nikdy nepřestal bavit, je určitě Jarda Haž (Perfecitizen). Jeho originální přístup k nástroji a hře je na naší scéně ojedinělý a jeho hyperblast nášlehy nepřekonaný. Ale abych se nevrtal jen ve starém železe (úsměv), tak bych rád zmínil i nějakou omladinu, kterou jsem měl možnost  za poslední roky sledovat. Jedním z pro mne absolutně největších talentů současnosti je Hanz z Keep on Rotting. Tak muzikálního a technicky našlapanýho maníka jsem dodnes na scéně neobjevil. On má velký cit a je to velká osobnost. Vůbec Keep on Rotting jsou v současnosti výraznou českou kapelou. Přiznám se, že vzhledem k nárůstu kapel a celkovém vývoji extrémní hudby, není šance vše uhlídat a ani to není mým přáním. Ale mezi zajímavé nebo originální hráče, které jsem měl možnost vidět v poslední době, byli určitě táké Milan (Epicardiectomy), Šéba (Mean Messiah, ex-Psychotic Despair), Andy (Liquid Space 9) nebo Jarda Soukup (Noostrak). A když už jsem v tom, tak nechci zapomenout ani na slovenské bráchy, kteří dle mého soudu udržují kvalitu extrémního metalu o stupínek výše, než je tomu v Čechách. Jména jako Miro Raučina (Empyrion, Abortion), Valér (Čad), Sead Bihorac (Mortally Infected, Typhoid), Robo Kuzma (Infer, Disconsolate), Marek Džupin (Brute, Grinding Jesus Brothers), Kolak (The Infinite Within) a kapely ve kterých působí, jsou toho důkazem.

Díky za tvůj čas. Ať se tobě a tvým kapelám daří!

Já děkuji za rozhovor, za daný prostor se vyjádřit a všem přeju mraky kvalitní muziky a koncertních zážitků v roce 2015.

https://www.facebook.com/heavingearth
http://bandzone.cz/heavingearth

RECENZE



Zveřejněno: 22. 03. 2015
Přečteno:
3534 x
Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

26. 03. 2015 09:33 napsal/a perluke
skvost
Skovostnej obal-skvostnej obsah.Prostě úchvatná deska,propadam se do ní čím dál víc.Rozhovor kvalita.Těším se na triko s motivem alba.Pámbu s Vámi..
25. 03. 2015 07:59 napsal/a Jirka D.
...
Pěkné, pěkné ... uctivá poklona :)
24. 03. 2015 19:13 napsal/a kubánec
...
Hudba Heaving Earth jde úplně mimo mě, ale ten rozhovor je super. Tázající se + tázaný = respekt!!! :o)