Tak naposledy… (?) Podle všech indicií tomu tak možná bylo. Už před vypuknutím akce se mi podobné myšlenky honily hlavou, když jsem zachytil, že budou vyrobena trika s přehledem všech kapel, které v Boudě nebo na jejím zápraží v rámci Magického festivalu zahrály. Navíc se o konci spekulovalo už loni, což dokládají slova v reportu ze 14. ročníku, kterého jsem se žel nemohl zúčastnit.
Jubilejní patnácté pokračování letos „setkání“ jsem si nechtěl nechat utéct, snad jen nepříznivé počasí by mě od výletu do kouzelné lokality odradilo. Ale předpověď byla pozitivní, realita snad ještě lepší, nebe bez mráčku a když mě milý Coornelus vyzvedával, bylo příjemných 26 °C. Mluvím o sobotě, o pátku jsem věděl, že jej nedám. Účastníci prvního dne si výkony účinkujících – Aran Satan, LYSSA, POSTEA – pochvalovali, i když se hrálo v pozměněném pořadí a začalo/skončilo o hodinu později, než se čekalo. Slovy tedy sloužit nemůžu, tak alespoň dole obrazem.
To sobotní dění probíhalo podle plánu. Každá kapela měla na své vystoupení hodinu (včetně příprav) a harmonogram vypadal následovně:
17:00 – DELEO OMNE
18:00 – ENTRAPPED
19:00 – SELFEXILE
20:00 – ASMODEUS
21:00 – MORTIFILIA
22:00 – BRÜNNER TODESMARSCH
DELEO OMNE sice nezačali v 17.00, ale asi o dvacet minut později, nicméně skončili do osmnácté hodiny, takže žádný skluz se nekonal. Hned první parta se vymykala Berryho lpění na neopakování kapel, které v minulosti porušoval jen sporadicky a vesměs v případě, že šlo o skupiny z jeho vydavatelské stáje. DELEO OMNE zahráli už loni, důvod opakování byl myslím prostý, možná byly i dva: přátelství mezi Berrym a členy kapely & aby akci zahájili místní. Zahájení to bylo takové klasické, poznamenané zatím menší účastí fanoušků, kteří v parném odpoledni spíše vysedávali u piva pod stany a snažení tria na pódiu je nechávalo chladnými. Možná to bylo i tím, že letos byl Magický meeting hodně metalový a málo alternativní, takže na noise hardcore nebyli přítomní naladěni. Trio ale odehrálo svůj set s vervou, netypická směs noise rocku, HC a špetky alternativního metalu zněla zajímavě, hlavně kytara občas vykouzlila neobvyklé motivy a ač si samozřejmě nepamatuji názvy skladeb, které jsem slyšel poprvé, poslední dvě mi přišly nejlepší. Trochu slabší to bylo se zpěvy, o které se dělili bubeník s kytaristou a ani jeden nedisponuje zajímavým ani výrazným hlasem.
Na metalovou vlnu přeřadilo českobudějovické trio ENTRAPPED, které už sedmým rokem vzývá „ikonický deathmetalový pedál“ HM-2 a hudbu s ním spojenou. Můžeme říkat chrastivý, špinavý, oldschoolový atd. death metal, můžeme dokola skloňovat ENTOMBED a taky můžeme třepat hlavou na česky otextované skladby ENTRAPPED, které k těm pětatřicet let starým nemají daleko. Mě koncert bavil a myslím, že bavil i kluky na pódiu, protože si hraní hezky užívali. Navíc se mi líbí Růžův vokál, který je v ENTRAPPED jinak položený než v LAHAR. Za mě spokojenost.
SELFEXILE jsem viděl jedinkrát, a to na v roce 2022 na louce u Čermné. A za ty tři roky jsem zapomněl, kdo tvoří sestavu a ptal jsem se pana pořadatele, jestli je v kapele vše při starém. (úsměv) Bylo, nejen po personální, ale i po hudební stránce. Vlastně bych mohl zopakovat svá slova z reportu ze zmíněného roku. SELFEXILE se drží svého kopyta a jedou stoner doom inspirovaný dávnými BLACK SABBATH. A jedou ho na solidní úrovni, navíc z riffové vozby tu a tam vykoukne nějaké zpestření, zrychlení… Zase mi přišel nejlepší závěr setu.
