Za starého rezavého potrubí se ozývají chorály dávno zapomenutých ozvěn. Krysy piští a tančí do rytmu protékající stoky. V té spleti německého podzemí je lehké se ztratit. Má mnoho temných zákoutí, tajemných chodeb. Stále znovu a znovu pozvedávají další nové kapely prapor odporu proti světu nahoře. GRAVEYARD GHOUL jsou jedněmi z nich. Povstali z popela starých deathových kapel, oprášili postupy dávných předků a očesali svoji muziku až na kost. Z jejich hnilobných útrob tak můžeme slyšet valivý death metal, který se v některých pasážích blíží až k otcům Motorhead. V pomalejších pasážích uslyšíme zase náznaky Black Sabbath. Deska se tak stává vhodnou spíše pro starší otrlé posluchače, kteří na nějakou tu nečistotu nehledí. Díky té špinavosti je hudba této německé smečky o hodně živější a nebojím se říci i svým způsobem uhrančivá.
GRAVEYARD GHOUL byli založeni teprve v roce 2011 s úmyslem prozkoumat smrtící kov z té temnější stránky. Jedná se o nejhlubší underground. Ne každému bude vyhovovat záměrně „nedokonalá“ produkce. Ne každý bude také ochoten čekat dlouhou dobu na originální cd (minulý rok vyšla deska Tomb of the Mouldered Corpses pouze na kazetě a cd v pár kopiích má být na trhu letos). Cdčko tak ocení spíše sběratelé podivností a zvláštností. Nedělám si iluze o tom, že by kapela chtěla s takovýmto materiálem vůbec někam prorazit. Ono to ani nejde, to by se zpronevěřili své „věci“. Pohybujeme se ve společnosti mladých kapel, které odmítly hrát „moderně“ a záměrně se snaží vytvořit atmosféru let minulých a pokouší se k hudbě přistupovat se starou řemeslnou poctivostí.
Sílu GRAVEYARD GHOUL slyším v pomalejších částech písní. Právě ty melodie, které vzdáleně připomínají Autopsy, mě dovedou zcela rozsekat. Některé rychlejší sypačky mě ale až příliš zahlcují přívalem pro mě nesrozumitelných riffů. To musí asi fungovat dobře naživo, ale při poslechu doma v přehrávači vše úplně nevyzní. Možná je to způsobeno horším zvukem celého cd. Nevím, ale to je tak jediná výtka, co bych k tomuto odkazu death metalových předků namítnul. Všechny riffy jsou záměrně jednoduché, někdy až primitivní. O to více si ale milovníci old schoolu mohou tuhle hnilobnou muziku vychutnat. Když pak zazní riffy jako vystřižené ze starých Sodom, Nihilist nebo i Darkthrone, nemůžu si opět pomoct a jsem zcela ztracen ve spleti podzemního death metalu.
Pokud hledáte průvodce po starých opuštěných stokách, mohu GRAVEYARD GHOUL jen doporučit. Můžete se nechat zdeptat jejich zcela nihilistickým přístupem. Ocitnete se několik metrů pod zemí, kde bývá světlo označováno za zázrak. Poznáte svět s jeho odvrácenou tváří. Není to území, které by vyhovovalo každému. Spousta posluchačů jen znechuceně odvrátí obličej s nějakou peprnou hláškou. Já osobně se nechám rád přenést do dávné doby. A nemyslete, ona ta muzika sice zdánlivě vypadá primitivně, ale když se do ní dostanete, budete až překvapeni, jak je veškerá ta práce s temnými náladami propracovaná. Doporučuji všem nihilistům, vyznavačům starého doom metalu a všem ostatním, kteří si libují v odpadní muzice. Death metal toho nejhrubšího zrna notně říznutý doomovou atmosférou. Na první ligu to ještě není, ale našlápnuto mají GRAVEYARD GHOUL skvěle.
Seznam skladeb:
- Voices from Beyond (intro)
- Poetry of Death
- Tomb of the Mouldered Corpses
- Savage Note of Disease
- Splattered Disease
- Absoulte Dead
- Rotten Death
- Violent Beast
- Black Lagoon
- Walking Dead (instrumental)
Čas: 29:34
Sestava:
- Tyrantor – bicí
- Disgracer – zpěv, kytara
- Hooded Tomcrusher – basa
http://www.facebook.com/GraveyardGhoul
http://www.finalgaterecords.com/
