Po dvou letech se FORGOTTEN SILENCE zase vydávají na turné, české, moravské a slovenské kluby budou v rámci Metalshop tour brázdit ve společnosti ADOR DORATH a AWRIZIS. Zároveň taky vydávají už svůj šestý sedmipalec, dalo by se říci velmi speciální sedmipalec a na něm dva extra covery. Tak jsme si řekli, že po dvou letech, kdy bylo ticho tak trochu zapomenuté, je tu pár námětů na rozhovor, a poslali jsme poštovního holuba s otázkami za Krustym.
Ahoj Krusty, vinyl pro vás není ničím neobvyklým, máte jich v diskografii celou řadu, přesto jen ten aktuální o něčem jiném. Můžeš tedy „Re: RETRO´93“ krátce představit?
Ahoj, máš pravdu. Vinylů, tedy přesněji řečeno sedmipalců, máme v diskografii tolik jako nějaká méně aktivní grindová kapela (smích). Ten aktuální je ale opravdu o něčem jiném. V první řadě je naprosto nečekaný. Materiál na něj jsme si nahráli spíše pro vlastní potěšení a částečně i jako test GM-studia, ve kterém pracuje náš bubeník Čepa. Jelikož máme jistý dlouhodobější plán s Doomentai Records a zrovna jsme si psali nějaké maily, slovo dalo slovo a sedmipalec je zčistajasna na světě (smích). Tak jednoduché to samozřejmě nebylo, ale daleko od pravdy nejsem…
Můžeš rozvést pozadí nahraných skladeb? Podle jakého klíče jste je vybírali? Měl jsi hlavní slovo ty, nebo jste o tom v kapele diskutovali, hádali se, křičeli na sebe? (úsměv) Je mi jasné, že se vám vybrané písně líbily, ale brali jste třeba ohled na to, aby se vám dobře hrály, atd.?
FORGOTTEN SILENCE už kdysi dávno měli v plánu vydat miniCD s názvem „Re:RETRO“. Chtěli jsme udělat covery (pro nás) zásadních techno-death kapel. Tehdy se mělo jednat o ATHEIST, CYNIC, PESTILENCE a NOCTURNUS. Jelikož ale ne všichni byli tímto nápadem nadšeni, sešlo z něj. Mezitím se skoro všechny tyto kapely daly opět dohromady, fans tleskali a my měli pocit, že by to od nás bylo tak trochu vypočítavé. Navíc skvělý cover CYNIC natočili MINDWORK… a ten se překonat prostě nedá (smích). Nechali jsme tomu čas a „zbylo“ z toho alespoň tohle ípko. „Personal Energy“ jsme už kdysi zkoušeli zkoušet a „Mineral“ byla víceméně jasná volba. Moc jsme na sebe nekřičeli, ale přiznám se, že nejblíž mám k těmto skladbám asi já a kytarista Medvěd. Alba „Elements“ a „Spheres“ byla ve své době naprostá zjevení… Nepočítáme s tím že bychom tento materiál hráli nějak často, ale myslíme, že to půjde. „Mineral“ jsme si už vyzkoušeli na CZECH DEATH FESTU a nám se líbí.
Zvítězily právě ty dvě skladby. Bylo hned od začátku jasné, že nahrajete jenom dvě věci, nebo jste koketovali s myšlenkou nahrát jich víc, jak naznačuje kolega prepil v recenzi?
V plánu byly opravdu pouze tyto dvě věci… samozřejmě by se vybíralo, jéje. Skvělých skladeb jsou mraky… „Mineral“ je krásná skladba, ostatně jako celé album „Elements“. Tony Choy je z ní cítit na sto honů… „Personal Energy“ nám vždy přišla nesmírně tajemná. Mameliho sólový part uprostřed je prostě geniální. Klávesák Marty si tím sólem tak trochu splnil sen (smích). A taky nám bylo vždycky líto, jak to tahle skladba dostávala v recenzích sežrat (smích).
Jaký song byl na pozici prvního náhradníka, kdyby s těmi dvěma nahranými nezavládla spokojenost. Měli jste v užším výběru více skladeb?
