Poměrně dlouho nebylo o KRYPTORU slyšet, ale loni, kdy kapela slavila 25 let od založení, se ledy pohnuly. Nejdříve vyšlo demo Neřest a ctnost na vinylu v luxusním balení, na začátku letošního roku (s malým zpožděním tedy...) pak výběrové CD obsahující jak letité šlágry z demáčů z osmdesátých let minulého století, tak několik skladeb z řadových alb a navrch i nějaké nové songy.
Zajímavá je bezesporu sestava, která je pod nahrávkou podepsána – z poloviny ji tvoří zakládající členové souboru z roku 1987 (Filip, Michal), doplňuje je mladší Filipův bratr Robert a jako hostující bicmen Marthus. Ten své party nabušil v roce 2011 ve studiu Faust, ostatní pak nahrávali v Professional Sound v květnu 2012, mix proběhl na sklonku roku a hotovo bylo po prosincovém masteringu, o který se postaral Rick Plester, což je docela zajímavá postava, producent a nájemný kytarista, který spolupracoval s celou řadou světových muzikantů jako jsou Michael Schencker, Blaze Bayley, Anne Lennox, Björk, psal hudbu pro TV stanice atd.
Je nesporné, že každé kulaté výročí by se mělo oslavit. Z mého pohledu ale mnohem lépe dopadla oslava formou vydání vinylu prvního demáče Neřest a ctnost a kdybych do toho mohl kecat, tak bych v té suprové krabici vydal rovnou vinyly dva, přičemž na tom druhém by bylo demo Zvratky a krev. Nicméně KRYPTOR se rozhodl k jiné variantě, výběrovému CD, které ale budí rozpaky...
Otázek se nabízí celá řada:
1. Proč jsou některé skladby vydány na sedmém nosiči? (V seznamu skladeb je za každou skladbou uvedeno, na kterém demu/albu vyšla; Neřest a ctnost vyšla na MC a LP.)
2. Jak budou songy znít se zpěvem Michala Roháčka? (Michal je sice zakládajícím členem, ale jako zpěváka si všichni pamatují Pípu a mají skladby zafixované s jeho řevem.)
3. Má v dnešní době podobná nahrávka šanci oslovit i jiné posluchače než pamětníky?
4. Pomůže letitým šlágrům dnešní zvuk a skvělý bubeník?
Tady jsou mé odpovědi:
1. Protože se jedná o nejlepší věci, které KRYPTOR za 25 let existence vymyslel. Hymny jako Marquis De Sade, Rychlost vítězí, To se nemělo stát, Justiční omyl nebo Klášterní tajemství jsou prostě dodnes nepřekonané záležitosti a každý správný thrasher je umí zpaměti. Retrospektivní album bez těchhle štychů by nemělo smysl...
2. Možná bude Michalův zpěv někoho rušit, ale já s jeho projevem nemám problém a jeho výraz se mi většinou líbí. Samozřejmě s několika výjimkami – tou první je Greedpeace – obecně mi zařazení anglicky zpívaného songu mezi české nesedí (nikdy jsem nepochopil, proč kapela v roce 1993 přešla k angličtině), navíc Michal zpívá anglicky opravdu bídně... Tou druhou To se nemělo stát, v níž Michal frázuje jinak než kdysi Pípa a působí to rušivě.
3. Ne. Myslím, že tenhle výběr si s chutí poslechnou hlavně pamětníci, kteří mají rádi staré demáče. Mladší ročníky nejspíš zakroutí hlavou nad tím, jaké věci tenkrát vznikaly a jak naivní byly po textové stránce. Mně to opět nedělá problém, klidně si budu ty texty vykřikovat, protože je to moje mládí. Dnešní mládež porovná tuhle nahrávku třeba s posledními alby LAHAR, která kopou mnohem agresivněji.
4. Těžko říct. Chápu staromilce, kteří dají přednost syrovému a vpravdě undergroundovému zvuku, já opět nemám problém si ty jízdy vyslechnout s kvalitním zvukem a s lehce upravenými party. Ty úpravy jsou jen kosmetické, což je určitě dobře, protože jednou to má člověk v hlavě a na každé změny je háklivý. Marthusův výkon je samozřejmě výborný, skladby parádně nakopl, ostatně i kytara a baskytara řežou a duní tak, jak je to třeba a po instrumentální stránce se staré verze s novými nedají porovnávat... samozřejmě jsou mnohem lepší ty nové.
