Po zdařilém desetipalci „20:11“ pokračují CULT OF FIRE v nastolené cestě i na plnohodnotném albu „Triumvirát“. Proti dvojskladbové prvotině si ale začínají hrát s posluchači na schovávanou. Pánové se oděli do kostýmů připomínajících nějakou náboženskou sektu – dlouhé pláště, vysoké špičaté čepice zakrývající obličeje (kromě zpěváka, tomu je část obličeje vidět; ostatním jen oči), obal desky pak připomíná luštění písma starých Chetitů. (úsměv) Nové logo (autorem je Teitan) je vyvedené v nečitelném fontu, názvy skladeb zrovna tak (naštěstí je lze na internetu vyhledat), sestava, texty a další informace chybí úplně. Má to něco do sebe, ale mě by vložený list s těmito informacemi neurazil. Rozkládací obal (gatefold) je jinak na pohled pěkně zpracovaný, na titulní straně je fotka kapely v náležitém odění, na zadní pak seznam skladeb. Uvnitř nechybí lebka a nějaký starý spis, samozřejmostí jsou plameny – vše vypadá dotaženě a pohledně. Navíc je přiložen velkoformátový černobílý plakát kapely.
„Triumvirát“ vyšel v pátek 13. července, nešťastný to den, ale nahrávka nešťastně rozhodně nezní. Chválu jsem měl už pro prvotinu a tady je kvalita ještě o poznání výš; v podstatě se dá říci, že novější songy přirozeně navazují na ty starší. Opět se hraje black metal, ale black metal navýsost pestrý a nejenom „klepací“ a „sypací“. Po krátkém intru, jež je součástí první skladby, se sice rozjede vichřicoidní pasáž, ale záhy ji střídá vyloženě pomalá melodická muzika, silně klávesová, do níž Devilish „ve jménu ďábla“ recituje. A pak se zase všechno splaší a následuje skutečně pekelná jízda, ale jízda nadmíru okouzlující, plná parádních melodií a epické majestátnosti. A podobně „Satan mentor“, který je plný dalších parádních vysokých tónů, dusotu bicí artilerie a řevu. Melodie se znovu klenou nade vším a opět nechybí varhany. Jestliže úvodní dva songy si byly tak trochu podobné, třetí Černá aura je postavena na jiných, mnohem temnějších základech, vyniká v ní svým způsobem „špinavá“ produkce nahrávky a objevují se podobně experimentálně pojaté pasáže, jako na „Návratu zářného zla“ na „20:11“. Samotný závěr pak překvapí prapodivnými tóny kláves.
Druhá strana je postavena podle obdobného mustru – „Z jícnů propasti“ se valí pekelný dým ve středním tempu, který evokuje dejme tomu staré dobré BATHORY. Ale opět se skladba několikrát promění co do rychlosti i nálady, navíc jsou v ní zakomponovány různorodé industriální (nebo jak je lépe pospat) zvuky. „Sluhové věčného“ jsou podobně jako druhá skladba na straně A přímočařejší, a hlavně uprostřed doslova devastují – a korunu všemu zlu opět nasazují lehce neurotické varhany. Jestliže obě „béčkové“ skladby dosud jakoby zrcadlily songy stejných čísel na „áčku“, na trojky platí tohle přirovnání rovněž. I tady se jede trochu jinak, i když místo temnoty tentokrát spíše vítězí jakési světlo, které ale vrhá podivné stíny. No to jsem básník... (úsměv) Prostě nechybí melodie, zato chybí vokály – ale i bez nich si instrumentálka své místo na desce obhajuje.
CULT OF FIRE se povedlo namíchat opravdu lahodný koktejl plný všech nebytných ingrediencí, které se nacházejí jen a jen v pekle. Po dlouhé době se tuzemská blacková scéna má čím chlubit a zdejší kralevicové aby se občas podívali přes rameno, jestli jim na záda kdosi pomalu, ale jistě, nešplhá, samozřejmě za účelem detronizace. Pár drobných výhrad by se i našlo, již zmíněný lehce špinavý zvuk (zřejmě záměrně), nebo natahování některých pasáží – občas mám pocit, že se na obdobné vlně jede déle, než by bylo zdrávo.