Ne, rozkaz zněl jasně… tyto dvě skladby.
Snažili jste se u skladeb co nejvíce dodržet originál, nebo jste je přetvářeli k „obrazu svému“? Jak na coverování nahlížíš – máš raději pokud možno co nejvěrnější přehrání originálu, nebo preferuješ volnomyšlenkářský přístup a co největší úpravy?
Snažili jsme se ctít originál… plus mínus. Ale už jenom naše nástrojové obsazení slibuje jisté změny. Nechtěli jsme krkolomně „remixovat“ skladby, přesunovat rify a vyhrávky… tentokrát to byla spíše pokora. Ty skladby už by nemohly být lepší.
Vy jste kdysi už jeden cover vydali, na tributní album MASTER´S HAMMER jste přispěli „Útokem“. Když si dnes tuhle skladbu nahranou v roce 1999 poslechneš, jsi s ní pořád spokojený, nebo bys to po těch letech udělal jinak?
Jasně, to je zrovna příklad totálního přeorání celé skladby. To nás moc bavilo a naše verze je znatelně jiná, ale přesto ctí originál. Když si ji dnes pustím, jsem s ní stále spokojen… je to nostalgie a nevyhnu se alibistickému mrknutí na datum výroby (smích). Jediné, co mne mrzí, je strašně nepovedený mix. To je odfláknutá hrůza… moci to přemíchat, hned bychom do toho šli. Škoda…
Doba právě teď retro záležitostem hodně přeje, i u nás se objevily v undergroundu kapely, které přehrávají staré šlágry, dá se říci s grácií, RADIOLOKÁTOR se vrhli na thrash, RETROPROTEST na punk a HC, obě kapely slaví úspěch. Řada lidí na revivaly nadává, ale v případě dvou zmiňovaných part, kde nejde o peníze, ale radost z hraní, je to naopak, přijetí mají, alespoň u nás na jihu, vřelé. Jak se ty díváš na kapely přehrávající skladby někoho jiného?
Pokud je to vkusné a je z toho cítit nadšení a jakási úcta – sem s tím. RADIOLOKÁTOR jsou fajn, od Čerta jsme dostali jejich sedmipalec s coverem starých SAX. To je masakr! Medvěd měl slzy v očích… Vůbec mi nevadí ani projekty typu DEATH TO ALL nebo TWILIGHT OF THE GODS. Pokud jsou to jednorázové události. Osobně nemusím zábavové kapely, živící se cizím repertoárem… ale to pramení celkově z mojí neobliby klasických zábav.
Zrovna RADIOLOKÁTOR jsou vašimi stájovými souputníky, taky vydali některé nahrávky u Doomentie. Jak došlo ke spojení největšího tuzemského vinylového labelu a FORGOTTEN SILENCE? Aktivita vyšla od vás, nebo z Lukášovy strany? Jak se tvářil na to vydat malý sedmipalec, netlačil vás třeba do desetipalce a vícera skladeb?
Já jsem poslušný zákazník a šťastný majitel úžasných doomentiáckých edic, takže vím, co je to za label. Lukáš je v pozitivním smyslu slova blázen. Sám projevil zájem spolupracovat, ačkoliv prvním společným počinem nemělo být zrovna tohle EP. S krátkou stopáží problém jistě nemá, protože když se koukneš do jeho edičních plánů, sedmipalci se to tam jenom hemží…
Museli jste se zabývat i autorskými právy, nebo v případě zahraničních kapel neexistuje žádný ochranný svaz autorský, či jeho obdoba, a může si každý nahrávat, co jej napadne? Covery se objevují na řadě alb a asi to moc našich kapel neřeší...
Hm… přemýšlím, kdo všechno asi tak může klikat na Fobii… no… dejme tomu, že je vše v pořádku (smích).
Na obalu máte vtipně použité fragmenty z obalů alb PESTILENCE a ATHEIST. Ono se to dobře hodilo, když na obou deskách byly na obalech obrázky vycházející z kruhu... (úsměv) Kdo s tím nápadem přišel?
