Šero je jen kompromisem mezi nocí a dnem!* MACGYVER jsou kompromisem mezi rockem a punkem.
Spalte Brno na prach, Brno stále v plamenech – to jsou kompilace nahrávek kapel z Brna a okolí, na kterých o sobě dali širšímu publiku vědět MACGYVER. Kapela sice funguje řadu let (vznikla na troskách PAZI SNAJPER), ale příliš aktivní, co se týká vydávání materiálu, není; vedle účasti na zmíněných samplerech vydala jen jedno EP a až na konci roku 2012 velký debut, a to jen na vinylu. Nicméně i majitelé garsonek si přijdou na své, nahrávka je volně ke stažení na bandcamp profilu.
Obal alba je jedním slovem podivný. Možná ta červená patlanina na titulní straně něco znamená, mně ale smysl uniká; a podobně vypadá i zadní strana přebalu. Zato vnitřní kapsa zaslouží pochvalu – je z tvrdého kvalitního papíru a obsahuje texty a krátkou děkovačku. Jinak si MACGYVER hrají tak trochu na schovávanou, nikde není uvedena jejich sestava a znají je zřejmě jen ti, kteří se pohybují v jejich okolí. Ale co, na tom až tak nezáleží...
Záleží hlavně na tom, jaké tóny a zvuky se z vinylu linou. A přiznám se, že mám s Panthalassou trochu problém. Problém nějak jednoduše stylové směřování kapely popsat. On to je punk, ale poměrně svérázný, netradiční, rozhodně se nejedná o hitové jednoduché popěvky o třech akordech. Naopak, přijde mi, že kapela přemýšlí doslova o každém tónu a se stavbou skladeb si vyhraje. Nechci, aby to vyznívalo tak, že pánové hrají na nějakou extra alternativní notu, ono dojde i na to „nánáná“ a svižnější typicky punkové rytmy, ale často se hraje na punkové hraně a často i za ní, až kdesi v rockových či naopak hardcorových hájemstvích. Kouzlo MACGYVER je v tom, že všechny naznačené žánry často stihnou v jedné skladbě, aniž by to působilo nějakým násilím.
Strana A: Úvodní tři songy převyšují zbylé dva. Chyby jsou přesně tím případem, který jsem popsal výše, střídají se v nich volnější tempa s rychlejšími a minimalistické vybrnkávání s punkovou dravostí. Ono se akustických momentů objevuje vícero, nechybí ani v (snad) parafrázi na letitý hit PLEXISU, tady pod názvem Svět jsou sváry. Nejedná se o cover jako v případě „bárů“, ale o další pestrou skladbu s pěknými kytarovými hrátkami; a totéž lze napsat i k Slunovratu, který je pravda trochu přímočařejší, ale pořád se v něm taky něco děje. Život je jen... mi přijde trochu slabší, nějak jsem se do něj nedostal; a nejméně výrazně působí odrhovačka Don, rychlá a jednodušší, i po textové stránce.
Jinak jsou ale texty překvapivě zajímavé, protože se v nich neřeší typická stylová témata, ale spíš jde o svébytnou poezii, většinou abstraktní a plnou jinotajů, i když na nějaké ty jasnější veršíky taky dojde. Líbí se mi, jak si textař se slovy hraje, jak používá některá známá rčení v neobvyklých spojeních, a i to, jak se snaží posluchače (čtenáře) přinutit k zamyšlení, co tím vším chtěl říci.
Strana B: Jasným hitem, nejen „béčka“, jsou Kořeny. Rychlá, tvrdá, chytlavá, melodická, razantní skladba unese i krátké zvolnění v prostředku; nemůžu ji dostat z hlavy, pořád mi tam hraje a přijde mi škoda, že je tak krátká. Ale aby si člověk na ten rachot nezvykl, následují Plány, které už tím alternativním rockem čpí hodně, občas se v nich sice přitvrdí, ale většinou je to takové zvláštní... Ale to jsem přeskočil dvě skladby na začátku – ty jsou na obdobném levelu jako úvodní tři štychy z áčka, tudíž opět hodně zajímavé, třeba v Planetáriu se často mění vokály, o něž se dělí sólista se sboristy. A když jsem nakousl zpěvy, tak jen konstatuju, že i když nejsou ničím výjimečné, k hudbě se hodí.
Bonus: Samozřejmě neznám originál Bezmoci, nová verze je vedena v ryze akustickém duchu, střídají se vícehlasy se zpěvem sólovým a hlavní roli hrají španělka, tamburína a chrastítko (asi nějaký ořech naplněný pískem)
Ocenit musím i zvuk, deska hraje moc pěkně, nahrávka má potřebnou dynamiku i čitelnost, nemám výhrady ke zvuku žádného nástroje (a to je co říci... úsměv), líbí se mi pěkně dunivé bicí prosté plechového virblu, líbí se mi pěkně brumlající basa a líbí se mi i pěkný čistý zvuk kytary.
Pozoruhodná deska, která by určitě neměla uniknout pozornosti otevřenějších punkových příznivců. Ti, kteří si rádi poslechnou TELEFON nebo KOHOUTa, který PLAŠÍ SMRT, by měli MACGYVERA zkusit.
