HEAD OF THE DEMON – Head of the Demon

Základy metalu byly položeny již dávno. Bylo to v dobách, kdy ještě naši otcové a matky nosívali kalhoty do zvonu a BLACK SABBATH vládli celému rockovému světu. Bývaly to časy doznívajícího hnutí hippies. Rozesmáté děti květin začaly děsit temné riffy Tonyho Iommiho. HEAD OF THE DEMON  také rádi vzpomínají a i když zmiňované období pamatují stejně jako já asi jen z vinylů svých rodičů a z vyprávění, pokusili se o takový menší hudební návrat. Riffy se tak pomalu plouží, jsou jednoduché, ale o to víc úderné. Velký důraz je kladen na atmosféru a vše se táhne jako lepidlo mezi prsty. Dnes bychom je zařadili spíše někam k doom metalu, ale to není tak úplně pravda. Občas totiž vyleze na povrch i o trošku rychlejší motiv.

Pro někoho tak bude „Head of the Demon“ „příliš utahaný“ a možná i monotónní. Samozřejmě, je to jen věc vkusu každého posluchače. Já osobně bývám ztracen ve chvílích, kdy nás kapela deptá šepotem jak vystřiženým z béčkového hororu a pak náhle Konstantin hrábne do strun a z hlubin podsvětí vyletí na světlo boží hutný, jednoduchý a pomalu se valící riff. Celá deska je na kytaře více méně postavená a stejně jako jejich vzor BLACK SABBATH hrají  HEAD OF THE DEMON  spíše na temnější strunu. Nevím jestli dnes, kdy se poslouchá muzika stylem, stáhnout, dát tomu jednu šanci a smazat, vůbec budou schopni HEAD OF THE DEMON zaujmout širší posluchačskou základnu. Tipnul bych si, že asi spíše ne. Určitě jim bude více slušet vinyl (také na něm deska primárně vyšla, cd je jen jako doplněk). Nějak mi k nim sedne více než digitální download.

Je dobré se jednou za čas vrátit k základům a uvědomit si, kdy, jak a z čeho metalová muzika vlastně vzešla. Je sice pravda, že mě „Head of the Demon“ vždy po čase spíše navnadili  pustit si zásadní desky té doby, ale i tak se jedná o velmi pečlivě odvedený odkaz sedmdesátých a osmdesátých let. Zajímavé je, že mě několikrát při přehrávání napadlo, že kapela musela někdy poslouchat i naše české ROOT. Chvíli jsem si myslel, že jsem se asi zbláznil. O to větším překvapením bylo, když jsem odkaz na brněnské rouhače četl i v jedné americké recenzi. Tak na tom asi opravdu něco bude (smích). Saibothův zpěv mi zase v některých momentech připomíná Thomase Gabriela Fischera z CELTIC FROST (TRYPTIKON atd.). Těch vlivů je samozřejmě o hodně víc, ale to si každý určitě přeberete sami v klidu domova. Možností k poslechu před koupí je dneska nepřeberné množství.

Je asi nad slunce jasné, že „Head of the Demon“ osloví asi spíše starší ročníky metalových fanoušků. Pro mladé a začínající by mohla být deska spíše takovým velice zdařilým vodítkem k tomu, aby si případně doplnili hudební vzdělání. Dnes už je pro mě tato nahrávka spíše takovým odkazem ke starým dobám. Nebudu se k ní asi příliš často vracet. I když, pokud máte rockově založené rodiče, mohli byste si udělat krásný společný večer s obracením vinylů a vyprávěním starých příběhů. Sice vám občas asi váš otec řekne, že to už někde slyšel (a vy možná také), ale zase na druhou stranu „Head of the Demon“ je provedeno s takovým citem a zápalem pro věc, že jim ledacos odpustíte. Vzpomínky se budou potulovat všude kolem vás a možná se stejně jako já na chvilku přistihnete, že si spokojeně pobrukujete. Velmi příjemná deska, která vyvolává obrazy z dávných dob. 

Seznam skladeb:

1. By Titan Hand
2. They Lie in Wait – Riding the Waste
3. Phantasmagoria
4. The Man from Foreign Land
5. The Key
6. Fifth  House of the Mausoleum
7. Wrath from the Uknown

Čas: 43:13

Sestava:

• Thomas Aberg – perkuse
• Konstantin Papavassiliou – strunné nástroje
• Saibot – zpěv

http://www.myspace.com/563809280
http://www.theajnaoffensive.com/