Ten kruhový motiv na obou albech je šťastná náhoda a právě díky tomu nás to napadlo. Obal měl samozřejmě několik verzí, z nichž vlastně všechny vycházely z těch kruhů. Na grafice se dělalo ve stejném tandemu jako na naší poslední řadovce „La Grande Bouffe“, tedy já a skvělý grafik Onehalph… mimo jiné bubeník MASHY MUXX a RADIUM NFO. S ním je radost dělat…
Nahrávku jste pořídili vlastními silami, nevyužili jste služeb klasického studia. Jaké výhody v tom, kromě ušetřených financí, vidíte? Samozřejmě je na všechno víc času, ale na druhou stranu to chce nějaké zkušenosti, vybavení... kdo z vás tímhle disponuje?
Už minulé album jsme vlastně točili částečně na koleně. A máš pravdu, letos tomu nebylo jinak. Bicí si točil Čepa v GM-studiu, které vlastní Martin z ADOR DORATH a kde Čepa zvukaří. Kytary se částečně nahrávaly na zkušebně, stejně jako vokály. Klávesy a druhou kytaru kluci točili ve svých domácích studiích. Těmto tajuplným studiovým operacím rozumí pouze bubeník Čepa, klávesák Marty a kytarista Hyenik… to je polovina kapely. A díky této polovině to všechno klaplo.
„Hrajete“ si při nahrávání s každým detailem, takže to asi není běh na krátkou trať. Jak dlouho jste ty dvě skladby nahrávali? Kdo má hlavní slovo v případě, že se nemůžete na něčem shodnout?
Běh na krátkou trať to ani být nemůže, protože je nás šest a každý jsme odjinud. Ne vždy mají všichni čas, ne vždy má čas ten, který sedí za mixem… takže je to vícero sezení a nahrávání. Následují mailové přestřelky, spousta mixů, spousty poznámek… ale nakonec se vše řeší maximálně ve dvou lidech. Demokratické řešení neexistuje…
Chystáte se na turné, co si od něj slibujete? V čí hlavě se spojení třech žánrově odlišných kapel urodilo?
Na tohle turné jsme byli pozváni kapelou ADOR DORATH, poněvadž máme společného bubeníka. Takže to bude spíše takové „Zdeněk Čepička – one man tour“ (smích). Slíbil, že ani jednu kapelu neošidí na výkonu. Co si slibujeme od turné? Jelikož je to naše celkově druhé a asi i poslední turné, slibujeme si od něj spoustu zábavy… protože o tu tady jde (smích).
Nabízí se samozřejmě i otázka, zda oba covery zazní také na živo? A jak bude vypadat koncertní set - předpokládám, že máte celý playlist dopředu jasný, včetně případných přídavků, protože ve vašem případě ani není možné mít secvičeno třeba dvacet songů a až na místě se domlouvat, který večer zazní a který ne...
Playlist je v našem případě jasně daný. Neexistuje možnost nějaké zásadní improvizace, poněvadž kupříkladu ne všechny koncerty můžeme jet s klávesákem Martym. Tudíž jej občas bude muset zastoupit technika – a ta je omezující. Zazní věci z „La Grande Bouffe“, „Ka Ba Ach“, sedmiplace „Tumulus“ a samozřejmě oba covery… nebo ne? (smích)
Tour jedete pod hlavičkou Metalshopu. Co to vlastně znamená? Jde hlavně o mediální partnerství, nebo něco jiného? Máte třeba garantované bydlení a nějaké honoráře?
Přiznám se, že do toho nevidím, nejsem organizátor… to jsou ADOR DORATH. Ale nezapomeň, že se stále pohybujeme ve velice hlubokém undergroundu, takže…
A jedna bonusová na závěr - proč jste „Re:RETRO´93“ nevydali už loni, kdy od původních edicí i založení FORGOTTEN SILENCE uplynulo rovných dvacet let? To by přece byla pěkná oslava kulatin... (úsměv)
Oslava by to pěkná byla… ale my opravdu netušili, že nějaký sedmipalec s covery vydáme. Natož loni. Opravdu. Věř mi. Nekecám…
RECENZE
http://forgottensilence.cz/
http://bandzone.cz/forgottensilence
https://www.facebook.com/pages/FORGOTTEN-SILENCE/35118265428
Ahoj Krusty, vinyl pro vás není ničím neobvyklým, máte jich v diskografii celou řadu, přesto jen ten aktuální o něčem jiném. Můžeš tedy „Re: RETRO´93“ krátce představit?