Kromě pravěkých songů přináší album tři nové, resp. dva nové a jeden dosud nikde nezveřejněný... První novinkou je Pripjať – město mladých; jak název napovídá, pojednává o městě nedaleko černobylské jaderné elektrárny, z města mladých je dnes město duchů, a jak text, tak hudba pokračují v duchu klasických skladeb KRYPTORU – je to většinou rychlé, úderné, prostě solidní marš. Druhou je Otcova puška s uřezanou hlavní, členitější kompozice, tempo se často střídá, od středního po ultrarychlé, a opět jde o povedenou záležitost. I text je aktuální, pojednává o masakrech na (amerických) středních školách, a končí tím, že „vypravěč“ obrací hlaveň proti sobě. Nic proti, tyhle dva kusy jsou OK. To Samuel svůj letitý původ nezapře, pěkně čpí starobou a hardcorem; hudebně by bez potíží zapadl na Neřest a ctnost, textově je to slátanina, kterou nechápu. (úsměv)
Tak, to je k hudební náplni vše. Kdybych do toho mohl mluvit já, nahrál bych dvě dema z konce osmdesátých let celá a ve stejném pořadí skladeb, protože právě tyhle věci mě stejně pořád baví nejvíc. Z těch novějších (myslím z Time 4 Crime a dalších novějších alb) mě polovina neinteresuje (Greedpeace kvůli angličtině, Maniak kvůli opravdu strašnému textu), a byť Noc i Hooligans mám docela rád, obešel bych se bez nich taky. A ty dvě tři novinky se mohly stát základem novinkového alba, na které fanoušci kapely čekají od roku 1994.
Ještě pár slov k obalu, který by mohl být honosnější. Nemyslím tím nějaké extra buřty, ostatně placka vyšla zabalená v digipacku, ale třeba titulní strana je prostě o ničem. Proč si kapela nenechala něco pěkného namalovat na zakázku? Naopak vložená knížečka je po grafické stránce v pohodě, jsou v ní všechny texty i spousta fotek muzikantů – a třeba Filipův výraz tak trochu nahání strach.
Seznam skladeb:
Čas: 76:39
Sestava:
www.kryptor.us
www.metalgate.cz
Zajímavá je bezesporu sestava, která je pod nahrávkou podepsána – z poloviny ji tvoří zakládající členové souboru z roku 1987 (Filip, Michal), doplňuje je mladší Filipův bratr Robert a jako hostující bicmen Marthus. Ten své party nabušil v roce 2011 ve studiu Faust, ostatní pak nahrávali v Professional Sound v květnu 2012, mix proběhl na sklonku roku a hotovo bylo po prosincovém masteringu, o který se postaral Rick Plester, což je docela zajímavá postava, producent a nájemný kytarista, který spolupracoval s celou řadou světových muzikantů jako jsou Michael Schencker, Blaze Bayley, Anne Lennox, Björk, psal hudbu pro TV stanice atd.
Je nesporné, že každé kulaté výročí by se mělo oslavit. Z mého pohledu ale mnohem lépe dopadla oslava formou vydání vinylu prvního demáče Neřest a ctnost a kdybych do toho mohl kecat, tak bych v té suprové krabici vydal rovnou vinyly dva, přičemž na tom druhém by bylo demo Zvratky a krev. Nicméně KRYPTOR se rozhodl k jiné variantě, výběrovému CD, které ale budí rozpaky...
Otázek se nabízí celá řada:
1. Proč jsou některé skladby vydány na sedmém nosiči? (V seznamu skladeb je za každou skladbou uvedeno, na kterém demu/albu vyšla; Neřest a ctnost vyšla na MC a LP.)
2. Jak budou songy znít se zpěvem Michala Roháčka? (Michal je sice zakládajícím členem, ale jako zpěváka si všichni pamatují Pípu a mají skladby zafixované s jeho řevem.)
3. Má v dnešní době podobná nahrávka šanci oslovit i jiné posluchače než pamětníky?
4. Pomůže letitým šlágrům dnešní zvuk a skvělý bubeník?
Tady jsou mé odpovědi:
1. Protože se jedná o nejlepší věci, které KRYPTOR za 25 let existence vymyslel. Hymny jako Marquis De Sade, Rychlost vítězí, To se nemělo stát, Justiční omyl nebo Klášterní tajemství jsou prostě dodnes nepřekonané záležitosti a každý správný thrasher je umí zpaměti. Retrospektivní album bez těchhle štychů by nemělo smysl...
2. Možná bude Michalův zpěv někoho rušit, ale já s jeho projevem nemám problém a jeho výraz se mi většinou líbí. Samozřejmě s několika výjimkami – tou první je Greedpeace – obecně mi zařazení anglicky zpívaného songu mezi české nesedí (nikdy jsem nepochopil, proč kapela v roce 1993 přešla k angličtině), navíc Michal zpívá anglicky opravdu bídně... Tou druhou To se nemělo stát, v níž Michal frázuje jinak než kdysi Pípa a působí to rušivě.
3. Ne. Myslím, že tenhle výběr si s chutí poslechnou hlavně pamětníci, kteří mají rádi staré demáče. Mladší ročníky nejspíš zakroutí hlavou nad tím, jaké věci tenkrát vznikaly a jak naivní byly po textové stránce. Mně to opět nedělá problém, klidně si budu ty texty vykřikovat, protože je to moje mládí. Dnešní mládež porovná tuhle nahrávku třeba s posledními alby LAHAR, která kopou mnohem agresivněji.
