Poslední večeře Páně se poněkud zvrtla. Alespoň podle obalu posledních VERMINOUS. Tolik krve jste snad ještě na tomto slavném obrazu neviděli (zajímavé pojetí, vskutku). A co si budeme povídat, je to téma které i dnes dovede poměrně šokovat. Obal určitě nezapadne. A nezapadne ani muzika těchto divokých Švédů. Ti mají, jak už to u nich v zemi bývá zvykem, death metal v krvi a tak se můžeme letos kochat jejich dalším počinem. Je již druhým dlouhohrajícím v řadě a stejně jako předchozí zásek Impious Sacrilege (2003) je krásnou ukázkou toho, že kapela nastoupila opět do plně rozjetého vlaku. VERMINOUS vznikli v roce 2003, vydali výše zmíněné album a pak až do roku 2010 přerušili svoji činnost (respektive nic nevydali). Nevím, co kapela dělala v době své nečinnosti, ale mohu vám svatosvatě (ale fuj) přísahat, že „The Unholy Communion“ je přesně tím špinavým albem plným deathu, crustu, někdy snad i blacku, které musí každému fanouškovi švédské školy devadesátých let udělat radost.
Útočí se tady bleskově rovnou na první signální soustavu. Veškeré vaše smysly vám při poslechu dají na vědomí, že v každém z nás je ukryto zvíře, které potřebuje občas slyšet nějaký ten nářez. Zastřený hlas, někdy až punkové riffy, bicí pumpující v rychlém tempu. Do toho protikřesťanské a absolutně nihilistické texty. Co bychom chtěli víc? Možná snad jen… Neuškodilo by více pestrosti. Zpočátku jsem měl chvílemi pocit, že se mi jednotlivé motivy slévají v jeden celek. Což asi nevadí někde na koncertě, ale při poslechu doma z cd přehrávače jsem občas nabýval dojmu, že jsou si některé riffy až příliš podobné, možná dokonce stejné. Zajímavé je, že mi to nakonec vůbec nevadilo a postupně jsem se těmi mohutnými zvukovými stěnami propracoval k tomu, že dovedu jednotlivé songy alespoň odlišit. Nevím proč, ale někdy si při přehrávání vzpomenu na americké DECEASED. Možná je to „podobnými“ postupy nebo zvukem, nevím. Každopádně desku není radno odkládat hned při prvním setkání. Doporučuji chvíli počkat, nechat náležitě uzrát a pak až vynášet verdikt. Pokud tedy nejste příznivci rychlo stahování v mp3, zkuste spíše originál cd. Ten rozdíl v kvalitě (nejen zvuku) oproti cd je opravdu diametrální.
Obal cd je krásně vyvedený a „vinyláři“ si můžou pořídit nahrávku i na gramodesce (obsahuje navíc bonus v podobě coveru od Sabbath – Devil Worship). Bylo vylisováno jen pět set kusů, tak by si měli pospíšit. Zvuk je také v pořádku, i když menší výhrady bych měl. Chápu, že kapela chtěla znít co nejvíc špinavě a „undergroundově.“ Jen bych příště ocenil o trošku lepší „čitelnost“ některých nástrojů. Kupříkladu u basy mi přijde, že není příliš slyšet. Zpěv bych také možná posadil tak, aby byl více „srozumitelný.“ Přeci jen doba se změnila a dnes je člověk zmlsaný. Berte to ale s rezervou. Někomu to možná zase bude naopak vyhovovat. Pokud bych měl kapelu (pro lepší představu) pro nějakého death metalového nováčka přirovnat, asi by mě jako první napadli USURPRESS, TORMENTED nebo BOMB OF HADES apod. VERMINOUS mi přijdou ale o nějaký řád více „punkovější.“ Vyvstává tak na povrch větší chaos, ve kterém bývá (alespoň pro mě) větší problém se vyznat. Mám tak z cd poměrně rozporuplné pocity. Jednou bývám nadšen a dostávám chuť na nějakou pořádnou pařbu a někdy kolem mě muzika VERMINOUS prolétá bez jakýchkoliv emocí.
Beru si VERMINOUS do rukou jen občas a na tuhle porci švédského death metalu mívám chuť jen někdy. Album nějak ne a ne uzrát v nahrávku, kterou bych „bezmezně“ obdivoval. Mám spíše rozporuplné pocity. A tak se řídím spíše momentální náladou. Když chci, jdu do toho, když ne, nechávám desku ležet jak mršinu v zadních řadách muziky připravené na přehrávání. Chvílemi jsem docela zmaten a nevím, kam „The Unholy Communion“ zařadit. Každopádně ve mně, jako každá správná a neotřelá muzika vzbuzuje emoce. A to je dobře. Nejhorší totiž bývá, když se vkrade nuda. Ta tady rozhodně nehrozí. Album je plné krve, násilí, špíny, nespoutanosti a je krásně slyšet, že kapela u nahrávání určitě hodně přemýšlela a snažila se vše doladit k dokonalosti. Ne vždy se to sice povedlo, ale rozhodně se jedná o desku, která by neměla uniknout pozornosti každého deathového fanouška. Zkuste a uslyšíte sami. Třeba mezi vámi a VERMINOUS dojde k chemické reakci a jejich dílu propadnete. Já si raději budu držet zatím ještě menší odstup a budu vše z povzdálí bedlivě sledovat. Jen doufám, že se dalšího cd nedočkáme zase až za deset let. Velmi příjemná deska.
Seznam skladeb:
- Intro
- Keepers of Chaos
- I.N.R.I (Iesus Nazarenus Rex Insecta)
- Hordes Ov Vermin
- In the Name
- Glorious Sacrilege
- Verminous Fluids – Part II
- Old is the Shadow of Death
- Immersed In Semen
- The Gospel of Verminous
Čas: 32:27
Sestava:
- Linus Bjorklund – kytara, zpěv
- Pelle Melander – kytara
- Andreas „Agge“ Johansson – bicí
- Simon Frodeberg – basa
http://www.facebook.com/hordesofvermin
http://www.verminous.com/
http://www.reverbnation.com/verminous
http://www.xtreemmusic.com/
