TROLLECH, STÍNY PLAMENŮ

Po pátečním rituálu v Modré Vopici, ze kterého tu můžete již také číst reportáž, nemělo cenu se vydávat zpět směr Rokycany, jelikož i sobota měla proběhnout ve znamení black metalu. (Tímto děkuji panu Ježurovi za poskytnutí azylu.) V klubu Exit-us se konal speciální koncert TROLLECH a STÍNŮ PLAMENŮ. Tentokrát se nebude jednat o úplně klasický report. Johanův nápad, abych sepsal několik vět z pozice částečného vystupujícího, mne zaujal, takže se pokusím s touto nepříliš lehkou úlohou vypořádat.

Proč jsem koncert označil jako speciální? Vystoupily totiž pouze tyto dvě kapely a to se setlisty obohacenými o několik dlouho nebo nikdy nehraných skladeb. Záměrem bylo hlavně oživit skladby z dávné historie obou kapel. Pro STÍNY PLAMENŮ to zároveň byl poslední koncert pro tento rok.

Na místě jsme se sešli chvíli před šestou hodinou, zvukař dorazil o chvíli později a přípravy mohly začít. Sáhodlouze popisovat proces zvučení asi pro čtenáře nebude příliš zajímavé, tudíž pouze v krátkosti zmíním, že zvukmistr byl opravdovým profesionálem a s péčí o každý detail dokázal na pódiu vytvořit naprosto perfektní zvuk, kdy jsme všichni slyšeli vše, co jsme potřebovali, naprosto zřetelně. Zkusili jsme společně Síť meziměstských stok, když se již první návštěvníci pohybovali u výčepu v patře nad místem činu. Naprosto spokojeni se zvukem jsme nechali nástroje ležet a vydali se nahoru pozdravit známé. Až na Lorda Egona, který se jako jediný z nás zodpovědně rozehrával dalších několik desítek minut.

V 19:30 byl otevřen vstup do suterénu, start koncertu byl plánován o hodinu později. A já začínal celkem znatelně pociťovat dávku nervozity, z nějakého důvodu o něco větší, než před předchozími několika koncerty. (Asi jsem měl dojem, že po tom nedobrém guláši, který jsem snědl odpoledne a který mi byl mými přejícími kamarády tolikrát připomínán i během koncertu (smích), se mi nemůže už nic povést.)

Asi tak čtvrthodinu před plánovaným začátkem jsme se vydali do malého kumbálku za nezbytnou povinností – napatlat malby na obličeje. Následně se dostáváme na pódium, Lord Egon obléká v přímém přenosu gumáky a STÍNY PLAMENŮ začínají.

Set už poměrně klasicky začínáme skladbou Síť meziměstských stok a odezva publika je hned od počátku naprosto skvělá. Sobě bych nejradši utrhl hlavu, vzhledem k tomu, že tuto skladbu hrajeme pokaždé a já zapomenu na jednu pasáž (úsměv). Jinak si ale koncert ohromně užíváme, troufnu si říci za všechny. V setlistu je téměř stejné zastoupení starších a novějších skladeb, v průběhu večera zazněly například Úhlavský kanalizační sběrač, Zuřivý monolog Syna Poklopů, z těch déle nebo nikdy nehraných Vodárenská mafie nebo První zvradelní bitva. Atmosféra je po celou dobu naprosto skvělá a při a po skladbě Visutá stoka smrti se publikum zapojuje ke řvaní gumáků. Loučíme se skladbou Morbivodní potrubí a na Lordy Morbivoda a Sheafraidha čeká za nějakou půlhodinku druhé vystoupení. (Ještě dodám, že zmatek uprostřed skladby Poslání ing. Möbia byl samozřejmě úmyslný (smích).)

Naštěstí se pod pódiem neobjevuje nikdo s dubovými větvičkami, nebo jsem si alespoň nikoho nevšiml, a tak mohl druhý koncert večera začít v poklidu. Ačkoliv… v poklidu není to správné slovo, TROLLECH hned na začátek vytáhli skladbu Zaspali své kletby z nového alba „Vnitřní tma“. Pod pódiem se rozjíždí ještě o dost větší kotel než při Stínech a s malými přestávkami se držel až do samého konce. Chvíli stojím daleko od pódia, ale postupem času se stále posouvám stále blíž, také proto, že vepředu byl o něco lepší zvuk.

Další skladbou se TROLLECH vrací až do roku 2002, kdy se na albu „Synové lesů“ objevila skladba Pod hradem Radyní. Staré skladby byly prokládány peckami z poslední desky, album „Jasmuz“ naopak bylo v setlistu naprosto opomenuto. V setlistu se také objevily skvělé skladby jako Zatrollené hvozdy, Palindrom, Od kolébky po rakev (vše z alba „Ve hvozdech…“ (2001)) a TROLLECH byli po každé skladbě odměněni ohromným potleskem. Asura také několikrát vyzval fanoušky k pořádnému bordelu a sálem se v jisté chvíli také neslo mocné UH!!! (úsměv) Skvělé vystoupení TROLLECH chtějí ukončit skladbou Opět vidím lodě, ale nedaří se jim to – fanoušci chtějí víc a tak pánové Morbivod, Asura, Throllmas a Sheafraidh vytahují z rukávu další eso a, dá se říci, hitovku – Poustevník. (Ačkoliv Morbivod dal najevo značnou nevoli (smích)). Tím TROLLECH opravdu ukončují své skvělé vystoupení a také tento black metalový večírek.

Na závěr bych chtěl také prostřednictvím tohoto reportu poděkovat všem, kteří na akci dorazili a vytvořili tak skvělou atmosféru, jakou Exit-us v sobotu zažil. Dorazilo kolem 150 platících, což je skvělé číslo. Jsem rád, že jsem měl tu čest na takovém koncertu hrát.