SLEGEST – Løyndom

Další one-man projekt z Norska. Člověk by si řekl, že musí zákonitě jít o black metal. Ne tak docela, ačkoliv s ním Ese má své zkušenosti. Tento prostovlasý pán totiž pět let zastával post kytaristy v black’n’rollové smečce VREID, nahrál s nimi podle mě nejpovedenější počiny, včetně mého milovaného „Milorg“ (2009).

Po odchodu od lídrů sogndalského metalu založil Ese svůj vlastní projekt SLEGEST, se kterým zatím do světa vyslal eponymní EP a recenzovaný kotouček „Løyndom“. Čekal jsem, že se SLEGEST ponesou v duchu bývalé Eseho kapely, není to ale úplně pravda. Záchytné body by se našly, leč základ má tento projekt jinde.

V heavy metalu na přelomu let sedmdesátých a osmdesátých. Zkráceně řečeno: zčásti jsou SLEGEST takovou poctou BLACK SABBATH s blackovějším vokálem. Hlavně pomalejší a valivější skladby jako „I Slike Stunder“ nesmírně tuto legendu připomínají. Táhlé riffy, doomová příchuť a zajímavá basová linka, kterou především ve zmiňované skladbě jakoby obsluhoval sám Geezer Butler.

O „sabbath revival“ ale nejde, protože „Løyndom“ v sobě neskrývá jen a pouze skladby na styl „I Slike Stunder“. Pomalejší věci střídají rychlejší, a tak po klidnějším startu v podobě „Ho Som Haustar Aleine“ přichází má nejoblíbenější kompozice „Rooted in Knowledge“. Tahle skladba má tak o tři úrovně větší spád a energii než zbytek alba. Mocná riffáž, která lehce nechá vzpomenout právě na VREID či jiné black’n’rollisty KHOLD nebo SARKE. Nechci nějak snižovat ostatní songy na desce, ale „Rooted in Knowledge“ se Esemu překonat v dalších minutách nepodařilo.

Do TOP 3 by se vešly ještě šestka „Faceless Queen“ a závěrečná „Past Burden Strength“. První jmenovaná znovu spíše black’n’rollově laděná, příjemně odsýpající, basa zase dostala výraznou roli, kytara hraje prim až v případě velmi povedeného sóla. Na celém albu je poznat, že Ese si se sóly dal práci a ve většině případů nezní nijak lacině, spíše příjemně doplňují celkovou kompozici. Občas ponuré, jindy zase „optimisticky“ znějící vyhrávky dotvářejí atmosféru skladby. To je případ právě „Past Burden Strength“, kde je opravdu chytlavá melodie záchytným bodem a jinak poměrně obyčejný song vyzdvihuje na vyšší level.

Jenže jak jsou na „Løyndom“ povedené věci, najdeme zde i skladby nepříliš záživné. Jmenovitě k „Dirt Life Death“ nebo „The Path of No Return“ jsem si ani po mnoha pokusech nenašel cestu. Některé pasáže lehce nakousnou kůži, ale další zní spíše vycpávkově, než že by dopomáhala k nějaké gradaci.

Jedna věc mě těší: Ese nepřizpůsobil hudebnímu stylu zpěv, celým albem nás provází hrubý vokál. Sice se dá říci, že monotónní, ale stokrát raději takový, než-li ušitrhající ječáky. Navíc do těch svižnějších skladeb by se čistý zpěv jednoduše nehodil.

Resultát je takový: SLEGEST ničím novým hudební scénu určitě neobohatí. Přesto zní „Løyndom“ upřímně, jako by Ese chtěl především vzdát hold staroškolským heavy metalovým kapelám. Tomu úměrně dopadla také produkce, „Løyndom“ by do osmdesátek v pohodě zapadlo. Mimochodem, kromě lídra SLEGEST se pod ní podepsali také Bjørnar E. Nilsen (VULTURE INDUSTRIES) či Herbrand Larsen (ENSLAVED).

Mému srdci je určitě bližší takový pokus o old school metal, kdy deska nepostrádá onu špinavost a neurvalost, než když se objeví tucet nových heavy/speed metalových hvězdiček s naprosto vypiplaným soundem a důrazem na co největší pokrytí těla kůží. Debut SLEGEST je spíše průměrným počinem, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že například do auta je to ideální volba. Spíše se trochu obávám, jaký progres může Ese nabrat do budoucna. Tak nějak mám pocit, že druhá deska bude tím samým v bledě modrém, ale nechme se překvapit.