DRIÁK – tak takové jméno si pro svou kapelu zvolila partička punkrockových muzikantů, pocházejících ze severních Čech, konkrétně z městečka Lánov. Ta v letošním roce oslavila 10 let od svého založení a k tomuto jubileu si nadělila i své nové (v diskografii skupiny teprve druhé) album, nazvané „Kam to saháš!“, které svým logem zaštítil osvědčený punkový vydavatel Cecek Records.
Jak už jsem uvedl, DRIÁK se prezentuje muzikou v duchu punk rocku, místy můžeme v jeho tvorbě zaslechnout i zcela jasné metalové prvky, které dodávají skladbám větší říz a tvrdost. Zpestřením je i zařazení akordéonu, který dostává tu menší, tu větší prostor, dle charakteru dané skladby. Snadno se vám tak při poslechu pasáží, kde hraje akordeon prim, může stát, že se vám vybaví asociace například s hudbou domácích nestorů, skupinou Tři sestry, ponejvíce mi pak ale v těchto místech muzika Driáku připomíná tvorbu západočeské formace Zvlášňý škola.
CD otevírá song „Už tenkrát“, v jehož úvodu kapela cituje úryvek z historického chorálu „Ktož sú boží bojovníci“ a svým textem, pojednávajícím o zhulených husitech jistě pobaví každého posluchače. Vůbec musím hned na začátku říct, že velice vtipné texty na veškerá možná témata (namátkou vybírám fotbal ve válu „Okjesní pjeboj“, arogantního starostu v „Jirkovi“ nebo první sex v „Na pionýrskym táboře“) jsou hodně silnou stránkou Driáku a v každém případě stojí za to, si je v bookletu podrobně prostudovat. Už zmíněný „Okjesní pjeboj“ (byl na něj pořízen i videoklip) je inspirován populárním televizním seriálem, konkrétně jednou z jeho hlavích postav, veterinářem Ádou. Mezi další hodně výrazné věci bych zařadil čtyřku „Jirka“, které je zajímavá nejen textem, ale i hodně barevnou hudební složkou, místy mám totiž pocit, že slyším vyloženě metalovou kapelu, náhle se ale tempo zcela změní a ocitáme se až v rytmu ska. Dále pětku s pěkným názvem „Čert a Rum“ (jak jinak, než o chlastu /úsměv/), což je příjemná odpichovka, hned následující „Kravál kolem sebe“, ve které opět dostává výrazný prostor akordeón a když zmíním ještě v pořadí sedmý flák „Modelka“, tak zároveň zjišťuji, že prostřední část CD se mi z pohledu posluchače zdá jako nejsilnější i když si myslím, že veškerý materiál na albu je hodně kompaktní a vyrovnaný, nenalezneme zde v podstatě žádné slabší místo, které by nějakým výrazným způsobem snižovalo kvalitu nahrávky.
Zajímavostí je nepochybně fakt, že jak je uvedeno v bookletu, kompletní cédo bylo natočeno za pouhé dva dny (!!), konkrétně 15. – 16. března 2012, na vcelku netradičním místě, jímž byla aula vrchlabského gymnázia, mastering pak provedl Honza Chadim (Jam & Bazar).
Na to, že se při poslechu desky „Kam to saháš!“ jednalo o můj první kontakt s touto partičkou, ta s radostí konstatuji, že jsem docela mile překvapen a hlavně spokojen (úsměv). Hodnocení 7 a půl.
Jak už jsem uvedl, DRIÁK se prezentuje muzikou v duchu punk rocku, místy můžeme v jeho tvorbě zaslechnout i zcela jasné metalové prvky, které dodávají skladbám větší říz a tvrdost. Zpestřením je i zařazení akordéonu, který dostává tu menší, tu větší prostor, dle charakteru dané skladby. Snadno se vám tak při poslechu pasáží, kde hraje akordeon prim, může stát, že se vám vybaví asociace například s hudbou domácích nestorů, skupinou Tři sestry, ponejvíce mi pak ale v těchto místech muzika Driáku připomíná tvorbu západočeské formace Zvlášňý škola.
CD otevírá song „Už tenkrát“, v jehož úvodu kapela cituje úryvek z historického chorálu „Ktož sú boží bojovníci“ a svým textem, pojednávajícím o zhulených husitech jistě pobaví každého posluchače. Vůbec musím hned na začátku říct, že velice vtipné texty na veškerá možná témata (namátkou vybírám fotbal ve válu „Okjesní pjeboj“, arogantního starostu v „Jirkovi“ nebo první sex v „Na pionýrskym táboře“) jsou hodně silnou stránkou Driáku a v každém případě stojí za to, si je v bookletu podrobně prostudovat. Už zmíněný „Okjesní pjeboj“ (byl na něj pořízen i videoklip) je inspirován populárním televizním seriálem, konkrétně jednou z jeho hlavích postav, veterinářem Ádou. Mezi další hodně výrazné věci bych zařadil čtyřku „Jirka“, které je zajímavá nejen textem, ale i hodně barevnou hudební složkou, místy mám totiž pocit, že slyším vyloženě metalovou kapelu, náhle se ale tempo zcela změní a ocitáme se až v rytmu ska. Dále pětku s pěkným názvem „Čert a Rum“ (jak jinak, než o chlastu /úsměv/), což je příjemná odpichovka, hned následující „Kravál kolem sebe“, ve které opět dostává výrazný prostor akordeón a když zmíním ještě v pořadí sedmý flák „Modelka“, tak zároveň zjišťuji, že prostřední část CD se mi z pohledu posluchače zdá jako nejsilnější i když si myslím, že veškerý materiál na albu je hodně kompaktní a vyrovnaný, nenalezneme zde v podstatě žádné slabší místo, které by nějakým výrazným způsobem snižovalo kvalitu nahrávky.
Zajímavostí je nepochybně fakt, že jak je uvedeno v bookletu, kompletní cédo bylo natočeno za pouhé dva dny (!!), konkrétně 15. – 16. března 2012, na vcelku netradičním místě, jímž byla aula vrchlabského gymnázia, mastering pak provedl Honza Chadim (Jam & Bazar).
Na to, že se při poslechu desky „Kam to saháš!“ jednalo o můj první kontakt s touto partičkou, ta s radostí konstatuji, že jsem docela mile překvapen a hlavně spokojen (úsměv). Hodnocení 7 a půl.
Seznam skladeb:
- Už tenkrát
- Okjesní pjejboj
- Pekáč
- Jirka
- Čert a rum
- Kravál kolem sebe
- Modelka
- Na pionýrskym táboře
- Dříví do lesa
- Sen
- Beranice
- Život není žádnej med
- Mám to na salámu