V posledních letech lze koncerty ASMODEUS označit jako sváteční události, protože se konají tak dva za rok. A pokud mohu, tak na nějaký vyrazím, protože ASMODEUS patří mezi mé nejoblíbenější kapely. Celou diskografii považuji za kvalitní, samozřejmě mě něco baví víc a něco méně, ale výrazně převažuje „baví víc“. Bavil mě i koncert, který trval cca 45 minut a během nějž zazněl „výběr z hroznů“, když použiju terminologii oboru, kterým se Miloš vedle hudby taky zabývá. ASMODEUS vsadili na skladby z posledních tří desek, z nichž vybrali samé hitovky, nebo možná to tak vnímám jen já a pár podobně postižených, kteří mají songy zažrané pod kůží. Nejvíc potěšily věci z „Pasti na Davida Kleinera“, ale každý odehraný vál obsahoval nějakou pěknou melodii a chytlavý refrén, které v kombinaci s ostrými slokami tak dobře fungují. Na některé jedince pak zafungovala poslední odehraná vypalovačka-vykopávka, 35 let „mladá“ pecka „Heroes“, na níž se přítomní jali provádět trhavé pohyby. V daném ranku (thrash & heavy & prog metal) u nás není lepší kapely.
MORTIFILIA poté, co sehnala nového bubeníka, působí jako politá živou vodou. Poprvé jsem ji v nové sestavě viděl v dubnu a hned se mi výkon mladíka za bicími líbil, podruhé snad ještě víc. Patrik doslova vyšíval, samozřejmě v těch nejrychlejších pasážích, kterých není v tvorbě kapely málo. Málo není ani sól; nevím, jestli úplně každá, ale abych z toho alibisticky vybruslil, uvedu, že snad každá píseň obsahuje parádní sólo a taky nějakou tu výraznou pasáž. MORTIFILIA vyzněla nejtvrději ze všech kapel, i díky výbornému hustému zvuku; ne, že by předešlé kapely neměly dobrý sound, ale u MORTIFILE mi přišel zabijácký. I tentokrát se pár fanoušků trochu rozhýbalo, když došlo na největší hity „Just Funny Day“ a „Christ Hunt“.
BRÜNNER TODESMARSCH na Boudě asi ještě nehráli, na rozdíl od předchozích dvou part. A ač jsem zaregistroval název a umístění loňské desky „Fragging“ v Břitvě, kapelu jsem na živo asi ještě nepotkal. Takže jsem její zařazení do line-upu přivítal s tím, že tuhle divokou partu konečně uvidím. Jak název kapely napovídá, přijela z Brna, skoro 300 km jedna cesta, aby odehrála… asi sedmnáct minut. Během té doby stihla… asi patnáct věcí. Zhruba minutové crust / HC / rawpunkové vypalovačky, plné zdivočelých bicích a zvláštního Miruusova hlasu, který činí kapelu originální. Kytara s basou taky jely řádnou divočinu, až jsme si říkali, že by nebylo na škodu občas zvolnit, nebo lépe řečeno častěji zvolnit, protože když sem tam tempo polevilo a kytarista přidal nějakou kudrlinku, hned to jízdu provzdušnilo.
Krátce před 23. hodinou bylo po Magické noci a nastal čas loučení s kamarády, které potkáváme třeba jen jednou za rok právě na louce, kolem které pobíhají krávy a koně, děti na ní hrají fotbálek nebo pouští, jako letos, dron, dospělí toho více prokecají než „prokapelují“ a kapely nemohou čekat žádné velké a bouřlivé ovace, i když letos došlo při závěrečném setu i na skokanku z pódia.
Stinnou stránkou byla nevysoká návštěvnost, která rok od roku klesá a možná bude jedním z důvodů, proč se nad pokračováním vznáší velký otazník. Ale kdo ví, možná se za rok u Boudy zase potkáme, nebo se potkáme někde jinde a v jiném módu, nebo… Každopádně v tuto chvíli zůstává jako památka na patnáct ročníků spousta vzpomínek, nějaké fotky a reporty a pak ono triko, na kterém je linoryt, jehož autorem je právě Berry. DIY se vším všudy.
Fotky:
Černobílé Martin Kalný, celá galerie
Barevné Johan a Berry
Videa: Berry
- ARAN SATAN – https://youtu.be/bXviehAalNw
- LYSSA – https://youtu.be/92L5fTTnHK8
- POSTEA – https://youtu.be/6u8pGJsmtbo
- DELEO OMNE – https://youtu.be/L95EwmNW5vU
- ENTRAPPED – https://youtu.be/3k3z9W0UEd0
- SELFEXILE – https://youtu.be/Pn_k-yj_Uy0
- ASMODEUS – https://youtu.be/zEa0gH8jzuA
- MORTIFILIA – https://youtu.be/k9IW3WLuw_g
- BRÜNNER TODESMARSCH – https://youtu.be/xn50-7MPBzg
