Probírám hromady CD přidělených na recenzi a přemýšlím, kdo dneska dostane přednost? Nakonec zavírám oči a sahám poslepu. Vybírám, otevírám oči a má ruka drží čtyři roky staré album australských deathařů SARSEKIM. Ti na mě ihned vybalí propracovaný technicky zahraný smrtící kov, který je temný jako opuštěná kobka. Na začátek by se slušelo menší představení, o kapele jsem totiž až do dnešního dne neslyšel zhola nic. Pánové se zaobírají odvrácenou stranou života již od roku 1998 a mají za sebou kromě recenzované desky pouze dvě EP. Nechám se ihned poměrně strhnout a spokojeně pokyvuji hlavou. Přesně takhle to mám rád. Temnota, drive, masakr spojený s až black metalových běsněním. K tomu skvělé technické výkony, které ale nejsou povýšeny nad skladby jako takové. Vše je promyšlené a dotažené až do konce. Cítím smrt z každého tónu, z hrábnutí do strun, z úderu bicích. A k tomu jako bonus skvělý, zastřený a velice variabilní hlas.
Zajímavý je i obal, který má na svědomí Chris Decoster. Sice jsem ani po bedlivém prozkoumání nepřišel na to, co má vlastně znázorňovat, ale moje fantazie pracovala na plné obrátky. Každopádně mě zaujal na první pohled. Zvuk od Josh Reynolds studia je jedním slovem vynikající. Všechny nástroje jsou krásně čitelné, nahrané s potřebnou dynamikou a špínou a přesto je všemu dobře „rozumět“. Všechny důležité věci, potřebné k natočení dobré desky, byly splněny a my se můžeme plně soustředit na muziku samotnou. Kdyby podobně přistupovaly všechny kapely, byl bych nejšťastnější fanoušek na světě (smích). Všechny songy jsou zahaleny jakousi rouškou tajemství, kterou mě baví každou další společně strávenou chvilku poodhalovat. SARSEKIM se nebojí ani zvolnit, když je to potřeba. V těchto momentech mi přijdou jako skladatelé nejsilnější. Vyloženě rád se nechávám unést jejich kytarovými plochami až někam do výšin. Kroužíme spolu nad mraky, a když pak přijde výkřik z hlubin temnoty, jsme strženi a vyváleni v bahně zapomnění.
Trošinku zpytuji své svědomí, jak je možné, že jsem o této kapele až dodnes nevěděl nic? Možná za to může nedostatek jakýchkoliv informací na internetu, kde je jen pár zmínek. Nevím, rozhodně jsem ale rád, že jsme se mohli potkat. Abych nezapomněl. Co mě dostává do kolen, jsou sóla, představená vždy v každém songu. Pomalu se opakující motiv mě vždy přenese někam mimo realitu, SARSEKIM mě náhle drží za ruku a dělají si se mnou, co chtějí. Na „Fathom the Spheres“ několikrát umřete, narodíte se a prožijete celý svůj život. Utíkáte po prázdných pláních, na kterých vás vichr nutí k těžkým krokům. Hudba postavená převážně na skvělých kytarách vás donutí zastavit se a přemýšlet nad nesmrtelností. Co tady po nás jednou zůstane? Možná jen pár tónů, kterými rozechvějeme životy těch druhých. Jednou neklidná, drsně upovídaná kytara kvílí do rytmu krvavého pochodu bicích. Pak se zpomalí až k vybrnkávání a vy jen sledujete posunování ruky po hmatníku. Přeje si tady někdo na chvilku ticho? Já rozhodně ne.
Občas člověk zažívá podobné záležitosti. Nebývá to častý jev, ale zde tomu tak jednoznačně je. Tedy alespoň pro mě. Schválně, zkuste to taky, třeba se vám taky povede zase jednou létat. A pokud ne, nic si z toho nedělejte. Pravděpodobně si nejste souzeni. Muzika je přece široký pojem a berte dnešních pár řádků spíše jako takovou opožděnou informaci o kapele a jejich zatím posledním díle. Byla by škoda, aby tahle smečka upadla v zapomnění. Považuji za svoji čestnou „povinnost“ vás, české posluchače s těmito tajemnými Australany seznámit. Jestli je ještě navíc vaší barvou černá a narodili jste se ve znamení toho rohatého pána, mohla by se vám nahrávka určitě líbit. Já jsem navýsost spokojen. Víc takovýchto emocemi nabitých alb. A teď mě prosím omluvte. Odlétám na perutích černého krkavce do hor. Tam, na skalních převisech s pohledem do dálky, se totiž dá muzika SARSEKIM vychutnat nejlépe. Jen to prosím, nikomu neříkejte, mívám rád na dobré desky klid. Jinak by byla porušena vzájemná aura a to by byla velká škoda. Technika spojená s temnotou v death/blackovém šílenství. Krásná deska!
Seznam skladeb:
- The Consummate Destroyer
- Continuing the Torment of Confinement
- Divining the Vital Source
- Fragments of the Unknown
- The Transition
- Sequestration
- Noxious
- The Tangible Being
Čas: 37:31
Sestava:
- Jon Dewar – basa
- Aaron Tuck – kytara
- Darren McLennan – kytara
- David Williams – zpěv
- James Bailey – bicí
http://sarsekim.bandcamp.com/
http://www.myspace.com/sarsekimofficial
