Zdá se, že dvojici Dagon a Incubus, tvořící black metalové těleso INQUISITION, se v České republice velice zalíbilo. Za poslední dva roky se k nám v neděli vydali již počtvrté a poté, co jsem vynechal štědrovečerní koncert v Mladé Boleslavi, jsem měl jasno, že i po náročném víkendu na Hell Fast Attacku nemůžu tento koncert v pražském Exit-usu vynechat. INQUISITION prostě musím vidět potřetí! Rituál v klubu Matrix v Praze v roce 2011 byl naprosto nezapomenutelný a našlapaná třetí scéna Brutal Assaultu v roce loňském taktéž.
Začátek akce byl plánován na sedmou hodinu, přibližně hodinu před tím se organizátor dozvídá, že američtí VON nezahrají z důvodu nemoci zpěváka. Mně osobně tato zpráva nijak zvláště nezasáhla, do Prahy jsem jel kvůli jediné kapele, ale toto jednání se dá považovat za přinejmenším zajímavé.
Krátce po osmé tedy rozjíždí svůj set jediná předkapela – domácí smečka NAURRAKAR. Čtveřice s automatickým bubeníkem loni vydala příjemné EP „Zákon chaosu“, v současnosti pracuje na jeho nástupci, ze kterého zazněla skladba Ke zdi s poněkud speciálním věnováním. Black metal made by NAURRAKAR je charakteristický technickou propracovaností, zajímavými stopkami a následnými kytarovými rozjezdy. Automat ovšem kapele dost ubírá, alespoň, co se týče živých vystoupení. Nebyl ani příliš slyšitelný a občas se zdálo, že ani NAURRAKAR jej na pódiu neslyší zřetelně. Jinak se jednalo o příjemné vystoupení, jen by to chtělo o něco otevřeněji přijmout kritiku a ne hned posílat dotyčné ke zdi (úsměv).
A vzhledem k zmiňovanému odpadnutí VON nic nebránilo zvukové přípravě hlavní hvězdy večera. Při zvučení jsem měl trochu z výsledku obavy, dlouhou dobu se nedařilo nazvučit kopák a kytara zase zněla ohromně hlasitě. INQUISITION přišli, dozvučili si již ve warpaintech vše sami a obavy byly naprosto pryč. Zase to bude naprosto geniální, tím jsem si byl jist. A také bylo. Žabí vokál Dagona rozřezával dusný vzduch v klubu a charakteristické riffy znovu naprosto zabíjely. Po příchodu do klubu kolem šesté hodiny jsme od vchodu zaslechli několik kytarových tónů a okamžitě bylo jasné, kdo právě zkouší – tak charakteristická je Dagonova kytarová ekvilibristika. Ten zvuk je nezaměnitelný. Incubus to samozřejmě sypal jedna báseň a když přišla titulní skladba předposlední desky „Nefarious Dismal Orations“, už jsem se neudržel a začal pařit jako o život. V sále sice bylo neúnosné vedro, pot tekl proudem, ale nešlo jinak. Hudba INQUISITION mě dostává do naprostého transu a nedokážu v tu chvíli vnímat nic jiného (kromě jedné osoby, která přijela do Exit-usu asi pozorovat úplně vpředu všechny okolo… zda dotyčný věděl, že vlastně někdo také na podiu hraje, těžko říci…). V setlistu dua původem z Kolumbie nemohly chybět skladby jako epická Desolate Funeral Chant, nakládačka Cosmic Invocation Rites nebo Ancient Monumental War Hymn. I kdybych jel na INQUISITION desetkrát, tyto pecky chci slyšet znovu a znovu. Dvojice se rozloučila otvírákem zatím poslední desky „Ominous Doctrines of the Perpetual Mystical Macrocosm“ Astral Path to Supreme Majesties a beze slova se rozloučila. Není to však znamením jakékoliv arogance, naopak Dagon několikrát v průběhu koncertu publiku děkoval za přízeň.
Potřetí jsem odcházel z koncertu Inkvizice naprosto vyřízený, nadšený a rozhodnutý, že příště pojedu znovu. Dojem byl ještě umocněný krátkým osobním setkáním a fotografií s oběma členy, za které zdvořile děkuji Oskarovi. Je to pro mne totiž tak trochu splněný sen. Tím spíš, že se jedná o naprosto skromné chlapy. Doufám, že nás INQUISITION přijedou zničit znovu, zatím se jim to povedlo pokaždé. A nové desky se již také nemohu dočkat.