Ahoj, máš pravdu. Vinylů, tedy přesněji řečeno sedmipalců, máme v diskografii tolik jako nějaká méně aktivní grindová kapela (smích). Ten aktuální je ale opravdu o něčem jiném. V první řadě je naprosto nečekaný. Materiál na něj jsme si nahráli spíše pro vlastní potěšení a částečně i jako test GM-studia, ve kterém pracuje náš bubeník Čepa. Jelikož máme jistý dlouhodobější plán s Doomentai Records a zrovna jsme si psali nějaké maily, slovo dalo slovo a sedmipalec je zčistajasna na světě (smích). Tak jednoduché to samozřejmě nebylo, ale daleko od pravdy nejsem…
Můžeš rozvést pozadí nahraných skladeb? Podle jakého klíče jste je vybírali? Měl jsi hlavní slovo ty, nebo jste o tom v kapele diskutovali, hádali se, křičeli na sebe? (úsměv) Je mi jasné, že se vám vybrané písně líbily, ale brali jste třeba ohled na to, aby se vám dobře hrály, atd.?
FORGOTTEN SILENCE už kdysi dávno měli v plánu vydat miniCD s názvem „Re:RETRO“. Chtěli jsme udělat covery (pro nás) zásadních techno-death kapel. Tehdy se mělo jednat o ATHEIST, CYNIC, PESTILENCE a NOCTURNUS. Jelikož ale ne všichni byli tímto nápadem nadšeni, sešlo z něj. Mezitím se skoro všechny tyto kapely daly opět dohromady, fans tleskali a my měli pocit, že by to od nás bylo tak trochu vypočítavé. Navíc skvělý cover CYNIC natočili MINDWORK… a ten se překonat prostě nedá (smích). Nechali jsme tomu čas a „zbylo“ z toho alespoň tohle ípko. „Personal Energy“ jsme už kdysi zkoušeli zkoušet a „Mineral“ byla víceméně jasná volba. Moc jsme na sebe nekřičeli, ale přiznám se, že nejblíž mám k těmto skladbám asi já a kytarista Medvěd. Alba „Elements“ a „Spheres“ byla ve své době naprostá zjevení… Nepočítáme s tím že bychom tento materiál hráli nějak často, ale myslíme, že to půjde. „Mineral“ jsme si už vyzkoušeli na CZECH DEATH FESTU a nám se líbí.
Zvítězily právě ty dvě skladby. Bylo hned od začátku jasné, že nahrajete jenom dvě věci, nebo jste koketovali s myšlenkou nahrát jich víc, jak naznačuje kolega prepil v recenzi?
V plánu byly opravdu pouze tyto dvě věci… samozřejmě by se vybíralo, jéje. Skvělých skladeb jsou mraky… „Mineral“ je krásná skladba, ostatně jako celé album „Elements“. Tony Choy je z ní cítit na sto honů… „Personal Energy“ nám vždy přišla nesmírně tajemná. Mameliho sólový part uprostřed je prostě geniální. Klávesák Marty si tím sólem tak trochu splnil sen (smích). A taky nám bylo vždycky líto, jak to tahle skladba dostávala v recenzích sežrat (smích).
Jaký song byl na pozici prvního náhradníka, kdyby s těmi dvěma nahranými nezavládla spokojenost. Měli jste v užším výběru více skladeb?
Ne, rozkaz zněl jasně… tyto dvě skladby.
Snažili jste se u skladeb co nejvíce dodržet originál, nebo jste je přetvářeli k „obrazu svému“? Jak na coverování nahlížíš – máš raději pokud možno co nejvěrnější přehrání originálu, nebo preferuješ volnomyšlenkářský přístup a co největší úpravy?
