Špetka toho grindu určitě nikdy neuškodí. A pokud je ještě prokládán špinavým death metalem, je to zárukou toho, aby moje mysl zpozorněla. Tentokrát se ke mně dostalo nové album irské kapely THE OBSCENE MACHINE. Jedná se o první album a jestli jste měli až dodnes Irsko zakódováno jen jako zemi plnou drsných chlapů, skvělé whiskey a krásných zrzavých žen, měli byste trošku poupravit svůj názor. Jako příznivce jakéhokoliv hudebního „bordelu“ musím říci, že se tito šílení Irové zhostili nelehkého úkolu skloubit death metal s grindem s velkým nasazením, ale bohužel i nešvary provázející většinu prvotin začínajících kapel. Nápady jim sice nechybí, nadšení je také velké, jen ten zpěv (a pár dalších věcí) mě dráždí. Jsem sice příznivce hlubokých murmurů, ale musí být alespoň trošku variabilní. Zpěvák s rádobyvtipným nickem Operative 1 asi zvládá jen jednu polohu a tak mu musí svým „kvičením“ vypomáhat kytarista s neméně „legračním“ jménem Operative 2 a dokonce i Operative 3, který hraje na basu.
Přesto všechno je zpěv nudný až běda. Další věcí, která mě poněkud vyvádí z míry, je celkový zvuk alba. Bicí jsou utopené, kytary nejsou pořádně slyšet a o base nemáte chvílemi ani potuchy. Album „The Obscenity Within“ sice obsahuje devět songů, které jsou nahuštěny do necelých sedmnácti minut, ale ty se mi slévají v jeden homogenní celek. Nenašel jsem bohužel nic, co by pro mě kapelu vytáhlo z obyčejného průměru. Sice jsem vyloženě netrpěl jako pán z obalu vkusně pověšený za háky, ale chvílemi mě to přeci jen trošku bolelo. THE OBSCENE MACHINE si jako vzor berou mé oblíbence EXHUMED. Jenže od nich kopírují právě ty pasáže, které u jejich slavnějších a nápaditějších kolegů příliš nemusím. Úsměv na tváři mi vyvolala i fotka kapely, kde jsou všichni „bezejmenní“ členové vyfoceni v maskách, které asi mají trošku nahánět strach. Mě spíše připomínají Dark Vadera ze Stark Treku (smích).
Sypačky se průběžně střídají s valivými pasážemi a tak může být nejeden méně náročný posluchač deathu a grindu vcelku spokojen. Možná by se kapela dobře vyjímala na rozjezd nějakého menšího festivalu někde v irském podzemí. Třeba by naladila pár fanoušků k menší pařící akci. Spíše si ale myslím, že jejich muzika nefunguje příliš dobře ani naživo. Vím, že jsem tentokrát nenechal na recenzovaném cd nit suchou, ale ono opravdu není nikde moc brát. Určitě se ale nejedná o bůhvíjaký průšvih, to vůbec ne. Jen jsem neměl k opětovnému poslechu příliš často náladu a kolikrát jsem se musel vyloženě nutit. Nevadí mi brutalita, nevadí mi ani špinavost. Vadí mi z desky na sto honů sálající nuda. Když desku porovnávám s ostatními, nemůžu se zbavit dojmu, že jsem to všechno už někde dávno slyšel. To by sice tolik nevadilo, ale zde je to podáváno s až podivným „pozérstvím.“
Když jsem si balíček s promo cd od Grindscene Records rozbaloval, poměrně jsem se na THE OBSCENE MACHINE těšil. Dokonce jsem si i pár prvních náslechů užíval. Pak se bohužel na můj obličej začínal vkrádat kyselý výraz. Ta průměrnost z desky totiž čiší na všechny strany a tak i když přimhouřím oči a přihlédnu k tomu, že se jedná o první desku kapely, nedá se nic dělat. Sečteno, podtrženo, posloucháno v dobré i horší náladě, nakonec je můj verdikt neměnný a nehne s ním ani parta rozzuřených býků. Udělejte si samozřejmě svůj vlastní úsudek, ale nemyslím si, že by se váš názor od mého příliš nějak v budoucnosti lišil. Kapele bych doporučil přidat více na výrazu a při dalším počinu se zaměřit určitě na zvuk. Ten totiž sráží celou desku o několik řádů dolů a i vcelku zajímavé nápady ihned zaniknou ve změti zbytečných chuchvalců. Průměr se vším všudy.
Seznam skladeb:
- Descent
- Napalm Orchid
- Infinite Intolerance
- Venom in the Blood
- Obscenity Within
- Unrelenting
- Structures of the Wretched
- Father Vermin, Mother Whore
- In the Company of Reformed Cruelty
Čas: 16:50
Sestava:
- Operative 1 – zpěv
- Operative 2 – kytara, zpěv
- Operative 3 – basa, zpěv
- Operative 4 - bicí
https://www.facebook.com/obscenitywithin
http://www.theobscenemachine.com/
http://grindscenerecords.bigcartel.com/