Fotky: Oskar999, děkujeme
Celý report na Photomusic
Začátek akce byl plánován na sedmou hodinu, přibližně hodinu před tím se organizátor dozvídá, že američtí VON nezahrají z důvodu nemoci zpěváka. Mně osobně tato zpráva nijak zvláště nezasáhla, do Prahy jsem jel kvůli jediné kapele, ale toto jednání se dá považovat za přinejmenším zajímavé.
Krátce po osmé tedy rozjíždí svůj set jediná předkapela – domácí smečka NAURRAKAR. Čtveřice s automatickým bubeníkem loni vydala příjemné EP „Zákon chaosu“, v současnosti pracuje na jeho nástupci, ze kterého zazněla skladba Ke zdi s poněkud speciálním věnováním. Black metal made by NAURRAKAR je charakteristický technickou propracovaností, zajímavými stopkami a následnými kytarovými rozjezdy. Automat ovšem kapele dost ubírá, alespoň, co se týče živých vystoupení. Nebyl ani příliš slyšitelný a občas se zdálo, že ani NAURRAKAR jej na pódiu neslyší zřetelně. Jinak se jednalo o příjemné vystoupení, jen by to chtělo o něco otevřeněji přijmout kritiku a ne hned posílat dotyčné ke zdi (úsměv).
A vzhledem k zmiňovanému odpadnutí VON nic nebránilo zvukové přípravě hlavní hvězdy večera. Při zvučení jsem měl trochu z výsledku obavy, dlouhou dobu se nedařilo nazvučit kopák a kytara zase zněla ohromně hlasitě. INQUISITION přišli, dozvučili si již ve warpaintech vše sami a obavy byly naprosto pryč. Zase to bude naprosto geniální, tím jsem si byl jist. A také bylo. Žabí vokál Dagona rozřezával dusný vzduch v klubu a charakteristické riffy znovu naprosto zabíjely. Po příchodu do klubu kolem šesté hodiny jsme od vchodu zaslechli několik kytarových tónů a okamžitě bylo jasné, kdo právě zkouší – tak charakteristická je Dagonova kytarová ekvilibristika. Ten zvuk je nezaměnitelný. Incubus to samozřejmě sypal jedna báseň a když přišla titulní skladba předposlední desky „Nefarious Dismal Orations“, už jsem se neudržel a začal pařit jako o život. V sále sice bylo neúnosné vedro, pot tekl proudem, ale nešlo jinak. Hudba INQUISITION mě dostává do naprostého transu a nedokážu v tu chvíli vnímat nic jiného (kromě jedné osoby, která přijela do Exit-usu asi pozorovat úplně vpředu všechny okolo… zda dotyčný věděl, že vlastně někdo také na podiu hraje, těžko říci…). V setlistu dua původem z Kolumbie nemohly chybět skladby jako epická Desolate Funeral Chant, nakládačka Cosmic Invocation Rites nebo Ancient Monumental War Hymn. I kdybych jel na INQUISITION desetkrát, tyto pecky chci slyšet znovu a znovu. Dvojice se rozloučila otvírákem zatím poslední desky „Ominous Doctrines of the Perpetual Mystical Macrocosm“ Astral Path to Supreme Majesties a beze slova se rozloučila. Není to však znamením jakékoliv arogance, naopak Dagon několikrát v průběhu koncertu publiku děkoval za přízeň.
Potřetí jsem odcházel z koncertu Inkvizice naprosto vyřízený, nadšený a rozhodnutý, že příště pojedu znovu. Dojem byl ještě umocněný krátkým osobním setkáním a fotografií s oběma členy, za které zdvořile děkuji Oskarovi. Je to pro mne totiž tak trochu splněný sen. Tím spíš, že se jedná o naprosto skromné chlapy. Doufám, že nás INQUISITION přijedou zničit znovu, zatím se jim to povedlo pokaždé. A nové desky se již také nemohu dočkat.
Fotky: Oskar999, děkujeme
Celý report na Photomusic
