KLADIVO NA PÝCHU

TANKARD – A Girl Called Cerveza CD 2012, Nuclear Blast

Další z mnoha thrashových legend si pro letošní rok pro své fanoušky připravila nové album. To přichází od německých notoriků TANKARD. Tito pardálové v posledních letech vydávají desky jako na běžícím pásu a po roce a půl přede mnou leží nová fošna. TANKARD svou novinku pojmenovali „A Girl Called Cerveza“. Jak výstižné. Album vyšlo u Nuclear Blastu na CD i na vinylu a již při pohledu na obal je jasné, že znovu půjde hlavně o zábavu. Poněkud obézní „bavorská servírka“ bez zubu a odsouzená za krádež piva. Co s ní také za takovou lumpárnu, že? (úsměv). Takže roztočte pípy, sedněte si s vychlazeným pivkem a pojďte si dát společně s TANKARD těch deset korbelů zlatavého moku.

Na nějaká intra TANKARD nedbají a hned první přípitek s názvem „Rapid Fire (A Tyrant's Elegy)“ odstartují krátkou a melodickou kytarovou vyhrávkou. Po pár vteřinách však začíná pivo téct proudem. Chytlavé kytary, lehce skočné punkové tempo a poměrně dlouhé kytarové sólo, které pozvolna zpomaluje, aby přeneslo celou skladbu opět do rychlého charakteru. Typickým poznávacím znamením TANKARD jsou zpěvné refrény, které samozřejmě nechybí ani zde. Druhým válem je titulní „A Girl Called Cerveza“. Dívka jménem pivo je možná nejchytlavější skladba na celé desce. Už během prvního poslechu si společně s Andreasem Geremiou zpívám „A girl called cerveza, Is trying to cheat ya, Is trying to trick ya, A girl called Cerveza“. Melodie, thrashové riffy, správný odvaz a najednou v sobě máte druhé pivko! K této skladbě TANKARD natočili i videoklip, který je jako obvykle jednoduchý, ale opět vtipný. Následuje ultra rychlá věc pojmenovaná „Witchhunt 2.0“. Geremia a celá jeho parta zařadili ještě o jeden rychlostní stupeň navíc a thrashová vichřice je na světě. Úderné bicí, agresivní sólo a houpavý závěr celé skladby. Přicházejí „Masters of farces“. Ani zde TANKARD příliš neubírají a pokračují ve vysokém tempu. Přitom neztrácejí melodičnost. Výborný kytarový riff, který sice každý z nás už někde stokrát slyšel, ale jeho energie a feeling nikdy neomrzí. První polovinu desky uzavírá skladba „The metal lady boy“. Kořením této skladby je ženský vokál, který já sice v metalové hudbě (až na výjimky) nevyhledávám, ale zde vše sedí jak má. Především společný zpěv s Geremiou se opravdu povedl. Nechybí pomalejší pasáže přecházející do pivní thrash metalové smrště.

Kdo Tankard zná, dobře ví o čem tato kapela je. Tihle pánové ze západoněmeckého Frankfurtu si raději místo kytarových onanií dali pár piv v hospodě nebo na fotbale a pak se společně zavřeli ve zkušebně a složili perfektní desky jako „Zombie Attack“, „Chemical Invasion“ nebo „The Morning After“. Dnes, po více než pětadvaceti letech, pánové asi už tolik nechlastají (důkazem budiž shození pivního soudku pod Andreasovým trikem), ale svůj thrashing ovládají pořád dokonale. Důkazem může být i druhá polovina alba „A Girl Called Cerveza“. Skladba, která mě na novince nejvíce baví je šestka „Not One Day Dead (But One Day Mad)“. Tady se Tankard vrátili v čase a hudebně se skladba nejvíce podobná právě prvotním albům bohaté diskografie kapely. Propad časem se však odrazil i v textu a toto si zkrátka při poslechu musíte zařvat „We burn!, burn like fire! We thrash!, Thrashing higher! Until we go mad“. Následující, téměř šestiminutová „Son of a Fridge“, začíná pro změnu pomalou pasáží. Žádné balady však nečekejte, protože s Tankard budeme tančit jedině pogo. Pomalým frázováním odstartuje Andreas i další skladbu „Fandom at Random“. Zase typická tankárdovská práce. Podobně je tomu i u závěrečných dvou vypalovaček „Metal Magnolia“ a „Running on Fumes“. Tankard do druhé poloviny desky zařadili více pomalejších pasáží a díky tomu je  album pestřejší a hlavně baví od začátku až do konce. Za celých padesát minut jsme se společně s Tankard prochlastali až na konec celé desky.

I přes to, že Tankard chrlí jednu desku za druhou, je „A Girl Called Cerveza“ znovu opravdu povedeným dílem. Tankard si dlouhé roky zachovávají svůj vlastní ksicht, alba mají vždy podobnou strukturu a příliš se od sebe neodlišují. Vždy však kapela přijde s nějakým obohacením svého pivo-thrashového poselství. Nechybějí sóla, chytlavé melodie, úderný thrash, heavy metalové riffy, punková jednoduchost, ale především nadhled, nadsázka a vtip. Někdo může namítnout, že Tankard jsou pořád to samé. Mě však každou svou deskou hodí do fajn nálady a vždy potěší kvalitním thrash metalem. A nejinak je tomu u novinky. Na zdraví, cheers, salute!

Seznam skladeb:
  1. Rapid Fire (A Tyrant's Elegy)     
  2. A Girl Called Cerveza
  3. Witchhunt 2.0
  4. Masters of Farces
  5. The Metal Lady Boy
  6. Not One Day Dead (But One Day Mad)
  7. Son of a Fridge
  8. Fandom at Random
  9. Metal Magnolia
  10. Running on Fumes

Čas: 50:14

Sestava:
  • Frank Thorwarth  - baskytara
  • Gerre  - zpěv
  • Olaf Zissel - bicí
  • Andy Gutjahr  - kytara

http://www.myspace.com/tankardfrankfurt


Zveřejněno: 07. 09. 2012
Přečteno:
3157 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Peťan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

07. 09. 2012 06:52 napsal/a Asphyx
pěkná
recenze. Vyloženě jsem dostal chuť na pivo:)) A to je teprve sedm ráno:)) Jinak deska je orpavdu povedená. K tanci a poslechu.