Tak pákistánští Dusk na jedné ze zastávek svého českého tour zavítali i do Plzně., konkrétně do ?Lampy?. Poté, co jsem viděl jejich vystoupení v pražském Abatonu před Mortiisem, jsem byl patřičně natěšen. Po příchodu do sálu jsem ale zůstal zmateně stát, protože počet lidí nacházejících se v prostorách klubu byl žalostný. Ale nakonec cca. 50 platících lidí dorazilo, takže kulisa byla celkem ucházející. Ale stejně si nemůžu pomoct. Přijede skvělá kapela až z Pákistánu a hraje před takovou návštěvou? Vážně netuším, co už by fans chtěli víc. Vím že bylo pondělí, ale? Jako první opanovali Lampu stříbrští Coward. Ani nevím, kolikrát už jsem měl možnost vidět je ?live?. Do tolika snad ani neumím počítat :o). Sice hráli pro pozvolně se trousící postavy, ale jako vždy s nasazením a nadšením. Poslední dobou mám z jejich produkce pocit, jako by se v ní nacházel stále větší vliv hard coru. Střední tempa s občasnými výjezdy ve vyšších obrátkách. Snad i zpěv se mi zdál méně obhroublý. Jedna skladba mi dokonce svým začátkem připomněla Panteru. Velká výhoda Coward spočívá v jejich vyhranosti a instrumentálních schopnostech. Hlavně mistři 6 strun hrají s přehledem. Škoda jen technických problémů Martina. Jejich set nebyl špatný, ale něco mi v něm chybělo. Stál jsem, podupával do rytmu, ale hudba mi šla jedním uchem dovnitř, druhým ven.
Po krátké zvukovce už nastupují Dusk. Jestli jsem pěl na jejich vystoupení v Praze chválu, tenhle koncert mi potvrdil, že právem. Líbil se mi možná ještě víc. Playlist se od toho v Praze příliš nelišil. Samozřejmě měli k dispozici více času a tak mohli přidat několik věcí. Z posledního CD Jahilia jsme slyšeli Hidden from senses, Jahilia calling, nebo třeba As pain becomes liquid, ze starších pak Await, Still black and white? O většinu kytarových partů se opět postaral Faraz, Babar si vzal na starost veškeré vokály, s kytarou vypomáhal sporadicky. Když už jsme u Faraze. Neustále mi vrtalo hlavou, koho mi jeho šílená sóla připomínají. Kde už jsem tu rychlost na hmatníhu slyšel. Věřte nebo ne, ale vzpomněl jsem si na Dream Theater. Takový pákistánský Petrucci :o). Navíc mi Faraz po koncertě potvrdil, že Dream Theater opravdu miluje :o) Jinak jejich vystoupení bylo především atmosférické, protkané motivy jeich domoviny, vokály od chroptění, ječáku až po šeptání, časté střídání temp. Začátek jedné ze skladeb mi zase připomněl Anathemu a jeden song z Eternity. Vážně vydařené. Ti co nedorazili můžou litovat. Kdyby mi někdo před pár lety oznámil, že uvidím v jednom týdnu dvakrát kapelu z Pákistánu, vysměju se mu, ale dneska je všechno jinak. Už se těším na třetí setkání v Táboře na ?Palcátu?. Oba členové Dusk jsou vážně naprostí pohodáři. Před i po koncertu se toulali mezi lidmi a s každým se ochotně pustili do řeči. Jejich nadšení z hudby jasně dokumentuje jejich ?výlet? k nám do Čech. A podle všeho si to skvěle užívají.
Na rovinu píšu, že posledním Livores Mortis jsem nevěnoval příliš velkou pozornost. Ne že by jsem odešel, ale prostě mě nezaujali. Atmosférický metal v rychlém tempu, se spoustou kláves, brutálním vokálem, ?neživým? bubeníkem a bez větší originality. Budu si muset poslechnout jejich novinku The garden of emotion. Třeba na mě jejich hudba udělá lepší dojem z CD, ale živě mě nebavili. Na druhou stranu ale musím uznat, že chlapi odehráli vše naplno, roztáhli pěknou plachtu s logem a pečlivě zapálili svíčky na kraji pódia.
Vydařená akce, zejména zásluhou Dusk. Škoda jen té mizerné návštěvnosti. Moc bych těm vyslancům exotického metalu přál důstojnější prostředí. Snad na ostatních akcích dorazilo lidiček víc. Takže kdo lituje, že chyběl, má ještě několik šancí na reparát. Třeba 30.10. v Táboře?
