Maniaci (mladíci) DESTROY! pod záštitou Coffeegrinder vydali v těchto dnech druhé minialbum v podobě digipacku s lakonickým názvem „Autostop značí smrt“. Nová nahrávka má dvouroční odstup od debutového EP „Pomsta společnosti“. Pozornosti opětovně neunikne kreslený obal, tentokrát z dílny designéra a zpěváka Dane Kurze (KURTIZÁNY Z 25. AVENUE). Na obalu přední strany je vyobrazen úlisný Joe (dle skladby „Joe se do noci toulá“) jedoucí v autě. Dle ksichtu a postavy usuzuji, že z něho nekouká nic dobrého. Celkové vzezření fialového obalu vypadá dobře, a kdyby toto vydání leželo někde na pultě mezi ostatními CD, tak povšimnutí neunikne. Digipack je prostý knížečky, avšak dvoukřídlý panel nepostrádá nic, co by tam mělo být. Takže obsahuje texty pěti skladeb, sestavu kapely a informace kdo, kde a kdy (nahrávalo se u Dana Frimla ve studiu The Barn). Za mě spokojenost, vše potřebné na svém místě.
Než jsem vložil kotouček do přehrávače, tak jsem shledal, že na albu jsou dvě písně, které znám z koncertů. A to titulní „Autostop značí smrt“ a poslední „Půlnoční rituál“, který jsem někde v reportu již vychválil s tím, že jestli budou další písně takové, tak jsem na nové album hodně zvědavý. První tři songy jsou novinky a dvě skladby, „Kázeň musí být“ a „Joe se do nocí toulá“, v podobě videoklipu (popř. lyric videa) byly venku těsně před vydáním alba. Nahrávku bych po prvotním poslechu charakterizoval v podobných nuancích jako předchozí album s tím, že vypadl groove hutný sound, ale základ, dynamika a švih celkového vyznění narostly o více procent díky razantnímu přístupu basy a neméně velmi technické hře bubeníka Ondry. Album se nese v mantinelech melodického kytarového thrash metalu s nějakými klidnějšími pasážemi heavymetalových vod.
A tuto charakteristiku bych přenesl na úvodní skladbu „Kázeň musí být“. Při prvním poslechu na mysl padl ARAKAIN s obdobím alba „Black Jack“, kde by se skladba vyjímala docela v pohodě. Nakonec i Šimonovo frázování mě částečně připomíná Aleše Brichtu. Šimonův hlas je zpěvný, ale zároveň pichlavý. A nejen zde. Klidnější melodie s heavymetalovým tepem má dvojka „Mladej blbej“. Všechny nástroje jsou přehledně identifikovatelné, každá kytara si jede svoji cestou a při každém poslechu jsem si notoval s příjemnou melodií, až se mi do toho vloudil Zakk Wylde, který taky občas nejede kytarové hoblovačky a sem tam maluje jakési sinusoidové rytmy. A i proto bych řekl, že je to aspoň pro mě nejsympatičtější skladba alba. „Joe se do noci toulá“ jede v rychlejším řezajícím tempu. Opět se tu kouzlí s kytarou (stejně jako ve všech skladbách). A opět musím zmínit dobře poslouchatelný Šimonův zpěv, který je doplněn vokálem Jirky Strnada, popř. sborovým křikem. U Šimona mi přijde velmi pěkná práce s hlasem. Líbí se mi nejen křečovitě mrazivý a i takřka jekotný hlas ve skladbě „Autostop značí smrt“, ale i zastřeně skřehotavý ve středním tempu uhánějící písni „Půlnoční rituál“. Poslední dvě skladby jsou za mě s palcem nahoru. Dával jsem tu nějaké přirovnání, tak si neodpustím v dobrém slova smyslu ještě jedno. A to opětovně mistra kytary, kterým je Jeff Hanneman. Možná je to troufalé, ale SLAYER tam slyším, minimálně v úvodu. A co nesmím opomenout, tak po celou dobu si to pěkně výrazně brumlá Jirka Kux na basu. Poslední skladba „Půlnoční rituál“ se nese v pozvolnějším tempu, nicméně na řádně tepajících bicích to nejde znát. Oproti koncertní podobě skladba nabrala na intenzitě a zopakoval bych slova z úvodu, že tento song, byť je o píď odlišnější, charakterizuje DESTROY!. Basa a bicí pěkně burácejí, kytary si smysluplně jedou svoji cestou a přitom dohromady.
Nahrávka „Autostop značí smrt“ má nápad, je svěží, melodie snadno lezou do uší a songy jsou snadno identifikovatelné. A právě toto vše mi našeptává dát vyšší počet bodů, protože si myslím, že do budoucna se k této desce, byť krátké, budu určitě vracet. Kluci od prvního EP udělali obrovský posun. Dobrým tahem bylo rozšířit kapelu o další kytaru, která má svůj plnohodnotný úkol. Nahrávka je po zvukové stránce na velmi vysoké úrovni. Na albu „Autostop značí smrt“ neshledávám nic, co by mě nebavilo. Jak po hudební přehledné stránce, a textové vážné (či nevážné), ale i zábavné mě velmi baví. A je fajn, že v thrashovém žánru je to něco odlišného oproti přibližně stejně starým (mladým) kolegům, jakými jsou třeba ATOMIC WARDEAD či DEADROOTS… V bodování si nechám rezervu (do budoucna je zde potenciál obrovský), avšak oproti předchozí nahrávce dám tři body navíc.
Dvě poznámky závěrem:
Sestava: Album vyšlo v době, kdy Jirka Kux předal tlusté struny Ondřeji Šubotníkovi a na něm teď bude, jak do sestavy koncertně zapadne. Ale nemám obavy.
Závěrečné skladby: Poslední tři skladby mně „evokuji“ jakousi krimitrilogiji na téma Spartakiadni vrah, Smrt stopařek a rituální vraždy vykonané nedaleko Zbiroha z počátku 90. let.
Seznam skladeb:
- Kázeň musí být
- Mladej, blbej
- Joe se do noci toulá
- Autostop značí smrt
- Půlnoční rituál
Čas: 16:31
Sestava:
- Šimon Král - zpěv, kytara
- Jiří Strnad - kytara, zpěv
- Jiří Kux - baskytara
- Ondřej Szeliga - bicí