* úryvek z textu skladby Slunovrat
Seznam skladeb:
Strana A
Strana B
Čas: cca 26 min.
www.macgyverpunk.com
http://macgyver.bandcamp.com/
www.phr.cz
Spalte Brno na prach, Brno stále v plamenech – to jsou kompilace nahrávek kapel z Brna a okolí, na kterých o sobě dali širšímu publiku vědět MACGYVER. Kapela sice funguje řadu let (vznikla na troskách PAZI SNAJPER), ale příliš aktivní, co se týká vydávání materiálu, není; vedle účasti na zmíněných samplerech vydala jen jedno EP a až na konci roku 2012 velký debut, a to jen na vinylu. Nicméně i majitelé garsonek si přijdou na své, nahrávka je volně ke stažení na bandcamp profilu.
Obal alba je jedním slovem podivný. Možná ta červená patlanina na titulní straně něco znamená, mně ale smysl uniká; a podobně vypadá i zadní strana přebalu. Zato vnitřní kapsa zaslouží pochvalu – je z tvrdého kvalitního papíru a obsahuje texty a krátkou děkovačku. Jinak si MACGYVER hrají tak trochu na schovávanou, nikde není uvedena jejich sestava a znají je zřejmě jen ti, kteří se pohybují v jejich okolí. Ale co, na tom až tak nezáleží...
Záleží hlavně na tom, jaké tóny a zvuky se z vinylu linou. A přiznám se, že mám s Panthalassou trochu problém. Problém nějak jednoduše stylové směřování kapely popsat. On to je punk, ale poměrně svérázný, netradiční, rozhodně se nejedná o hitové jednoduché popěvky o třech akordech. Naopak, přijde mi, že kapela přemýšlí doslova o každém tónu a se stavbou skladeb si vyhraje. Nechci, aby to vyznívalo tak, že pánové hrají na nějakou extra alternativní notu, ono dojde i na to „nánáná“ a svižnější typicky punkové rytmy, ale často se hraje na punkové hraně a často i za ní, až kdesi v rockových či naopak hardcorových hájemstvích. Kouzlo MACGYVER je v tom, že všechny naznačené žánry často stihnou v jedné skladbě, aniž by to působilo nějakým násilím.
Strana A: Úvodní tři songy převyšují zbylé dva. Chyby jsou přesně tím případem, který jsem popsal výše, střídají se v nich volnější tempa s rychlejšími a minimalistické vybrnkávání s punkovou dravostí. Ono se akustických momentů objevuje vícero, nechybí ani v (snad) parafrázi na letitý hit PLEXISU, tady pod názvem Svět jsou sváry. Nejedná se o cover jako v případě „bárů“, ale o další pestrou skladbu s pěknými kytarovými hrátkami; a totéž lze napsat i k Slunovratu, který je pravda trochu přímočařejší, ale pořád se v něm taky něco děje. Život je jen... mi přijde trochu slabší, nějak jsem se do něj nedostal; a nejméně výrazně působí odrhovačka Don, rychlá a jednodušší, i po textové stránce.
Jinak jsou ale texty překvapivě zajímavé, protože se v nich neřeší typická stylová témata, ale spíš jde o svébytnou poezii, většinou abstraktní a plnou jinotajů, i když na nějaké ty jasnější veršíky taky dojde. Líbí se mi, jak si textař se slovy hraje, jak používá některá známá rčení v neobvyklých spojeních, a i to, jak se snaží posluchače (čtenáře) přinutit k zamyšlení, co tím vším chtěl říci.
Strana B: Jasným hitem, nejen „béčka“, jsou Kořeny. Rychlá, tvrdá, chytlavá, melodická, razantní skladba unese i krátké zvolnění v prostředku; nemůžu ji dostat z hlavy, pořád mi tam hraje a přijde mi škoda, že je tak krátká. Ale aby si člověk na ten rachot nezvykl, následují Plány, které už tím alternativním rockem čpí hodně, občas se v nich sice přitvrdí, ale většinou je to takové zvláštní... Ale to jsem přeskočil dvě skladby na začátku – ty jsou na obdobném levelu jako úvodní tři štychy z áčka, tudíž opět hodně zajímavé, třeba v Planetáriu se často mění vokály, o něž se dělí sólista se sboristy. A když jsem nakousl zpěvy, tak jen konstatuju, že i když nejsou ničím výjimečné, k hudbě se hodí.
Bonus: Samozřejmě neznám originál Bezmoci, nová verze je vedena v ryze akustickém duchu, střídají se vícehlasy se zpěvem sólovým a hlavní roli hrají španělka, tamburína a chrastítko (asi nějaký ořech naplněný pískem)
Ocenit musím i zvuk, deska hraje moc pěkně, nahrávka má potřebnou dynamiku i čitelnost, nemám výhrady ke zvuku žádného nástroje (a to je co říci... úsměv), líbí se mi pěkně dunivé bicí prosté plechového virblu, líbí se mi pěkně brumlající basa a líbí se mi i pěkný čistý zvuk kytary.
Pozoruhodná deska, která by určitě neměla uniknout pozornosti otevřenějších punkových příznivců. Ti, kteří si rádi poslechnou TELEFON nebo KOHOUTa, který PLAŠÍ SMRT, by měli MACGYVERA zkusit.
* úryvek z textu skladby Slunovrat
Seznam skladeb:
Strana A
- Chyby
- Svět jsou sváry
- Slunovrat
- Život je jen...
- Don
Strana B
- Osud
- Planetárium
- Kořeny
- Plány
- Golfský proud
- Bezmoc (PAZI SNAJPER cover)
Čas: cca 26 min.
www.macgyverpunk.com
http://macgyver.bandcamp.com/
www.phr.cz