Aktuální zpráva z webu kapely týkající se „Triumvirátu“: O CD formát se na přelomu září/října postará norský label Demonhood production. Vydání na MC proběhne pod záštitou slovenského labelu In League With Satan productions. Obě vydání (CD i MC) budou jako bonus obsahovat i prvotní EP „20:11“.
Seznam skladeb:
Čas: cca 35 min.
Sestava:
www.cultoffire.com
http://bandzone.cz/cultoffire
„Triumvirát“ vyšel v pátek 13. července, nešťastný to den, ale nahrávka nešťastně rozhodně nezní. Chválu jsem měl už pro prvotinu a tady je kvalita ještě o poznání výš; v podstatě se dá říci, že novější songy přirozeně navazují na ty starší. Opět se hraje black metal, ale black metal navýsost pestrý a nejenom „klepací“ a „sypací“. Po krátkém intru, jež je součástí první skladby, se sice rozjede vichřicoidní pasáž, ale záhy ji střídá vyloženě pomalá melodická muzika, silně klávesová, do níž Devilish „ve jménu ďábla“ recituje. A pak se zase všechno splaší a následuje skutečně pekelná jízda, ale jízda nadmíru okouzlující, plná parádních melodií a epické majestátnosti. A podobně „Satan mentor“, který je plný dalších parádních vysokých tónů, dusotu bicí artilerie a řevu. Melodie se znovu klenou nade vším a opět nechybí varhany. Jestliže úvodní dva songy si byly tak trochu podobné, třetí Černá aura je postavena na jiných, mnohem temnějších základech, vyniká v ní svým způsobem „špinavá“ produkce nahrávky a objevují se podobně experimentálně pojaté pasáže, jako na „Návratu zářného zla“ na „20:11“. Samotný závěr pak překvapí prapodivnými tóny kláves.
Druhá strana je postavena podle obdobného mustru – „Z jícnů propasti“ se valí pekelný dým ve středním tempu, který evokuje dejme tomu staré dobré BATHORY. Ale opět se skladba několikrát promění co do rychlosti i nálady, navíc jsou v ní zakomponovány různorodé industriální (nebo jak je lépe pospat) zvuky. „Sluhové věčného“ jsou podobně jako druhá skladba na straně A přímočařejší, a hlavně uprostřed doslova devastují – a korunu všemu zlu opět nasazují lehce neurotické varhany. Jestliže obě „béčkové“ skladby dosud jakoby zrcadlily songy stejných čísel na „áčku“, na trojky platí tohle přirovnání rovněž. I tady se jede trochu jinak, i když místo temnoty tentokrát spíše vítězí jakési světlo, které ale vrhá podivné stíny. No to jsem básník... (úsměv) Prostě nechybí melodie, zato chybí vokály – ale i bez nich si instrumentálka své místo na desce obhajuje.
CULT OF FIRE se povedlo namíchat opravdu lahodný koktejl plný všech nebytných ingrediencí, které se nacházejí jen a jen v pekle. Po dlouhé době se tuzemská blacková scéna má čím chlubit a zdejší kralevicové aby se občas podívali přes rameno, jestli jim na záda kdosi pomalu, ale jistě, nešplhá, samozřejmě za účelem detronizace. Pár drobných výhrad by se i našlo, již zmíněný lehce špinavý zvuk (zřejmě záměrně), nebo natahování některých pasáží – občas mám pocit, že se na obdobné vlně jede déle, než by bylo zdrávo.
Aktuální zpráva z webu kapely týkající se „Triumvirátu“: O CD formát se na přelomu září/října postará norský label Demonhood production. Vydání na MC proběhne pod záštitou slovenského labelu In League With Satan productions. Obě vydání (CD i MC) budou jako bonus obsahovat i prvotní EP „20:11“.
Seznam skladeb:
- Strana A
- Závěť světu
- Satan mentor
- Černá aura
- Strana B
- Z jícnů propastí
- Sluhové věčného
- Triumvirát
Čas: cca 35 min.
Sestava:
- Devilish – řev
- Infernal Vlad – kytary, basa, řev
- Tom Coroner – bicí
www.cultoffire.com
http://bandzone.cz/cultoffire