Snažili jsme se ctít originál… plus mínus. Ale už jenom naše nástrojové obsazení slibuje jisté změny. Nechtěli jsme krkolomně „remixovat“ skladby, přesunovat rify a vyhrávky… tentokrát to byla spíše pokora. Ty skladby už by nemohly být lepší.
Vy jste kdysi už jeden cover vydali, na tributní album MASTER´S HAMMER jste přispěli „Útokem“. Když si dnes tuhle skladbu nahranou v roce 1999 poslechneš, jsi s ní pořád spokojený, nebo bys to po těch letech udělal jinak?
Jasně, to je zrovna příklad totálního přeorání celé skladby. To nás moc bavilo a naše verze je znatelně jiná, ale přesto ctí originál. Když si ji dnes pustím, jsem s ní stále spokojen… je to nostalgie a nevyhnu se alibistickému mrknutí na datum výroby (smích). Jediné, co mne mrzí, je strašně nepovedený mix. To je odfláknutá hrůza… moci to přemíchat, hned bychom do toho šli. Škoda…
Doba právě teď retro záležitostem hodně přeje, i u nás se objevily v undergroundu kapely, které přehrávají staré šlágry, dá se říci s grácií, RADIOLOKÁTOR se vrhli na thrash, RETROPROTEST na punk a HC, obě kapely slaví úspěch. Řada lidí na revivaly nadává, ale v případě dvou zmiňovaných part, kde nejde o peníze, ale radost z hraní, je to naopak, přijetí mají, alespoň u nás na jihu, vřelé. Jak se ty díváš na kapely přehrávající skladby někoho jiného?
Pokud je to vkusné a je z toho cítit nadšení a jakási úcta – sem s tím. RADIOLOKÁTOR jsou fajn, od Čerta jsme dostali jejich sedmipalec s coverem starých SAX. To je masakr! Medvěd měl slzy v očích… Vůbec mi nevadí ani projekty typu DEATH TO ALL nebo TWILIGHT OF THE GODS. Pokud jsou to jednorázové události. Osobně nemusím zábavové kapely, živící se cizím repertoárem… ale to pramení celkově z mojí neobliby klasických zábav.
Zrovna RADIOLOKÁTOR jsou vašimi stájovými souputníky, taky vydali některé nahrávky u Doomentie. Jak došlo ke spojení největšího tuzemského vinylového labelu a FORGOTTEN SILENCE? Aktivita vyšla od vás, nebo z Lukášovy strany? Jak se tvářil na to vydat malý sedmipalec, netlačil vás třeba do desetipalce a vícera skladeb?
Já jsem poslušný zákazník a šťastný majitel úžasných doomentiáckých edic, takže vím, co je to za label. Lukáš je v pozitivním smyslu slova blázen. Sám projevil zájem spolupracovat, ačkoliv prvním společným počinem nemělo být zrovna tohle EP. S krátkou stopáží problém jistě nemá, protože když se koukneš do jeho edičních plánů, sedmipalci se to tam jenom hemží…
Museli jste se zabývat i autorskými právy, nebo v případě zahraničních kapel neexistuje žádný ochranný svaz autorský, či jeho obdoba, a může si každý nahrávat, co jej napadne? Covery se objevují na řadě alb a asi to moc našich kapel neřeší...
Hm… přemýšlím, kdo všechno asi tak může klikat na Fobii… no… dejme tomu, že je vše v pořádku (smích).
Na obalu máte vtipně použité fragmenty z obalů alb PESTILENCE a ATHEIST. Ono se to dobře hodilo, když na obou deskách byly na obalech obrázky vycházející z kruhu... (úsměv) Kdo s tím nápadem přišel?
