PROFANE PRAYER – Eye of Sin

První deskou, kterou jsem si pro recenzi vybral z hromádky od řeckého labelu Orkestral Promenade Productions a kolegy Asphyxe, je debutová fošna smečky PROFANE PRAYER s názvem „Eye of Sin“. Kapela pochází z hlavního řeckého města Atény a vznikla roku 2005, od té doby stihla vydat demo „Bloodred Fullmoon“ (2006) a také dvě studiové fošny, zmiňovanou „Eye of Sin“ (2011), na kterou v letošním dubnu navázala albem „Tales of Vagrancy and Blasphemy“ (2013).

Pokud Vám jméno PROFANE PRAYER nic neříká, stejně jako mně před obdržením alba, možná vám něco řekne název HORDES OF DECAY. To je black/thrash metalová sebranka, která loni vydala album „The Kings Will Be Ready“ a ve které v součanosti působí tři čtvrtiny PROFANE PRAYER - jmenovitě bubeník (a dříve také kytarista, u HORDES OF DECAY obsluhuje právě strunný nástroj) THC, vokalista The Saint a basák Stick Mind. „Eye of Sin“ však ještě na basu nahrál JNK a na bicí M.

PROFANE PRAYER jsou ve známé metalové encyklopedii popsáni jako black metal, to ale není příliš přesné. Jejich hudba (alespoň na debutovce, novou placku jsem zatím neslyšel) se dá lépe popsat jako black punk, případně black’n’roll. Při poslechu některých skladeb pociťuji závan novějších desek DARKTHRONE, u některých mi zase na mysl vcházejí jejich krajané CARPATHIAN FOREST. Punková živočišnost je opravdu poznávacím znakem „Eye of Sin“. Některé skladby jsou také velmi ovlivněny thrashovou školou.

Mimochodem, Vrangsinn, basák, klávesista, kytarista a vokalista Karpatského lesa, se také podílel na distribuci „Eye of Sin“ a dalších alb PROFANE PRAYER pomocí své nekomerční bezprofitové organizace Misantrof ANTIRecords, která slouží k bezplatnému rozšiřování některých děl. Zájemci mohou případně přispět na podporu kapel, které se rozhodly u Misantrof ANTIRecords zviditelnit své album.

„Eye of Sin“ může být rozděleno na jednotlivé celky. Majoritní celek jistě tvoří právě zmiňované black/thrash/punkové vypalovačky, které jsou stavěné na stejném mustru, PROFANE PRAYER se toho do nás často i v méně než tříminutových kompozicích snaží natěsnat zběsile co nejvíce. Mluvím o skladbách jako The Widow, Eye of Sin nebo Apocalyptic. Dalším celkem jsou o něco rozvláčnější, pomalejší skladby právě občas evokující novější DARKTHRONE, jmenovitě například Pain is Taking Shape (jejíž prostřední pasáž s vybrnkávanými struny a následným klasickým blackovým riffem patří k tomu nejlepšímu na desce) nebo Sorrow. Sedmička Under the Black Sun se zase může pochlubit asi nejblackmetalovějšími riffy a feelingem. Překvapením na závěr je song Redemption, a to nejen tím, že má na PROFANE PRAYER nezvykle dlouhou stopáž šest a půl minuty. Skladba je dosti sabbathovsky laděná, některé pasáže jsou velmi chytlavé, sólem se na ní podílel George Bokos, který je podepsán pod produkcí a mixem „Eye of Sin“.

Už jsem nakousl produkci. Charakteristickým znakem desky je jistě velmi výrazná basa, řekl bych až příliš. Například v úvodní Prologue mi navíc přijde trochu mimo rytmus. Nelíbí se mi ale hlavně zvuk bicích, speciálně virbl zní dost zle. Ale kdoví, jaký posun udělali chlapi za dva roky, možná už se „Tales of Vagrancy and Blasphemy“ pyšní mnohem lepším soundem. Debut zní v tomto ohledu trochu amatérsky.

Debutová fošna PROFANE PRAYER se tedy u mě zařadila na naprostý průměr. Kromě ne úplně nejlepšího zvuku ji také sráží faktor, že většina skladeb má tak dva až tři ústřední motivy, kolem kterých se točí a žádné zvraty a překvapení (možná až na zmiňovanou Redemption) se nekonají. Stopáž desky je něco málo přes 32 minut, což je pozitivním faktem, protože pokud by podobná fošna měla například padesátiminutovou délku, tak už by se jistě dostavil pocit nudy, takhle je to ještě v normě. Deska plynule projede ušima, nejedná se o špatnou záležitost, ale žádné velké množství skvělých nápadů, které byste si ihned zapamatovali a držely by se vám v hlavě jakou dobu, zde není.