4. Těžko říct. Chápu staromilce, kteří dají přednost syrovému a vpravdě undergroundovému zvuku, já opět nemám problém si ty jízdy vyslechnout s kvalitním zvukem a s lehce upravenými party. Ty úpravy jsou jen kosmetické, což je určitě dobře, protože jednou to má člověk v hlavě a na každé změny je háklivý. Marthusův výkon je samozřejmě výborný, skladby parádně nakopl, ostatně i kytara a baskytara řežou a duní tak, jak je to třeba a po instrumentální stránce se staré verze s novými nedají porovnávat... samozřejmě jsou mnohem lepší ty nové.
Kromě pravěkých songů přináší album tři nové, resp. dva nové a jeden dosud nikde nezveřejněný... První novinkou je Pripjať – město mladých; jak název napovídá, pojednává o městě nedaleko černobylské jaderné elektrárny, z města mladých je dnes město duchů, a jak text, tak hudba pokračují v duchu klasických skladeb KRYPTORU – je to většinou rychlé, úderné, prostě solidní marš. Druhou je Otcova puška s uřezanou hlavní, členitější kompozice, tempo se často střídá, od středního po ultrarychlé, a opět jde o povedenou záležitost. I text je aktuální, pojednává o masakrech na (amerických) středních školách, a končí tím, že „vypravěč“ obrací hlaveň proti sobě. Nic proti, tyhle dva kusy jsou OK. To Samuel svůj letitý původ nezapře, pěkně čpí starobou a hardcorem; hudebně by bez potíží zapadl na Neřest a ctnost, textově je to slátanina, kterou nechápu. (úsměv)
Tak, to je k hudební náplni vše. Kdybych do toho mohl mluvit já, nahrál bych dvě dema z konce osmdesátých let celá a ve stejném pořadí skladeb, protože právě tyhle věci mě stejně pořád baví nejvíc. Z těch novějších (myslím z Time 4 Crime a dalších novějších alb) mě polovina neinteresuje (Greedpeace kvůli angličtině, Maniak kvůli opravdu strašnému textu), a byť Noc i Hooligans mám docela rád, obešel bych se bez nich taky. A ty dvě tři novinky se mohly stát základem novinkového alba, na které fanoušci kapely čekají od roku 1994.
Ještě pár slov k obalu, který by mohl být honosnější. Nemyslím tím nějaké extra buřty, ostatně placka vyšla zabalená v digipacku, ale třeba titulní strana je prostě o ničem. Proč si kapela nenechala něco pěkného namalovat na zakázku? Naopak vložená knížečka je po grafické stránce v pohodě, jsou v ní všechny texty i spousta fotek muzikantů – a třeba Filipův výraz tak trochu nahání strach.
Seznam skladeb:
- Marquis De Sade (Neřest a ctnost, Septical Anaesthesia, Sadistic Nun Genocide, Na východní frontě boj)
- Rychlost vítězí (Neřest a ctnost, Septical Anaesthesia, Sadistic Nun Genocide, United, Na východní frontě boj)
- Justiční omyl (Zvratky a krev, Septical Anaesthesia, Sadistic Nun Genocide, United, Na východní frontě boj)
- Klášterní tajemství (Zvratky a krev, Septical Anaesthesia, Sadistic Nun Genocide, United, Na východní frontě boj)
- Pripjať – město mladých (novinka)
- Greedpeace (Greedpeace, United, Na východní frontě boj)
- Vlčí vdova (Neřest a ctnost, United, Na východní frontě boj)
- Maniak /Fucker/ (Time 4 Crime, Na východní frontě boj)
- To se nemělo stát (Neřest a ctnost, Septical Anaesthesia, Sadistic Nun Genocide, United, Na východní frontě boj)
- Noc (United, Na východní frontě boj)
- Smrt je samozřejmost (Zvratky a krev, Septical Anaesthesia, Sadistic Nun Genocide)
- Vraždící řetězy (Zvratky a krev, Sadistic Nun Genocide)
- Otcova puška s uřezanou hlavní (novinka)
- Hooligans (Time 4 Crime, United)
- Lepra (Zvratky a krev, Septical Anaesthesia, Sadistic Nun Genocide)
- Proroctví Satanovo (Neřest a ctnost)
- Osudové pouto (Neřest a ctnost)
- Samuel (nevydáno)
- Charon (Neřest a ctnost, United, Na východní frontě boj)
Čas: 76:39
Sestava:
- Michal Roháček – vox
- Filip Robovski – bass
- Robert Robovski – guitars
- Special guest: Martin Marthus Škaroupka – drums
www.kryptor.us
www.metalgate.cz