Ten kruhový motiv na obou albech je šťastná náhoda a právě díky tomu nás to napadlo. Obal měl samozřejmě několik verzí, z nichž vlastně všechny vycházely z těch kruhů. Na grafice se dělalo ve stejném tandemu jako na naší poslední řadovce „La Grande Bouffe“, tedy já a skvělý grafik Onehalph… mimo jiné bubeník MASHY MUXX a RADIUM NFO. S ním je radost dělat…
Nahrávku jste pořídili vlastními silami, nevyužili jste služeb klasického studia. Jaké výhody v tom, kromě ušetřených financí, vidíte? Samozřejmě je na všechno víc času, ale na druhou stranu to chce nějaké zkušenosti, vybavení... kdo z vás tímhle disponuje?
Už minulé album jsme vlastně točili částečně na koleně. A máš pravdu, letos tomu nebylo jinak. Bicí si točil Čepa v GM-studiu, které vlastní Martin z ADOR DORATH a kde Čepa zvukaří. Kytary se částečně nahrávaly na zkušebně, stejně jako vokály. Klávesy a druhou kytaru kluci točili ve svých domácích studiích. Těmto tajuplným studiovým operacím rozumí pouze bubeník Čepa, klávesák Marty a kytarista Hyenik… to je polovina kapely. A díky této polovině to všechno klaplo.
„Hrajete“ si při nahrávání s každým detailem, takže to asi není běh na krátkou trať. Jak dlouho jste ty dvě skladby nahrávali? Kdo má hlavní slovo v případě, že se nemůžete na něčem shodnout?
Běh na krátkou trať to ani být nemůže, protože je nás šest a každý jsme odjinud. Ne vždy mají všichni čas, ne vždy má čas ten, který sedí za mixem… takže je to vícero sezení a nahrávání. Následují mailové přestřelky, spousta mixů, spousty poznámek… ale nakonec se vše řeší maximálně ve dvou lidech. Demokratické řešení neexistuje…
Chystáte se na turné, co si od něj slibujete? V čí hlavě se spojení třech žánrově odlišných kapel urodilo?
Na tohle turné jsme byli pozváni kapelou ADOR DORATH, poněvadž máme společného bubeníka. Takže to bude spíše takové „Zdeněk Čepička – one man tour“ (smích). Slíbil, že ani jednu kapelu neošidí na výkonu. Co si slibujeme od turné? Jelikož je to naše celkově druhé a asi i poslední turné, slibujeme si od něj spoustu zábavy… protože o tu tady jde (smích).
Nabízí se samozřejmě i otázka, zda oba covery zazní také na živo? A jak bude vypadat koncertní set - předpokládám, že máte celý playlist dopředu jasný, včetně případných přídavků, protože ve vašem případě ani není možné mít secvičeno třeba dvacet songů a až na místě se domlouvat, který večer zazní a který ne...
Playlist je v našem případě jasně daný. Neexistuje možnost nějaké zásadní improvizace, poněvadž kupříkladu ne všechny koncerty můžeme jet s klávesákem Martym. Tudíž jej občas bude muset zastoupit technika – a ta je omezující. Zazní věci z „La Grande Bouffe“, „Ka Ba Ach“, sedmiplace „Tumulus“ a samozřejmě oba covery… nebo ne? (smích)
Tour jedete pod hlavičkou Metalshopu. Co to vlastně znamená? Jde hlavně o mediální partnerství, nebo něco jiného? Máte třeba garantované bydlení a nějaké honoráře?
Přiznám se, že do toho nevidím, nejsem organizátor… to jsou ADOR DORATH. Ale nezapomeň, že se stále pohybujeme ve velice hlubokém undergroundu, takže…
A jedna bonusová na závěr - proč jste „Re:RETRO´93“ nevydali už loni, kdy od původních edicí i založení FORGOTTEN SILENCE uplynulo rovných dvacet let? To by přece byla pěkná oslava kulatin... (úsměv)
Oslava by to pěkná byla… ale my opravdu netušili, že nějaký sedmipalec s covery vydáme. Natož loni. Opravdu. Věř mi. Nekecám…
RECENZE
http://forgottensilence.cz/
http://bandzone.cz/forgottensilence
https://www.facebook.com/pages/FORGOTTEN-SILENCE/35118265428