Nejbližší koncerty
DARK GAMBALLE – „Dobrý lhář“

WORMED – Exodromos CD 2013, Willowtip Records

Nekonečno je abstraktní pojem, který označuje kvantitu něčeho, co je tak veliké, že nemá konec. Nedá se spočítat, změřit, a pokud ano, tak je větší než každé konečné číslo (zdroj Wikipedia). Vypečená definice, že ano? Přemýšleli jste někdy o tom, kde končí vesmír? A jestli vůbec končí? Nechci se pouštět do zbytečných vědeckých debat. Přeci jen, nejsem na to dostatečně fundovaný a spousta z vás by mě asi roznesla na kopytech. Ale každopádně jsou to věci, které stojí za zamyšlení. Téhož názoru jsou i brutal techničtí death metalisté WORMED. Ti také rádi ve svých textech polemizují o „mimozemských“ věcech. Jako prostředek si k tomu vzali odlidštěnou muziku s nelidským řevem. Ano, hlas je tím, co mě při prvním poslechu zaujalo pravděpodobně asi nejvíc. Přeci jen je i na tento styl hodně zvířecí. Teprve pak jsem začal pomalu rozkrývat jednotlivé vrstvy kytar zahalené mléčnou mlhovinou a i když nezasvěceným přijde muzika WORMED asi opravdu jako z jiného světa, naše častá společná rande nakonec dala popud k tomu, sepsat zde o těchto madridských šílencích pár řádek.

Líbí se mi, když kapela zvolní, dotkne se hvězd a vy pak máte pocit právě připomínajícího beztížného stavu (nemůžu si pomoct, ale tady mi připomínají WORMED jejich nihilisticky zaměřené australské kolegy ULCERATE). Jinak se hraje hodně technicky. Všichni členové kapely jsou na tom hráčsky samozřejmě velmi dobře (také působili a hrají v takových smečkách, jako jsou AVULSED, HYBRID, HUMAN MINCER a spousty dalších). To ale není věc, která by je nějak zvlášť odlišovala od tisíců jiných, podobně zaměřených, kapel. WORMED navrch přidávají ještě pořádnou porci sice hůře stravitelných, ale přesto výtečných melodií. Nejedná se tak jen o nějaké bezbřehé vrstvení co nejvíce složitýhch postupů, tady má vše jasný cíl, směr. Když je potřeba, tak se klidně i na chvilku hraje volněji, dokonce jsem zaslechl i pár thrashových motivů a vše je „podřízeno“ tomu, aby song ve výsledku zabíjel. Jako celek pak vždy jednotlivé skladby působí velmi kompaktně. Dají se klidně poslouchat vytržené z „kontextu“. Každá obstojí samostatně. Pokaždé jste vystřeleni za pomocí raketového pohonu bicích na oběžnou dráhu, kde se nejdříve zdánlivě jen bezcílně převalujete spolu s drtivými melodiemi kytar, ale pak je vám dáno jasně na srozuměnou, proč jste zde. Tohle není žádný výlet. Jste členy mise vyslané naší planetou. A stejně jako je celý vesmír v podstatě neuchopitelný je i muzika WORMED obtížně vstřebatelná. Když ale vydržíte, budete poctivě naslouchat a máte předpoklady pro podobně zaměřené spolky, mohli byste být nakonec nad míru spokojeni. Chce to jako každá deska čas, trpělivost a schopnost vnímat emoce (tady je to samozřejmě energie z vesmíru).

Zvuk je v nejlepším pořádku (osobně bych si sice dovedl představit „hutnější“ kytary, ale to bude asi jen můj problém). Stojí za ním Carlos Santos a můžeme směle tvrdit, že odvedl dobrou práci. Co mě ale dostalo do kolen, je obal a celková grafika celého cd. Stojí za ním mistr Phlegeton (jinak také J.L. Rey a hlavně zpěvák WORMED, který působí i jako bubeník ve spoustě dalších kapel). Zajímavá je jedna věc. Schválně jsem si někde vyhrabal v té hromadě starých zapadlých cdček i jejich předchozí desku „Planispherium“ z roku 2003. A abych pravdu řekl, nepochopil jsem ji moc ani tenkrát a není mi po chuti ani dnes. Příliš mi připomínala DISGORGE a ostatní, podobně zaměřené kapely, ale hlavně mi přišla až příliš „obyčejná“ (nebudu chodit kolem horké kaše, jednoduše mě nebavila). Letos ale jako by kapelu při některém jejich vesmírném výletu kousl nějaký vetřelec a dodal jim nové schopnosti. Abych ještě nezapomněl. Celou dobu mi vrtají některé texty hlavou. Jsou náročnější, než bývá u podobně zaměřených kapel zvykem (znáte to, jinak je to samá krev, střeva, romantická láska za zvuku porcování těla motorovou pilou apod.). Od posluchače to již chce alespoň základní znalosti fyziky, astronomie apod. Každopádně, donutí vás k zamyšlení a jsou zajímavé.

Seděl jsem takhle jednou ve svém pokoji a myšlenkami se spolu s WORMED vznášel zrovna někde mezi hvězdokupami, když tu mě zasáhla vesmírná energie a já došel k prozření. Vždyť oni jsou WORMED vlastně takoví death metaloví VOIVOD. Nerozumějte mi špatně, hrají samozřejmě úplně něco jiného, ale spíš myslím ten přístup ke skládání apod. Jejich hudba je také odlidštěná. Není se čemu divit. Mimozemské civilizace nás tady mají stejně jen na chov a pokusy (bylo by jinak možné všechno to zbytečné zlo, který každý den vidíme kolem sebe?). Pokud tedy máte chuť na něco nelidského, pocházejícího z jiného než našeho světa, jsou zde letošní WORMED se svým průletem po okrajích mléčné dráhy. „Exodromos“ je náročná, složitá deska, která asi nebude dělat vyloženě dobře úplně každému. Zase to berte na druhou stranu tak, že pokud se necháte těmito zběsilými Španěly vylákat na výlet, budete mít co dělat, abyste se vrátili domů na matičku Zemi. Jejich muzika je totiž nakažlivá a co si budeme nalhávat, třeba tam někde ve hvězdách existuje jiný, možná snad i lepší svět. Nejdříve se k němu ale musíme probojovat. Stejně jako já s „Exodromos“. Vítejte na planetě brutal technických death metalových červů! Hlásím, že letos byla mise splněna na výbornou! Všichni zemřeli.

Seznam skladeb:
  1. Nucleon
  2. The Nonlocality Trilemma
  3. Tautochrone
  4. Solar Neutrinos
  5. Multivectorial Reionization
  6. Spacetime Ekleipsis Vorticity
  7. Darkflow Quadrivium
  8. Stellar Depopulation
  9. Techkinox Wormhole
  10. Xenoverse Discharger


Čas: 33:14

Sestava:

  • J. L. "Phlegeton" Rey - zpěv
  • Miguel "Migueloud" Ángel – kytara
  • J. Oliver - kytara
  • Ricardo Mena "Riky" Soanez – bicí
  • Guillemoth - basa


http://www.wormed.net/
http://www.facebook.com/wormed
http://www.myspace.com/wormed


Zveřejněno: 25. 10. 2013
Přečteno:
3370 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Asphyx | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář