Vždycky jsem obdivoval šikovné řemeslníky. Skláře, který dovede vyfouknout krásnou sklenici, truhláře se soustruhem vytvářejícího krásný nový nábytek i řezníka, který dovede jedním úderem zabít prase. Stejně tak vzhlížím k mistrům ve svém oboru, k DEEDS OF FLESH. Pokud byste se mě zeptali, jaké brutal death metalové kapely patří k mým oblíbeným, byli by určitě někde mezi první desítkou. Nikdy totiž nehráli jen obyčejnou „tuctovou“ muziku, ale snad každé jejich album má něco do sebe. Dokážou dodat do tohoto jinak mnohdy poměrně „nezáživného“ stylu jakousi nadstavbu, kousek něčeho navíc, co mě pokaždé dokáže přišpendlit na zeď. Bývám v těchto vodách spíše labužnickým hostem, který si vybírá pro sebe jen ty nejlepší a nejchutnější kousky než klasickým konzumentem, který bere všechno jen trošku techničtějšího a brutálního. V čem jsou ale DEEDS OF FLESH jiní než ty zástupy ostatních smeček mlátících do toho hlava nehlava? Podle mě jsou to jednak vskutku mistrovské hudební výkony, při kterých ale pořád nezapomínají na to, že skladba by měla mít také nějakou melodii, nějaký nápad. Kde není potřeba, tam se zbytečně netlačí, umí se i zklidnit a přejít do stojatějších vod. Nejedná se tak o žádnou kolikrát „zbytečně“ vyšperkovanou nálož spletitých riffů, u kterých se jen muzikanti předhánějí, kdo je „rychlejší a techničtější“.
Letos se DEEDS OF FLESH povedlo přijít s albem, které se v klidu dá zařadit mezi nejlepší sběratelské kousky na vaši poličku nejoblíbenějších brutálních desek roku 2013. Krásná symbióza obou kytaristů (Erik i Craig) musí dělat dobře snad každému, kdo k tomuto stylu kdy jen trošku přičichl. Nejedná se o žádnou „zbytečnou“ exhibici. Oba pánové, jejichž práce na desce dominuje, se nikde zbytečně „nepředvádějí“, ale skvostně doplňují a vy tak máte jedinečnou možnost si užít špičkové hráčské výkony. Je sice pravda, že chvílemi se ocitáme až někde na vysoké škole brutal death metalové a to se pak nejedná o syrovou flákotu jako spíše o doktorandskou práci. To mi vůbec nebrání v tom si vše náležitě vychutnat, alespoň je nad čím přemýšlet a co „zkoumat“. Mike za bicí soupravou je také jedním z těch muzikantů, kvůli kterým stojí za to si desku koupit. Nad některými přechody a nápady zůstávám nevěřícně kroutit hlavou. Učiněný dynamit přátelé! Jediný, kdo mi přijde lehce upozaděný a méně „výrazný“ (jestli si v tomto kontextu smím takové slovo vůbec dovolit), je basák Ivan. Ne že by hrál nějak špatně, ale mám takový pocit, že ostatní ho svými výkony smetou.
Samostatnou kapitolou jsou zpěvy. Ty jsou zpracovány velice příjemně. Neruší, zaujmou. Není to sice takový „kanál“ jako u podobných kapel stejného ražení, ale zase poslouchají se velmi „příjemně“. Zajímavý posun učinili DEEDS OF FLESH v textech. Pokud se v nich dříve hromadily mrtvoly do úhledných pyramid, dnes se zahleděli do hlubin nejtemnějšího vesmíru (mimochodem, zkuste si je schválně přečíst, mají určitě něco do sebe). Vše to podporují jemně vložené ruchy, jakoby vytržené z nějakého sci-fi filmu. Stejně jako u jiných kapel se i zde prostřídala spousta muzikantů. Z původních členů zůstal jen Erik (tentokrát se obklopil kolegy ze spřízněných ARKAIK) . Nevím, jestli má v kapele největší rozhodovací právo, ale z nahrávky je cítit, že to někdo „celé řídil“. Vše tak drží krásně pohromadě, není to rozplizlé a má to jasný koncept. Každopádně současná sestava mi přijde velmi silná. Doufejme, že nějaký ten rok vydrží. Nedá mi to a musím do nebe (tady to je vlastně doslova) vychválit cover alba (Raymond Swanland). Přiznám se, že jsem na něj zíral pěkně dlouhou dobu. Opravdu nádherná práce. Zvuk je také pěkně zabijácký, i když osobně bych snesl trošinku výraznější basu.
DEEDS OF FLESH si k letošnímu dvacetiletému výročí nadělili parádní a zajímavou desku, která již dnes, kdy je nějakou dobu na trhu, sbírá jen samá pozitivní hodnocení. Není se čemu divit. Skvělé řemeslo je třeba dobře ocenit. „Portals to Canaan“ je pro mě takovým záchytným bodem, ke kterému se můžu vždycky uchýlit, když budu mít plné zuby okolní „bezduché“ muziky. Je to skoro až k dokonalosti vybroušený drahokam, který zde zapomněly mimozemské civilizace. K absolutní dokonalosti podle mě chybí jen krůček. Podle těchto brutal death metalových osnov by se mohly klidně mladé kapely učit hrát. Nenašel jsem nic, co by mi chybělo. Krásná řemeslná práce, u které víte, že není dělaná jen na zakázku pro velkoobchod, ale spíše pro pár jedinců, kteří dokážou ocenit výrobek, který je nejen dobře udělaný ale má zároveň i „duši“. Nezbývá mi tedy nic jiného než (stejně jako mí mnozí „kolegové“ v Čechách i v zahraničí) jen chválit a doporučovat. Jeden z letošních brutal death metalových klenotů!
Seznam skladeb:
- Amidst The Ruins
- Entranced In Decades Of Psychedelic Sleep
- Rise Of The Virvum Juggernaut
- Celestial Serpents
- Caelum Hirundines Terra/The Sky Swallows The Earth
- Xeno-Virus
- Hollow Human Husks
- Portals To Canaan
- Orphans Of Sickness (Gorguts cover)
Čas: 42:23
Sestava:
- Erik Lindmark – kytara, zpěv
- Craig Peters – kytara, zpěv
- Mike Hamilton – bicí
- Ivan Munguia – basa
http://deedsoffleshmetal.com/
http://www.myspace.com/deedsflesh
http://www.last.fm/music/Deeds+of+Flesh
http://uniqueleader.com/
